Do kterého rádia se pustit pro začátek?
Moderátor: Moderátoři
Pokusil jsem se trochu srovnat ten bias na 7,5V (podle katalogu)
a použil Rk 140Ω. Zvukově hodně lepší, ale Ia je teď 51mA (podle katalogu by mělo být 48mA). Lampa se hodně hřeje a katodový odpor taky.
Tak nevím, jestli to tak bude moct zůstat.
Pokud dobře počítám, tak katodovým odporem teče 53,5mA, to by znamenalo proud G2 jen 2,5mA.
a použil Rk 140Ω. Zvukově hodně lepší, ale Ia je teď 51mA (podle katalogu by mělo být 48mA). Lampa se hodně hřeje a katodový odpor taky.
Tak nevím, jestli to tak bude moct zůstat.
Pokud dobře počítám, tak katodovým odporem teče 53,5mA, to by znamenalo proud G2 jen 2,5mA.
Vrátil bych tam ten 150R, protože po výměně a zvětšení hlavního fltr. elytu se Ua ještě zvedne, možná i o 30-35V. Snažil bych se předpětím udržet tu EL84 do 50mA katodového proudu. Ona sice vyšší vydrží, ale nic se tím nezíská, tím méně vyšší výkon, nebo nižší zkreslení.
Řešením podle mě optimálním by byl drátový potenciometr TP680 220R, vpálený do katody až po výměně zbytku důležitých součástek a případných změnách napětí. Poťákem pak nastavit rozumný kompromis -Ug1/Ik.
Spíš bych si posvítil na tu zápornou vazbu ze sekundáru, ta může mít na parametry celé nf části mít dost velký vliv.
Je to sice na můj vkus celý dost hloupě zapojený, ale když člověk nechce či nemůže měnit zapojení, tak nezbývá, než použít kvalitní materiál a všecko zbylé /potenciometry/ prověřit či vyčistit a doufat, že se to bude chovat rozumně. Ale určitě bych nechal v g1 EL84 ten pevný svodový odpor okolo 1M. Ten jediný může zajistit tomu konci jakžtakž stabilní podmínky pro práci.
Řešením podle mě optimálním by byl drátový potenciometr TP680 220R, vpálený do katody až po výměně zbytku důležitých součástek a případných změnách napětí. Poťákem pak nastavit rozumný kompromis -Ug1/Ik.
Spíš bych si posvítil na tu zápornou vazbu ze sekundáru, ta může mít na parametry celé nf části mít dost velký vliv.
Je to sice na můj vkus celý dost hloupě zapojený, ale když člověk nechce či nemůže měnit zapojení, tak nezbývá, než použít kvalitní materiál a všecko zbylé /potenciometry/ prověřit či vyčistit a doufat, že se to bude chovat rozumně. Ale určitě bych nechal v g1 EL84 ten pevný svodový odpor okolo 1M. Ten jediný může zajistit tomu konci jakžtakž stabilní podmínky pro práci.
No a není ta zpětná vazba zkratováním R115 na zem v podstatě vyřazena z činnosti? Na G1 se tudy už nic nedostane.
Odpor na G1 mám 560k, je to málo?
Přijde mi to od pohledu tak, že druhá odbočka je v polovině dráhy. Je naproti vývodu běžce z druhé strany potenciometru.
Odpor na G1 mám 560k, je to málo?
sinclair píše:Rovněž bych přepojil a mírně pozměnil hodnoty RC členů na odbočkách potenciometru hlasitosti, nepřijde mi to úplně dobře, pokud je tam ten poťák, co myslím /odbočky na 1/3 a 2/3 dráhy od země/.
Přijde mi to od pohledu tak, že druhá odbočka je v polovině dráhy. Je naproti vývodu běžce z druhé strany potenciometru.
Na odbočky se zatím vyser.
Jo, zkratováním odporu ve studeném konci poťáku je vazba fakticky vyřazená z funkce. Ona ani tak není nějak bůhvíjak silná, ale v hloubkách by trochu pomoct mohla. Původně plánovaným 300R její účinnost asi přepískli /hodně kleslo zesílení celé nf části/, tak proto je tam 100R, kterým se její účinnost omezí.
Předpokládá se ale bezvadná funkce všech ostatních součástek, od sekundáru až po ten odpor 100R.
Psal jsi, že ten odpor 100R byl původně proklemovaný. Oni sami asi zjistili, že jim z nějakého důvodu citlivost celé nf části nestačí, tak tou klemou sami vyřadili vazbu z činnosti, aby jim nesnižovala zesílení.
To mohlo klidně být třeba kvůli použité přenosce v šasi, ale také malým hraničním zesílením té triody v EABC80.
Proto má taky ta trioda přímo uzemněnou katodu a předpětí se u ní získává ohavností, odporem 20M. To fakt není úplně běžný.
Rezerva zesílení jim vyšla pro zavedení vazby buď dost malá, nebo žádná, možná a zčásti i kvůli mizernému materiálu, co už novej musel mírně posouvat pracovní body.
Trioda EABC80 má v ideálním případě zesílení 70, v praxi a v tomto zapojení mezi 50-55.
Píší u ní v katalogu, že pro Ua ef=4V, které potřebuje k plnému vybuzení EL84, je při svodovém odporu 10MΩ zapotřebí vstupního napětí cca 80mV. To by odpovídalo.
Z toho je tedy vidět, že moc velká rezerva vstupní citlivosti pro zavedení nf záporné vazby jim tam nezbyla.
Kromě toho - takto zapojený triodový stupeň, resp. s takto získávaným předpětím je velmi, velmi háklivý na přebuzení vyšším vstupním napětím.
Výrobci doporučují maximální Rg=10MΩ, ale jeblí Bulhaři tam mají 20MΩ. Možná kvůli nízkému Ua, které jim vyšlo kvůli velkému Ra. Ta trioda má totiž Ra=440k a to je napůl cesty k neběžnému pracovnímu režimu, zvanému "hladový zesilovač". To je pracovní režim, spíš častější u pentod, který pro uspokojivou funkci nezbytně potřebuje další opatření, mj. silnou zápornou vazbu.
Snažili se z té ubohé triody vybouchat co nejvíc zesílení, ale za cenu toho, že kmitočtově skončí někde u 6-7kHz. To u AM rádia vadit tak úplně nemusí, ale pokud je tam FM a přenoska, není to úplně fér.
Mám nějakou zkušenost s triodami ze starší 6BC32, což je něco podobnýho, se zesílením taky kolem 70. S tímhle druhem získávání předpětí /velkým Rg/, větším Ra a přímo uzemněnou katodou to není moc k poslouchání, ještě tak na to AM.
Měl jsem jich svého času fakt mraky a snažil se ty triody z nich nějak zužitkovat. Ale s takto podobně zapojenými to moc dobře nešlo.
Ještě že je to trioda a kreslí převážně sudými harmonickými.
Být to podobně zapojená pentoda, s Rg této velikosti a přímo uzemněnou katodou, tak to nebude k poslouchání už vůbec. To jsem si už hodně dávno vyzkoušel taky, se 6F31, 6F32, EF80 a jim podobným.
Ty posledně jmenované jsem se snažil zužitkovat v nf technice taky. Jde to, i velice dobře, ale ne takto hloupě zapojený.
Koneckonců starej Studer má v jednom výborným koncovým zesilovači na vstupu taky "mezifrekvenční" EF80, ale rozumně zapojenou.
Heslo k hledání je "Revox S59E", preamp k němu je "Revox S59A".
Na rok 1955 to má celý úchvatný parametry.
Odpor na g1 EL84 v hodnotě 560k je v pohodě, ale já bych dal 1M.
Bude to z hlediska velikosti stávajících vazebních kapacit vhodnější.
1M je podle většiny výrobců EL84 dovolené maximum a je zkušenost, že s 1M všechny pracují výborně.
Jo, zkratováním odporu ve studeném konci poťáku je vazba fakticky vyřazená z funkce. Ona ani tak není nějak bůhvíjak silná, ale v hloubkách by trochu pomoct mohla. Původně plánovaným 300R její účinnost asi přepískli /hodně kleslo zesílení celé nf části/, tak proto je tam 100R, kterým se její účinnost omezí.
Předpokládá se ale bezvadná funkce všech ostatních součástek, od sekundáru až po ten odpor 100R.
Psal jsi, že ten odpor 100R byl původně proklemovaný. Oni sami asi zjistili, že jim z nějakého důvodu citlivost celé nf části nestačí, tak tou klemou sami vyřadili vazbu z činnosti, aby jim nesnižovala zesílení.
To mohlo klidně být třeba kvůli použité přenosce v šasi, ale také malým hraničním zesílením té triody v EABC80.
Proto má taky ta trioda přímo uzemněnou katodu a předpětí se u ní získává ohavností, odporem 20M. To fakt není úplně běžný.
Rezerva zesílení jim vyšla pro zavedení vazby buď dost malá, nebo žádná, možná a zčásti i kvůli mizernému materiálu, co už novej musel mírně posouvat pracovní body.
Trioda EABC80 má v ideálním případě zesílení 70, v praxi a v tomto zapojení mezi 50-55.
Píší u ní v katalogu, že pro Ua ef=4V, které potřebuje k plnému vybuzení EL84, je při svodovém odporu 10MΩ zapotřebí vstupního napětí cca 80mV. To by odpovídalo.
Z toho je tedy vidět, že moc velká rezerva vstupní citlivosti pro zavedení nf záporné vazby jim tam nezbyla.
Kromě toho - takto zapojený triodový stupeň, resp. s takto získávaným předpětím je velmi, velmi háklivý na přebuzení vyšším vstupním napětím.
Výrobci doporučují maximální Rg=10MΩ, ale jeblí Bulhaři tam mají 20MΩ. Možná kvůli nízkému Ua, které jim vyšlo kvůli velkému Ra. Ta trioda má totiž Ra=440k a to je napůl cesty k neběžnému pracovnímu režimu, zvanému "hladový zesilovač". To je pracovní režim, spíš častější u pentod, který pro uspokojivou funkci nezbytně potřebuje další opatření, mj. silnou zápornou vazbu.
Snažili se z té ubohé triody vybouchat co nejvíc zesílení, ale za cenu toho, že kmitočtově skončí někde u 6-7kHz. To u AM rádia vadit tak úplně nemusí, ale pokud je tam FM a přenoska, není to úplně fér.
Mám nějakou zkušenost s triodami ze starší 6BC32, což je něco podobnýho, se zesílením taky kolem 70. S tímhle druhem získávání předpětí /velkým Rg/, větším Ra a přímo uzemněnou katodou to není moc k poslouchání, ještě tak na to AM.
Měl jsem jich svého času fakt mraky a snažil se ty triody z nich nějak zužitkovat. Ale s takto podobně zapojenými to moc dobře nešlo.
Ještě že je to trioda a kreslí převážně sudými harmonickými.
Být to podobně zapojená pentoda, s Rg této velikosti a přímo uzemněnou katodou, tak to nebude k poslouchání už vůbec. To jsem si už hodně dávno vyzkoušel taky, se 6F31, 6F32, EF80 a jim podobným.
Ty posledně jmenované jsem se snažil zužitkovat v nf technice taky. Jde to, i velice dobře, ale ne takto hloupě zapojený.
Koneckonců starej Studer má v jednom výborným koncovým zesilovači na vstupu taky "mezifrekvenční" EF80, ale rozumně zapojenou.
Heslo k hledání je "Revox S59E", preamp k němu je "Revox S59A".
Na rok 1955 to má celý úchvatný parametry.
Odpor na g1 EL84 v hodnotě 560k je v pohodě, ale já bych dal 1M.
Bude to z hlediska velikosti stávajících vazebních kapacit vhodnější.
1M je podle většiny výrobců EL84 dovolené maximum a je zkušenost, že s 1M všechny pracují výborně.
Takže mi z toho plyne, že ten zesilovač je komplet blbě, asi bylo zadání na využití konkrétních součástek a tak to ani lépe dopadnout nemohlo.
Otázka je, jak stávající stav dotáhnout do poslouchatelného stavu.
Zítra to projdu signálem 1khz, slibuji si od toho nalezení konkrétních viníků zkreslení, ale obávám se, že to dělá ten konec. Je možné, že je to špatná lampa?
Můj "měřič" elektronek umí detekovat zkraty elektrod, jejich připojení a orientačně "vyčerpanost" katody při 5 a 50mA. Stávající EL84 prošla se ctí, ale mám už zkušenost, že to neznamená bezvadnost lampy.
Kdysi mi zesilovač s ECL82 stále pochrchlával a popraskával a přitom byla lampa podle měřiče v pořádku. Všechno vyřešila až její výměna.
Otázka je, jak stávající stav dotáhnout do poslouchatelného stavu.
Zítra to projdu signálem 1khz, slibuji si od toho nalezení konkrétních viníků zkreslení, ale obávám se, že to dělá ten konec. Je možné, že je to špatná lampa?
Můj "měřič" elektronek umí detekovat zkraty elektrod, jejich připojení a orientačně "vyčerpanost" katody při 5 a 50mA. Stávající EL84 prošla se ctí, ale mám už zkušenost, že to neznamená bezvadnost lampy.
Kdysi mi zesilovač s ECL82 stále pochrchlával a popraskával a přitom byla lampa podle měřiče v pořádku. Všechno vyřešila až její výměna.
ECL82, přestože ji svého času cpali snad do všeho, jako předzesilovač a hlavně jako koncový zesilovač zvuku příliš vhodná nikdy nebyla.
Ale kombinace nějaké EL/PL a triody či pentody vždy vycházela i při značně lepších parametrech mnohem dráže - a ECL86 ještě nebyla na světě, resp. ne u nás. Takže se sice ECL82 kvůli nezanedbatelným úsporám používaly, ale už při 2,5W to opravdu nebylo moc k poslouchání.
Nejsem si jistý, zda projíždění generátorem za tohoto stavu něco vyřeší.
Ne, nemyslím si, že původcem toho zkreslení je koncový stupeň.
V prvé řadě je potřeba koncové elektronce vytvořit co nejlepší podmínky pro práci - to jest zajistit jí anodové napětí, jaké má dostávat /evidentně dostává málo!/.
Poté dořešit získání jejího správného předpětí, správného napětí na g2 a potom teprve postupovat proti vazebnímu kondíku v g1 EL84 pozpátku, k anodě triody EABC80.
Předpokládám, že nf generátor s možností nezkresleného výstupního napětí 4-5V ef nemáš, takže samotný koncový stupeň nemáš jak vybudit.
Postupovat pak k blokovacímu kondíku 100n mezi dvěma odpory 220k v její anodě, přes kontrolu odporu 20M v její g1 a až bude všecko aspoň zhruba stejnosměrně napěťově sedět, pak je teprv možné do mgf vstupu připojit sinusový generátor, vytočit potenciometr hlasitosti naplno /aby se neuplatňovaly RC články na jeho odbočkách/ a osciloskopem, spolu s nf voltmetrem v anodě sledovat, co se na výstupu z triody děje.
Je i dost možné, že trioda EABC80 může být natolik emisně zesláblá, že už třeba není schopna při daném pracovním režimu zesílit signál, aniž by byl už okolo 2-3V ef nebyl zkreslený.
V každém případě se kontrola ss všech napětí a hlavně oprava anodového zdroje vyplatí.
Jestliže výrobce i u předchozího modelu udává napětí na prvním filtráku okolo 280V při 220V v síti, pak by tam minimálně těch 285-290V mělo být!
Vysoké, nebo pozorovatelně zvýšené napětí na anodě triody může signalizovat její nestandardní stav či pracovní podmínky.
Je třeba prověřit oba odpory 220k v anodě triody a určitě ten bloček 100n.
Dobrý tester elektronek, popř. možnost porovnání s jiným dobrým kusem je obrovská výhoda.
Ale kombinace nějaké EL/PL a triody či pentody vždy vycházela i při značně lepších parametrech mnohem dráže - a ECL86 ještě nebyla na světě, resp. ne u nás. Takže se sice ECL82 kvůli nezanedbatelným úsporám používaly, ale už při 2,5W to opravdu nebylo moc k poslouchání.
Nejsem si jistý, zda projíždění generátorem za tohoto stavu něco vyřeší.
Ne, nemyslím si, že původcem toho zkreslení je koncový stupeň.
V prvé řadě je potřeba koncové elektronce vytvořit co nejlepší podmínky pro práci - to jest zajistit jí anodové napětí, jaké má dostávat /evidentně dostává málo!/.
Poté dořešit získání jejího správného předpětí, správného napětí na g2 a potom teprve postupovat proti vazebnímu kondíku v g1 EL84 pozpátku, k anodě triody EABC80.
Předpokládám, že nf generátor s možností nezkresleného výstupního napětí 4-5V ef nemáš, takže samotný koncový stupeň nemáš jak vybudit.
Postupovat pak k blokovacímu kondíku 100n mezi dvěma odpory 220k v její anodě, přes kontrolu odporu 20M v její g1 a až bude všecko aspoň zhruba stejnosměrně napěťově sedět, pak je teprv možné do mgf vstupu připojit sinusový generátor, vytočit potenciometr hlasitosti naplno /aby se neuplatňovaly RC články na jeho odbočkách/ a osciloskopem, spolu s nf voltmetrem v anodě sledovat, co se na výstupu z triody děje.
Je i dost možné, že trioda EABC80 může být natolik emisně zesláblá, že už třeba není schopna při daném pracovním režimu zesílit signál, aniž by byl už okolo 2-3V ef nebyl zkreslený.
V každém případě se kontrola ss všech napětí a hlavně oprava anodového zdroje vyplatí.
Jestliže výrobce i u předchozího modelu udává napětí na prvním filtráku okolo 280V při 220V v síti, pak by tam minimálně těch 285-290V mělo být!
Vysoké, nebo pozorovatelně zvýšené napětí na anodě triody může signalizovat její nestandardní stav či pracovní podmínky.
Je třeba prověřit oba odpory 220k v anodě triody a určitě ten bloček 100n.
Dobrý tester elektronek, popř. možnost porovnání s jiným dobrým kusem je obrovská výhoda.
Myslel jsem, že najdu poblíž trafa a filtračního kondu klasický žebrový selen, ale nestalo se tak.
Našel jsem, jdouc po drátu od trafa, až na opačném konci šasi jakýsi usměrňovací blok v plastu. Nevím, jestli býval i selen v tomto provedení, nebo je to něco modernějšího?
Překvapuje mě, že i ukostřen je na šasi cca 30cm od filtrace.
Našel jsem, jdouc po drátu od trafa, až na opačném konci šasi jakýsi usměrňovací blok v plastu. Nevím, jestli býval i selen v tomto provedení, nebo je to něco modernějšího?
Překvapuje mě, že i ukostřen je na šasi cca 30cm od filtrace.
- Přílohy
-
M154.JPG- (125.46 KiB) Staženo 65 x
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Je to tuzemský můstkový selenový usměrňovač PM 46 RA z produkce firmy Elektropřístroj. A jako kostra slouží kovový rám rádia, tak Ti snad nevadí, že filtrační kondík je na jeho protějším konci. Na opačnou stranu dali selen proto, že nikde jinde není na šasi dostatečně velká volná plocha, do které by se z něj odvádělo teplo. A zároveň je vzdálen od ostatních zdrojů tepla.
Dostal jsem rádio do takového stavu, kdy se zdá, že už hraje bez zkreslení a z toho zase některou hudbu vůbec nejde poslouchat. Nejvíce se to projevuje u sborového zpěvu, kdy mám dojem, že prostě zpívají falešně.
Je to takový pocit, jakoby někteří zpívali v opačné fázi, nebo jak to vyjádřit.
Jinak jsem objevil další odlišnost zapojení oproti schématu, kde je mezi filtr C143 a g2 EL84 zapojené vinutí výstupního trafa. Ve zkutečnosti je g2 připojená přímo na C143.
Ještě takový "školácký" dotaz: Má smysl měnit C133, když je ta zpětná vazba stejně už vyřazená, nebo má stále vliv jako jakási umělá zátěž při odpojení reproduktoru?
Díky
Je to takový pocit, jakoby někteří zpívali v opačné fázi, nebo jak to vyjádřit.
Jinak jsem objevil další odlišnost zapojení oproti schématu, kde je mezi filtr C143 a g2 EL84 zapojené vinutí výstupního trafa. Ve zkutečnosti je g2 připojená přímo na C143.
Ještě takový "školácký" dotaz: Má smysl měnit C133, když je ta zpětná vazba stejně už vyřazená, nebo má stále vliv jako jakási umělá zátěž při odpojení reproduktoru?
Díky
Pokud je zv vyřazená přímým uzemněním dolního konce poťáku, je celá smyčka od sekundáru venkoncem zbytečná. Nikam nic nezavádí ani nekompenzuje, ani nezatěžuje.
Zřejmě je tam namontovaný výstupák, který to vinutí pro g2 nemá - tak jí dali plný kotel. Já bych teda v g2 radši viděl zapojený místo toho vinutí aspoň 100R odpor. Fakt je natvrdo na anodovým plusu?
Jaké AC napětí je na svorkách ≈≈ toho usměrňovače/modrý a červený drát/?
Jaké DC napětí je na svorce + /co směřuje do bužírky/ proti kostře?
Zřejmě je tam namontovaný výstupák, který to vinutí pro g2 nemá - tak jí dali plný kotel. Já bych teda v g2 radši viděl zapojený místo toho vinutí aspoň 100R odpor. Fakt je natvrdo na anodovým plusu?
Jaké AC napětí je na svorkách ≈≈ toho usměrňovače/modrý a červený drát/?
Jaké DC napětí je na svorce + /co směřuje do bužírky/ proti kostře?
sinclair píše:Jaké AC napětí je na svorkách ≈≈ toho usměrňovače/modrý a červený drát/?
Jaké DC napětí je na svorce + /co směřuje do bužírky/ proti kostře?
Tak jsem to pěkně posral... Bych si nakopal hnedka...
No nevadí, už to zas hraje. Jak jsem chtěl změřit napětí na selenu, smekl se mi hrot do zkratu se zemí a už to bručelo jak o život.
Měl jsem si to chytit háčkem, holt poučení pro příště.
Takže teď je tam můstek PB1006 se srážecím odporem 330Ω.
Přidaný kondík 47µ mezi můstek a ten odpor eliminoval veškerý brum, je to teď úplně tichounké.
Ale stejně plánuju selen kuchnout a ten křemík schovat dovnitř.
Takže měření (teď už asi na h....):
se zapnutým rádiem na dv je to 310V a 285V (před a za srážecím odporem)
se zapnutým vnějším vstupem 315V a 294V, odběr zhruba odpovídá hodnotám na schématu - 65/75mA a 290/285V
Při příjmu (dv) to zřejmě bere o něco navíc.
Koupil jsem novou EL84 od Sovteku , takže bias před a po výměně lampy:
Stará - 8,2V, nová 7,5V. Čili "rusem" teče přes odpor 150Ω o 4,5mA menší proud.
Tu g2 jsem nakonec zapojil jako triodu s odporem 1k do anody. Hraje to teď méně ostře, jakoby "zakulaceně
"
Zvukový rozdíl mezi oběma lampami zatím stále hodnotím, není to nic k rozeznání na první poslech.
Ale to rádio na dv mě zlobí. Krátce po zapnutí hraje pěkně vyladěně, ale po chvíli se trochu rozladí a nejde doladit.
Uf, to je snad už všechno...