Regulování svářecího proudu na amatérské trafo svářečce
Moderátor: Moderátoři
Regulování svářecího proudu na amatérské trafo svářečce
Jak se reguluje svářecí proud na svářečce, přepínačem stupňovitě (transformátorová svářečka)? Reguluje se na primární cívce, nebo až na cívce sekundární. Při regulaci na cívce primární předpokládám, že se bude měnit i napětí na cívce sekundární, tedy možnost zhoršení zažehnutí oblouku. Jaké je pak potřebné napětí na sekundárním vinutí. Regulace na vinutí sekundárním by si určitě vyžadovalo přepínač pro vysoké proudy, což je jistě velmi nákladné. Děkuji za radu a případné nasměřování..
Regulacia zvaracieho prudu sa riesi odbockami v primarnej casti trafa. Nikde v Tvojom prispevku nevidim,akou elektrodou chces zvarat, ci rutilkou,alebo bazickou. Ale vseobecne plati, cim vyssie napetie na prazdno na vystupe trafa, tym lepsie zapalovanie obluka. Invertory maju aj 90V jedosmernych naprazdno, a cca 48V AC. Cim viac tym lepsie ,ale za mokra s mokrymi rukami to obcas kope.
Pre inspiraciu pozri tento odkaz a inspiruj sa. Je tam toho na citanie dost vela a hlavne vela uzitocnych rad:
http://www.svarbazar.cz/phprs/search.ph ... mhlmenu=10
Pre inspiraciu pozri tento odkaz a inspiruj sa. Je tam toho na citanie dost vela a hlavne vela uzitocnych rad:
http://www.svarbazar.cz/phprs/search.ph ... mhlmenu=10
Regulací na primární straně se nemění napětí na sekundáru, pokud je svářečka dobře navržená a provedená. Mám z dávných dob doma udělanou svářečku a jde nastavit proud pro elektrodu 1,5 až 5mm v osmi stupních. Napětí na sekundáru má kolem 60V st. Průřez jádra složeného z trafoplechů je 50cm².
Trafo je Mjádro s prodlouženým středovým sloupkem. Primár je dvojitý s odbočkami. Přepínají se odbočky, ale převodový poměr trafa vůči sekundáru zůstává stále stejný. Proud se reguluje přepínáním odboček, tím se vinutí "vzdaluje" od sekundáru a středního sloupku, magnetické siločáry se vzhledem k sekundáru jakoby prodlužují. Nevýhodou je dvojitý primár a výhoda: Přepíná se daleko menší proud, trafo nemá žádné pohyblivé části a tvoří kompaktní celek.
Trafo je Mjádro s prodlouženým středovým sloupkem. Primár je dvojitý s odbočkami. Přepínají se odbočky, ale převodový poměr trafa vůči sekundáru zůstává stále stejný. Proud se reguluje přepínáním odboček, tím se vinutí "vzdaluje" od sekundáru a středního sloupku, magnetické siločáry se vzhledem k sekundáru jakoby prodlužují. Nevýhodou je dvojitý primár a výhoda: Přepíná se daleko menší proud, trafo nemá žádné pohyblivé části a tvoří kompaktní celek.
Jen blbec se učí svými chybami opakovaně....
-
monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
Tak nevím, jestli jsem pochopil to, co napsal Jodr
My jsme používali jádro jen se 2 sloupky, na jednom byl sekundár a "několikrát několik" závitů primáru, na druhém sloupku jen primár s několika odbočkami.
Regulace se dělala tím, že se přepnutím odboček "ubítraly závity na na sloupku u primáru a přidávaly závity na sloupku se sekundárem.
Tím se měnila vazba mezi sloupky a "tvrdost" trafa a výstupní napětí se neměnilo.
My jsme používali jádro jen se 2 sloupky, na jednom byl sekundár a "několikrát několik" závitů primáru, na druhém sloupku jen primár s několika odbočkami.
Regulace se dělala tím, že se přepnutím odboček "ubítraly závity na na sloupku u primáru a přidávaly závity na sloupku se sekundárem.
Tím se měnila vazba mezi sloupky a "tvrdost" trafa a výstupní napětí se neměnilo.
Kdysi jsem se s tímhle taky potkal, měnil jsem přepínač
něco jako na obrázku
něco jako na obrázku
- Přílohy
-
rozptyl_traf.jpg- (12.99 KiB) Staženo 202 x
Tak takhle mám jednu starou svářečku stejně navinutou, je to na C jádru 60x60mm, je tam
usměrňovač a tlumivka C jádro 60x30 s mezerou 0,9mm. Byla navržena jak na 220V tak i na 380V. Kdysi to někdo vymyslel ve výzkumáku a pak to dělal kde kdo. Nebýt tak těžká, tak to byla vcelku dobrá svářečka, ale bylo by dobré trochu změkčit primár navinutím dalších závitů, a ty pak přepínat podle potřeby.
usměrňovač a tlumivka C jádro 60x30 s mezerou 0,9mm. Byla navržena jak na 220V tak i na 380V. Kdysi to někdo vymyslel ve výzkumáku a pak to dělal kde kdo. Nebýt tak těžká, tak to byla vcelku dobrá svářečka, ale bylo by dobré trochu změkčit primár navinutím dalších závitů, a ty pak přepínat podle potřeby.
Když něco nevíte...klidně se zeptejte 
Co vás nezabije, to vás posílí Jenys
Co vás nezabije, to vás posílí Jenys Jj montéreJirko. Je to přesně tak, tehdy jsme okopírovali svářečku Philips, kterou přinesl na opravu mistr údržby z dnes již zrušeného pivovaru. Měl v německu příbuzné a ti mu ji přivezli. Přepínač byl řešený přestrkáváním uvnitř propojenou síťovou zástrčkou v řadě zdířek, jednoduše geniální.
Jen blbec se učí svými chybami opakovaně....
To mi přijde jako dost nepohodlné, přestože je to jednoduché i provozně spolehlivé. Dříve, dokud nebyly běžně k dostání přepínače VS, používaly se po drobných úpravách vaček keramické sporákové přepínače /původně čtyř-,nebo šestipolohové/.
Obzor-ácké VS16 i VS32 jsou dnes celkem běžně k dostání a dají se defacto poskládat potřebné konfigurace i doma, z několika jiných kusů.
Jen je potřeba splašit jeden kus, který má aretační mechaniku pro 30° a dál je to už jednoduché - pochopí to téměř okamžitě každý, kdo měl někdy tento typ přepínačů rozebraný.
Pro svářečky, kde se nepřepíná pod plným proudem, stačí bohatě VS16.
Obzor-ácké VS16 i VS32 jsou dnes celkem běžně k dostání a dají se defacto poskládat potřebné konfigurace i doma, z několika jiných kusů.
Jen je potřeba splašit jeden kus, který má aretační mechaniku pro 30° a dál je to už jednoduché - pochopí to téměř okamžitě každý, kdo měl někdy tento typ přepínačů rozebraný.
Pro svářečky, kde se nepřepíná pod plným proudem, stačí bohatě VS16.
sinclair píše:To mi přijde jako dost nepohodlné, přestože je to jednoduché............
Ber v úvahu, že je to stroj více jak padesát let starý... A když jsem viděl různé šroubovací systémy magnetických zkratů a pod. tak tohle mě přišlo jako geniálně jednoduché. Mimoto drát a pasovinu bylo možné sehnat takřka zadarmo (v těch dobách). Trafoplechy z velkých olejových transformátorů taktéž.
Jen blbec se učí svými chybami opakovaně....
Samo, beru.
Jo, trojku drát ve smaltu a bavlně jsem dostal za půllitr slivovice v navijárně motorů, na celý sekundár jsem použil dvě žíly z kabelu AYKY4x16.
PE izolace se ořízla, drát natáhl přes dvůr, vyrovnal a pěkně závit přes půlku předchozího závitu se omotal bavlněnou páskou na vinutí, co mi dali v navijárně jako bonus, celé kolo.
Okamžitě potom nalakovat nitrolakem, nechat zaschnout a mohlo se vinout.
Vyšlo to tak akorát, na každou cívku polovina sekundáru, spojené a vyvedené jako odbočka. Přepínač sporákový z nějakého jugoslávského sporáku, jen 6 poloh, ale stačilo. Bylo to díky hliníku poměrně měkké, ale fajn to zapalovalo a napětí na oblouku šikovně přirozeně kleslo.
Ta svářečka chodí dodnes u jedné rodiny, které jsem ji věnoval po výrobě trafa s usměrňovačem a tlumivkou a s plynulou primární regulací dvěma ČKD tyristory. Občas s ní vařím taky dodnes.
Nicméně i přesto, že je tento můj poslední výtvor poměrně dobrý, tak nejlíp se mi svařovalo vždycky v cizí dílně s rotační Triodynou. Byla venku v přístřešku, tak kravál nevadil. Bezkonkurenční zapalování i průběh hoření. Asi je to tím, že je na to přímo konstruovaná
Jo, trojku drát ve smaltu a bavlně jsem dostal za půllitr slivovice v navijárně motorů, na celý sekundár jsem použil dvě žíly z kabelu AYKY4x16.
PE izolace se ořízla, drát natáhl přes dvůr, vyrovnal a pěkně závit přes půlku předchozího závitu se omotal bavlněnou páskou na vinutí, co mi dali v navijárně jako bonus, celé kolo.
Okamžitě potom nalakovat nitrolakem, nechat zaschnout a mohlo se vinout.
Vyšlo to tak akorát, na každou cívku polovina sekundáru, spojené a vyvedené jako odbočka. Přepínač sporákový z nějakého jugoslávského sporáku, jen 6 poloh, ale stačilo. Bylo to díky hliníku poměrně měkké, ale fajn to zapalovalo a napětí na oblouku šikovně přirozeně kleslo.
Ta svářečka chodí dodnes u jedné rodiny, které jsem ji věnoval po výrobě trafa s usměrňovačem a tlumivkou a s plynulou primární regulací dvěma ČKD tyristory. Občas s ní vařím taky dodnes.
Nicméně i přesto, že je tento můj poslední výtvor poměrně dobrý, tak nejlíp se mi svařovalo vždycky v cizí dílně s rotační Triodynou. Byla venku v přístřešku, tak kravál nevadil. Bezkonkurenční zapalování i průběh hoření. Asi je to tím, že je na to přímo konstruovaná
BOBOBO, dalo by se opravdu sáhodlouze diskutovat o tom, čí "informace" jsou úsměvnější.
Jestli Tvoje vlastní a opravdu z vlastní praxe, anebo moje z doby, kdy nebylo k sehnání vůbec nic, natož pak hotová, malá a nepříliš drahá trafosvářečka, schopná vařit i z jedné fáze.
Byla to doba, kterou sám a ke Tvé škodě bohužel nepamatuješ.
Doba, ve které se vyráběly potřebné věci/stroje nikoli z polotovarů, ale doslova z "prvočinitelů", často určených k úplně jinému účelu - viz sekundár, vinutý hliníkovou kulatinou z AYKY kabelu. Bylo to při amatérské stavbě naprosto běžné, totéž třeba úpravy přepínačů, určených k úplně něčemu jinému.
Ostatně, o dost později byly i u prvních přenosných svářeček, jako byla třeba babička JS90, sekundáry a v prvních sériích i primáry vinuté hliníkovou pásovinou a drátem. Přepínače byly zakázkové, mnohapatrové VSS 25, hranatý bakelitový patra, každé mělo dva kontakty.
Víš třeba, že i za vlastnictví měděných kabelů či drátů s průřezem větším, než 2,5mm2 Tě klidně mohli i zavřít za rozkrádání soc. majetku? Pokud na Tebe angažovaný revizák práskl, že máš celé rozvody v baráku udělaný v mědi, včetně přívodu a motorových rozvodů? Ono totiž stačilo, pokud to jenom napsal do revizní zprávy a přečetl si ji nějaký parchant na JME, které přidělovalo a montovalo elměry. Ve stejné době se totiž hospodářství celýho státu potácelo v naprostém nedostatku mědi, nedala se vůbec nikde legálně a s dokladem v maloobchodu koupit, takže všechno nad 2,5mm2 a to ještě jen v licně, jsi musel nutně někde ukrást?
Není Tvoje vina, že o tomhle a téhle době víš hovno.
Ale když už to tak je, tak prosímtě aspoň mlč.
Viděl jsem dokonce i trafosvářečku, navinutou na vylisovaných statorových plechách z většího, spáleného asynchronního motoru - a svařovala. Stejně tak krásně vypiplaná, v rámu s kolečky vestavěná svářečka 40-140A, vyrobená spojením 3kW/4P asynchronního motoru a upraveného 900W 24V dynama z autobusů RTO, s regulací budicího proudu dynama "šoupákem" buď k Triodyně, pokud se dal sehnat jako ND, anebo tím labákovým, prostě co bylo po ruce. I svařovací kabely se v té době nedaly koupit jiné, než z hliníkového lana v gumě, jeden mám i s oky ještě někde na půdě.
BOBOBO, opravdu bys měl komentovat jen to, o čem něco víš.
Jestli Tvoje vlastní a opravdu z vlastní praxe, anebo moje z doby, kdy nebylo k sehnání vůbec nic, natož pak hotová, malá a nepříliš drahá trafosvářečka, schopná vařit i z jedné fáze.
Byla to doba, kterou sám a ke Tvé škodě bohužel nepamatuješ.
Doba, ve které se vyráběly potřebné věci/stroje nikoli z polotovarů, ale doslova z "prvočinitelů", často určených k úplně jinému účelu - viz sekundár, vinutý hliníkovou kulatinou z AYKY kabelu. Bylo to při amatérské stavbě naprosto běžné, totéž třeba úpravy přepínačů, určených k úplně něčemu jinému.
Ostatně, o dost později byly i u prvních přenosných svářeček, jako byla třeba babička JS90, sekundáry a v prvních sériích i primáry vinuté hliníkovou pásovinou a drátem. Přepínače byly zakázkové, mnohapatrové VSS 25, hranatý bakelitový patra, každé mělo dva kontakty.
Víš třeba, že i za vlastnictví měděných kabelů či drátů s průřezem větším, než 2,5mm2 Tě klidně mohli i zavřít za rozkrádání soc. majetku? Pokud na Tebe angažovaný revizák práskl, že máš celé rozvody v baráku udělaný v mědi, včetně přívodu a motorových rozvodů? Ono totiž stačilo, pokud to jenom napsal do revizní zprávy a přečetl si ji nějaký parchant na JME, které přidělovalo a montovalo elměry. Ve stejné době se totiž hospodářství celýho státu potácelo v naprostém nedostatku mědi, nedala se vůbec nikde legálně a s dokladem v maloobchodu koupit, takže všechno nad 2,5mm2 a to ještě jen v licně, jsi musel nutně někde ukrást?
Není Tvoje vina, že o tomhle a téhle době víš hovno.
Ale když už to tak je, tak prosímtě aspoň mlč.
Viděl jsem dokonce i trafosvářečku, navinutou na vylisovaných statorových plechách z většího, spáleného asynchronního motoru - a svařovala. Stejně tak krásně vypiplaná, v rámu s kolečky vestavěná svářečka 40-140A, vyrobená spojením 3kW/4P asynchronního motoru a upraveného 900W 24V dynama z autobusů RTO, s regulací budicího proudu dynama "šoupákem" buď k Triodyně, pokud se dal sehnat jako ND, anebo tím labákovým, prostě co bylo po ruce. I svařovací kabely se v té době nedaly koupit jiné, než z hliníkového lana v gumě, jeden mám i s oky ještě někde na půdě.
BOBOBO, opravdu bys měl komentovat jen to, o čem něco víš.
Někoho se zeptej o kom klepeš do klábosnice !!!!!! Jsi mimo mísu . Nejsem žádnej mlíčńák . Postavil jsem svářečku jak dynamovou , tak trafovou vlastníma rukama . Píšeš prostě blbiny a místo popsání reálného chování rozptylového tafa se chceš prosadit věkem . Neschovávám se a mé interjméno je stejné na svarforu . Kolik jsi nastříhal trafoplechů ? Kolik jsi převinul mototrů a traf ? Kolik m jsi připravil profilů pro vinutí domácích svářeček . Vy ser se na to , škodíš svému bývalému jménu , jako danhard . Držte se ševci svého kopyta a obráceně , to že jste seznámeni s pár zesíky nic dalšího pro nikoho neznamená . Přečti si něco zpětně . Sám jsem za bolševika žil v našem domě , který nám sebrali bolševici a platil v něm do revoluce nájem . Prostě až budeš vědět s kým chceš na takovéto věci diskutovat , tak to promysli .