tak...a Loděnice má štiku v rybníce
Moderátor: Moderátoři
Nahrávají prý analogově, protože to je ten jediný správný cool zvuk, a ten jejich "frontmen" hořekoval nad tím, že když zadávali do GZ lisování PVC, chtěli mástr dodat v digitální verzi (kvůli tomu zmíněnému automatickému řezacímu procesu) a že prý kvalita výsledného řezu byla hrozná, pochopitelně proto, že pocházel z digitálu a né z analogu.
Kapeláci to tedy chtěli stůj co stůj nechat říznout přímo z toho svého analogového mástru, tak na GZ naléhali tak dlouho, až GZ svolilo a vpustilo tuhle tlupu do svých svatých prostor, kde trůní řezáč Neumann.
A že to tam pak společně řezali a řezali, a že to tedy nebyla žádná legrace to z analogu říznout, ale že výsledek, ano ten výsledek byl prostě úchvatný, všichni v GZ čubrněli, no nebe a dudy oproti nějakému podřadnému digitálu, ten rozdíl že byl pro každého tak markantní, no co vám budeme vážení čtenáři vykládat
No prostě reklamní báchorka jak vyšitá, zmetkovitý digitál versus nebetyčný analog, garážoví nezávislí super kluci přechytračili zaprděné odborníky v GZ...
No tedy i když jsem to v jednom minulém příspěvku trochu pohaněl, že se PVC desky dnes dělají z digitálních mástrů, to neznamená, že bych tvrdil, že digitál je nekvalitní. Jenom je to taková ideologická slabina, protože posluchač, v domnění, že poslouchá cool analog, ve skutečnosti sice poslouchá signál byť z analogového nosiče, ale přežvejkaný AD a DA převodníky.
Ale jinak v pohodě. Digitál sám o sobě, pokud má patřičné parametry (vzorkovací kmitočet/kvantizace) a zařízení je v dobrém technickém stavu, v podstatě deformuje signál méně než analog. Sám o sobě je neutrální, co do něj pustíš, prakticky totéž z něj vyleze.
Pověsti digitálu spíš škodí vydavatelé, kteří przní nahrávky umělými digitálními zásahy do nahrávky s vidinou $$$ nebo diletantským másteringem.
V prvém případě je to snaha udělat nahrávku nikoliv věrnou, ale takovou, jakou si manažeři myslí, že by ji většinový průměrný posluchač nejraději slyšel, aby jej zaujala, aby se dobře hrála v rádiích nebo si ji chtělo co nejvíc lidí koupit.
Tyhle zásahy do ekvalizace nebo dynamiky nahrávky jsou často proti záměrům interpreta, který je ale bohužel často podřízen svému vydavateli a nemá jakoukoli moc tohle ovlivnit.
S tím ale nemá nic společného nějaká "nevěrnost" digitálu, ten totiž věrně přehraje, co do něj uložíš. Uložíš-li do digitálu zvratek, digitál ti tento zvratek věrně přehraje, nic víc, nic míň.
konosuke píše:krátce existovaly i kvadrofonní LP syst. SQ
Jo, Supraphon taky vydal nějaké SQ desky, pár jich mám, ale šlo bohužel téměř výhradně o váž. hudbu (kterou neposlouchám). Myslím, že v komerční hudbě vydal kvadrofonně jen Vobrubovy Variace (ty mám ale jen ve stereo verzi). I když i to vlastně byla překabátěná klasika.
To bylo v sedmdesátých letech, kdy hudební scéna stagnovala a ani vůle vydat kvadrofonně něco jiného než exportně zajímavé artikly tu prostě nebyla.
Každopádně i ty vážnohudební SQ desky, když je poslouchám jen ve stereu, znějí hodně dobře, mají pěkný stereo efekt.
Ale je možné, že bych byl zklamaný, přece jen předpokládám, že Supraphon jako ve světě uznávané seriózní vydavatelství nechtěl jít cestou efektnosti, kdy z každého repra hrajou rozdílné nástroje.
Takže např. ty vážnohudební desky myslím byly nasnímány v koncertní síni čtveřicí diskrétních mikrofonů, takže v těch zadních kanálech bude spíš jen dozvuková složka.
Dark side of the moon vyšli taky kvadrofonně, ti by mohli být zajímavější. No někde na netu jsem četl zkazku, že zrovna ta moje amigácká verze byla bezděky namástrována z sq-kódované nahrávky, kterou EMI dodávalo licencantům, čiliže by tam měla být kvadro informace, i když je na obalu jen stereo.
To se prý občas stávalo i u nějakých raných CD reedic různé hudby původně vydávané na SQ deskách. Tenkrát se moc neremástrovalo, jak je populární dneska, prostě se vzal pásek a jak leží a běží, se přepsal na CD. Občas to byl sq kódovaný pásek pro SQ vydání. Takže na stereo CD člověk dostal jako bonus kvadro.
o švábech Motorola a Toshiba jsme četli akorát v AR
http://www.antikvariat-olomouc.cz/cz-de ... -1976.html
Pokud máš disko nahrávku s dyn. rozsahem jen 3 db, pro dobrý poslech si nastavíš klidně 70 db, hlasitost lítá jen mezi 70 a 73 db a žádné přebuzení se nekoná.
Snad jsem to ilustroval srozumitelně.
Osmdesat píše:...Digitál sám o sobě, pokud má patřičné parametry (vzorkovací kmitočet/kvantizace) a zařízení je v dobrém technickém stavu, v podstatě deformuje signál méně než analog. Sám o sobě je neutrální, co do něj pustíš, prakticky totéž z něj vyleze.
Pověsti digitálu spíš škodí vydavatelé, kteří przní nahrávky umělými digitálními zásahy do nahrávky s vidinou $$$ nebo diletantským másteringem.
V prvém případě je to snaha udělat nahrávku nikoliv věrnou, ale takovou, jakou si manažeři myslí, že by ji většinový průměrný posluchač nejraději slyšel, aby jej zaujala, aby se dobře hrála v rádiích nebo si ji chtělo co nejvíc lidí koupit.
Tyhle zásahy do ekvalizace nebo dynamiky nahrávky jsou často proti záměrům interpreta, který je ale bohužel často podřízen svému vydavateli a nemá jakoukoli moc tohle ovlivnit.
S tím ale nemá nic společného nějaká "nevěrnost" digitálu, ten totiž věrně přehraje, co do něj uložíš. Uložíš-li do digitálu zvratek, digitál ti tento zvratek věrně přehraje, nic víc, nic míň.
S tím naprosto souhlasím a také bych našel pár příkladů nahávek z dob ještě analogových, a jejich reedicí, ať už remastarovaných analogově nebo digitálně, to na výsledek vliv rozhodně nemělo. Vždycky byla chyba mezi ovladači přístrojů a židlí. Případně seděla vedle na židli šéfovské. Ano, v každé době frčí nějaký sound, ale nechápu, když lze technicky spáchat reedici v původním vyznění, že to pořád někdo zkouší "vylepšit". Jenomže i zadel má svou hlavu, tak co.
Jasně třeba takoví Dave Dee,Dozy, Beaky, Mick & Tich znějí z klubového LP Supraphon daleko mlaději, než z reedice na CD. Jenže oni ty původní nahrávky natáčeli před 45 lety, byli skutečně mladší a byli všichni. Už mají dva náhradníky (nový perkusista stále nezvládá ten úžasný rytmus v písni Zabadak), kapela má jiný sound a všechny písničky tedy někdo remasteroval tak, aby zněly současněji.
Naproti tomu Shadows na LP i na o stejné roky mladším CD znějí stejně, jen z CD neruší motor gramofonu... jde jen o to, že přepis tentokrát nedělal trouba u (re)mixu.
Pokud jde o digitální zpracování signálu, pak už se používá prakticky na každou nahrávku. Ne, že by v Loděnicích nebylo ještě čistě analogové zařízení či člověk, který to s ním ještě umí. Ale ten digitál je nesrovnatelně efektivnější, přípravu výroby dost podstatně zlevňuje a rozdíl slyšet není.
Kacířsky tvrdím, že kdo tvrdí, že to slyší, tak kecá. Vždyť digitálně se připravovaly nahrávky pro desky TELDEC někdy od roku 1970...
Přiznávám, mám radši analog, ale hlavně proto, že si s ním vím rady hardwarově. Vím, co se tam děje. Nicméně nejsem takový hifipýr, aby mě nějak iritoval zvuk z dobře udělaného CD/SACD, FLAC nebo i OGG a třeba i stodvaadevadesátkové empétrojky. Jako všechno: i ten jde udělat dobře nebo špatně.
Aneb, jestli mám hubu na spařenej jetel a borový šišky, nebudu tady rozebírat, kde mají lepší kaviár. A těší mě, že nás jich je tu takových víc.
Takže jo, pokud je výkonová rezerva a je v pořádku gramofon a další prvky, zbývá tam už hlavně jen omezení vlastního záznamu. Ale s nahrávkou s dyn. rozsahem 45 db u desky jsem se ještě osobně nesetkal, takže nevím jak moc tam bude slyšet šum. Asi nejlepší odstup s/š jsem u desky viděl asi 50 db, ale ta byla nová, měla 45 ot. a nahrána dost silně. Možný dynamický rozsah by mohla mít tudíž ještě větší. Jenže při takové úrovni tam většinu rušení zanáší gramec.