E85 je podle normy v letním období směs 85% hmotnostních Babiš-etanolu a 15% benzínu BA95, v zimním období by obsah babišsračky neměl překročit 65% kvůli dodržení určitý minimální odpařivosti směsi zajišťující spolehlivej zážeh směsi. Pro spalování to znamená, že palivo už v sobě obsahuje chemicky vázanej kyslík (-OH skupina v lihu), takže má jinou stechiometrickou konstantu vůči vzduchu. Při spalování v motoru, nastaveným na stechiopoměr 14,78:1 (benzín : vzduch), dochází ke spalování ochuzený směsi a k nižšímu vzniku CO a CO2 i CHx. Výhodnější je vyšší oktanový číslo směsi (u E85 odpovídá přibližný hodnotě 110), který ale většina ŘJ nedokáže využít - a výraznou nevýhodou je jen asi 68% výhřevnost ve srovnání s benzínem plus výrazně vyšší výparný teplo, což vede jednak ke zvýšení spotřeby na přibližně 1,3 - 1,4 násobek proti benzínu a druhak ke zhoršený startovatelnosti nepřipravenejch motorů za sníženejch teplot.
Stručně řečeno - pokud nemáš motor Ford Multifuel, nebo podobnou úpravu od Volva včetně instalace vyhřívacího tělesa v motoru, je to jen placebo a stejně nic neušetříš - menší výhřevnost tzv. "ekopaliva" nahradí vyšší spotřeba, takže cenově je jízda na E85 s neupraveným motorem doslova šul-nul. Zvednutí spotřeby se pak může projevit i na emisích, kde sice asi nebudou nadlimitní hodnoty škodlivin, ale můžou ti vyskákat "readiness kódy" signalizující chod s chudou směsí resp. závadu lambda-regulační smyčky. A s tím neprojdeš ...
Měření emisí
Moderátor: Moderátoři
-
radioelectrum
- Příspěvky: 2337
- Registrován: 11 lis 2011, 00:00
- Bydliště: Oslavany
ok, ještě se vrátím k té mé údajně vadné lambdě, je možný že by napětí na vadné sondě dle diagnostiky (Opcom) kolísalo v rozsahu cca 0,3 - 0,7V, to by přece měl být skoro ideální stav nebo ne? aby napětí oscilovalo kole 0,45V což je hodnota pro Lambda 1. Z toho co jsem vyčetl to chápu tak že vadná sonda např. negeneruje žádné napětí. Asi to zkusím ještě pro zajímavost změřit osciloskopem.
Právě že ne, ten co mi to měřil, když viděl že je to KO tak měření sbalil, ať mu dám 200 a ať přijedu až si to opravím a když jsem z něj chtěl vytahat nějaké rozumy byl dost nepříjemný ve stylu že ho zdržuju od jiné práce (teď už vím že tam znovu nepojedu), takže jsem to pochopil že mi ve výsledku udělal neoficiální měření bez papíru. O ty hodnoty jsem si říct mohl, ale v tom stresu mě to nenapadlo. Ani mě teď není jasný podle čeho stanoví že je sonda vadná, když má jen sondu ve výfuku a čidlo na VN kabelu. To že vidí třeba bohatou směs by teoreticky mohlo být i něčím jiným než vadnou sondou ne?
On pozná jestli máš lambdu dobrou a katalyzátor KO a nebo máš špatnou lambdu. Když máš lambdu dobrou a jen katalyzátor KO, tak mu to ukáže složení směsi cajk ale málo CO2 + vyšší hodnoty CO. Pokud ti nefunguje lambda regulace tak to složení směsi je mimo, CO je mimo a hodně HC (v nouzáku bez lambda regulace ECU jede vždy na bohatší směs). Kyslík je obvykle kolem 0,5%, pokud je výrazně vyšší tak máš netěsný výfuk.
Vadná lambda obvykle zůstane někde viset, může z ní jít trvale třeba 0,3V a nebo třeba 0,8V. Bez pohybu a změny podle chodu motoru. ECU to pozná, zkouší měnit časy vstřiků a když není na lambdě změna tak vypne lambda regulaci. Jinak lambda je jenom korekční čidlo, základní údaj pro dávkování paliva dle mapy jde buď z váhy vzduchu a nebo z čidla podtlaku v sání. K tomu se ještě váží další hodnoty jako otáčky motoru, poloha škrtící klapky, teplota nasávaného vzduchu, teplota motoru atd. Lambda měří jenom odchylku směsi od mapy a podle toho si jednotka dělá krátkodobé a dlouhodobé adaptace.
Vadná lambda obvykle zůstane někde viset, může z ní jít trvale třeba 0,3V a nebo třeba 0,8V. Bez pohybu a změny podle chodu motoru. ECU to pozná, zkouší měnit časy vstřiků a když není na lambdě změna tak vypne lambda regulaci. Jinak lambda je jenom korekční čidlo, základní údaj pro dávkování paliva dle mapy jde buď z váhy vzduchu a nebo z čidla podtlaku v sání. K tomu se ještě váží další hodnoty jako otáčky motoru, poloha škrtící klapky, teplota nasávaného vzduchu, teplota motoru atd. Lambda měří jenom odchylku směsi od mapy a podle toho si jednotka dělá krátkodobé a dlouhodobé adaptace.
Ještě doplním: rozsah 0,35 - 0,7 V už ukazuje téměř s jistotou na (brzy) zcela mrtvou sondu. Zvlášť, když se sonda od dolního maxima po horní "plouží pomaleji", než za 120 ms. To řídicí jednotce obvykle ještě nevadí, takže chybu nevyhodí, a do nouzového režimu nepřejde. Ale na měření emisí na to stejně přijdou.
Dobrá sonda chodí v rozsahu větším, než 0,2 - 0,8 V a doba reakce by neměla přesáhnout 100 ms (doba přeskoku přes optimální hodnotu λ = 1 u dobré sondy přitom bývá pod 30 ms, pak následuje dlouhé zašuměné temeno impulsu).
Dobrá sonda chodí v rozsahu větším, než 0,2 - 0,8 V a doba reakce by neměla přesáhnout 100 ms (doba přeskoku přes optimální hodnotu λ = 1 u dobré sondy přitom bývá pod 30 ms, pak následuje dlouhé zašuměné temeno impulsu).
