Rád bych touto cestou poprosil pamětníky, kteří by mi pomohli identifikovat stavebnici rádia na přiloženém obrázku. Tato stavebnice je někdy ze 70 let, ale nemohu si vzpomenout na její název. Schéma jsem již také někde důkladně založil... Dochovala se mi pouze tato deska se součástkami, chybí tam reproduktor a feritová anténa (prázdný držák). Deská má zespodu vyleptané číslo: 5PB 00004.1x
Díky
DOPLNĚNÍ:
Z diskuze zkušenějších pamětníku vyplynulo, že se jedná o desku z rádia Tesla IN70.
Jelikož rádio mám ve stavu, v jakém je na fotce a rád bych jej používal, touhle cestou prosím příchozí uživatele, zda by se doma nepodívali po nějakém vraku tohoto rádia k mé kompletaci. Vrak, či jiné nekompletní rádio by my asi nejvíce usnadnilo celkové počínání. Případně se podívali do šuplíků po hůře dostupný dílech jako je: krabička (nemusí být v top stavu), cívky, repro,…
Za nabídky předem děkuji.
Rádio - identifikace stavebnice
Moderátor: Moderátoři
Rádio - identifikace stavebnice
- Přílohy
-
DSC_0139.JPG- (122.96 KiB) Staženo 382 x
Naposledy upravil(a) Pauli23 dne 13 pro 2017, 17:41, celkem upraveno 2 x.
kulikus píše:Od pohledu přidávám - Chybí také ladicí kondenzátor, možná mezifrekvenční transformátor,..
Ano, ke kompletaci tam toho chybí více... Jak je vidět, není to dostavěné (nejsou osazené i součástky). Myslím, že k tomu byla i nějaká krabička. To už ale nemám. Feritku a repro jsem již použil na nějaký jiný můj výmysl. To u toho ještě před časem bylo.
jezevec píše:Ono ti tam toho chybí víc, třeba ladící kondenzátor.
Bude to podobné zapojení jako radio IN70, podle toho elektromechanického MF filtru. Bývaly často vadné.
Zahoď to, nemá cenu se s tím trápit.
Jezevče smekám, je to asi ten IN70. Jen mě to ze zvědavosti zajímalo, co je to zač. Neměl jsem se od čeho odrazit, tak jsem zabrousil na tyto stránky.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Já jsem si říkal, že to na stavebnici moc nevypadá - naopak mi to spíš připomínalo tovární výrobek ze začátku 70. let, jenže tak sběhlej v těch veteránech zase nejsem, abych je typově rozpoznal na první pohled. 
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Někteří veteráni jsou zajímavě konstrukčně řešení. Škoda, že se na ně zapomíná. Sice nejsem sběratel těchto věcí, tak zase takový vztah k tomu nemám, ale zachovalá a funkční historická elektronika se mi líbí. Škoda, že města více nepodporují sběratele, aby tyto zajímavosti v nějakém periodiku někde připomínali veřejnosti.
Pauli23 - co ti brání napsat článeček na podobné téma do nějakého místního "Hlasatele". Když mám nějaké téma tak ho zpracuji na 1/3 stránky A4 a odešlu do místního Zpravodaje. Dokonce na článeček o čtyřech místních radioamatérech jsem měl docela slušnou odezvu. Článek o zahrádkaření zase moc nezaujal 
.
.Zas tak moc toho tam nechybí, to úplně nejdůležitější /magnetostrikční filtr/ tam je. Zbytek by se dal získat z jiné IN70, nebo doplněním ještě pořád celkem běžných součástek. Chybí tam feritka, ladicí kond /používaný typ i jinde/, jeden koncový tranzistor, jeden MAA125, posuvný přepínač SV-DV a ještě pár drobností.
Nebo i těžbou součástek z jiného, ale v podstatě téhož zapojení, jen s jiným vzhledem, co se vyrábělo pod názvem Rena. Někdo může mít přijímačů Rena víc a jeden třeba pustí na díly.
Jsou v tom pouze a jen tuzemské součástky, bez potíží v originálu sehnatelné i dneska. Největším problémem je krabička IN70. Na to, jaký to je přijímač, obsahuje neobvykle velký reproduktor s průměrem 65mm, stejně jako měla Rena. Jsou to identická zapojení, jen designově jinak řešená.
Výrobu IN70 a Reny musela iniciovat a zorganizovat sama Tesla Rožnov, aby dokázala užitečnost prvních monolitických lineárních IO - zde typy MAA125 se třemi tranzistory. Jeden v mezifrekvenci, druhý spolu s dvojicí GC511/521 tvoří kompletní a dost výkonný koncový stupeň.
Magnetostrikční filtr /zde 455kHz/ pomohl zvětšít selektivitu, citlivost a zmenšit rozměry. Místo filtru by jinak museli osadit dvě klasická mf trafa s příslušnými obvody.
Na své dosažené vlastnosti i reprodukci jsou přijímače IN70 i Rena velmi malé a pokud by to bývali konstruktéři nezazdili použitím nevhodného napájení /zde baterie 71D-6V/, které bylo drahé a špatně se shánělo, tak by tyto přijímače byly daleko populárnější, byly celkem levné.
IN70 mám po starší sestře, která si jej koupila za měsíční brigádu o posledních prázdninách.
Protože destičkové baterie 71D věčně nebyly, byly drahé a přijímač s touto baterií dlouho nehrál, tak se našlo řešení v podobě ploché baterie, přikurtované gumičkou zazadu k přijímači /rozsahy se tak často nepřepínaly/ a dvěma drátky k patentkové destičce přijímače. Zjistilo se totiž, že i při 4,5V tyto přijímače velmi uspokojivě, čistě a velmi dlouho hrají..
Zdroje pro malé přijímače byla v určité době otázka velmi kritická - nic pořádného nebylo k dosažení. Protože Rena už byla místo 71D tuším pro 4 tužkovky, přesto dopadla stejně blbě - tužkovky totiž v menších městech věčně nebyly. A když už byly, stejně prd vydržely..
Čeho bylo ale pořád dost, byly malé kulaté 3V baterie 2R10 do tehdy běžných svítilen. Na dvě tyto baterie jsou konstruovány např. i všechny přijímače typu a velikosti Dolly.
Jenže kvůli jedné 2R10 by podobné přijímače musely přibrat nejméně 1,5cm na délku a možná kvůli desce i něco na výšku, kvůli 3V použít nízkoimpedanční reproduktory atd.
Už by prostě nebyl typicky kapesním, tak jak byl deklarován.
Nebo i těžbou součástek z jiného, ale v podstatě téhož zapojení, jen s jiným vzhledem, co se vyrábělo pod názvem Rena. Někdo může mít přijímačů Rena víc a jeden třeba pustí na díly.
Jsou v tom pouze a jen tuzemské součástky, bez potíží v originálu sehnatelné i dneska. Největším problémem je krabička IN70. Na to, jaký to je přijímač, obsahuje neobvykle velký reproduktor s průměrem 65mm, stejně jako měla Rena. Jsou to identická zapojení, jen designově jinak řešená.
Výrobu IN70 a Reny musela iniciovat a zorganizovat sama Tesla Rožnov, aby dokázala užitečnost prvních monolitických lineárních IO - zde typy MAA125 se třemi tranzistory. Jeden v mezifrekvenci, druhý spolu s dvojicí GC511/521 tvoří kompletní a dost výkonný koncový stupeň.
Magnetostrikční filtr /zde 455kHz/ pomohl zvětšít selektivitu, citlivost a zmenšit rozměry. Místo filtru by jinak museli osadit dvě klasická mf trafa s příslušnými obvody.
Na své dosažené vlastnosti i reprodukci jsou přijímače IN70 i Rena velmi malé a pokud by to bývali konstruktéři nezazdili použitím nevhodného napájení /zde baterie 71D-6V/, které bylo drahé a špatně se shánělo, tak by tyto přijímače byly daleko populárnější, byly celkem levné.
IN70 mám po starší sestře, která si jej koupila za měsíční brigádu o posledních prázdninách.
Protože destičkové baterie 71D věčně nebyly, byly drahé a přijímač s touto baterií dlouho nehrál, tak se našlo řešení v podobě ploché baterie, přikurtované gumičkou zazadu k přijímači /rozsahy se tak často nepřepínaly/ a dvěma drátky k patentkové destičce přijímače. Zjistilo se totiž, že i při 4,5V tyto přijímače velmi uspokojivě, čistě a velmi dlouho hrají..
Zdroje pro malé přijímače byla v určité době otázka velmi kritická - nic pořádného nebylo k dosažení. Protože Rena už byla místo 71D tuším pro 4 tužkovky, přesto dopadla stejně blbě - tužkovky totiž v menších městech věčně nebyly. A když už byly, stejně prd vydržely..
Čeho bylo ale pořád dost, byly malé kulaté 3V baterie 2R10 do tehdy běžných svítilen. Na dvě tyto baterie jsou konstruovány např. i všechny přijímače typu a velikosti Dolly.
Jenže kvůli jedné 2R10 by podobné přijímače musely přibrat nejméně 1,5cm na délku a možná kvůli desce i něco na výšku, kvůli 3V použít nízkoimpedanční reproduktory atd.
Už by prostě nebyl typicky kapesním, tak jak byl deklarován.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 08 pro 2017, 11:17, celkem upraveno 2 x.
Sinclere, ty mě hecuješ abych to zprovoznil. 
Teď jsem otevřel Kotka na straně 114 a vypis chybějících věcí jsi definoval velice přesně. Rádio se mi líbí pro svoji velikost, to uznávám. Součástky by šly taky někde sehnat, ale bez toho původního obalu to nebudu mít věc ke každodennímu užitku. Pořád to bude rozdělaná věc. Škoda, že nemám ještě jedno pro kompletaci.
Teď jsem otevřel Kotka na straně 114 a vypis chybějících věcí jsi definoval velice přesně. Rádio se mi líbí pro svoji velikost, to uznávám. Součástky by šly taky někde sehnat, ale bez toho původního obalu to nebudu mít věc ke každodennímu užitku. Pořád to bude rozdělaná věc. Škoda, že nemám ještě jedno pro kompletaci.
Naposledy upravil(a) Pauli23 dne 08 pro 2017, 11:02, celkem upraveno 1 x.