Indukční vařič - úprava pro tavení kovů
Moderátor: Moderátoři
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Indukční vařič jako takový je konstruován po stránce výkonu i výdrže elektroniky na VAŘENÍ, nikoliv ale pro TAVENÍ KOVŮ. Myslím si, že i kdyby se to nějakým způsobem povedlo, tak z toho nebude radost dlouho.
Někteří už zkoušeli třeba fén používat po úpravě jako opalovací pistoli, ale dlouho to ten fén s upravenou spirálou nevydržel.
Podobně by to asi dost špatně snášely vlasy, kdyby to někdo použil opačně - tedy upravenou opalovací pistolí sušit vlasy
Skoro stejně to bylo, jako třeba s elektrickými, tichými sekačkami na trávu, s motorem z Tatramatky s odporovou klecí a bez ventilátoru, nebo z jiného podobného domácího spotřebiče.
Zrovna v tomto případě, kdy jde o poměrně sofistikované zařízení, bych jej opravdu raději používal k tomu, k čemu je konstruováno a určeno.
Je to jen můj skromný názor podepřený tím, co jsem za ta dlouhá léta všecko viděl. Někdy i neskutečné věci, co opravdu a hodně velkou náhodou fungovaly, ale zase tak moc jich nebylo. To funkční fungovalo vždy a jen proto, že netradičně použitý komponent byl již v původní aplikaci dost předimenzován - do jednoho to všechno byly starší, asi poctivěji udělané a dimenzované věci.
Což se v současnosti tak nějak moc nenosí a konkrétní aparát je dimenzován jen na to, k čemu je určen a dostanete pouze a přesně to, co si zaplatíte - žádný další bunus v podobě předimenzování se nekoná.
Teď k tomu původnímu problému - mám tady dvě schémata jednoplotýnkových indukčních vařičů - starší provedení bylo řízené nějakým obyčejným MCU a rozhraní mezi silovýmy obvody a mikropočítačem obstarával jeden komparátor LM339 a pár tranzistorů - na schématu ten MCU není, ale je hned za konektorem CON1 - připojený napřímo bez odporů. To schéma bylo většinou na jedno brdo, takže by teoreticky mělo stačit nějak oblbnout obvod pro detekci hrnce (což by měl být vývod označený "PAN") a doufat, že se to neprojevuje i na vývodu na kontorlu proudu (CUR) a napětí (UIN), popřípadě že to nějak nekontroluje i vývod označený "K" (nevím, co dělá). Ostatní by měly být jasné - dva teplotní snímače (ten na kontrolu teploty hrnce asi bude potřeba trochu oblbnout) a IGBTEN a PWM jsou na ovládání koncového trandu, BUZ_FAN je na spínání ventilátoru a pípáku. Pokud se ale nebude dát ten MCU nějak obmbnout, tak asi bude potřeba tam dát druhý (jiný) a naprogramovat ho podle svého gusta - což bude už asi trochu lsložitější. Raději nebudu mluvit o tom, že s vyřazování ochran a různých detekcí se nemusí líbit tranzistoru - ten také všechno nevydrží...
To platilo o starším provedení - aktuálnější je novější provedení bez LM339 s tím, že to celé řídí specializovaný obvod (většinou nějaký MCU kombinovaný s komparátorama v jednom pouzdře) a nějaká úprava bude asi složitější - na schématu je CKM002, ale tady je článek o CKM005, tady je katalogový list. Teoreticky by se to mělo dát také nějak oblbnout, ale nevím - a je mi to popravdě jedno.
Bude to muset někdo zkusit.
- Přílohy
-
SD7641R.JPG- Novější provedení
- (120.5 KiB) Staženo 238 x
-
CTW-C1.JPG- Starší provedení
- (112.58 KiB) Staženo 258 x
A nějak se na to zapomnělo, vodu to prohánělo, tak co a nikdo se o to už nestaral. A protože Yaskawy měly většinou IGBT bloky Mitsubishi/Fujitsu, vydržely opravdu hodně, ale všechno taky ne. Ventilátor na chladiči jel trvale na plný kule, ale ani to nestačilo. Po čtvrt roce to IGBT most vzdal a zjistilo se, že i kondy jsou tou trvale vysokou teplotou polosuchý, takže původně dost mastný měnič defacto na odpis...Já si ho vzal, posháněl díly z jinak poškozených měničů stejné firmy a teď už několik let zajišťuje těžký rozběh a regulaci na stolařské hoblovce, s klasickým MEZ 4kW asynchronem 2880 ot/min.
Tavením tak můžeš kovy míchat do slitin, ale naopak ne.
Kovy ze slitin se jinak dají dělit pouze chemickým nebo elektrochemickým způsobem.
Olchor píše:No on to asi myslel trochu jinak. Když stříbrný kontakt, připájený na mosazi zahřeješ na správnou teplotu, oddělí se. Průmyslově se třeba motory, trafa a pod. vykoupené v kovošrotech hodí do pece, zahřejí
na teplotu tavení mědi, ta vyteče a zbude železo.
bingo jde vidět, že to konečně někomu pálí. Přesně to jsem měl namysli. Třeba průmyslové stříbro na mědi a mosazi. Pěkně nastavit teplotu stříbra a nechat okapat co půjde.
_luky_ píše:Není nad to, poučit se z pokusů někoho jiného: http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=6&t=498
Tak to jsem taky viděl, ale jak někdo tvrdí, že neželezné kovy se nedají tavit účinně indukcí je trochu mimo mísu. Používají to i profesionálové a řadu let. Třeba účinnost při tavbě hliníku je nízká. Ale oni ty pece mají upravené tak, že hliník robí závit na krátko. Kolem je prostě feritový prstenec s vysokým obsahem uhlíku (teplota tání víc jak 2000C), který se ohřívá a taví hliník a ještě navíc, tavenina jako závit nakrátko se ohřívá indukcí také. Pak je už účinnost někde úplně jinde. Funguje to jako transformátor (příkladem obdobné funkce je trafopájka).
To, že běžné indukční sporáky fungují jen s feromagnetickými hrnci, je jiná věc. Tam jde o uzavření mag. obvodu a tím zlepšení účinnosti.