Proměření vysokonapěťové elektronky
Moderátor: Moderátoři
EDIT. tak sem vytáhl a zapojil rtg z Mikromety. Žhavení 3,85V proud 3A, už při 2,5kV tam teče 100uA a ručička mikro-ampérmetru vyskočí ještě když se VN voltmetr ani nehne. Můj VN zdroj má ale jen 12kHz.
A emisní schopnost katody? Jak vypadá emisní vrstva? Není ta elektronka už od výroby vadná? Protože to co píšeš dává dojem, jako by na katodě nebyla vůbec žádná emise...petrkov píše:EKKAR:
Pro diagnostikování vákua se používá právě VN, obloukem se zjistí, zda někde nasává vzduch.
Protože přes elektronku nejde žádný viditelný výboj, usuzuji, že tam to vákuum je dobré.
Nevodí a chová se jako izolant.
Kdyby byla plná vzduchu, měl by jít dobře vidět oblouk už s těmi 10kV a ten není vidět ani při 80kV.
Chová se to, jako by tam nebylo žhavení. To co jsem psal, jsem myslel ve vypnutém/nevodivém stavu.
A kutilmile - nelituju tě
- Ivan_Ryger
- Příspěvky: 1368
- Registrován: 02 bře 2005, 00:00
- Bydliště: Jára Cimrman- "Uppsala, Uppsala,... tam jsem taky nebyl"
Toto je hrubý test, nakoľko z hlavy neviem povedať, koľko by to napätie malo byť.
Ak sa dobre pamätám malo by sa to dať spočítať ako bod, v ktorom nastane rovnováha medzi termoemisným prúdom (závislým o teploty katódy) a driftovým prúdom (závislým od potenciálového rozdielu a vnútorného odporu voltmetra) v tomto prípade.
Proměřil jsem emisi a naměřil 10 - 52V AC, přičemž žhavení bylo na 1.6V AC. Zvláštní je, že po každé zkoušce se mění. DC napětí jsem nenaměřil žádné ani v jednom případě.
Nejvíce tam bylo, když jsem prohodil polaritu VN, na pár sekund spustil a pak jsem naměřil těch 52V.
No a hned potom jsem opět zkoušel a ono to jelo na zapojení, které předtím nefungovalo! Výsledek ale nic moc.. Jako katodu jsem měl misku. Čítač ukazoval cca jen dvojnásobek pozadí.
Pak jsem si řekl, že by to mělo fungovat, když bude katoda žhavení, prohodím to a ono to nejede.
Pak to dám přesně jak to bylo předtím a už to zase nejelo.
Odpájel jsem ten kondík a zkoušel bez něj a také nic.
Jinak mezi tou miskou a žhavením naměřím většinou kolem 7V AC.
Ověřeno, že žhavení s anodovým napětím funguje zcela stejně, jako bez něho. Svit se nijak nemění.
Zkoušel jsem to i s jiným VN zdrojem z CRT, cca 15kV, stejné.
Tak teď by mě zajímalo, co s tím je...
Vysílací elektronky i usměrňovačky z Vršovic, který měly katody s thoriem, musely mít někdy i stabilizovaný /nebo jemně regulovaný/ žhavení právě kvůli těm thoriovaným vláknům/katodám. Podžhavený prudce ztrácely výkon a přežhavení /i v jednotkách %/ jim silně zkracovalo životnost.
Mám jen na okrasu dvě úplně hluchý triody RD200B, kterým někdo /vím kdo/ úplně zničil katody připojením tvrdých 12V AC.
Většina podobných "speciálů" má pracovní podmínky přesně daný.
I ty blbý sériový DY86-87 fungovaly zatraceně blbě, když byly třeba hodně podžhavený.
A s praktickou jistotou se dá říct, že přímožhavený elektronky, který při práci vydávají ze žhavení hodně světla, jsou z 99% nějaký, většinou právě thoriovaný speciály.
Skoro všecko přímožhavený kusy z Vršovic taky svítí pomalu jak žárovky, ostatně i hloupá DCG4/1000 svítila ze žhavení poměrně hodně - jenže to má nějaký svoje, většinou přesně vymezený pravidla, to "svícení".