měření rychlých pulzů

Zpráva

#16 Příspěvek od **Cust** » 26 říj 2017, 10:55

Neříká přímo, to pole je ná pár cm, dá se říct, že při jednom průletu elektronu přes toto pole dostane elektron energii něco okolo 0.9 MeV. Polem elektron prolítá opakovaně. Při 26 průletech má elektron energii skoro 24 MeV.

#17 Příspěvek od **EKKAR** » 26 říj 2017, 11:10

Cust píše:Ekkar, tvoje tvrzení je trošku zavádějící:
rentgen - jedná se o charakteristické záření + brzdné, ve většině případů jde hlavně o to charakteristické a to je obvykle desítky až stovky keV, charakteristické záření pochází z atomového obalu
gama - jedná se o fotony pocházející z jádra atomu, obvykle jednotky MeV

to záření o kterém jsem psal je brzdné, jeho původ je v samotném (incidenčním elektronu) prolétajícím elmag polem atomu, má spojité spektrum a maximální energie se rovná energii toho elektronu, tedy pokud jsem psal o 20 MeV elektronu, tak ten může za jistých okolností vygenerovat foton o energii 20 MeV, tedy výše než gama. Takové energie využíváme ne jaderné reakce. V podstatě na jaderné reakce téměř všech prvků/izotopů postačí energie fotonů od 10 do 25 MeV. Jedná se tedy o vyšší hodnoty než má gama. Ale je fakt, že slengově se tomu energetickému brzdnému záření říká (nesprávně) gama.

OK, bereš to jako kdyby se ten foton generoval jen 1, jenže ono se jich samozřejmě může "vylíhnout" víc po sobě, protože to brzdění elektronu na nulovou nebo téměř nulovou energii taky asi nebude vždycky probíhat najednou, ale může díky odrazům mít několik "etap"... Fajn, nechme to tak, že ten vzniklej foton MŮŽE jít až kamsi na deset i víc MeV.

#18 Příspěvek od **Cust** » 26 říj 2017, 12:30

Ano, máš pravdu, je malá pravděpodobnost, že se elektron zastaví na místě a předá celou svou kinetickou energii v jednom fotonovém kvantu. Samozřejmě je pravděpodobnější, že se bude elektron mydlit na delší dráze a vyzařovat svou energii postupně a to ještě nemluvíme o ionizační a dalších neradiačních a neionizačních ztrátách. 8-)

danhard · #19 Příspěvek od **danhard** » 26 říj 2017, 12:36

Z rozložení toho spektra by se dalo cosi uvažovovat o vlastnostech materiálu, taky prostorová vyzařovací charakteristika dá nějaká data.
Charakteristické záření je celkem jasné.

#20 Příspěvek od **Cust** » 26 říj 2017, 13:05

Ano, pracujeme teď na elektronové rádiografii na základě měření rozptylu a také na fotonové rádiografii na základě tvorby párů pozitron-elektron. ;-)

ZdenekHQ · #21 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 26 říj 2017, 22:40

Vy umíte zachytit foton při vzniku pozitron-elektronového páru? Ten je přece vázaný, nebo to chápu špatně.

Nakonec, to je teoretický předpoklad u procesů ve vakuu a vznik virtuálních pozitron-elektronových párů, tam ten vázající foton taky nelze zachytit.

#22 Příspěvek od **Cust** » 27 říj 2017, 00:09

Pokud budem měřit ionizační komorou, měl by být rozdíl v dávce měřené za zkoumaným objektem, pokud se změní jeho atomové číslo (nahražení např. železa polyetylenem s rouměry takovými aby absorbovali záření stejně). Ještě to není vyzkoušené, máme dost velké pozadí, tak to možná zůstane jen v hlavě/na papíře. :-)

Co se týče měření toho rozptylu, kolega už má postavenou optiku asi 5 m dlouhou. ;-)

Principielně, je to měření na základě tvorby párů o level jednoduší.