Nevidíš, jak blbě topologicky je deska konců navržená, to je celé.
Já bych si při svých vlastních zkušenostech vůbec nedovolil do smyčky zv rýpat, protože už dlouho vím, k čemu to při podobných deskách vede.
Dovolit si to mohou nezodpovědný, pouze teoreticky vybavený lidi, co vidí pouze schéma a jednají podle toho, co je naučili ve škole, popř. podle toho, co vyčetli v teoretických knížkách.
Neučili Tě, že je třeba řešit nejprve příčinu a nevytloukat klín klínem?
Úprava T814A
Moderátor: Moderátoři
pivoO, pokud nemáš možnost zkontrolovat stabilitu konců po úpravě, neriskoval bych to. Při větším vybuzení mohou konce zakmitávat a odstřelí Ti výškáče.
Jak jsem napsal, je třeba nejprv řešit příčinu /tj. zdroj šumu/ a až potom, není-li jiné cesty, řešit následek, resp. úrovňové poměry v PZ a v koncích.
Vyhoď ty odpory do řiti a řeš nejprve výměnu šumících tranzistorů.
Až bude možnost kontrolovat stabilitu skopem, tak se lze pustit do mírných úprav v koncích.
Píšu záměrně "mírných", nikoli zásadních.
Jak jsem napsal, je třeba nejprv řešit příčinu /tj. zdroj šumu/ a až potom, není-li jiné cesty, řešit následek, resp. úrovňové poměry v PZ a v koncích.
Vyhoď ty odpory do řiti a řeš nejprve výměnu šumících tranzistorů.
Až bude možnost kontrolovat stabilitu skopem, tak se lze pustit do mírných úprav v koncích.
Píšu záměrně "mírných", nikoli zásadních.
sinclair: Řeknu ti to asi takhle: nejenom ty jsi praktik. Zesilovačů od flašek přes tranzistory po IO jsem postavil hezkou řádku...
Rozhodně se nemíním hádat nebo si s kýmkoli něco vyčítat. Tazatel napsal dotaz, já jsem mu řekl bezbolestné vyzkoušení i s poukazem, že se třeba někdo ozve a poradí...
Toť vše...
Rozhodně se nemíním hádat nebo si s kýmkoli něco vyčítat. Tazatel napsal dotaz, já jsem mu řekl bezbolestné vyzkoušení i s poukazem, že se třeba někdo ozve a poradí...
Toť vše...
Já nijak netvrdím, že bych tu snad byl jediný praktik. Bohužel jsem ale měl tu možnost se s těmito aparáty potkávat a opravovat je kontinuálně déle, než deset let. Za takovou dobu se na konkrétních kusech těchto aparátů naučíte mnohem víc, než když budete postupovat jen teoreticky podle schématu. Ono se stačí jen podívat na fyzické provedení - koncáky, připojené dlouhými, tenkými dráty, blokované jen jedním 10n přímo na desce a už nikde jinde, dokonce i Boucherot je navržený na kompenzaci zátěže 8R. Dokonce i přívody od zdroje a od pojistek konců, včetně zemí jsou tam tenké až běda.
Není vůbec důležité, kam až byl vytočen potenciometr hlasitosti. Může se stát, že je tam vmontovaný budicí pár s hodně rozdílnými betami, totéž u konců a náchylnost k zákmitům je na stole. K tomu přidejme poměrně nízké klidové proudy a z toho plynoucí činnost v nelineární oblasti i vlivem nepřesného párování - třeba, po tolika letech od výroby lze očekávat úplně cokoliv.
Totéž u kompenzačních kapacit, třeba zrovna těch 100p v rozkmitu nemusí být úplně ok nebo mizerný M1 hovňák v Boucherotu a neštěstí je na světě.
Ale tak jestli má pivo0 zajištěny od JiriToma nový pár výškáčů, tak směle do experimentů se 4R zátěží a změněnou zv.
Možná bude potřeba jen jeden - konce jsou asymetrické i topologií desky a délkami drátů, v obou koncích nemusí být v řiti oba hovňáky ani v Boucherotu, ani v blokování napájení konce na desce, rozpárované budiče a konce mohou být jen v jednom koncovém stupni, může tedy zakmitávat klidně jen jeden. Tak neověřeným experimentům zdar!
Není vůbec důležité, kam až byl vytočen potenciometr hlasitosti. Může se stát, že je tam vmontovaný budicí pár s hodně rozdílnými betami, totéž u konců a náchylnost k zákmitům je na stole. K tomu přidejme poměrně nízké klidové proudy a z toho plynoucí činnost v nelineární oblasti i vlivem nepřesného párování - třeba, po tolika letech od výroby lze očekávat úplně cokoliv.
Totéž u kompenzačních kapacit, třeba zrovna těch 100p v rozkmitu nemusí být úplně ok nebo mizerný M1 hovňák v Boucherotu a neštěstí je na světě.
Ale tak jestli má pivo0 zajištěny od JiriToma nový pár výškáčů, tak směle do experimentů se 4R zátěží a změněnou zv.
Možná bude potřeba jen jeden - konce jsou asymetrické i topologií desky a délkami drátů, v obou koncích nemusí být v řiti oba hovňáky ani v Boucherotu, ani v blokování napájení konce na desce, rozpárované budiče a konce mohou být jen v jednom koncovém stupni, může tedy zakmitávat klidně jen jeden. Tak neověřeným experimentům zdar!
Hřát to vůbec nemusí, to je další nebezpečná a teoretiky šířená pověra. Hřát to bude až při opravdu masivním kmitání na úrovni skoro plného výstupního rozkmitu - a jako první začne při masivním kmitání hořet, popř. silně topit odpor v Boucherotu.
Při kmitání v konstantní úrovni několika málo voltů nic hřát ani hořet nebude, pokud to bude naneštěstí kmitat třebas někde okolo 30-50kHz. Při těchto frekvencích ještě nebude proud Boucherotem tak velký, aby začal hořet. Úroveň kmitání se ale bude měnit s vybuzením a je hodně těžko odhadovat předem, kterým směrem. Někdy může kmitání s vybuzením zaniknout, někdy se naopak rozšíří až při vybuzení blízkém plnému - až se masivněji uplatní odpor + indukčnost těch tenkých drátů, kterými je to celé propojeno.
Tohle mám už hodně bohatě "nacvičeno" třeba z AZS215, což je poměrně podobná prasečina, jen vyrobená Vráblemi. Okořeněná ještě přechoďáky na řadových konektorech a činností proudového jištění.
Při kmitání v konstantní úrovni několika málo voltů nic hřát ani hořet nebude, pokud to bude naneštěstí kmitat třebas někde okolo 30-50kHz. Při těchto frekvencích ještě nebude proud Boucherotem tak velký, aby začal hořet. Úroveň kmitání se ale bude měnit s vybuzením a je hodně těžko odhadovat předem, kterým směrem. Někdy může kmitání s vybuzením zaniknout, někdy se naopak rozšíří až při vybuzení blízkém plnému - až se masivněji uplatní odpor + indukčnost těch tenkých drátů, kterými je to celé propojeno.
Tohle mám už hodně bohatě "nacvičeno" třeba z AZS215, což je poměrně podobná prasečina, jen vyrobená Vráblemi. Okořeněná ještě přechoďáky na řadových konektorech a činností proudového jištění.
Mimochodem - zkoušel jsi k přijímači připojit jiný pár soustav, třeba osmiohmových, klidně i s typově shodnou řadou reproduktorů?
Pamatuju se, že nejmenší potíže s registrací šumu /při současně dobrém přenosu výšek/ měli majitelé osmiohmových třípásmovek také z Bratislavy, 1PF067xx, osazené ARN738, ARO687 a ARV168. Majitelé těchto beden si na klidový šum u 813-814A téměř nikdy nestěžovali.
Teď jsem si na to tak mimochodem vzpomněl.
Pamatuju se, že nejmenší potíže s registrací šumu /při současně dobrém přenosu výšek/ měli majitelé osmiohmových třípásmovek také z Bratislavy, 1PF067xx, osazené ARN738, ARO687 a ARV168. Majitelé těchto beden si na klidový šum u 813-814A téměř nikdy nestěžovali.
Teď jsem si na to tak mimochodem vzpomněl.
To není na Tebe, Tome 
. Ze by novej tampónek?