Jak ochránit X2 kondík (otazník)
Moderátor: Moderátoři
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Velikostí se vejde. Ale cena už je celkem drsná.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Otkundes píše:Jedním z takových zařízení je i obyčejná úsporka. Když se podívám na schéma zapojení, výrobce většinou chrání spínací tranzistory před impulsním přepětím předřazením tlumivky, s indukčností asi 2 až 5 mH, v závislosti na výkonu. Bývá navinuta na feritové tyčince. Tuto tlumivku osazuje buď před usměrňovač, nebo hned za filtrační kondenzátor, o kapacitě pár µF.
Nepleteš se tak trochu v řádech ?
TAKJAN píše:Nejlepší proti těm špičkám by bylo v každý fázi těleso třeba 2kW nafurt, ne??
Je tam, ale nefunguje to. Je to IRC triaková regulace topení. Napětí do toho X2 kondíku jde přímo ze stejný fáze, jako jsou topný okruhy. Na vstupu 230/400 je v každý fázi kvůli triakům jednoduchej LC filtr a stejně se ty X2 100N proprskávají. Regulace topení sama o sobě žádný rušení nedělá, prošla měřením na EMC. Triaky nespínají fázi ale až "za topným tělesem" tedy N. Samozřejmě, triaky mají spínání v nule.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
A jednu takovou, o změřené indukčnosti 3 mH, jsem dokonce využil při přestavbě noční lampičky do zásuvky, původně s miniaturní zářivkou, na vysocesvítivé LED (inspirace od pana Belzy). Funguje mi to bez vypínání již čtvrtým rokem.
To můžeš rozebrat těch úsporek třeba vagón a budeš tady tvrdit stejný pičusoviny
Většina úsporek je nějak takto a přepětí ze sítě jde na půlmůstek tranzistorů.

Já mám doma teď přepěťovky B, indukčnost, pak C a dál v rozvaděči D (mám tam varistory 275V AC přes pojistky, vybírané megmetem) a pak u elektroniky, asi 5 D zásuvek a ještě v rozdvojce ap. Doufám, že se to zlepší, 2x odešel M22 v relátku..
Ty špičky by měli jít měřit způsobem dioda, kvalitní kondík a měřák s velkým odporem, čili digitál s pamětí max hodnot navíc (i když to je asi moc pomalá funkce) nebo ne?
Ve svém předchozím příspěvku jsem popisoval problém s úzkými přepěťovými špičkami, šířícími se sítí NN, které můžou snižovat životnost elektronických obvodů, připojených přímo k síti. A proto jsem to doporučil řešit tlumivkou, která by právě svou reaktancí proti těmto nahodilým úzkým přepěťovým špičkám mohla pomoci. Jestli si tazatel osadí jen jednu, zda dá do přívodu dvě, nebo raději využije třeba toroid a zkombinuje to třeba i s kondíkem v řádu jednotek nF, je již věcí a zkušeností toho bastlíře. Jedná se tedy o ideový návrh řešení, který si může tazatel dle místních podmínek, které neznám upravit.
Nebavil jsem se o nedodržení povolené tolerance napětí v síti NN, tam by ta tlumivka v řádu milihenry, opravdu nebyla nic platná.
Otkundes píše:Jedním z takových zařízení je i obyčejná úsporka. Když se podívám na schéma zapojení, výrobce většinou chrání spínací tranzistory před impulsním přepětím předřazením tlumivky, s indukčností asi 2 až 5 mH, v závislosti na výkonu. Bývá navinuta na feritové tyčince. Tuto tlumivku osazuje buď před usměrňovač, nebo hned za filtrační kondenzátor, o kapacitě pár µF.
Což je výplod vypatlanýho pomatence
Indukčnost L1 5mH neslouží k potlačení nějakého přepětí, ale jako pracovní a je nejčastěji na EE jádru s mezerou.
Indukčnost L2 ve vstupu by mohla nějakou minimální energii potlačit, ale má hodnoutu řádu 100uH, je na otevřeném jádru, čince a slouží k potlačení rušení směrem od úsporky.
Uznávám, že nemám patent na rozum. Ale všimněte si laskavě, že ve svých příspěvcích v tomto vláknu Vás za Váš názor, ani nikoho dalšího, nenapadám ani neurážím.
Jak jsem již dříve uvedl, tlumivka ve zdrojové části úsporky, tedy před a/nebo za Graetzem, má obvykle hodnotu od 1,5 až do 5 mH. Tedy nikoliv 100 uH, jak popisujete. Zda ji tam výrobce dává z důvodu omezení rušení, vznikajícího přímo v úsporce, nebo pro eliminaci úzkých přepěťových špiček, není podstatné. Fyziku, ani závislost reaktance tlumivky na kmitočtu, a tedy i na strmosti náběžné hrany a na šířce procházejícího impulsu, to neovlivní. Právě u těchto „jehlových“ přepěťových špiček, není podstatná jejich celková energie, ale jejich amplituda, která může místně poškodit dielektrikum kondenzátoru, nebo PN přechod polovodiče. A proto si dovoluji tvrdit, že reaktance tlumivky může být úspěšně využita i k omezení amplitudy úzkých a strmých přepěťových špiček, vyskytujících se v síti NN.
danhard píše:Celeron píše:Triaky nespínají fázi ale až "za topným tělesem" tedy N.
To z hlediska pulzního proudu nemá vliv.
Zajímavý co tvrdíš, pokud byly triaky mezi fází a topným tělesem, tak to EMC neprošlo. Kvůli tomu se přehodily mezi těleso a N a takhle je ještě 40% rezerva.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
U tyristorových stmívačů 2kW (tyristory, protože mají lepší odolnosti) jsme museli dělat pracovní indukčnost stíněnou, aby nevyzařovala proti krytu.
Taky jde třeba o to, kam vyzařuje kapacita pouzdra triaku, třeba když je na chladiči.
Při EMC Tě nezajímá až tak velikost pulzního proudu (která zatěžuje X2 kondenzátor), ale jen složky přes 150kHz a tam jsou energie malý.