Prehrievanie tlmivky

[EKKAR]

Možná budu za blbce, ale nějak mi uniká souvislost mezi přesycováním jádra a jeho zahříváním. Přesycováním roste magnetizační proud a tím zahřívání vinutí.

Přidávám se k mtajovskému že chybí řádná definice tematu.Požadavek na schema tu přece už padl, aby bylo vše jasné.

Ale Atlan se zeptal na důvod přehřejvání - on nenapsal, že se přehřejvá zrovna jádro, ale napsal, že se přehřejvá "asi jadro tlmivky" - což je hypoteticky vyjádřená domněnka a spíš výzva typu "kluci help, potřeboval jsem tohle, spáchal jsem to takhle, sice to běží, ale něco se hřeje, já nevím co s tím, poraďte co s tím učunit!" - takže spíš než zkoumání přesnejch souvislostí bych Atlanovi položil přesnějc směrovaný otázky na konkrétní požadovaný parametry toho zdroje a podle toho mu poradil právě způsobem "odmotej tu tlumku a jako jádro použij k sobě přiložený dva ty samý toroidy, dostaneš dvojnásobnou plochu jádra a tím i vyšší odolnost proti přesycení" = na nějaký teoretický zdůvodnění je vždycky dost času až po tom, co se tazatel pokusí zprovoznit zapojení a povede se mu to ... Navíc i to požadovaný schéma Atlan postnul - 2017-07-12, 14:29:45 ...

[FERYACT]

Omlouvám se, že jsem slepec a schema jsem přehlédl.Jádro může hřát ze dvou důvodů.Buď ho trápí magnetické přesysycení nebo nesnáší frekvenci.Nebudou třeba dobré hrany a pak se nasbírá hodně energie na topení jádra.

[danhard]

Asi to pro Vás bude novinka, ale ztráty v magnetickém materiálu rostou s využitým krokem sycení a s frekvencí.
Ráčeji si to páni odborníci naštudovat v každém katalogu mag. materiálů.
http://www.semic.cz/_obchody/semic.obch ... b95ca7.pdf

[elektrosvit]

Dovolím si jen doplnit, že hysterezní ztráty jsou úměrné ploše hysterezní smyčky. Zvětšením B se tato plocha zvětší- v lineární oblasti (pod kolenem magnetizační charakteristiky) zhruba s kvadrátem zvětšení B. Zvětší-li se tedy indukce B n-krát, plocha hysterezní smyčky se zvětší zhruba n²-krát. S rostoucí frekvencí roste počet "oběhů" hysterezní smyčky- zde je závislost hysterezních ztrát lineární. Vířivé ztráty jsou ve feritovém jádře kvůli vysokému měrnému odporu materiálu minimální.

[Bernard]

Tady se jedná o tlumivku se stejnosměrným sycením. Když je DC složka intenzity H dost velká - přesycuje, klesá indukčnost a tím i indukce B, a tak klesají i ztráty od střídavé složky magnetizace (hysterezní).

[microlan]

Faraday se obrací v hrobě.

[Bernard]

Jaký má na to důvod?

[microlan]

Jaký má vliv H na sycení jádra?

[Bernard]

Ptám se na ten důvod.

[microlan]

No to že jsi zavedl proud do rovnice na sycení jádra

//Shaw tě zná?

[Bernard]

To se mýlíš. Rovnice na sycení jádra je ve funkci zdroje B1, ta určitě spánek pana Faradaye neruší.

[microlan]

V čem se mýlím? Co je B1? Nějaký letadlo?

Když je DC složka intenzity H dost velká - přesycuje

Můžeš tu napsat tu rovnici?

[Bernard]

B1 je behaviorální zdroj v té simulaci.

Rovnici znáš, B=µ·H. Sice µ není konstanta, ale vždy má aspoň minimální hodnotu µ₀.

No a H·l = N·i, tady je konečně ten proud. Ale to víš taky.

[microlan]

Tyhle vztahy pouzivas pro vypocet syceni jadra?

[Bernard]

Simulátor nabízí Chanův model hysterezního jádra, jaké výpočty jsou tam skryty, to nevím. Všechny vzorce, které jsem použil pro vyhodnocení, jsou ve schématu, kdokoliv si může simulaci zopakovat i zdokonalit. A používat jí pro další typy jader.

Objevily se tu názory, ze ta stejnosměrná tlumivka může být přesycena a tím ztráty v jádře stoupají. Chtěl jsem ukázat, že to tak není, plochy smyček to ukazují.

Zdá se, že efekt té demonstrace kazí rozházení smyček po ploše. Přikládám ještě uspořádaný obrázek.