Teoretickej dotaz na výbušninu

Zpráva

microlan · #16 Příspěvek od **microlan** » 30 lis 2017, 21:01

No to asi ne,...

Jen pro porovnání jsem našel výpočet tlaku při výstřelu z našeho samopalu VZ58 tak je tam kolem 3000 atmosfér ze střelného prachu.
http://www.balistika.cz/vnitrni/01.jpg

jirkati · #17 Příspěvek od **jirkati** » 30 lis 2017, 21:17

Ještě vám ty úvahy trochu doplním z mé profese. Každý už někdy slyšel o výbuchu acetylenové lahve. Při exotermní reakci rozkladu acetylenu C2H2 se uvolní tolik tepla a naroste v uzavřené lahvi takový přetlak, že praskne stěna o tloušťce 10 mm z kováním zpevněného materiálu. Je to samozřejmě naprosto bezkyslíková reakce.

p32 · #18 Příspěvek od **p32** » 30 lis 2017, 21:42

Cust píše:Takže když mi to bouchne v kapsi, tak to skoro ani díru do kalhot neudělá.

Jistěže nemůže. Jak chceš udělat díru v kapse u kalhot, které už neexistují? :lol:

p32 · #19 Příspěvek od **p32** » 30 lis 2017, 21:50

forbidden píše:Výbušninu jsem myslel nějakou obecnou, ale takovou, která samozřejmě nepotřebuje kyslík z okolí.

Taky to tak chápeme, rozdělování výbušnin do tříd podle určení je základní blbost, kterou si každý přečte za 1 minutu na internetu, ale nemá žádnou hodnotu. Výsledkem je vždy to, z čeho se skládá taková výbušnina. Pár let jsem se u toho živil a jako příklad bych mohl dát jen blbej primitivní dynamit zasunutý do vyvrtané díry ve skále a ucpaný s následným odpalem. Kupodivu i ta skála naráz rupne a nemusí se to dokazovat složitými výpočty.
Tvoje původní otázka byla tak obecně napsaná, že se na ni nedalo konkrétně odpovědět. Ta jedna díra ve skále ji přece taky neurve, musí jich být více podle velikosti.

#20 Příspěvek od **EKKAR** » 01 pro 2017, 00:51

A navíc na vytvoření puklin ve skále není potřeba detonující výbušnina, stačí na to blbej střelnej prach - v tý době PŘED vynalezením detonujícího dynamitu (směs nitroglycerínu a křemeliny) samozřejmě byl ještě černej. A ten přes to, že detonační rychlost vůbec nemá, dokázal po odpálení v utěsněný díře ve skále svým prudkým shořením vytvořit V MATERIÁLU TÝ SKÁLY rázovou vlnu - a ta teprve po odrazu na rozhraní dvou prostředí s různou hustotou = s různě vysokou rychlostí šíření skálu roztrhá.

Odpověď na prvotní otázku dá adiabatická rovnice ideálního plynu a přepočet výslednýho tlaku v tý vnitřní prostoře fiktivního pouzdra po ohřátí obsahu na konečnou teplotu na sílu působící na jeho stěny versus tahová odolnost těch stěn. Výsledkem je, že bude záležet na tvaru tý vnitřní dutiny, jestli to bude koule nebo jinej útvar (protože koule je těleso s největším poměrem vnitřní pobvrch versus vnitřní objem, takže při jednotkovým objemu bude plocha jeho stěn ze všech těles nejmenší) - a prostě od určitý síly stěn se po teoretickým výbuchu nestane nic, jen uvnitř naroste tlak a víc nic, plyn je látka stlačitelná a i přes rozdíly v teplotě může jeho tlak dosahovat teoreticky nekonečnejch hodnot...

#21 Příspěvek od **forbidden** » 01 pro 2017, 10:00

Já to všechno myslel jen v teoretické rovině, díky microlanovi, že to spočítal, jsou to zajímavý výsledky. O účinky na schránku mi nejde, tlak a teplota zřejmě můžou růst teoreticky do nekonečna, ale někde musí být hranice, kdy obě veličiny začnou ovlivňovat samotný pochody při reakci složek. Jestli se třeba rozpadnou atomový vazby a původní, ještě nezreagovaný, zbytky látky se už nebudou podílet na reakci.
Asi to nemá cenu dál rozebírat, moje chabý znalosti na to stejně nestačí.

lopez · #22 Příspěvek od **lopez** » 01 pro 2017, 10:19

forbidden píše:Jestli se třeba rozpadnou atomový vazby a původní, ještě nezreagovaný, zbytky látky se už nebudou podílet na reakci.

Aha....- ja som už prišiel na to o čo tu ide.
No ešte do toho pridať ortuť alebo olovo a možno z toho bude zlato.

Ale našiel som bezpečnejší postup.

https://www.youtube.com/watch?v=L5amFHyKB9s

microlan · #23 Příspěvek od **microlan** » 01 pro 2017, 10:54

Je třeba ten výpočet brát s rezervou, je tam hodně zjednodušení. Zejména ta teplota vlivem ochlazení o stěny té schránky nepůjde tak vysoko, takže ta skutečnost bude daleko níže. Ale rozhodně si myslím, že se ta reakce nezastaví.

konosuke · #24 Příspěvek od **konosuke** » 01 pro 2017, 11:02

pokud směs obsahuje oxidovadlo jako suřík, manganistan, chlorečnan nebo sanitra coby zdroj kyslíku tak reakce proběhne a obal (nádoba) se mírně deformuje, teoreticky

lopez · #25 Příspěvek od **lopez** » 01 pro 2017, 11:22

jirkati píše:Ještě vám ty úvahy trochu doplním z mé profese. Každý už někdy slyšel o výbuchu acetylenové lahve. Při exotermní reakci rozkladu acetylenu C2H2 se uvolní tolik tepla a naroste v uzavřené lahvi takový přetlak, že praskne stěna o tloušťce 10 mm z kováním zpevněného materiálu. Je to samozřejmě naprosto bezkyslíková reakce.

No ak začne táto reakcia prebiehať? - stačí chladiť fľašu. A potom kto má papiere? - tak vie čo dalej. - zavolať hasičov. Ale ak sa bude neustále chladiť fľaša? - stane sa niečo? a čo vlastne hasiči spravia?

microlan · #26 Příspěvek od **microlan** » 01 pro 2017, 11:41

No a když tam bude nitroglycerín "bez" okysličovadel která jsi uvedl?

//jinak jsem při hledání spalin po nitroglycerínu, zjistil, že má asi poloviční vlastnosti než příklad s vodou, (12 L spalin a asi 100 kJ energie pro 18 g.)

sinclair · #27 Příspěvek od **sinclair** » 01 pro 2017, 12:37

Já myslel, že nitroglycerín, semtex, ale i obyč střelný prach a další srandičky jako takový k detonaci okysličovadlo nepotřebují-nebo ano?
U všelijakých směsí s hliníkem či elektronem je to jasný, tam je nutný, aby hliník vůbec hořel a ještě k tomu rychle, ale myslel jsem, že tyhle "profi" krámy to nepotřebujou?

lopez · #28 Příspěvek od **lopez** » 01 pro 2017, 12:51

sinclair píše:Já myslel, že nitroglycerín, semtex, ale i obyč střelný prach a další srandičky jako takový k detonaci okysličovadlo nepotřebují-nebo ano?

Tak ono je to všetko C-N-H-O - ked sa tak zobere. Okysličovadlo je odvodené od kyslíku a "to" O je tam furt.
forbidden-a asi zaujíma či z tohoto nemôžu vzniknúť iné prvky kedže stúpne tlak a teplota bez deštrukcie "schránky"?

EDIT : Toto vlákno "Teoretickej dotaz na výbušninu" premenujte skôr na Teoretickej dotaz na reakciu. Nech...... -to (v dnešnej dobe) kľudnejšie prebehne.

#29 Příspěvek od **mtajovsky** » 01 pro 2017, 13:29

microlan píše:No to asi ne,...

Jen pro porovnání jsem našel výpočet tlaku při výstřelu z našeho samopalu VZ58 tak je tam kolem 3000 atmosfér ze střelného prachu.
http://www.balistika.cz/vnitrni/01.jpg

Při výstřelu nejsou plyny uzavřeny do původního objemu. Co si myslíte, že to udělá, když by střela tlaku "neuhnula"? Jak říká klasik v Černých baronech - "tak to vím zcela přesně". V březnu mi zůstala střela v půlce hlavně revolveru (asi jsem ji nepodsypal prachem a působila jen zápalka). Byla to celkem rychlopalba a než jsem si to uvědomil, tak jsem do hlavně pustil další. Výsledek: puškařství -> prasklá a nafouklá hlaveň -> prasklý rám -> žádost o povolení ke zničení na PČR -> balistika -> zatím čekám, jestli mě nezavřou

. Díky bohu - neprasknul bubínek, takže to nikoho neohrozilo.

konosuke · #30 Příspěvek od **konosuke** » 01 pro 2017, 13:36

pokud jde o revolver s rotačním bubnem teda tak část energie plynů se ztrácí
netěsnosti toho otočného dílu proti ose hlavně, má pak menší dostřel než pistole stejného kalibru