Potřebujeme nutně euro?
Moderátor: Moderátoři
A pak na to bude zase úřad, který bude říkat, který obor ano a který ne. Na těch humanitárních pavědách studují taky historici, kteří nám pak dělají jméno třeba v Egyptě, díky kterému se občas namane nějaký kšeft. Češtinu, jazyky, dějepis taky někdo učit musí... Spíš by to místo tohoto kádrování oborů chtělo přitvrdit u zkoušek a ne nechat studovat každého blba. Jenže škola je placena za počet žáků, proto i techniky v prváku berou kohokoliv. Než ve druháku 2/3 vyletí, dostanou za ně slušný balík.Celeron píše:Prý má někdo ve volebním programu, že zadara bude VŠ studium jen na technických a lékařských fakultách a humanitní pseudovědy budou za školný.
Nevím, kdo to je ale doufám, že se aspoň dostane do sněmovny...
Ale hned po tom, protože jejich výroba byla zcela nekonkurenceschopná. To samozřejmě nevylučuje rozkrádačku u jiných, ale ani k té by nedošlo, pokud by měly svého reálného vlastníka po celou dobu. Spousta těch, co ty fabriky tunelovala, byli komači, co je před tím "řídili".
Kdo nezažil zadávání nové výroby v postsocialistických fabrikách v půlce 90. let, nikdy nepochopí... byli jsme rozjednávat subdodávku ve fabrice o cca 80 lidech, lehká kovovýroba, půlka lidí seděla už pár měsíců na prdeli a nešlo poznat, jestli stávkují, nebo svačí, nebo mají přestávku mezi fuškama. Cenová nabídka trvala vedení asi 5 týdnů, to už nám začínali vyrábět jinde. Nějaký výrobní náměstek nebo co to bylo, později lokální odborář nám při příležitosti předání cenové nabídky (osobně, oni neměli fax, my neměli telex) udělal přednášku, že jsou dost velká fabrika a že po nás chtějí ne nějakou výrobu stovek drobností s přesným vrtáním a frézováním, ale takový kšeft aspoň na rok práce, nejlépe svařované ploty, brány, skříně rozváděčů a podobně, kterých leželo na EO ovšem stovky ks přebytečných a pomalu šly do šrotu, bo bolševik naplánoval, ale doly už nepotřebovaly.
Neučili nás to doma, ojebávat nás naučil právě bolševik.
Jenom si pořádně vzpomeň - když se něco dělalo pro fabriku, tak to bylo od-do a potom hnedka "to je dobrý, jim to tak stačí".
Ale doma? Na použití doma se cokoliv dělalo daleko pečlivěji, bez časového omezení, někdy skoro "nafurt". A to je celý ten rozdíl.
Japonec dokáže i pro fabriku/firmu dělat stejně pečlivě a intenzívně, jako by to dělal pro sebe.
Druhá věc je, že nebylo 2x moudré se tak rychle a machrovsky vzdát trhů, co se nacházely na území bývalého SSSR - a teď myslím výrobu spotřebního zboží obecně, žádné specializace.
Důkazy na to jsou, čí konkrétně je to práce. Jen se někdo pečlivě postaral, aby nebyly záznamy projevů některých lidí volně na netu.
Kvanta firem na našem území /nemusím chodit daleko, jen do Zlína/ byla s 90% produkce orientovaná právě na toto území. I kdyby linky jely na tři směny, furt by to bývalo nestačilo - ono by ani nebylo čím ty linky krmit. Vzpomínám si na šest poměrně moderních /v té době/ automatických linek ve Svitu, na obecnou výrobu obuvi, které tady furt obecně říkáme "botasky".
Ty linky jely nakonec pouze tři a jenom na jednu, výjimečně na dvě směny. A bylo to přesně tak, jak píšu: Kapacita byla nadimenzovaná vzhledem k odbytu asi dobře, ale už nějaká pizda zapomněla na to, že se těch šest linek, běžících na tři směny, taky musí zásobovat materiálem - zčásti ze západu, některé speciálnější plasty jsme tehdy neuměli dělat. Dodnes je v rádiusu 30km okolo Zlína mezi lidma spousta modrých plastových 120-150l beček od těch granulí. Lidí tam bylo jak sraček, rádi by si vydělali, linky spuštěné a připravené. Trh na území SSSR by to býval spolknul jak vůl malou lesní jahodu.
Kvůli nějakému píčusovi z osmé etáže 21. budovy spadly stovky miliónů Kčs investic do linek doslova do kanálu.
A ti samí lidí, ze stejného ranku, se později postarali o to, aby ta fabrika padla definitivně celá, aby přes 20.000 lidí přišlo o prácu, stát přišel o trhy, o firmu, díky které jsme byli 40 roků obuvnická velmoc.
Aby se nakonec oba Baťové, J.A. i Tomáš nakonec točili v hrobě jak větráky. Nová garnitura konkrétně s touto fabrikou naložila ještě hůř, než ti zasratí bolševici, kterým "ti noví" zpočátku nemohli přijít na jméno.
Nebylo moudré začít velkohubě ohrnovat rypák nad teritoriem, které nás víceméně několik desetiletí živilo...
Edit: A opravdu si nemyslím, že naše obuvnické firmy to do bývalého SSSR posílaly zdarma.
Než na to vletěl rejžák a všecky světové trhy podtrhnul o 50%, tak se takových "malých firmiček" v okolí živilo nejmíň dvacet, spíš možná víc - třeba jen výrobou určitých komponentů.
Ve Svitu, na "nižších ředitelských pozicích" seděla spousta velice schopných lidí - byli to totiž lidi, vychovaní bývalýma Baťovcema a věděli, co dělají.
Bohužel ale do 8. etáže se už na začátku 70. let nastěhovala garnitura, co v životě nesáhla v té fabrice ani na odhozený spodek, natož tak na botu.
Kdo se kdy motal okolo 34.b /Velkoobchod obuví a.s./, tak ví poměrně dobře, jaké schopnosti ta fabrika měla, kam a komu dodávala.
Tohle byl tak trochu specifický segment, rozhodně jiný než ZŤS Martin, jehož likvidace se sice také lituje, ale jehož produkce nebyla a není k běžnému životu až tolik potřebná, jako "obyčejné" boty.
Bez pořádných bot do toho tanku ani nevlezete...
BTW, vyprávěli nám rusové, kteří tady trvale žijí od 90. let, že když se jim sem podařilo dostat na školu (1988) a poprvé se projeli většími městy, že je mohl trefit šlak. Proti SSSR byl u nás spotřební ráj, a první peníze utratili za sandále a botas tenisky, které okamžitě poslali domů sourozencům... u nich se takové boty sháněly na burzách podobně jako u nás videokazety a západní gramodesky... vůbec nechápali, že ty modrobílé tenisky šly koupit v obchodě, dokonce byl i výběr ze 3 velikostí
JiriTom píše:BOPO (ruský překlad "zloděj") obouvala zdarma polovinu CCCP, po revoluci byla pochopitelně první na řadě...pro neschopnost efektivně vyrobit a prodat.
Ty jsi tam byl, že tu bleješ takový hovadiny?! Asi jo, chytráku. Člověk, který pro ně získal zakázky na Slovensku za miliony, letěl jako první. Když o tom víš kulový, tak tu nerozdávej rozumy a nelži o něčem, o čem nic nevíš!