Jaké trafo na stavbu odporového pájedla ???
Moderátor: Moderátoři
Jaké trafo na stavbu odporového pájedla ???
nezkoušel nikdo z Vás postavit odporovou páječku na pájení cu trubek cínem a mosazí ? Na pájení cínem jdou sehnat celkem levně pájecí odporové kleště, ale ty nemají potřebný výkon na tavení mosazné pájky. Zařízení s potřebným výkonem však prodává firma America Beuty za 1300USD https://americanbeautytools.com/Resistance-Soldering/108
Otázka tedy zní: pokud bych se rozhodl si postavit obdobu této odporové páječky, jaké parametry by mělo mít potřebné trafo, aby zvládalo potřebné zkratové proudy ?
Zkoušel jsem použít upravený MOT (trafo z mikrovlnky upravené jako na výrobu bodové svářečky s napětím 1,9V), ale to mě k cíly moc neposunulo, jelikož měděnou trubičku to pouze lehce zahřálo.
Pokud jsem dobře pochopil princip funkce pro tavení mosazné pájky,kde je potřebná teplota okolo 600°C, tak AmericanBeuty odporově rozžhaví uhlíkové elektrody a ty předají své teplo měděné trubce. Výkon pájedel mají 500, 1300 and 1800W při 2.3 až 7.2VAC.
Jak to ovšem navážeš na ten ohřev při těch obrovských proudech, to netuším , a kdo se bude s 20- 40 kg trafem vláčet někde po stavbě, to také ne.
Asi by šel nějak upravit svářecí invertor , ale to není práce pro amatéry.
Osobně bych dal přednost nákupu profi zařízení , trafo je zřejmě jen malá část problému.
BlackCZE píše:Malý autogen (tedy PB+O2) mám, ale u el.trafa by byla výhoda, že neopálím plamenem blízko umístěné předměty a nemusím je tak přikrývat tepelně izolačním materiálem.
Jsem na tom stejně,mně zase nebaví stále tahat z auta svářecí soupravu ,když někdy potřebuji udělat jen jeden svár. Na pájení používám stříbro.
Opravdu tohle stačí na roztavení mosazi? Není to jen na cín? To už by musely ty ohřívací plošky skoro svítit(?)
Edit:
Tos asi nepochopil správně. Teď se dívám se na videa a je to ohřev průchodem proudu z jedné elektrody do druhé skrz pájený kus. Jako při bodovém svařování. A opravdu se to rozžhaví pěkně do červena.BlackCZE píše:...Pokud jsem dobře pochopil princip funkce ....tak AmericanBeuty odporově rozžhaví uhlíkové elektrody a ty předají své teplo měděné trubce....
Edit- oprava překlepu
https://www.youtube.com/watch?v=9gwCvXJ898U
Kdybych chtěl pájedlo pouze na cín, tak si koupím třeba toto, tam už elektrody "nesvítí"
https://www.amazon.co.uk/Pipemaster-Professional-Plumbing-tool-PP8LZ50/dp/9792413111
To, že je to odporové pájedlo je jasné, že materiálem prochází proud který rozžhaví materiál je také jasné, ale je otázka, zda ty uhlíkové elektrody nejsou vyrobeny schválně z materiálu, který se snadněji rozžhaví průchodem proudu dříve než měď a poté již sami předávají své teplo měděné trubce.
Vycházím z předpokladu, že obyčejnou tuhu z tužky jsem schopen rozsvítit obyčejným transformátorkem na mašinky, kdežto stejně silný měděný drát nikoliv, to trafo akorát zkratuje. Pokud však namotám měď na tu tuhu, tak ji rožhavím také, ale už ne průchodem proudu, ale nepřímo ta tuha předá své teplo mědi ! Samozřejmě tento příklad souvisí s odporem elektrody i tady bude platit Ohmův zákon.
PavelFF: Tos asi nepochopil správně. Teď se dívám se na videa a je to ohřev průchodem proudu z jedné elektrody do druhé skrz pájený kus. Jako při bodovém svařování. A opravdu se to zozžhaví pěkně do červena.
Sorry, ale princip ohřevu jaký používá AmericanBeuty u tvrdého pájení jsem zřejmě pochopil správně a toto mi to potvrzuje, takže se pleteš ty.
For brazing high conductivity workpieces , the heat, generated in low conductivity (high resistivity) electrodes, will be transferred by thermal conduction to the joint through the base metal.
V překladu:
Pro pájení vysoko vodivých obrobků se teplo, které se vytváří v elektrodách s nízkou vodivostí (vysokou rezistivitou), přenáší tepelným vedením na spoj mezi základním kovem.
Teď vidím hlavní úkol v základním výzkumu, z čeho uděláš ty odporové elektrody. Podle tlouštky kabelů vedoucích ke kleštím nebudou proudy v řádu kA jako u bodového svařování, ale v řádu "jen" stovek A. Máš něco vhodného po ruce?
1. grafit za 3 libry
https://www.ebay.co.uk/itm/High-Purity-99-9-Graphite-Ingot-Block-50mm-x-50mm-x-20mm-for-Smooth-Surface/222514328048?hash=item33cee331f0:g:FxMAAOSwzaJX~Il5
2. použití kanthalového drátu nebo pásoviny
tyče mají až do průměru 12mm a pásovinu až do 40mm, případně menší průměry spojené těsně vedle sebe
http://www.kntl.cz/produkty/draty-a-pasky
Samozřejmě by se to muselo spočítat a dimenzovat tak, aby elektroda nebo trafo neschořelo.
Takže pokud se najde někdo, kdo je schopen něco takového spočítat, vyrobit to bude už brnkačka
Grafitové kostky - vydrží mechanicky? Neprasknou nebo spíš neošoupou se? Není to jen taková velká měkká tuha?
Možná by se daly použít nějaké uhlíky ke komutátorovým motorům. Ty mi připadají mechanicky odolné, ale takhle veliké jsem neviděl. A taky asi nemají potřebný velký odpor. Jsou totiž dělané s opačným záměrem. Takže asi taky nic.
Trafo nejede do zkratu. Trafo jede do regulérní odporové zátěže, což je odpor těch dvou kostek tvořících čelisti a pak odpor přívodních vodičů a spojovaného materiálu (zanedbatelný). Takže když na každé kostce je výkon třeba 500W, můžeš si spočítat , že třeba při proudu 100A je na ní 5V nebo při proudu 50A je na ní 10V. Nebo při proudu 1000A je na ní 0,5V, což už je nereálný proud z hlediska přívodů. Z toho ti vychází odpor kostky a ten v případě tuhy asi neznáš.
A v případě bloku z kanthalu asi bude příliš malý. Nechce se mi to počítat, jsou tu na to šikovnější.
Za chvilku půjdu vyzkoušet jak se bude chovat uhlíková tyčinka z baterie, ale předpokládám, že dopadne úplně stejně....
Zkusil jsem i žhavit tuhu (tj.směs grafitu s jílem) s odporem 60 Ohmů a bohužel MOT už na to má malé napětí s tím jakkoliv hnout.
Pokud použiji pouze 4mm2 Cu drát, tak ho sice MOTem rožhavím do ruda, ale na mosaznou pájku je to stále málo navíc životnost takové elektrody by byla hodně krátká....
Po novém roce zkusím sehnat kus silnějšího měděného drátu na posílení napětí MOTu a udělat sendvič z pásku Kanthalu a uvidíme co to udělá.