Prehrievanie tlmivky
Moderátor: Moderátoři
Já jen chci říct, že dle vztahu pro sycení jádra, je při dvojnásobném napětí pulsů co jdou do akumulační tlumivky vhodným řešením dát 2 jádra vedle sebe při zachování původního počtu závitů a nemusí dále nic počítat. Protože dvojnásobné napětí se rovná dojnásobnému sycení a toto vykompenzuje 2-násobnou plochou jádra, což sníží sycení na původní hodnotu. Tímto krokem se ale zvětší indukčnost na dvojnásobek a tím je při dané frekvenci možno používat tlumivku s polovičním proudem. Což ale není problém, protože ten proud může být při dvojnásobném napětí také jen poloviční, při zachování výkonových možností zdroje.
Bernard píše:Tady se jedná o tlumivku se stejnosměrným sycením. Když je DC složka intenzity H dost velká - přesycuje, klesá indukčnost a tím i indukce B, a tak klesají i ztráty od střídavé složky magnetizace (hysterezní).
Nesmysl, cívka je buzena obdélníkem napětí, když dc sycením klesá indukčnost, tak se zvětší modulace proudu a také ztráty.
K čertu, tady to není o chování železoprachové akumulační tlumivky v měniči s TL494 ?
Nemluvím tu o koze, ale o tom, že máš tu tvojí 🤐 simulaci blbě, jelikož tam pouštíš sinusový proud, místo obdélníkového napěťí.
A ještě jednu praktickou otázku:
Kolik jsi už takto navrhl akumulačních indukčností, kolik jsi jich optimalizoval na oteplení a měřil oteplení a vliv jednotlivých složek ztrát ?
Nemluvím tu o koze, ale o tom, že máš tu tvojí 🤐 simulaci blbě, jelikož tam pouštíš sinusový proud, místo obdélníkového napěťí.
A ještě jednu praktickou otázku:
Kolik jsi už takto navrhl akumulačních indukčností, kolik jsi jich optimalizoval na oteplení a měřil oteplení a vliv jednotlivých složek ztrát ?
Naposledy upravil(a) danhard dne 16 črc 2017, 13:02, celkem upraveno 1 x.
Chtěl bych vidět, jakým způsobem bys chtěl učunit vzduchovou mezeru v toroidním jádru.danhard píše:To co tam má je železoprachové jádro mat. 52, s feritem je to se týče ztrát na dc sycení lepší, o to ostřeji je tam přesycení.
Samozřejmě na akumulační tlumivku se vzduchovou mezerou.
Někdy dokonce se stupňovitou mezerou
Ale s ac buzením obdélníkem je to stejné.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
No já jen že právě u železoprachovejch jader se v literatuře píše, že obsahujou "rozptýlenou" mezeru právě tím, že mají na rozdíl od feritovejch materiálů (který jsou v podstatě v celým objemu slinutejch zrn jedna homogenní sloučenina) jednotlivý magnetický částečky od sebe oddělený...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!lesana87 píše:danhard: Jak se měří jednotlivé složky ztrát v tlumivce?
Absolutně blbě
Na zkušebních vzorcích jsem měl dva miniaturní Pt 1k, jeden ve vinutí, druhý na jádru, teplota se snaží srovnat, ale tendenci co hřeje víc tak vidíš.
Měříš celkové ztráty podle oteplení, můžeš změřit dc ztráty, ztráty v cívce bez jádra při stejném proudu (dáš do serie cívku s jádrem a bez jádra, má jen zlomkovou indukčnost, ztráty víceméně stejné), zkusíš jiné provedení cívky, plný drát, vf. lanko, folie a měříš rozdíly, měníš vzduchovou mezeru a měříš rozdíly, podíváš se na to infrakamerou a vidíš co hřeje nejvíc.
U měniče na 140kHz s 500V napájením třeba ohřívaly jádro kapacitní proudy.
Výsledkem takové optimalizace je snížení oteplení třeba jen o 10C, ale když máš nějakou zadanou specifikaci, tak jsi ráda, že se tam dostaneš
EKKAR píše:No já jen že právě u železoprachovejch jader se v literatuře píše, že obsahujou "rozptýlenou" mezeru právě tím, že mají na rozdíl od feritovejch materiálů (který jsou v podstatě v celým objemu slinutejch zrn jedna homogenní sloučenina) jednotlivý magnetický částečky od sebe oddělený...
Taky jsem psal o vlastnostech feritu a následovalo na akumulační tlumivku se vzduchovou mezerou
Udělat vzduchovou mezeru na toroidu lze snadno.Udělal jsem to už mnohokrát.Nakreslím si na toroid měkkou tužkou dva závity nakrátko.Pak pouštím do tuhy proud omezený stovkou žárovkou a jiskerka čiperka přehřeje ferit až praskne.To učiním i na opačné straně feritu.Obě poloviny feritu označím stejným číslem.