Úder blesku do antény TV
Moderátor: Moderátoři
A mají hned naštípaný dříví na zimu 
A taky trochu naštípnutý krov. Když on si ten blesk pleskne kam ho zrovna napadne. Nemáte někdo povědomí jak velký vliv má ten aktivní hromosvod? Údajně je tam nějaký ionizační izotop čehosi
//tak jsem vygůglil, není v tom jasno, jaký to má přínos a používá se nějaký systém, který je napájený statickou elektřinou z okolí
//tak jsem vygůglil, není v tom jasno, jaký to má přínos a používá se nějaký systém, který je napájený statickou elektřinou z okolí
To měli ty původní, dělalo to ionizovaný kanál, který blesk vedl do jímače. Dnes je tam nějaký rezonanční obvod. Celé je to podvod a nemá to oporu v české legislativě. Nelíbilo by se mi ještě si blesk přilákat. Ale na takové celé nemocnici to ušetří spoustu svodů, tím peněz, tím se někdo napakuje a pacienti a technika:-)))
Ten blesk sa vie chovať prapodivne. Je tomu cca 12 rokov, čo blesk udrel v neďalekej dedine do stĺpa. Z tej chalupy, ktorá bola prvá na rane, si to v TV (Planár) odniesol iba gretz + poistka, bol v standby. Z chalupy o 5 čísiel ďalej im vytrhalo vedenie spod omietky a TV, ktorá bola vypnutá vypínačom, bola na totálku. Na totálku boli v celej ulici telefóny, modemy(asi to schytali cez telekomunikačný kábel, tiež ťahaný na stĺpoch), z 12 TV sa podarilo 5 opraviť v cene do 1.000Sk (vtedajšej meny).
O blesku, jeho účincích, energii a pasivních a aktivníách jímačích jsme poměrně rozsáhle diskutovali například tady, i když se do toho vlákna poměrně rozsáhle montovala vojenská technika.
A taky tady.
Ten výše zmíněný hromosvod se jmenoval RAG (tuším, že ho dělala jugoslávská firma Rade Končar) a tvořil ho dobře uzemněný příhradový stožár s ocelovou vodorovnou deskou nahoře a v ní byla vložená trubička s kapslí radioaktivního izotopu stroncia (na nebezpečí rozprášení jedovatého izotopu v případě zásahu blesku poukazovali hygienici, podle jiných byly důvody politické - v sedmdesátých letech minulého století zase musel Jugoslávec přestat být kamarádem, ale poptávka po těchto hromosvodech trvala).
Instaloval se jako oddálený jímač. Za bezvětří byla pozorovaná vyšší účinnost proti hromosvodům na blízkých továrních komínech, ten sloupec ionizovaného vzduchu se tvářil vyšším, než ty komíny. Pokud vím, pojišťovna tam žádné škody způsobemé bleskem neřešila v okruhu o poloměru nejméně 300 metrů, ale nejspíš i dále, přestože bylo častěji větrno, než bezvětří. Po demontáži tohoto hromosvodu se totiž nápadně zvýšil počet zásahů asi o kilometr severněji těsně kolem křížení dvou ulic, kde je maximálně dvoupatrová zástavba, a pojišťovna něco platila po každé bouřce. Teprve po letech se tam prokázal intenzivnější výron radonu... takže ionizace vzduchu asi má něco do sebe.
Naproti tomu na aktivní jímač ESE nevěřím už vůbec
A taky tady.
Ten výše zmíněný hromosvod se jmenoval RAG (tuším, že ho dělala jugoslávská firma Rade Končar) a tvořil ho dobře uzemněný příhradový stožár s ocelovou vodorovnou deskou nahoře a v ní byla vložená trubička s kapslí radioaktivního izotopu stroncia (na nebezpečí rozprášení jedovatého izotopu v případě zásahu blesku poukazovali hygienici, podle jiných byly důvody politické - v sedmdesátých letech minulého století zase musel Jugoslávec přestat být kamarádem, ale poptávka po těchto hromosvodech trvala).
Instaloval se jako oddálený jímač. Za bezvětří byla pozorovaná vyšší účinnost proti hromosvodům na blízkých továrních komínech, ten sloupec ionizovaného vzduchu se tvářil vyšším, než ty komíny. Pokud vím, pojišťovna tam žádné škody způsobemé bleskem neřešila v okruhu o poloměru nejméně 300 metrů, ale nejspíš i dále, přestože bylo častěji větrno, než bezvětří. Po demontáži tohoto hromosvodu se totiž nápadně zvýšil počet zásahů asi o kilometr severněji těsně kolem křížení dvou ulic, kde je maximálně dvoupatrová zástavba, a pojišťovna něco platila po každé bouřce. Teprve po letech se tam prokázal intenzivnější výron radonu... takže ionizace vzduchu asi má něco do sebe.
Naproti tomu na aktivní jímač ESE nevěřím už vůbec
Ja som napriklad vo vedlajsej obci zazill uder do pripojky nn. pani 6rodin, a kompet vsetko v pr.eli... mikrovlnky, tv, sat, it siete... no vsetko... a take trpko smiesne bolo ze akurat 4 dni pred tym sa tam kamarat nastahoval tak si viete predstavit to do 3,14ce, kde som sa to nastahoval ked mu neostala ani nabyjacka na mobil :)
Nojo, a pak přijde pojišťovák a chce ať mu dokážete, že to byl přímej úder blesku. S tím jsem si už jednou s ČP a.s. docela užil, nakonec jsem musel mít posudek soudního znalce. Ještě že jsem na zahradě našel různě roztavený a propálený prvky z chlumecký X-Colorky, jinak by to byl sekundární výboj a za to pojišťovna platit nechce.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Pokud je ve smlouvě "poškození výbojem atmosférického přepětí" nebo "atmosférické elektřiny", je úplně jedno jestli to byl primární, sekundární nebo třeba septimární výboj. K takovýmu výboji totiž může dojít i bez blesku - a to oni mooooc dobře vědí. Proto tyhle formulace ve smlouvách moc nenajdete. Horší to je, když je v podmínkách pojištění uvedenej přímo blesk - a ČP je na tyhlety formulace doslova specialista. Pak vysloveně trvají jen na přímým zásahu včetně doložení světelnejch, tlakovejch a zvukovejch efektů. Podobný háčky jsou i v případě poškození vodou - aneb rozdíly mezi škodama způsobenýma povodní, zatopením a zaplavením. Na takovejch sviňárnách jsou pojišťovny speciálně zvyklý rajtovat jak na mustangovi ...Celeron píše:Nojo, a pak přijde pojišťovák a chce ať mu dokážete, že to byl přímej úder blesku. S tím jsem si už jednou s ČP a.s. docela užil ...
.... jinak by to byl sekundární výboj a za to pojišťovna platit nechce.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!-
kevin_mitnick
- Příspěvky: 1812
- Registrován: 20 kvě 2007, 00:00
V tomto jsou pravnici pojistoven skutecne prvni liga. Zivel versus umyslny zivel, blesk versus atmosfericke prepeti, voda versus voda z vodovodniho zarizeni, vandalizmus versus umyslny vandalizmus a tak dale a tak podobne. Znal jsem chlapa, co si dlouha leta platil pojisteni proti skodam zpusobenym vodou na sestem poschodi panelaku. Kdyz jej pak vytopili sousedi s prasklym radiatorem, dovedel se ze si vlastne po cely ten cas platil pojisteni proti vytopeni Vltavou a ze si mel jeste doplatit pojisteni proti vytopeni vodou z topneho nebo vodovodniho zarizeni"...
Točí se na slovíčkaření. Když jsem uzavíral novou pojistnou smlouvu na barák, tak jsem tam nechal termínově přesně vepsat konkrétní události, které by zde mohly připadat v úvahu.
Takže jsem pojištěnej třeba proti sesunutí konkrétního svahu za barákem vlivem podmáčení dlouhodobými srážkami, jarním táním sněhu, nebo vlivem geologické nestability. Tady to bohužel tak musí být - tohle město totiž stojí jednak mezi 400-600m kopci, zčásti na jejich svazích a jednak na skalách, stačí týden trvalého deště a už to tu na mnoha místech jezdí jako sáně. Šulíni lesáci navíc začali bez náhrady likvidovat přirozené, padesátileté větrolamy na kopcích, které desítky let město chránily před víry v tom kotli. Od určité doby, kdy kácení a tvorba širokých průseků překročilo nějakou, přírodou danou mez, se tu dole dějou fakt zajímavý věci, co nepamatujeme ani z dětství. Nepamatuju vyložená lokální tornáda, co likvidujou terasy a zčásti prosklené mansardy na nich, nepamatuju, že by tu kdy pršelo málem vodorovně, pod úhlem 60° to teď bývá běžný a otlouká to starší fasády.
Dojebali jsme to, jak zákon káže. A nikdo za to nenese odpovědnost.
Proto se ani moc nedivím pojišťovnám, že začaly vyloženě zpřesňovat konkrétní události /pravda, mnohdy to zbytečně přehánějí/, které se prostě stane něco, co v té které lokalitě není vůbec obvyklé, nebo se to tam ještě nikdy nestalo.
Barák je v normální zástavbě rodinných domků různé velikosti a s prolukami, ale za zády máme všichni svah, ve kterém je už přes 100 let udělán vodorovný "zásek" jakoby humno, dříve, asi tak do konce 80.let se tam normálně zemědělsky hospodařilo. Jenže už 30 let se tam nic neděje, nesází, nikdo se nestará o stromy co pak vyhnívají i s kořeny. A tak se před pár lety stalo, že po asi pětidenním intenzívním dešti /všeci máme za baráky drenáže a betonová koryta s jímkami a odvody do dešťovky/ to o dva baráky dál jednou večer temně zahučelo a tak tisíc kubíků svahu se "posunulo" asi o tři metry níže..Štěstí, že sousedovi předkové asi s něčím podobným počítali /majitelé bývalé vodní pily a mlýna, po němž se ulice jmenuje/ a sousedovi zachránila barák asi tak metr silná a dva metry vysoká betonová zeď s hlubokými základy až na skále, co mu stojí asi 2m za zadní zdí baráku. Nebýt té zdi, tak měl všecku tu mokrou hlinu i se shnilými stromy v ložnici a v kuchyni..
Odváželi to skoro měsíc a teď je tam díra jak do prdele, ve které se akorát drží voda, co může udělat další průser. Říkáme tomu ze srandy "vchod do pekla", ale jsem přesvědčený, že to peklo teprv přijde.
Jsme pod kopcem, tady o vodu není nouze, je to na skale a i spodní voda je tu hodně vysoko.
Dřív, tak před 200 lety tu byla blata a říkalo se tady této lokalitě "žaboškřeky" kvůli velkým mokřinám, plným žab, co nikdy nevyschly. Pak to nějak odvodnili a začalo se tu na konci 19. století stavět. Ten vodní mlýn s umělým náhonem, vytvořeným odbočkou z blízkého potoka, byl spolu s jeho hospodářskou budovou myslím jako první, 1881 a má skoro 3m hluboké, kamenné základy.
Tady je dobré pojištění k nezaplacení - a zase za to, co se tu děje, může člověk. Tedy konkrétně ten, komu to bývalé humno připadlo a začal na něj srát. Nikoho zodpovědného nenapadlo, že to může ohrozit celou ulici - soukromý majetek je nedotknutelný podle potřeby, jak se to komu zrovna hodí..
Takže jsem pojištěnej třeba proti sesunutí konkrétního svahu za barákem vlivem podmáčení dlouhodobými srážkami, jarním táním sněhu, nebo vlivem geologické nestability. Tady to bohužel tak musí být - tohle město totiž stojí jednak mezi 400-600m kopci, zčásti na jejich svazích a jednak na skalách, stačí týden trvalého deště a už to tu na mnoha místech jezdí jako sáně. Šulíni lesáci navíc začali bez náhrady likvidovat přirozené, padesátileté větrolamy na kopcích, které desítky let město chránily před víry v tom kotli. Od určité doby, kdy kácení a tvorba širokých průseků překročilo nějakou, přírodou danou mez, se tu dole dějou fakt zajímavý věci, co nepamatujeme ani z dětství. Nepamatuju vyložená lokální tornáda, co likvidujou terasy a zčásti prosklené mansardy na nich, nepamatuju, že by tu kdy pršelo málem vodorovně, pod úhlem 60° to teď bývá běžný a otlouká to starší fasády.
Dojebali jsme to, jak zákon káže. A nikdo za to nenese odpovědnost.
Proto se ani moc nedivím pojišťovnám, že začaly vyloženě zpřesňovat konkrétní události /pravda, mnohdy to zbytečně přehánějí/, které se prostě stane něco, co v té které lokalitě není vůbec obvyklé, nebo se to tam ještě nikdy nestalo.
Barák je v normální zástavbě rodinných domků různé velikosti a s prolukami, ale za zády máme všichni svah, ve kterém je už přes 100 let udělán vodorovný "zásek" jakoby humno, dříve, asi tak do konce 80.let se tam normálně zemědělsky hospodařilo. Jenže už 30 let se tam nic neděje, nesází, nikdo se nestará o stromy co pak vyhnívají i s kořeny. A tak se před pár lety stalo, že po asi pětidenním intenzívním dešti /všeci máme za baráky drenáže a betonová koryta s jímkami a odvody do dešťovky/ to o dva baráky dál jednou večer temně zahučelo a tak tisíc kubíků svahu se "posunulo" asi o tři metry níže..Štěstí, že sousedovi předkové asi s něčím podobným počítali /majitelé bývalé vodní pily a mlýna, po němž se ulice jmenuje/ a sousedovi zachránila barák asi tak metr silná a dva metry vysoká betonová zeď s hlubokými základy až na skále, co mu stojí asi 2m za zadní zdí baráku. Nebýt té zdi, tak měl všecku tu mokrou hlinu i se shnilými stromy v ložnici a v kuchyni..
Odváželi to skoro měsíc a teď je tam díra jak do prdele, ve které se akorát drží voda, co může udělat další průser. Říkáme tomu ze srandy "vchod do pekla", ale jsem přesvědčený, že to peklo teprv přijde.
Jsme pod kopcem, tady o vodu není nouze, je to na skale a i spodní voda je tu hodně vysoko.
Dřív, tak před 200 lety tu byla blata a říkalo se tady této lokalitě "žaboškřeky" kvůli velkým mokřinám, plným žab, co nikdy nevyschly. Pak to nějak odvodnili a začalo se tu na konci 19. století stavět. Ten vodní mlýn s umělým náhonem, vytvořeným odbočkou z blízkého potoka, byl spolu s jeho hospodářskou budovou myslím jako první, 1881 a má skoro 3m hluboké, kamenné základy.
Tady je dobré pojištění k nezaplacení - a zase za to, co se tu děje, může člověk. Tedy konkrétně ten, komu to bývalé humno připadlo a začal na něj srát. Nikoho zodpovědného nenapadlo, že to může ohrozit celou ulici - soukromý majetek je nedotknutelný podle potřeby, jak se to komu zrovna hodí..
Naposledy upravil(a) sinclair dne 03 lis 2017, 18:02, celkem upraveno 1 x.
