Pustil jsem se do zprovoznění rádia KONGRES. Rádio už mi hraje, ale i při úplně stažené hlasitosti stále hraje hluboké tóny - otáčením hlasitosti v podstatě jen přidávám středy a výšky, přepínačem tónových korekcí jen skokově měním hlasitost hěch hlubokých tónů. Předpokládám, že bude vadná půlka z toho dvojitého potenciometru.
K tomu abych ho vyměnil nebo opravil ale potřebuji vyndat šasi z bedny - a tady bych potřeboval poradit. Sice jsem si z oldradia stáhnul návod k údržbě, ale tam se o vyndavání šasi nic nepíše. Jde o to, že šasi zůstává viset za ukazatel ladění. Jakým způsobem se ten ukazatel vyndavá nebo odpojuje, aniž bych shodil mechanismus ladění?
Rádio Tesla KONGRES
Moderátor: Moderátoři
a je na potenciometru R34 GND ?
prostuduj si tohle, jak to celé funguje . . .
http://mujweb.cz/pjenicek/radio/frmkong.html
http://mujweb.cz/pjenicek/radio/kongrp.htm
prostuduj si tohle, jak to celé funguje . . .
http://mujweb.cz/pjenicek/radio/frmkong.html
http://mujweb.cz/pjenicek/radio/kongrp.htm
Právě podle toho jsem usoudil, že nejspíše v tom potenciometru nebude mít ten konec dráhy, co je na zem, kontakt. Proto chci to šasí vyjmout a oměřit, popř. potenciometr rozebrat.
Pravda, varianta, že by už GND na potenciometr nepřicházelo mne v tu chvíli nenapadla a pokud je to řešené podobně hloupě jako např. u C110ST, může to být i reálné. Nicméně i tak by to šasi chtělo vyndat, trochu vyčistit a máznout vrzající ladění. Ale nechci riskovat, že shodím ten mechanismus a pak ho budu zase složitě vracet. To mě brzo čeká u Pionýra (tam to jinak nejde), ale je to alespoň na rozdíl od Kongresu pěkně popsáno v návodu.
Pravda, varianta, že by už GND na potenciometr nepřicházelo mne v tu chvíli nenapadla a pokud je to řešené podobně hloupě jako např. u C110ST, může to být i reálné. Nicméně i tak by to šasi chtělo vyndat, trochu vyčistit a máznout vrzající ladění. Ale nechci riskovat, že shodím ten mechanismus a pak ho budu zase složitě vracet. To mě brzo čeká u Pionýra (tam to jinak nejde), ale je to alespoň na rozdíl od Kongresu pěkně popsáno v návodu.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Takže šasi je venku, prve mne nenapadlo se na to podívat zespodu, byl tam na ukazateli skutečně šroub.
Co se ale týká problému při stažené hlasitosti, nebude to tak jednoduché jak jsem si myslel. Potenciometr má obě dráhy OK, běžec má na koncích jen jednotky Ohmů vůči krajním vývodům. Zem na půlmegové části OK. Zkusmo jsem zkoušel dle rady vyměnit C51-53, beze změny. Dále jsem oměřil R26,32,33 hodnota správná.
Samozřejmě, když uzemním i konec toho druhého potenciometru, rádio je zticha.
U slabších vysílačů ten problém prakticky není, ale u těch silných středovlnných, je to problém zásadní.
Ještě mne napadá co to udělá, když R26 odpojím, předpokládám, že to ztichne taky, ale zároveň zmizí hloubky celkově. Předpokládám, že se to tam musí dostávat přes R27, ale v takových obvodech se už ztrácím.
Co se ale týká problému při stažené hlasitosti, nebude to tak jednoduché jak jsem si myslel. Potenciometr má obě dráhy OK, běžec má na koncích jen jednotky Ohmů vůči krajním vývodům. Zem na půlmegové části OK. Zkusmo jsem zkoušel dle rady vyměnit C51-53, beze změny. Dále jsem oměřil R26,32,33 hodnota správná.
Samozřejmě, když uzemním i konec toho druhého potenciometru, rádio je zticha.
U slabších vysílačů ten problém prakticky není, ale u těch silných středovlnných, je to problém zásadní.
Ještě mne napadá co to udělá, když R26 odpojím, předpokládám, že to ztichne taky, ale zároveň zmizí hloubky celkově. Předpokládám, že se to tam musí dostávat přes R27, ale v takových obvodech se už ztrácím.
houmr píše:Ještě mne napadá co to udělá, když R26 odpojím, předpokládám, že to ztichne taky, ale zároveň zmizí hloubky celkově. Předpokládám, že se to tam musí dostávat přes R27, ale v takových obvodech se už ztrácím.
a jak na tom je C44 ?
a je tam vůbec ?
to je obvod AVC Mf a tam modulace nesmí být žádná, respektive vyfiltrovaná kondíkem C44
Ta 500k část poťáku by měla mít zem připojenou co nejblíž katodě EF22. Pokud je to jen někde lípnuté na šasi, nemá to dobrou kostru. Vem kousek silnějšího drátu a zkus propojit zemní konec 500k dráhy a místo, kde je s minusem spojený katodový odpor EF22.
U spousty starých aparátků to tak je, že pokud byla zem poťáku připojená do nevhodného místa, tak kromě občas se vyskytnuvšího brumu /někdy jen při určitém úhlu natočení/ se vyskytoval i tento jev.
Markantní je třeba u některých mutací malých přijímačů řady 323A.
Myslím že to byla Opereta, nebo takového něco malého, kde i při bezvadném, novém TP280 na hlasitosti nešla ubrat pod běžnou "večerní" hlasitost. Jak to mohlo kdysi projít přes kontrolu..
Stačil na to kus drátu a vyčmuchání místa mezi různými zemnicími body, kde to ztichlo a zároveň nevrčelo.
Vyšlo to na některý z vývodů poťáků korekcí - byla k nim zem přitažená asi 1mm silným pocínovaným drátem - právě odněkud ze studeného konce předpěťového odporu triody z ECL.
Jinak Kongres a myslím i Klasik vyrábělo v té době asi pět závodů naráz a zřejmě ne všude se dařilo.
Jestli je k sehnání "Návod k údržbě a opravě" - servisák se tomu asi nedá moc říkat - tak tam většinou bývala podrobně vykreslená i "drátovačka", prakticky vždy obkreslená z ověřovacích sérií, které dozajista chodily dobře. Musela být dobře obkreslená, neboť to bylo vodítko pro opraváře, pro některé starší, ještě předválečné opraváře byly třeba tyhle dva přijímače "novinka" a něčeho se držet museli.
Nebo popros někoho, ať Ti Kongres, co tuhle chybu nemá, blikne zespoda a s detailem zapojení potenciometru, to bude úplně nejlepší vodítko.
Pokud tedy píšeš, že všecky měřené kondy jsou na tom s kapacitou a se svodem dobře - totiž v korekčních obvodech umí svod nadělat dost paseky. Čím a při jakém napětí měříš svodový proudy starých papírových svitků?
U spousty starých aparátků to tak je, že pokud byla zem poťáku připojená do nevhodného místa, tak kromě občas se vyskytnuvšího brumu /někdy jen při určitém úhlu natočení/ se vyskytoval i tento jev.
Markantní je třeba u některých mutací malých přijímačů řady 323A.
Myslím že to byla Opereta, nebo takového něco malého, kde i při bezvadném, novém TP280 na hlasitosti nešla ubrat pod běžnou "večerní" hlasitost. Jak to mohlo kdysi projít přes kontrolu..
Stačil na to kus drátu a vyčmuchání místa mezi různými zemnicími body, kde to ztichlo a zároveň nevrčelo.
Vyšlo to na některý z vývodů poťáků korekcí - byla k nim zem přitažená asi 1mm silným pocínovaným drátem - právě odněkud ze studeného konce předpěťového odporu triody z ECL.
Jinak Kongres a myslím i Klasik vyrábělo v té době asi pět závodů naráz a zřejmě ne všude se dařilo.
Jestli je k sehnání "Návod k údržbě a opravě" - servisák se tomu asi nedá moc říkat - tak tam většinou bývala podrobně vykreslená i "drátovačka", prakticky vždy obkreslená z ověřovacích sérií, které dozajista chodily dobře. Musela být dobře obkreslená, neboť to bylo vodítko pro opraváře, pro některé starší, ještě předválečné opraváře byly třeba tyhle dva přijímače "novinka" a něčeho se držet museli.
Nebo popros někoho, ať Ti Kongres, co tuhle chybu nemá, blikne zespoda a s detailem zapojení potenciometru, to bude úplně nejlepší vodítko.
Pokud tedy píšeš, že všecky měřené kondy jsou na tom s kapacitou a se svodem dobře - totiž v korekčních obvodech umí svod nadělat dost paseky. Čím a při jakém napětí měříš svodový proudy starých papírových svitků?
Dík za nápady, zkusím se na to dneska zase podívat. Svody vazebních svitků měřím někde zde poslaným způsobem, kdy odpojím konec ze strany mřížky a na tom volném konci měřím, jestli tam není stejnosměrné napětí. Ty ostatní kontroluju teprve, když na něm mám nějaké důvodné podezření, třeba podezřelými hodnotami napětí a to pak obvykle jejich zkušební náhradou (případ těch u potenciometru).
Zkusím tedy zkontrolovat, kde je ten sťíňák uzemněný, vím, že jeho opletení je cestou několikrát pájené s těmi dvěma dalšími, které tam vedou. Jinak je to asi trochu jiná verze než tvá, stínící punčochu tam žádnou nemám, kondenzátory a odpory tam jsou jen v tom tunýlku. C44 zkusmo vyměním za nový také.
Nicméně v případě chybného uzemnění bych spíš čekal, že to bude trvale šeptat, zejména vyšší tóny, bez basů.
Zkusím tedy zkontrolovat, kde je ten sťíňák uzemněný, vím, že jeho opletení je cestou několikrát pájené s těmi dvěma dalšími, které tam vedou. Jinak je to asi trochu jiná verze než tvá, stínící punčochu tam žádnou nemám, kondenzátory a odpory tam jsou jen v tom tunýlku. C44 zkusmo vyměním za nový také.
Nicméně v případě chybného uzemnění bych spíš čekal, že to bude trvale šeptat, zejména vyšší tóny, bez basů.
Takže zatím bez výsledku, asi to na chvíli odložím. Natáhl jsem k poťáku zem přímo od patice EF22 (od té co budí pentodu), beze změny. C44 tam je i po jeho výměně, žádná změna. Čím víc se do toho zapojení koukám, tím míň autora chápu - jak např. při té ztlumené hlasitosti uzemňuje vstup do nf zesilovače (mřížku EF22), tak aby se tam nic neindukovalo, popř. kapacitně nepřenášelo ? Přes tu 1MOhm dráhu ne, na její konci je proti zemi jen C53 (5nF), ten opět přizemní jen vyšší kmitočty a přes 0,5MOhm do toho AVC to asi taky nezmlkne.
Přes tu 0,5MOhm dráhu, která sice konec na zemi má, se vstup na zem odstane jen RC člen 0,8Mohm a 100pF v sérii, to pošle na zem zase částečně jen vy vyšší kmitočty.
Pochopitelně, když spojím oba jezdce, regulace funguje jak má, jen bez té fyziologické regulace.
Přes tu 0,5MOhm dráhu, která sice konec na zemi má, se vstup na zem odstane jen RC člen 0,8Mohm a 100pF v sérii, to pošle na zem zase částečně jen vy vyšší kmitočty.
Pochopitelně, když spojím oba jezdce, regulace funguje jak má, jen bez té fyziologické regulace.
Není divu, protože uvažuješ poněkud "zvrácenou" logikou. Autor neuzemňuje mřížku proto, aby z ní "odvedl" naindukované nežádoucí napětí. V tomto případě je třeba jakékoliv indukci zabránit. Za tím účelem jsou živé vodiče stíněny. Cesta nf signálu vede z běžce R34. Když je běžec v dolní poloze uzeměn, žádný signál z něho do mřížky EF22 proniknout nemůže. Takže, pokud uzemníš běžec R34 a rádio stále hraje, dostává se signál na mřížku jinudy. Může to být nežádoucí kapacitní vazba mřížkového obvodu se špatně stíněným přívodem k hornímu konci potenciometru, ale může to být i parazitní modulace z obvodu AVC (C44), jak uvedl ok1hga . Také mě zaráží, že samotný kondenzátor C51 není ve stíněné punčošce, jak už zmínil sinclair, při tak vysoké vstupní impedanci obvodu (vazební kapacita pouhých 100pF!) by měl být stíněn (a veden v blízkosti kostry) nejen on, ale i s odporem R32 a přívodem až těsně k mřížce.houmr píše:Čím víc se do toho zapojení koukám, tím míň autora chápu - jak např. při té ztlumené hlasitosti uzemňuje vstup do nf zesilovače (mřížku EF22), tak aby se tam nic neindukovalo, popř. kapacitně nepřenášelo ?....
Takže pokud proniká na mřížku EF22 nf napětí jinou cestou, než z potenciometru R34, není úkolem regulace hlasitosti ho odvádět, ale je úkolem stínění (a také C44) mu v tom zabránit.
p.s. A také je třeba dbát na kvalitu (hustotu) stínícího opletení, pokud byly vodiče měněny.
Vodiče jsou dle provedení a zapájení zcela jistě původní, jsou to takové ty tuhé tenké stíňáky, opletením na několika místech spolu spájené. V tom tunýlku kousek od potenciometru je pájecí hřeben, kde jsou jednou stranou připájeny ty kondenzátory a odpory, druhou stranou končí na vývodech potenciometru. Žádný na sobě punčochu neměl, ale předpokládám, že její absence by měla spíše vliv na pronikání opačného konce spektra zvuku.
Potřeboval jsem čistý stůl, tak jsem to musel přerušit, a šasi vrátit zpět do bedny. Zároveň tam mám rozpadlou a nekompletní jednu objímku žárovičky osvětlení stupnice, takže až jí seženu, znovu se k tomu vrátím. Mám tam ještě Klasika, který předpokládám, je jen převlečený Kongers, tak to pak zkusím porovnat.
Potřeboval jsem čistý stůl, tak jsem to musel přerušit, a šasi vrátit zpět do bedny. Zároveň tam mám rozpadlou a nekompletní jednu objímku žárovičky osvětlení stupnice, takže až jí seženu, znovu se k tomu vrátím. Mám tam ještě Klasika, který předpokládám, je jen převlečený Kongers, tak to pak zkusím porovnat.
To odpojení R26 (resp. spojení dolního konce R35 se zemí) jsi vyzkoušel?houmr píše:...Samozřejmě, když uzemním i konec toho druhého potenciometru, rádio je zticha...
Ještě mne napadá co to udělá, když R26 odpojím, předpokládám, že to ztichne taky...
Pochopitelně, když spojím oba jezdce, regulace funguje jak má, jen bez té fyziologické regulace.
Podle všeho proniká modulace právě odporem R26 a kondenzátory C44 a C53 ji nedostatečně filtrují, proto jsou slyšet pouze hloubky.
Uzemnit konec té druhé dráhy (R35) jsem vyzkoušel, to při stažení hlasitosti zmlkne (samozřejmě ale nefunguje ta fyziologická regulace hlasitosti). Stejně tak regulace hlasitosti funguje, když spojím oba jezdce (tím to na zem při minimální hlasitosti posílám vlastně taky).
R26 jsem zkoušel odpojovat taky - je to strašné, ale teď si nevzpomenu s jakým výsledkem. Určitě jsem zkoušel odpojovat i R27, to bylo beze změny.
Dvakrát jsem už myslel, že jsem našel příčinu - jednou to byl uhnilý vývod kondenzátoru, který se následně ale ukázal "jen" jako C39 a po jeho výměně se stav nezměnil a podruhé, když jsem našel stejně uhnilý drát pod ním. Zřejmě tam bude ještě někde třetí.
R26 jsem zkoušel odpojovat taky - je to strašné, ale teď si nevzpomenu s jakým výsledkem. Určitě jsem zkoušel odpojovat i R27, to bylo beze změny.
Dvakrát jsem už myslel, že jsem našel příčinu - jednou to byl uhnilý vývod kondenzátoru, který se následně ale ukázal "jen" jako C39 a po jeho výměně se stav nezměnil a podruhé, když jsem našel stejně uhnilý drát pod ním. Zřejmě tam bude ještě někde třetí.