Jak ochránit X2 kondík (otazník)

[PavelFF]

Jedním z takových zařízení je i obyčejná úsporka. Když se podívám na schéma zapojení, výrobce většinou chrání spínací tranzistory před impulsním přepětím předřazením tlumivky, s indukčností asi 2 až 5 mH, v závislosti na výkonu. Bývá navinuta na feritové tyčince. Tuto tlumivku osazuje buď před usměrňovač, nebo hned za filtrační kondenzátor, o kapacitě pár µF.

Nepleteš se tak trochu v řádech ?

Indukčnost L1 5mH neslouží k potlačení nějakého přepětí, ale jako pracovní a je nejčastěji na EE jádru s mezerou.
Indukčnost L2 ve vstupu by mohla nějakou minimální energii potlačit, ale má hodnoutu řádu 100uH, je na otevřeném jádru, čince a slouží k potlačení rušení směrem od úsporky.

Neplete se, Otkundes má pravdu, hulváte. Než začneš okolí obšťastňovat svými výlevy koprolálie, nebo co to máš za poruchu, rozeber si nějakou úsporku a skutečně tam při troše štěstí najdeš tlumivku(před nebo za usměrňovačem) na feritové čince s hodnotou například 2mH (skutečně 2mH, žádných 100uH a skutečně na feritové čince).
I ve zdroji odkud jsi bral příklad schématu se dají najít i jiná zapojení.

[lesana87]

A opravdu je tam ta tlumivka jako ochrana tranzistorů před špičkama ze sítě? Nefunguje náhodou jako zdroj (omezení) proudu pro ten půlmost?
Zrovna jsem tu dneska překreslovala jeden předřadník. V něm jsou na vstupu tlumivky tři, první dvě (L1, L2) určitě budou filtrace, ale třetí (L3) asi bude mít funkci jinou. Mimochodem, ví někdo funkci té části s D10-D14, C3x a C8x? To je nějaké PFC?

[danhard]

Mám jich tu v krabici asi 50.
Ve třetině je na vstupu jenom pojistka.
Ve druhé třetině odpor cca 10R.
A asi ve třetině jsou tlumivky.
Podle barevného značení od 150uH po 1,5mH, ale hlavně ty cívky mají odpor kolem 10R a sytí se třeba při 50mA
I s 2mH tam mám, ale tam je na vstupu 10R odpor a ta cívka je až za elektrolytem v kolektoru tranzistoru a je součástí měniče.
Až u nějaké 20W úsporky jsem našel na vstupu 100n X2 a regulérní špulku filtru s odporem 5R a indukčnost bude v mH.

[PavelFF]

to lesana: Máš samozřejmě pravdu, jako ostatně vždycky, s tím příkladem se mi to fakt nepovedlo. Byl jsem totiž hlavně vytočenej z toho danhardova urážení, že jsem se nechal poněkud unést.
Můj názor je, že i kdyby někdo postavil tisíce průmyslových veledůležitých zařízení a je velmistr ve svém oboru (a má pravdu i v tomto tlumivkovém případě), nedává mu to právo se chovat k druhým povýšeně jako namyšlené hovado. Musel jsem se ozvat, byť to nemá s elektronikou nic společného. Mně takové chrapounství prostě vadí.

[danhard]

to lesana: Máš samozřejmě pravdu, jako ostatně vždycky, s tím příkladem se mi to fakt nepovedlo. Byl jsem totiž hlavně vytočenej z toho danhardova urážení, že jsem se nechal poněkud unést.

Tak co se k tomu vyjadřuješ, když tomu nerozumíš, moralisto.
Jsem chrapoun a chovat se budu jak chrapoun chce

[danhard]

Lesano, je to nějaký vyumělkovaný.
PFC dělají už ty malý filtrační kondy, ten zbytek je magie
Tady to vypadá, že se nabíjejí až odběrem, ale dohromady to nedává smysl.

[forbidden]

Podobnou věc jsem našel v jednom předřadníku pro zářivku, taky nechápu funkci. Obkreslil jsem si schéma, protože jsem už nevěděl co s tím, nakonec prskalo v L3.

[danhard]

Ono to takhle pasivně moc nefunguje.
Buď Ti nevadí modulace na světle a pak stačí malá filtrace a nepotřebuješ PFC a nebo ta pasivní PFC musí akumulovat energii v rámci půperiody sítě, čili tlumivka né v mH, ale v Henry.

K vlastnostem cívek asi toto
https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.611-073.1.pdf
Kam spadne indukčnost 1mH cívky přes 80mA se taktně mlčí.
Přitom má povolený dc proud 280mA.
A jak se chovají cívky z úsporek, když jsou objemem poloviční, třetinové ?
Jakou energii odchytne cívka, když už je přesycená pracovním proudem ?

[Celeron]

Vážení, už jste moc daleko od X2...

[Otkundes]

Ve svých předchozích příspěvcích jsem se snažil najít jednoduchou ochranu proti tzv. spínacímu přepětí, které se v NN síti běžně vyskytuje. Toto přepětí, generované při spínacích pochodech běžných spotřebičů, nemá úroveň indukovaného přepětí, vzniklého při nedalekém úderu blesku. Můžeme uvažovat s přepětím od asi 0,5 kV, až někam k úrovni 4 kV, při šířce jednotlivého impulsu kolem 50 us, při strmosti náběžné hrany asi 5 us (mikrosekund). Takový impuls má relativně malou energii, řádově v jednotkách kJ, a proto většinu elektrospotřebičů nepoškodí. Nicméně, hoření oblouku (jiskření) na kontaktech spínače (komutátoru), je přerušované, a proto může docházet i ke vzniku série těchto „jehlových“ pulzů. Vzhledem k jejich šířce, a v nich obsaženým harmonickým kmitočtům, se již můžeme dostávat i do oblasti VF rušení. Proto i relativně malá indukčnost, představuje pro tyto impulsy značnou impedanci a může úspěšně bránit jejich průchodu do chráněného spotřebiče. Na rozdíl od srážecího rezistoru, na ní vznikají nesrovnatelně nižší tepelné ztráty.
Samozřejmě, každé srovnání trochu kulhá. I ta tlumivka ve zdrojové části úsporky, má jistě i jinou funkci, než jen ochranu před spínacím přepětím, z jehož pohledu jsem se na ni díval.
Dalším vhodným opatřením může být předsazení transilu (např. 1,5KE400) před chráněný kondenzátor, ale to již ve vláknu zaznělo.

[danhard]

Můžeme uvažovat s přepětím od asi 0,5 kV, až někam k úrovni 4 kV, při šířce jednotlivého impulsu kolem 50 us, při strmosti náběžné hrany asi 5 us (mikrosekund). Takový impuls má relativně malou energii, řádově v jednotkách kJ, a proto většinu elektrospotřebičů nepoškodí.

Můžeš udělat jednoduchý výpočet, jaký tam teče proud, když má impuls energii 1 kJ ?
Můžeš vypočítat konkrétní indukčnost, která by chránila X2 kondenzátor 100n proti pulzu 4kV 50us ?

[danhard]

Vážení, už jste moc daleko od X2...

Nemyslím, jde o chování zařízení v elektrické síti na výdržné napětí a chování současných X2 kondenzátorů je docela průser
Mám tak také jedno zařízení, ale není tam použit X2 kondenzátor, ale 47n MKT 1000V, výrobce Siemens, v serii je 1k WK2 odpor a ac optron, nebo dc optron a antiparalelní dioda.
Na počáteční chybu, že dali dc optron a neosadili diodu se přišlo záhy, ale jinak to funguje už přes 20 let asi na 10k vstupech bez nějaké výrazné poruchovosti.
Teď jsem ale měřil 100n X2 z nějaké staré HP tiskárny a má 100n a byl určitě 10 let na síti. 8x20x18 mm MKT
Z úsporky, která měla asi 5000h, 88nF, 6x18x12 mm MKP
A z televize, kde byl taky asi 10 let pod proudem, 1,5nF 6x18x12 mm MKP

[rnbw]

Pritom MKP sa pouzivaju na pulzne aplikacie, kde sa MKT velmi rychlo znici.

[danhard]

Tak jsem zkusil další pokus.
100n X2 6x18x12mm MKT z kopírky, 10 let pod sítí, ale nevím jestli tam nebyl vstupní filtr. Kapacita 104nF.
Jinak se snažím vytáhnout ten kond, co je na přívodu trvale pod sítí.

Staré PC ATX zdroje, to bude dobrý vzorek
Mám tu Sony Trinitron, ta má taky asi 20 let v zásuvce, ještě udělá službu výzkumu, než půjde do sběrného dvora

[Celeron]

Sony Trinitron jen 20 let a do SD? Máti mýho kámoše má Soňáka s úhlopříčkou cca 40 cm někdy z 70 tých let co začala barva. Ještě to má vedle obrazovky karusel na VHF a točítko na UHF.
Jede bez poruchy na STB dodnes. Jo to byla tenkrát kvalitka....