Instalace uhelného kotle + výběr uhlí
Moderátor: Moderátoři
No levnejší to bobobo asi bude ale zase na druhou stranu třeba počítat s tím že člověk musí deno dene zatápět, vynášet popel, skládat uhlí, vymetat komín atd. Je pravda že i já sám mám kotel na tuhé palivo ale topil jsem v nem za posledních 5 let snat jedno. A pravda je taká že by jsem i zatopil ale bojím se že když dám tomu kotly forsáž tak vyletí jiska z komínu, vlétne pod tašku ( nové nejsou zamazané ) a bafne mi barák. Vím že je to asi nesmisl ale proste mám obavu.
Díky za reakce.
Proč z plynu na uhlí? Jsme od letoška v nájmu, změna dodavatele plynu (drahý RWE alias Innogy) není možná (pronajímatel nechce nic řešit, on je spokojený), na druhou stranu si smíme vytápění vyřešit po svém. Stávající kotel je technologicky zastaralý (vysokoteplotní), tudíž neúsporný.
Takže zbývají tuhá paliva, dřevo mám taky rád, ale naštípané je ještě dražší než uhlí, navíc s nejistou výhřevností. Nenařezané a nenaštípané = práce, sice hezká, ale nemám na ni teď čas ani sílu. Dva roky to někde pak sušit taky nemám čas. Uhlí je tedy kompromis mezi dřinou a (drahým) pohodlím.
Etka 12 není ideální, ale padla mi do klína prakticky zadarmo, tak není co řešit. Žádná starožitnost to ovšem není, je z 90. let. Emisní třídu ať si řeší bruselistická mafie. Nové kotle na trhu musejí mít emisní třídu. Byl bych koupil černé uhlí (černý ořech I u místního dodavatele vyjde per GJ cenově nastejno jako bílina), ale nechci Etku propálit, je to plecháč. Ale je to provizorka, nemám teď moc peněz.
Kamarád, co mi doporučil 1/2" PPR, si takto instaloval svoje ÚT někdy koncem 90. let. Žádné speciální trubky ani spec. svářečka. Má ale plyňák, který samozřejmě hlídá všechny možné veličiny a při havarijním stavu vypíná.
Nebezpečí přetopení u tohoto kotle samozřejmě hrozí, ale nevyřešil by to pojistný (přetlakový) ventil umístěný na výstup výměníku?
ÚT soustava je ještě "socialistická" ocelová s nuceným oběhem, původně vyhřívaná pevnopalivním kotlem, ale ten odvál čas, předchozí nájemci si dali plyňák. Expanzku to nemá, ale expanzomat.
Nový přívod od kotle k ní bude mít celkovou délku 2 × 6 metrů.
Čerpadlo mám Grundfoss 45 - 90 W. Bude spínano termostatem po dosažení určitého natopení výměníku, ten musí mít totiž patřičnou teplotu kvůli dobrému spalování.
Kotel sám má jakýsi bimetal, kterým se přes řetízek otvírá a přivírá dusivka (dvířka dole), a tím reguluje v určitých mezích teplotu vody.
S tím uhlím a jeho proměnlivou kvalitou to bude asi pravda, přece jen jeho složení se v průběhu těžby mění.
Mostecké uhlí je o pár MJ/kg výhřevnější než bílinské (ledvické) a je lacinější, poněvadž to je jiná firma.
Zdá se, že mostecké ale není k dostání všude, místní dodavatel má dost široký výběr. Zkusím tam tedy prostě zajet, koupit od každého 1 pytel a vyzkouším, než objednám definitivně.
To, že někomu výhřevnější most húře hoří, může být prostě tím, že má vyšší teplotu optimálního hoření například. V kotli s horším tahem pak hůř udržuje plamen.
Proč z plynu na uhlí? Jsme od letoška v nájmu, změna dodavatele plynu (drahý RWE alias Innogy) není možná (pronajímatel nechce nic řešit, on je spokojený), na druhou stranu si smíme vytápění vyřešit po svém. Stávající kotel je technologicky zastaralý (vysokoteplotní), tudíž neúsporný.
Takže zbývají tuhá paliva, dřevo mám taky rád, ale naštípané je ještě dražší než uhlí, navíc s nejistou výhřevností. Nenařezané a nenaštípané = práce, sice hezká, ale nemám na ni teď čas ani sílu. Dva roky to někde pak sušit taky nemám čas. Uhlí je tedy kompromis mezi dřinou a (drahým) pohodlím.
Etka 12 není ideální, ale padla mi do klína prakticky zadarmo, tak není co řešit. Žádná starožitnost to ovšem není, je z 90. let. Emisní třídu ať si řeší bruselistická mafie. Nové kotle na trhu musejí mít emisní třídu. Byl bych koupil černé uhlí (černý ořech I u místního dodavatele vyjde per GJ cenově nastejno jako bílina), ale nechci Etku propálit, je to plecháč. Ale je to provizorka, nemám teď moc peněz.
Kamarád, co mi doporučil 1/2" PPR, si takto instaloval svoje ÚT někdy koncem 90. let. Žádné speciální trubky ani spec. svářečka. Má ale plyňák, který samozřejmě hlídá všechny možné veličiny a při havarijním stavu vypíná.
Nebezpečí přetopení u tohoto kotle samozřejmě hrozí, ale nevyřešil by to pojistný (přetlakový) ventil umístěný na výstup výměníku?
ÚT soustava je ještě "socialistická" ocelová s nuceným oběhem, původně vyhřívaná pevnopalivním kotlem, ale ten odvál čas, předchozí nájemci si dali plyňák. Expanzku to nemá, ale expanzomat.
Nový přívod od kotle k ní bude mít celkovou délku 2 × 6 metrů.
Čerpadlo mám Grundfoss 45 - 90 W. Bude spínano termostatem po dosažení určitého natopení výměníku, ten musí mít totiž patřičnou teplotu kvůli dobrému spalování.
Kotel sám má jakýsi bimetal, kterým se přes řetízek otvírá a přivírá dusivka (dvířka dole), a tím reguluje v určitých mezích teplotu vody.
S tím uhlím a jeho proměnlivou kvalitou to bude asi pravda, přece jen jeho složení se v průběhu těžby mění.
Mostecké uhlí je o pár MJ/kg výhřevnější než bílinské (ledvické) a je lacinější, poněvadž to je jiná firma.
Zdá se, že mostecké ale není k dostání všude, místní dodavatel má dost široký výběr. Zkusím tam tedy prostě zajet, koupit od každého 1 pytel a vyzkouším, než objednám definitivně.
To, že někomu výhřevnější most húře hoří, může být prostě tím, že má vyšší teplotu optimálního hoření například. V kotli s horším tahem pak hůř udržuje plamen.
Není moc dobré spínání čerpadla podle teploty. kotel pro svuj bezproblémový chod a proto aby nedehtoval potřebuje teplotu teplosměnné plochy minimálne 60°C ale pozor v celé ploše. Pokud se bude spínat čerpadlo tak v dobrém prípade bude hore na kotly 90 a dole 35. Čerpadlo bude cyklovat. Pokud to má správne fungovat třeba do zpátečky kotle zařadit například regulační termostatický ventil a čerpadlo. Termostatický ventil zabezpečí správnou teplotu zpátečky téměr ihned po zatopení a kotlové čerpadlo zabezpečí správný prútok vykurovací vody kotlovým okruhem a tím páde správné prohřátí celé teplosMěnné plochy. Pokud by jsi se rozhodl pro regulaci zpátečky termostatickým ventilem tak ti doporučuji ventil od firmy ESBE s označením VTC511 s termostatickou vložkou na 63°C. Proč právě tento se mi tu nechce rozebírat ale věř mi že vím proč to píšu.
Co to zase meleš o denním zatápění ? Pokud není v uhlí kámen , tak jedu třeba 14 dní v tahu. Prostě dosypu uhlí , zaroštuju a jede se dál . Jednou za dva dny vynesu popelník . Toť vsjo . Regulaci mám jen na kombiňáku , otevře nad 60°C . Tedy regulaci odběru tepla , kotel má vlastní RT3ku . A to to mám komplet samotíž , boiler nejvýše , hřeje se první . Spotřeba elektriky nula .
BOBOBO: To že máš komplet samotiaž je najlepšie riešenie - tiež sme to v rodičovskom dome tak mali, ale on nebude mať ani čiastočnú. To bude musieť ináč riešiť. Najlepšie s nejakým dobrým kúrenárom.
Ja osobne by som už na pevné palivo/uhlie nešiel .A to som baník.Mám plynové kúrenie.Toho čierneho bordelu mám za tie roky až až
Keđ plynfikovali náš chotár,prešli sme aj v rodičovskom dome na plyn.A to sme mali ako banícka rodina deputátneho uhlia nadbytok.
Ja osobne by som už na pevné palivo/uhlie nešiel .A to som baník.Mám plynové kúrenie.Toho čierneho bordelu mám za tie roky až až
Keđ plynfikovali náš chotár,prešli sme aj v rodičovskom dome na plyn.A to sme mali ako banícka rodina deputátneho uhlia nadbytok.
Však já nikomu plyn nezakazuji . Je zde i debata o tom , co je nejlevnější . Je to hnědé uhlí . Jako trubky lze PPR použít a co se týče nepohodlí tomu nerozumím . 2X denně přisypu do násypky a jednou za dva dny vynesu popel . Pár minut denně za 20-30kolíků ročně není dle mne špatná směna . A to ještě používám ohřátou vodu uhlím do pračky , čímž snižuji její spotřebu . Asi mám hlavní výhodu v tom , že mám kam uhlí najednou na celou sezonu dát . Až neunesu kýbl s uhlím , možná dojde i na plyn . V domě ho mám , ale nepoužívám .
Osmdesat píše:Kamarád, co mi doporučil 1/2" PPR, si takto instaloval svoje ÚT někdy koncem 90. let. Žádné speciální trubky ani spec. svářečka. Má ale plyňák, který samozřejmě hlídá všechny možné veličiny a při havarijním stavu vypíná.
Nový přívod od kotle k ní bude mít celkovou délku 2 × 6 metrů.
Tvůj kamarád mele nesmysly. Koncem 90. let novodobé PPR pro topení neexistovaly, takže ani neví o čem je řeč. Ale dej si tam ty obyčejné a pak nám dávej v zimě hlášení, co dělá těch 2 x 6 m v zimě. To bude docela zajímavé.
Já osobně bych takové ty nápady jako výměna kovových trubek za měděné nebo PPR zakázal. Minulou zimu, kdy se topilo víc, tak nás topení přes plynový kotel přišlo na necelých 9 tisíc. Jde taky o to, jaké jsou vedlejší ztráty toho vytápění a jak je topná soustava vyladěna. A ano, Innogy je na plyn nejlevnější, ale pokud si někdo neumí vybrat správně z jejich produktů, tak ho to přijde draho.
Teoreticky to tak je . Ale tehdá (7let) jsem koupil starý Dakon , odhaduji 15 let v provozu a stále jede v tlakovém systemu . Myslím spíše , že na jeho životnost má nyní spíše vliv topení jen dřevem, ne uhlím s jeho sírou ... Neměli jsme známého topenáře ani prachy na něj , tak jsme udělali z PPRka a v poho . Zase u tchána jsme celou kotelnu udělali v oceli . To ale byl u firmy , takže jsme měli stále k dispozici závitořez a já jsem si mohl půjčit na víkend autogen , abychom upravili původní připojení kotle ve sklepě . Po dakonu dával Atmos . Ale o tom a jeho primárním okruhu a regulaci jsem už klapal v jiném vlákně .
Kámoš když předělával někdy v roce 1983 barák, tak si dal vodní podlahovku z zelený křížkový hadice na zalejvání. Asi tenkrát žádnej speciál systém jako Rehau v CS neexistoval a nebo to bylo moc drahý. Nejdříve na uhelňák s ručním směšovačem, nyní na plyn. Jede mu to dodnes. V betonu to asi vydrží navěky ale ty volný vývody hadic ze zdi k rozdělovači a hlavně koncovky hadic, to se divím, že to vydrželo tak dlouho.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Takže jsem kotel zapojil pomocí obyčejných 1/2" PPR trubek a po 14 dnech provozu mohu zatím konstatovat, že to funguje bez problému.
Výkon to přenese v pohodě i při nejnižších otáčkách čerpadla.
Kotel Etka U 12 (už se nevyrábí, ale výrobce Jakos stále vyrábí kotle podobné konstrukce s vyšším výkonem) topí dobře, kultivovaně, nekouří, jen se dost zanáší teplosměnné plochy sazemi. Ale nedehtuje. Používám na zkoušku mostecké uhlí. Hoří solidně, ale dost smrdí a asi způsobuje zmíněné zanášení. Mám ale už objednané bílinské uhlí, které mi po poradě s výrobcem kotle bylo doporučeno. Když jsem do Jakosu volal, abych se zeptal, jak v kotli topit a jaké uhlí použít, byli velmi ochotní, přepojili mě na odborníka, který vše ochotně vysvětlil a poslal mi i návod, byť se už jedná o slovy dnešního buznomarketingu "nepodporované zařízení". Takže za sebe mohu tuto firmu aspoň co se týká komunikace se zákazníkem jednoznačně doporučit.
Protože zatím na kotli nemám nainstalovaný spínací termostat čerpadla, zapínám zatím čerpadlo ručně po natopení. To je dost problém, jak jsem zjistil, jednou se mi totiž "podařilo" kotel přetopit na 110 stupňů C. Kupodivu se nic hrozného nestalo, tlak vzrostl jen o pár barů. Nejspíš je to tím, že horní patro, jak jsem psal, není v provozu, a tak je zavzdušněné. Vzduch v ÚT horního patra se tedy pravděpodobně choval jako pružný "polštář", a tak se soustava nepřetlakovala.
Budu ale muset co nejdříve čidlo teploty zapojit.
Jsem zvědav, jak se to bude chovat při plném nasazení, až udeří mrazy. S ohledem na tepelnou ztrátu budovy a další nepříznivé okolnosti si nejsem jist, jestli se podaří vytopit všechny místnosti. Ale jak jsem zmínil, v největší místnosti, kterou používám jako dílnu, mám ještě kamna.
Ten návod je zde: http://joseforta.sweb.cz/topeni/topeni.htm. Mnohým se asi zatnou čelisti, ale kdo má odvahu a drzost vyzkoušet něco, co ostatní prohlašují za neproveditelné, se vystavuje riziku, že zjistí, že to jde
Výkon to přenese v pohodě i při nejnižších otáčkách čerpadla.
Kotel Etka U 12 (už se nevyrábí, ale výrobce Jakos stále vyrábí kotle podobné konstrukce s vyšším výkonem) topí dobře, kultivovaně, nekouří, jen se dost zanáší teplosměnné plochy sazemi. Ale nedehtuje. Používám na zkoušku mostecké uhlí. Hoří solidně, ale dost smrdí a asi způsobuje zmíněné zanášení. Mám ale už objednané bílinské uhlí, které mi po poradě s výrobcem kotle bylo doporučeno. Když jsem do Jakosu volal, abych se zeptal, jak v kotli topit a jaké uhlí použít, byli velmi ochotní, přepojili mě na odborníka, který vše ochotně vysvětlil a poslal mi i návod, byť se už jedná o slovy dnešního buznomarketingu "nepodporované zařízení". Takže za sebe mohu tuto firmu aspoň co se týká komunikace se zákazníkem jednoznačně doporučit.
Protože zatím na kotli nemám nainstalovaný spínací termostat čerpadla, zapínám zatím čerpadlo ručně po natopení. To je dost problém, jak jsem zjistil, jednou se mi totiž "podařilo" kotel přetopit na 110 stupňů C. Kupodivu se nic hrozného nestalo, tlak vzrostl jen o pár barů. Nejspíš je to tím, že horní patro, jak jsem psal, není v provozu, a tak je zavzdušněné. Vzduch v ÚT horního patra se tedy pravděpodobně choval jako pružný "polštář", a tak se soustava nepřetlakovala.
Budu ale muset co nejdříve čidlo teploty zapojit.
Jsem zvědav, jak se to bude chovat při plném nasazení, až udeří mrazy. S ohledem na tepelnou ztrátu budovy a další nepříznivé okolnosti si nejsem jist, jestli se podaří vytopit všechny místnosti. Ale jak jsem zmínil, v největší místnosti, kterou používám jako dílnu, mám ještě kamna.
kejki píše:Dočasně se dá jet i na české zavlažovací hadice, návod ležel na netu.
Ten návod je zde: http://joseforta.sweb.cz/topeni/topeni.htm. Mnohým se asi zatnou čelisti, ale kdo má odvahu a drzost vyzkoušet něco, co ostatní prohlašují za neproveditelné, se vystavuje riziku, že zjistí, že to jde
Naposledy upravil(a) Osmdesat dne 23 říj 2017, 15:28, celkem upraveno 1 x.