Kazetový magnetofón Sony TC-204SD výmena hlavy
Moderátor: Moderátoři
U tejto generácie kazeťákov Sony sú netypické hodnoty predmagnetizácie pre materiál FeCr a CrO2. Pre FeCr sa oproti Fe pridá asi 15% a pre CrO2 iba 30% (2,3 dB). Normálne sa u CrO2 používa pracovný bod až +6 dB. Vysvetlenie môže byť v tom, že feritové hlavy až tak veľký predmagnetizačný prúd neznášali. O tých hlavách vtedy kolovali rôzne mýty. Možno preto v Sony používali proprietárny (vlastný) záznamový materiál, napr. pre CrO2 predávali v Tuzexe kazety s označením CDα. Kazety od Agfa, BASF, Maxell, TDK nehrali u týchto kazeťákov dobre, ich výstupná úroveň signálu bola asi -4 dB. Teraz, keď som tam namontoval hlavu z Permalloy tak asi skúsim nastaviť prúd pre TDK SA.
konosuke píše:no zkrátka: napadlo mě či libovolná univ. hlava 1/4 stopá mono může prostou úpravou zapojení pracovat jako 2-stopá stereo ale nabyl jsem přesvědčení že ano, ANP935 je toho příkladem
Samozřejmě, že může, a taky pracuje. Nejen ANP935, ale každá čtvrtstopá hlava. Teda u magneťáků na pásky široké 6,25 mm to platilo po celém světě.
Když už přece byly stopy přiřazené monofonnímu záznamu ("přes jednu" byly uspořádané z konstrukčních důvodů, aby byly systémy hlavy dál od sebe a navzájem se ovlivňovaly co nejméně, a také se to osvědčilo při snímání půlstopého stereofonního záznamu, který zabírá celou šířku pásku, ale uprostřed je větší mezera, takže horní systém hlavy "zabírá" celou výškou, dolní různě velkým podílem, podle původní šířky stopy půlstopého záznamu, no tak se pravému kanálu přidalo), nebyl přece problém zapojit každý systém hlavy na vlastní záznamovou a snímací cestu. A, protože páskové magnetofony měly od počátku možnost volby použité stopy, a to jednotlivě, bez ohledu na to, zda šlo o monofonní nebo stereofonní přístroj, a pásků čtvrtstopě mono i stereofonně nahraných běhalo po světě miliony kilometrů, nedovolili si výrobci magnetofonů toto uspořádání změnit kvůli kompatibilitě záznamů.
U kazeťáků s pásky šíře 3,81 mm je situace jiná - nemají přepínač stop, takže na pásku je buď jedna monofonní stopa, nebo je rozpůlená na dvě souběžné stereofonní. Kazetu lze pak přehrávat jak stereofonní hlavou, tak v jiném přístroji hlavou monofonní, protože její systém zabírá obě stopy stereofonního záznamu.
Vynechal jsem systém Elcaset s páskem 6,25 mm v kazetě, který byl od počátku koncipován jako stereofonní, tedy zde mohly být stopy uspořádány v podstatě libovolně, stejně systémy hlavy nešly přepínat.
U kazetových systémů pro diktafony se pro změnu nepočítalo s vícekanálovým záznamem, tak i o nich nemá smysl se bavit.
Mám fantastický portable, Sony TC-D5M a ten má bohužel jednu manuální polohu přepínače materiálu z tohoto období - tedy buď FeCr, nebo automatický přepnutí kazetou mezi Fe/Cr/Me.
Což je samozřejmě zvláštní uspořádání a asi i blbý - FeCr je totiž nutné volit individuálně ručně, protože mechanika sama tento typ nepozná.
FeCr kazety se ohledně auto-přepnutí vlastně chovají jako Fe - pokud se to zapomene přepnout ručně a před záznamem, tak to nezachrání už ani Dolby, je to hrozně převýškované a šumí to jako prase.
Ten Sony TC-D5M by som rád mal, z tej kategórie mám iba TC-153SD.
Protože jsem k němu sice dostal kožený obal a popruh, ale ne originální síťový napáječ, tak to byl trochu ořech - vyrobit rozumně ustabilizovaný trafozdroj 6V/1,5A.
Ono to těch 1,5A z alkalických monočlánků a při ohuleným sluchátkovým poslechu /2x16 ohm/ opravdu žere.
Pokud jsem s tím šel nahrávat někam ven, tak nejmíň jednu sadu monočlánků s sebou, za jednu nahranou C60 jsou v řiti.
Z externího napáječe to průměrně bere jen okolo 1A, ale nechtěl jsem riskovat, že to bude v některých režimech spadávat na proud, tak je tam LM350 a celý zdroj není kvůli trafu zrovna nejmenší. Ale nadoma a jen víceméně pro přehrávání je to jedno.
Môj TC-153SD ide tiež na 4 Déčka. Neviem koľko to berie, asi hodne. Je tam DC-DC konvertor, takže je tam o. i. aj 24 V. Má ale zásadný nedostatok prepína záznamové charakteristiky Fe-FeCr-CrO2, snímaciu charakteristiku 120-70 µs, ale predmagnetizačný prúd je konštantný. To bolo u Sony dosť bežné.
Mám totiž TC209SD, také s feritovými hlavami, ale mám potíže jen s přepínačem snímacích korekcí: ať ho vyčistím jakkoli, po půl roce se z jednoho snímacího kanálu stane multivibrátor, a musím tím přepínačem minutu dvě cvičit, než toho nechá. Jinak s tím deckem dodnes žádný problém nebyl.
Přesně tohle dělají po létech a častém používání i jinak čisté lišty přepínačů třeba v B4.
Zvenku to furt vypadá jak stříbro, ale když se podíváš pořádně a přes zvětšení, tak na pevných segmentech i na kontaktech lišty je vyjetý nepatrný žlábek až na měď - a to je ono. Je to vidět jen po vyletování a vytažení pevné části ven na světlo a na zvětšení. Taky jsem na to čuměl, jak se to může takhle odrat. Může. Nic z elektromechaniky není věčný.
Zajímavé je, že i frekvenční průběh je za těch podmínek vynikající, 40Hz až 14 kHz v tolerančním poli 0, + 1 dB, je tam nepatrný zdvih. Možná ještě zkusím upravit i velikost předmagnetizace pro materiál Typ II (Chrom), protože přepínačem se posune pracovní bod pouze o 2,5dB a vhodné by bylo alespoň 5dB. Nedávno jsem totiž koupil kopu kazet TDK SA, které hrají docela dobře.