Cena Bastlířů 2017 (oddělené vzpomínky dědků na totáč)

[Victronix]

Ještě než se to promázne, měl bych něco k tomu dřívějšímu bastlení.
Začínal jsem někde kolem roku 1984 v první třídě. Vypajoval jsem součástky ze starých rádií tatínkovou trafopájkou co používal ve včelíně. Vůbec jsem netušil co jsou ty součástky zač. Ale nějak mě to přitahovalo.
Můj otec byl elektrikář, elektronika ho nezajímala, v mé blízkosti byl jediný elektronik, který byl protiva a pomohl mi akorát párkrát s dodáním součástek za flašku medu. Nikdo kdo by mě naváděl, žádný internet, obchod se součástkama. Nejvíc chyběly informace. Úplná beznaděj.

Dneska je přesně opačný problém. Ve všem.

[breta1]

Za totáče v 50. letech kdo chtěl a měl zájem, příležitosti bylo plno - kroužky, svazarm i ochotní starší bastlíři. Byly k dostání různé stavebnice, od krystalky přes bateriové i normální elektronkové rádia, ke koupi byly všechny komponenty - chasis, ladící kondenzátory, cívkové soupravy, bakelitové skříně, stupnice - ne že bych to koupil naráz v jednom krámu, ale sehnat se to postupně dalo. Od krystalky (1955) jsem udělal i superhet SUPER254E ((1960) a mnoho dalších.
Rozhodně nepropaguji totalitní dobu a její zvěrstva, ale jak to pozoruju, pro mládež se dělalo tehdy mnohem více, než teď.

[BOBOBO]

Informace nechyběly , když jsi chtěl , bral jsem za opravdu pár korun ruské amáro , polské amáro , polského modeláře a další naše časopisy . Po bráchovi mi zbyla VTM stará a otec bral spoustu let amáro i sdělovačku . Každý rok seděl a vybíral z katalogu SNTL odbornou literaturu . Za pár korun jsme byli vybaveni , tak jak se nikomu dnes nezdá . ZA PÁR KORUN !!!!!!!!!!!!! To už také nikdy nebude . Mám doma spoustu tehdejší TL . Měl jsi od státu technickou literaturu za npár korun BEZ jakéhokoliv členství . Ale to už nemá cenu nikomu psát . Ani to dnes nikdo nepochopí . Bolševik to zaplatil .

[EKKAR]

Ale leda tak hovno jsi měl a ne literaturu. Pokud jsi nebyl registrovanej komančéro a minimálně ve Svazarmu nebo v nějakým technickým klubu závodní Vědeckotechnický společnosti, tak jsi nesehnal ani blbý předplatný na poštovní doručení a časáky jsi sháněl pod pultem za nejrůznější úplatky trafikantům. Synáček souseda velkýho komanče měl Slušovický PC, který bylo napsaný na "socialistickou organizaci" - a když jsem si od něj chtěl půjčit anglickou knížku, jeho papínek prohlásil, že na nějaký půjčování za ni peníze nevyhazoval ... K čemu bylo, že Amáro stálo 4 a potom 5 korun, když prostě nebylo k dostání? To samý knížky - ten vydavatelskej plán SNTL jsi dostal, pokud jsi byl v nějaký fabrice a odůvodnil sis to odborným apožadavkama - ale jako občan jedině když jsi píchal vedoucí knihkupectví ...

Amáro jsem na předplatný sháněl od roku 1980 - a dostal jsem ho až v roce 1994, neboli 5 let po Velký Plyšový Blamáži - jinak jsem musel chodit na kopírku do veřejný knihovny a modlit se, aby v časáku byly všecky obrázky a nákresy, protože často si to "někdo" kdo se k číslu dostal dřív, vystříhnul a samozřejmě už to tam nevrátil ...

A kdo neměl podplacený prodavače v prodejně se součástkama nebo kdo nejezdil do takovýho krámu z titulu svýho zaměstnání, ten taky sháněl všecko pod rukou - a nebo krad z fabrický elektroúdržby. Osobně jsem potřeboval někdy kolem roku 1983 DVA blbý trandy KF507 a 517 - a protože jsem je půl roku chození do Elektry nesehnal, musel jsem si na ně dát inzerát na místní vývěskovou službu. Dones mi je maník z místní fabriky, že jich tam mají dvě škatule a nikdo neví, k čemu jsou, protože je prostě někdo kdysi objednal, ale na nic se nepoužívají. Tolik asi tak k dostupnosti elektronickejch komponent pro NEORGANIZOVANOU osobu = rozuměj člověka mimo komunistama kontrolovaný organizace.

[BOBOBO]

Asi jsi žil v jiný republice . Mám Karle jednu výhodu . Nám sebrali komunisti barák !!!!!!!!! A ještě žije můj brácha , který přesto , že měl špatný původ vystudoval a může Ti DOKÁZAT , že všechny tyto věci jsme měli bez spolupráce . Ty jsi se k tomuto systemu spíše nedostal , či o něm nevěděl . A n e se r mne , tohle jednoduše vyřešíme v rodinách !!!!! A když budeš chtít zde a omluvíš se !!!!!!!!!!!!!

[EKKAR]

Kdo mele o spolupráci? Já píšu NEORGANIZOVANĚ = třeba i jen mimo to bejt zaměstnanec podniku. Protože jestli tys to nezaregistroval, tak vedení podniků patřilo mezi stranický úlohy a podnik, kterej komunisti nějakým způsobem neměli ošéfovanej, neexistoval. Ale prostě bejt třeba montér nebo údržbář už znamenalo mít přístup tam, kam jsem se já jako žáček základky nebo študent na střední neměl šanci přiblížit. Už chápeš tenhle ROZDÍL ??? A pokud jsem nechtěl nuceně vstupovat pod "křídla Svazarmu", pokud bych nebyl podobně zaměstnanej, neměl bych ani jako dospělej o moc větší šanci se k něčemu podobnýmu dostat. To mám na mysli...

[Hill]

Řešíte tu problém zaviněný nepružností plánované distribuce v centrálně plánovaném hospodářství? Dnes už ho asi nevyřešíte. Asi jsem měl kliku na to, že trafikant na nádraží byl mistr odborného výcviku v Regule ve výslužbě, a od roku 1966 na stánku každý měsíc Amaro bylo. A taky RK, JuT, sovětské Radio a občas i jiné časopisy. Podobně jsem zaskočil na kole do Hořic, kde v knize měli i slušnou řádku titulů od SNTL, jakkoli šlo o literaturu o věcech pět a víc let starých, v tehdejším Československu to ale nebylo žádné stáří, zrovna v našem oboru ten vývoj nějaká skupina blbů s mocnými razítky docela úspěšně brzdila, čili, když příslušná knížka vyšla, stále ještě byly součástky tak blbě k sehnání, jako v době, kdy ji autoři tvořili. Ono bylo nakonec i v širokém rozsahu ročníků a témat jedno, jestli jde o novinku, nebo jsem na to narazil v antikvariátu. Přitom na náměstí tamtéž v Elektře šéfoval jistý pan Zámečník - pro někoho vyhlášený lustrař, pro nás ale prodejce základního sortimentu součástek od lamp přes odpory, kondenzátory, potenciometry, ladicí kondíky, vypínače, pak i polovodiče, takové 103NU70 měl kdykoli... a dokázal poradit s náhradou. Jo, a prodával i stavební návody, i když některé prostě už nebyly. O kousek níž na Husovce v Supraphonu prodávala paní Věrka, která měla několik titulů "nejlepšího prodavače n.p. Supraphon". To bylo, jak mi později přiznala, spojené s výhodou, že mohla dostat na prodejnu i přebytky z neobjednaných klubových desek, podobně, jako později v osmdesátých letech v Ostroměři se díky bodovacímu systému dostaly do kina filmy "mimo obvyklou trasu", to znamenalo, že film šel rovnou z půjčovny do kina a zase zpět, nepřišel z jiného kina a nepokračoval do následujícího; také tam byl nějaký čas v Elektře slušný výběr anodových baterií a po nich magnetofonových pásků, kterých jinde bylo málo, protože paní vedoucí asi chtěla a dokázala ve velkoobchodu vyboxovat víc... Pro kovové profily (a později pro medené rúrky na brzdy a destilační chladiče) jsme jezdili do Dvora Králové nad Labem, jistý pan Dobrý tam vedl prodejnu železářství na náměstí.
Jsem poněkud OT? Doufám, že ne: V Pardubicích nebyl s technickou literaturou problém, spíše na ni mezi študáky nebylo, kousek vedle byla přece prodejna součástek ve Smilovce (o pár let později otevřeli velikou prodejnu Tesly kousek od nádraží), za rohem u podjezdu byl bazar s inkurantními a druhojakostními součástkami, druhý byl pár kroků od školy hned za Zelenou bránou, tak častěji šlo o rozhodnutí, co má prioritu, aby zbylo i na jiné radosti života. A časo jsme chodili do knihovny s foťákem a naučili se to vychytat tak, ať později nemusíme dešifrovat neostré kopie.
Ovšem pravda, všechna vydání Bozděcha jsem vezl autobusem z Jihlavy a reedici Kottka jsem táhl nočními rychlíky z Chebu přes Liberec a Turnov, to bylo až po pětasedmdesátém, když jsem už služebně jezdil po celé republice. V prodejně technické literatury v Hradci Králové jsem byl také známý cifrplát, tak se i tam něco našlo. A našly se i rarity - v malé prodejničce s prostorem pro tři k stání před pultíkem u pana Valtery v Chomuticích jsem sehnal knížku "Elektronika ve fotografii". Jen jsem se zeptal a "zastavte se příští pátek".
Chci tím říci, že v dobách nedostatku čehokoli záleželo na tom, jaký zájem měli samotní obchodníci. Někdo prodával, co mu v distribuci nechali, někdo se staral a taky prodal. Všechno bylo v lidech. Jako dnes.
Předplatné, to je zase jiná kapitola, ale, když stánek na nádraží měl už třetí trafikantku, která mi zapomínala to AR schovat a musel jsem těch trafik cestou navštívit víc, často s výsledkem nula, konečně jsem se rozhodl a předplatné si objednal. Hned a napoprvé mi začalo chodit napřed červené AR, později obě, poštou, a to spolehlivě. Přiznávám, měj sem cukání občas to červené odhlásit už někdy v pětasedmdesátém, to když v něm dlouhodobě narostl podíl propagandy na úkor techniky, ale udělal jsem to až o dvacet let později, kdy spoustu místa začala zabírat reklama. Dnes už odebírám pravidelně jen Týdeník Rozhlas, a i ten spíše z nostalgie, většina zajímavého se později objeví na jejich webu. Jenže sešit je sešit, listuje se v něm pořád lépe, než na monitoru.
Kdo jste dočetli až sem, přijměte mou omluvu za dlouhé vzpomínání, ale nějak jsem to neubrzdil.

[BOBOBO]

Ale ono je potřeba říkat o minulosti CELOU pravdu . A toto k ní patří . Karel zde píše úplné nesmysly co se tohoto týče a to mne sejří . Já jsem píši co jsem zažil a ne co mi kdokoliv včetně u někoho ukřivděných rodičů namudrovali . Technickou knihovnu mohl mít v podstatě každý . Knihy (nové) stály pár korun . Dnes bych si je dovolit nemohl . Jestli on byl malý kluk , tak ani nemohl pochopit ten system tenkrát . Myslím cestičky ke chtěnému . No a co se týče toho ruského radia , tak tam byli opravdu napřed , přecejen vojenský , spřažený s kosmickým , výviojem dělalo své . Bohužel součástková základna byla bídná a drahá (v nějakém 78osmém jsem vyklopil za MAA661 čistou celodenní výplatu ze Semtína) , ale teorie se dala studovat dopředu . Jo , i ti Kottci přišli poštou i s přílohami . Za pár korun . Jen je objednat . Před! vydáním . On to byl vlastně plán pro vydání knih a ty jsi si již zadal odběr . Dokonce tam byl i měsíc , kdy kniha vyjde . Vyjímečně se zpožděním .

[jezevec]

... Nám sebrali komunisti barák !!!!!!!!! ...

... a přesto je máš stále rád. Nějak mi to připomíná "Stockholmský syndrom".

Každý politický systém má své výhody a nevýhody. Stejně tak co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Socialismus vyhovoval těm, co z něho přes rudou knížku profitovali a jednodušším osobám, kterým stačilo, že dělají ve fabrice čtyřicet let stejný výrobek a mají pivo za korunu sedmdesát.
Já osobně jsem se měl vzhledem ke své profesi za komančů finančně výrazně lépe než dnes, kdy tato profese spěje k zániku. Přesto bych v žádném případě nechtěl, aby se tato doba všeobecného nedostatku vrátila.
Co se týká předplatného AR, to jsem získal až po dvou letech čekání (v r.73), musel někdo ukončit předplatné, aby se dostalo na dalšího v pořadí. To samé bylo o několik let dříve s časopisem ABC.

[EKKAR]

... Nám sebrali komunisti barák !!!!!!!!! ...

... a přesto je máš stále rád. Nějak mi to připomíná "Stockholmský syndrom".

Tesat!

Já osobně jsem se měl vzhledem ke své profesi za komančů finančně výrazně lépe než dnes, kdy tato profese spěje k zániku. Přesto bych v žádném případě nechtěl, aby se tato doba všeobecného nedostatku vrátila.
Co se týká předplatného AR, to jsem získal až po dvou letech čekání (v r.73), musel někdo ukončit předplatné, aby se dostalo na dalšího v pořadí. To samé bylo o několik let dříve s časopisem ABC.

Abíčko jsem na předplatný sehnal - ale když jsem se s rodičema na přelomu let 1979 a 1980 přestěhoval o 8km z dědiny do města, muselo předplatný Ábíčka zůstat na dědině a já si pro něj musel k dědovi jezdit - jinak by bejvalo předplatný zaniklo !!!!! A to Amáro - tak toho jsem se na předplatný "dočkal" až tím, že zanikla bejvalá monopolní komančérská "PNS" (v tý době už překabátěná na Prodejní Novinovou Službu) a časopisy si začaly předplatný a rozesílání řešit "na vlastní triko" - do tý doby jsem to prostě musel řešit s trafikantama ....

[Victronix]

BOBOBO - To co píšeš o možnostech, které byly, je ze tvého pohledu, pravda.
Já jsem neměl v deseti letech představu co to je VT, tušil jsem, že jsou nějaký časáky jako Amáro. Od souseda jsem měl aspoň ABC, kde vycházelo občas nějaké zapojení.
Na základce jsem dostal "Od krystalky k modelům s tranzistory", elektromerkur a stavebnici elektronik I. Na nic jiného nebyly prachy. Rodiče byli dělníci a navíc kouřili. Svazarm? To jsem znal akorát z televize. Mimo jiné, ta knížka to byl fakt povedený kousek. Zoufalost nad zoufalost. Alespoň bylo co dělat, i když to nefungovalo.

[sinclair]

Mně chodily do schránky předplacený AR/RK/modré, ruské Radio, enderácký Funkamateur a "zápaďácký" Radio und Fernsehen, naprosto bez problémů a nemusel jsem kvůli tomu ve Svazarmu být. Vlezl jsem do něj dobrovolně a až později.
Přiznávám, že všecky předplacený časáky ze začátku /určitě nejmíň 2 roky/ platili naši a pomáhali mi finančně i při nákupu nějakých dražších součástek - ale na nejmíň polovinu jsem si musel vydělat sběrem, jinak jsem utřel hubu. Později jsme s kámošema ten sběr zefektivnili a zorganizovali natolik, že to vystačilo i na větší nákupy prvních výkonových germanií a sakra drahých křemíkových záležitostí.
A mimochodem - až na výjimky všecko od Šraita a Myslíkův začátečnický seriál "Začínáme od krystalky" fungovalo. Šrait bohužel neupozorňoval na nutnost změnit pracovní body či něco poupravit, Myslík ano. Šrait předpokládal, že s tím kluci budou čarovat tak dlouho, až to pojede, koneckonců na hodně míst v textech doporučoval trimry. Myslík všechno, co v seriálu uveřejnil, napřed sám odzkoušel a navíc zjistil situaci, co je aktuálně v obchodech k dostání - stejné to bylo později i u Vlaštovky, tu dělal taky Myslík, i když tu sice vyzkoušel, ale popis trochu odflákl. Podobně i rubrika R15, tam se nevyzkoušený a nechodící věci vůbec nevyskytovaly.
Byla to prostě jiná, dobrodružnější a tím i zajímavější doba, kdy člověk musel všechno poshánět sám, neco i vykuchat a tak se třeba osobně seznámil s dalšími, stejně "postiženými. Natáhnout pořádnou anténu, vykopat pořádné uzemnění, namotat slušnou feritku, splašit ladičák, nejprv ale 4k sluchátka..prostě dobrodružství a řekl bych, že při tom dávném způsobu amatéření a bastlení bylo víc pozitivních emocí.
Dneska Vám všechno do mrtě přijde domů poštou a až to zastrkáte do toho nepájivého pole a ono to jen bliká, tak tam tolik těch pozitivních emocí nebude tolik...Jako třeba v případě, že se Vám povedlo natáhnout takovou anténu a vykopat tak dobrou zem, že sluchátka na feritku hulákala i na stole..
Každá doba měla své - ta "naše" ale byla nesporně zajímavější.

[Otkundes]

Potvrzuji, jako žákovi devítiletky mi pravidelně chodilo předplacené Amáro. Pak jsem v Knize dostal leták s edičním plánem technické literatury na následující rok. Vyplnil přihlášku, objednal knihy co mě zajímaly a zapomněl. A začaly mi chodit dobírky knih z velkoobchodu. Většinu jsem ani celou nepřečetl… Nebylo k tomu třeba být organizován, ani být politicky angažován.
Součástky, pokud jsem nerozebral nějakou starou televizi, šly koupit nejen v Elektře, Tesle, ale i na dobírku z Rožnova (druhá jakost), nebo v bazaru. Ano, křemík byl drahý, ale v té době to nebyl problém jen u nás, ale i na západ od Aše, sprvu tyto součástky taky nebyly nakupovány za pár šupů na kila…
Rádia byla za války povinně „vykuchána“, aby nebylo možné přijímat zahraniční rozhlas. Podniky v poválečné době bylo třeba napřed obnovit a dlouho nestíhaly krýt poptávku. To byl patrně též jeden z důvodů, proč bylo u nás bastlení podporováno.

[BOBOBO]

Ty jsi jezevče nějak šibnutý . Proč bych je měl mít rád ??? Já jen nesnáším lhaní . Moc jsem na tuto zase mou odchylku trpěl , bez rozdílu politického náhledu ! Já jen vidím , jak se krade ze státního ne přilepšení rodině , ale celých fabrik , systémů atd . A Ty jsi si dal před oči nějaké šikmé brýle a zakázal jsi si vidět to horší dnes . Ale ono to je , i když Ty jsi si to zakázal !!!! A když jsem se měl za minulého režimu i jako dělník lépe než dnes , tak to prostě napíšu . Když jsem přesvědčen , že moji mladí již nikdy v životě nazažijí tak bezstarostný život jako já , tak to napíši . A myslím , že další přispívající zase posunuli u těch kdo přemýšlí , jejich zdání o minulém režimu , který nezažili .

[xsc]

Pokud jde o tu dobu, tak mi vzpomínky některých připomínají spíš idealizované vzpomínky na mládí, kdy se po čase zdá vše dobré a to zlé je zapomenuto.
Protože není pravda, že literatura byla tehdy levná. Stačí vzít ty knížky, cena je tam vytištěná a přepočítat na dnešní ceny. K tomu se musela shánět, v Knize běžně nebyla a i v knihovnách byly některé tituly trvale rozpůjčované a objednané dlouho dopředu.
Dostupnost časopisů se lišila okres od okresu nebo spíš trafiku od trafiky. K předplatnému ABC jsem se dostal až asi po 2 letech, kdy ho někdo jiný odhlásil. Předplatné AR jsem neměl nikdy, ale naštěstí fungovala trafikantka. Na tomhle systému známých a protislužeb to celé stálo. Součástky na menším okresním městě byly bída a utrpení, obdobně i pásky a kazety a vlastně jakákoliv elektronika. Takže při stavbě něčeho většího bylo potřeba udělat okruh Hradec Pardubice Praha Jihlava. Přesto byly v určitých obdobích některé součástky k nesehnání, třeba SU160 do rozkladu TV měly jen opravny, ale ve volném prodeji prakticky nebyly. Nebo byly třeba v Bratislavě Jejich cena byla taky vysoká.