Šlo mi hlavně o to, jestli v nabídce pro obchodníka byly současně třeba jak bedny z Bratislavy, z Valmezu a Litovle současně přestože si byly navzájem v podstatě konkurencí (minimálně některé modely) a bylo tedy na obchodníkovi co vezme na krám (alespoň papírově) a nebo se někde na vyšší úrovni rozhodovalo, že pro tento kraj bedny z Bratislavy ve výběru nebudou protože je to distribučně moc daleko a Litovel nebo Valmez je blíž? Jestli třeba toto neovlivňovalo prodeje beden od jednotlivých výrobců v jednotlivých krajích.
Sinclaire myslím že už jsi toho napsal tolik a je to tak dávno, že když se rozepíšeš o tomhle tak to určitě vadit nebude.
Pamětníci o starých reprobednách a podobně
Moderátor: Moderátoři
Ten "vlnovod" není vlnovod, ale zpožďovací akustický vedení - v podstatě se to chová jako hooodně dlouhej bassreflex, kterej převádí na čelní stěnu reprosoustavy vlnění vyzařovaný zadní stranou membrány hlavního měniče. Je to tudíž laděný dýlkou na určitý pásmo kolem středního kmitočtu = na vyzařovací cháře "bedny" to učuní strašnej hrb na rezonančním kmitočtu a řadu dalších menších na harmonickejch ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Ty bedny jsou stejná blbost jako pozlacený zesilovač. 
Ten šnek, v podobě, jaká je na obrázku, je tam k 
(hovnu).
Ten šnek, v podobě, jaká je na obrázku, je tam k (hovnu).Význam slova dezolát: Člověk náchylný k podlehnutí konspiračním teoriím, šířící dezinformace, nepátrající po pravdě a souvislostech, následující stádo. Dezolát má ve všem jasno, nikdy nepochybuje...
Našel jsem to tady:
https://www.youtube.com/watch?v=Z7Sj9P9Z6QI
https://www.youtube.com/watch?v=Z7Sj9P9Z6QI
Když je tu už zmínka o šneku, podobný princip se používal už před víc než 30 roky. Ale ne takovým, s prominutím prasáckým způsobem. Spíš si myslím, že šlo o přesnými výpočty a měřeními "vymazlené" bedýnky v televizích. Nejčastěji je používal Philips . Philips měl reproduktor upevněný v takovém hranatém, nebo někdy mírně zkoseném "nátrubku". Vpředu byl asi 11x14 cm, hloubka kolem 13 cm. Vzadu přecházel do asi40 cm x 11 zvláštně tvarované "skříňky" nebo jak to popsat. Uvnitř bylo něco připomínající tvrdší molitan. Vpředu pod reproduktorem 4" byly 1 nebo dva obdélníkové nátrubky, nebo spíš kanály ústící do zmíněné skříňky vzadu. Výška kanálů vyplňovala zbylý průřez přední stěny pod reproduktorem. Šířka přes celou šířku přední stěny.
Výškový reproduktor byl zvlášť. Celá bedýnka byla z plastu tloušťky asi 2 nebo 2,5 mm. Upevněná v malých gumových blocích. Výsledkem byla úžasná vyvážená reprodukce nejen basů s velmi malým zkreslením. Do některých jsem dal také 4" basáčky Grundig s velkým magnetem a rezonančním kmitočtem pod 60Hz. Reprodukce se ještě víc zlepšila. Vyrábělo se několik variant i trochu většího objemu se stěnami silnými asi 5-6 mm. Upevněné byly šroubky. Reproduktory byly stejné. Šlo v podstatě o basreflex.
ITT dělali trochu jiný systém. Víc "šnekovatější". A ne až tak povedený. Byla to plastová skříňka asi 9x18 cm hluboká asi 25cm. V horní polovině byl 3" reproduktor, druhou polovinu vyplňoval čtvercový výstup hranatého kanálu. Tento hranatý kanál byl uvnitř jakoby poskládaný od reproduktoru dozadu, pak zpátky, opět dozadu, a zpátky k dolnímu otvoru. Zadní strana skříňky byla dvakrát zaoblena, tedy byla vytvořena jakási "kolena" hranatého potrubí. Přenos basů byl samozřejmě o dost horší než u těch Philipsů, ale šlo o využití a zlepšení reprodukce těchto repráčků v TV, u nichž bylo málo místa. Nevýhodou bylo použití PU závěsů, které ve 100% případů dřív nebo později se úplně rozpadly.
ITT také dělala speciální 3pásmové reprobedny hlavně do TV s digitálním systémem DIGIT 2000. Bedýnky vyplňovaly celou výšku TV s obrazovkou 70 cm. Na šířku byly osazené. Vpředu asi 10 cm, pak šikmo rozšířené až tam, kam umožňovala zadní strana "baňky". Hloubka bedýnek odpovídala v podstatě hloubce skř9ně TV. Basový reproduktor 5" byl umístěn vodorovně uvnitř bedny, a jeho výstupy byly, opět přes speciálně tvarované kanálky, zvlášť od zadní stěny, a druhý od přední stěny. Jeden nahoře, druhý dole. Vyzařovaly dopředu TV, Byl tam i výše zmíněný 3" reproduktor, pro středy, a běžný výškový. Tyto bedny podle mého názoru měly zlepšit reprodukci zvuku kvůli digitálnímu zpracování zvuku. Ale nějak se jim to nepovedlo. Překombinovaný systém kanálků způsobil velké nerovnosti kmitočtové i fázové charakteristiky. Výsledný zvuk byl zaduněný a dost nepříjemný. Navíc ten PU závěs membrány se rozpadal i tady. Basák měl naštěstí gumový závěs. Oba systémy ITT měly samozřejmě také různé tlumicí pěnové výplně.
Výškový reproduktor byl zvlášť. Celá bedýnka byla z plastu tloušťky asi 2 nebo 2,5 mm. Upevněná v malých gumových blocích. Výsledkem byla úžasná vyvážená reprodukce nejen basů s velmi malým zkreslením. Do některých jsem dal také 4" basáčky Grundig s velkým magnetem a rezonančním kmitočtem pod 60Hz. Reprodukce se ještě víc zlepšila. Vyrábělo se několik variant i trochu většího objemu se stěnami silnými asi 5-6 mm. Upevněné byly šroubky. Reproduktory byly stejné. Šlo v podstatě o basreflex.
ITT dělali trochu jiný systém. Víc "šnekovatější". A ne až tak povedený. Byla to plastová skříňka asi 9x18 cm hluboká asi 25cm. V horní polovině byl 3" reproduktor, druhou polovinu vyplňoval čtvercový výstup hranatého kanálu. Tento hranatý kanál byl uvnitř jakoby poskládaný od reproduktoru dozadu, pak zpátky, opět dozadu, a zpátky k dolnímu otvoru. Zadní strana skříňky byla dvakrát zaoblena, tedy byla vytvořena jakási "kolena" hranatého potrubí. Přenos basů byl samozřejmě o dost horší než u těch Philipsů, ale šlo o využití a zlepšení reprodukce těchto repráčků v TV, u nichž bylo málo místa. Nevýhodou bylo použití PU závěsů, které ve 100% případů dřív nebo později se úplně rozpadly.
ITT také dělala speciální 3pásmové reprobedny hlavně do TV s digitálním systémem DIGIT 2000. Bedýnky vyplňovaly celou výšku TV s obrazovkou 70 cm. Na šířku byly osazené. Vpředu asi 10 cm, pak šikmo rozšířené až tam, kam umožňovala zadní strana "baňky". Hloubka bedýnek odpovídala v podstatě hloubce skř9ně TV. Basový reproduktor 5" byl umístěn vodorovně uvnitř bedny, a jeho výstupy byly, opět přes speciálně tvarované kanálky, zvlášť od zadní stěny, a druhý od přední stěny. Jeden nahoře, druhý dole. Vyzařovaly dopředu TV, Byl tam i výše zmíněný 3" reproduktor, pro středy, a běžný výškový. Tyto bedny podle mého názoru měly zlepšit reprodukci zvuku kvůli digitálnímu zpracování zvuku. Ale nějak se jim to nepovedlo. Překombinovaný systém kanálků způsobil velké nerovnosti kmitočtové i fázové charakteristiky. Výsledný zvuk byl zaduněný a dost nepříjemný. Navíc ten PU závěs membrány se rozpadal i tady. Basák měl naštěstí gumový závěs. Oba systémy ITT měly samozřejmě také různé tlumicí pěnové výplně.
2Syron - když se podíváš na tu fotku, tak ten vyfrézovanej kanál se taky průřezově mění - nahoře je u komory s umístěným reprákem jenom mělkej, je vidět že je jen v jednom prknu/fošně, ze kterejch je celá ta věc spáchaná - a směrem dolů se rozšiřuje, takže na konci u spodní hrany čelní stěny už šířkou zabírá skoro celou šířku čela = je tam snaha o jakousi exponenciální funkci, podle který se rozšiřuje průřez, takže by se to mělo chovat jako dlouhá postupně se rozšiřující horna - jen kvůli "úspoře prostoru" poskládaná do meandru na vejšku nad sebe... Skutečný chování je ale ve hvězdách, nedokážu si představit, co v tom kanále učuní, jakej bude mít vliv na zvuk drsnost těch stěn a kolik dalších prásovin tam vznikne vinou časovýho zpoždění v tom řádově metry dlouhým kanálu ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Karle, jde právě o to, co jsem nazval pras.... Ale to, o čem jsem psal, byly velmi kvalitní profesionální výrobky s definovatelnými parametry. jinak s tebou je do jisté míry možné souhlasit. Ale:
Jen obtížně se dá zajistit reprodukovatelnost a také přesný výpočet potřebných rozměrů, tvaru, kvality povrchu, tlumení stojatého vlnění. Je tam spousta odrazů a podobných nelinearit. Výpočet je sice možný, ale velice náročný. Není jednoduchých řešení. Pro přesný výpočet je nutné mít přesná data. A myslíš, že ten frézař nebo kdo to je, potřebné vybavení má?
Jeden z důvodů, proč se už asi 45 let nesnažím ani se pokusit vyrobit amatérsky jakoukoli reprobednu. Jako velmi mladý kluk jsem spolu s bráchou udělali celkem 3 reprobedny. Ten druhý pár jsme ani nedokončili. Ty bedny žijí dodnes. A osazení pro druhou bednu, ARO835, 2xARO 668 nebo kolik a 2xARV... později brácha, už po sametu velmi dobře prodal. Nechali jsme si tehdy nařezat překližku, hranolky, slepili EpoxY 1200. Hrají. Při 20W sinus byly trochu přetížené, ale bylo je slyšet na druhém konci dědiny. I když jsou asi metr vysoké a víc než půl metru široké, zvuk nic moc. Hlavně zkreslení a různé rezonance.
Jen obtížně se dá zajistit reprodukovatelnost a také přesný výpočet potřebných rozměrů, tvaru, kvality povrchu, tlumení stojatého vlnění. Je tam spousta odrazů a podobných nelinearit. Výpočet je sice možný, ale velice náročný. Není jednoduchých řešení. Pro přesný výpočet je nutné mít přesná data. A myslíš, že ten frézař nebo kdo to je, potřebné vybavení má?
Jeden z důvodů, proč se už asi 45 let nesnažím ani se pokusit vyrobit amatérsky jakoukoli reprobednu. Jako velmi mladý kluk jsem spolu s bráchou udělali celkem 3 reprobedny. Ten druhý pár jsme ani nedokončili. Ty bedny žijí dodnes. A osazení pro druhou bednu, ARO835, 2xARO 668 nebo kolik a 2xARV... později brácha, už po sametu velmi dobře prodal. Nechali jsme si tehdy nařezat překližku, hranolky, slepili EpoxY 1200. Hrají. Při 20W sinus byly trochu přetížené, ale bylo je slyšet na druhém konci dědiny. I když jsou asi metr vysoké a víc než půl metru široké, zvuk nic moc. Hlavně zkreslení a různé rezonance.
JiriTom píše:…….Ten šnek, v podobě, jaká je na obrázku, je tam k
Trošku to rozvedu: ten zvukovod má tvar, který nemá vůbec nic společného s exponenciálním. Je téměř po celé délce stejný, jenom ve spodní části se jaksi "kónicky" rozšiřuje. V téměř celé délce "zvukovodu" tedy dochází ke vzniku stojatého vlnění, takže o nějakém ladění nemůže být vůbec řeč...
Ale je to něco jako s anténami: také se amatérsky konstruovaly "zázračné antény" podle různých návodů, kde mnohdy rozum zůstával stát...
A na které někteří "konstruktéři" nedali dopustit.
Jinak samozřejmě exponenciální zvukovody (šnek) se používaly jeden čas hodně, zejména pro zvýšení účinnosti basových reproduktorů - viz. např. legendární několikametrové exponenciály s neméně legendárními basovými EVM15B (a EVM12B). A hrálo to na tu dobu hodně dobře i na velkých akcích...
Syron: ta tebou popsaná sestava "ARO835, 2xARO 668 nebo kolik a 2xARV..." kdysi hrála velmi dobře jak v kinech, tak v kapelách.
ronoda: pokud tě baví práce se dřevem, postav si nějaké osvědčené bedny podle osvědčených návodů, které BUDOU HRÁT DOBŘE...
Význam slova dezolát: Člověk náchylný k podlehnutí konspiračním teoriím, šířící dezinformace, nepátrající po pravdě a souvislostech, následující stádo. Dezolát má ve všem jasno, nikdy nepochybuje...
Ano, na tehdejší dobu. Někdy v polovině 70ých let. Pokud byla dobře udělaná. V tom je jeden problém. Druhý je ten, že jsem tehdy netušil, co vím teď. A mám trochu "mlsnější" uši Myslel jsem si , že na tvaru a tuhosti nezáleží. Z toho ty rezonance a pazvuky. Nebyly neposlouchatelné, ale byly a jsou tam. Dokud člověk něco nezaregistruje, moc mu to nevadí. Ale pak se ne to zaměří. Chtělo to aspoň nějaký výpočet a basreflex. Vnitřní správné zatlumení, správně udělaná "krabička" na střeďáky. Výhybku jsme jakž takž vypočítali, navrhli a zhotovili. Je absolutně nepopíratelné, že citlivost byla vynikající. Pro normální poslech stačilo i míň než 1 Watt, a s 20W se nadělal pořádný rámus.
Používaly se tehdy i basáky ARO 932, které byly lepší, ale nekřesťansky drahé. Podobnou bednu s ním jsme měli v kině, ale podstatně větší, profesionálně vyrobeou. Myslím, že měla basreflex, ale je to hodně dávno. Basy i na tu dobu velmi dobré. Při likvidaci kina jsem po ní moc slintal, ale někdo, ani nevím kdo, mi ji vypíchl. Ale netuším, kam bych ji dnes dal.
Ale i přes dost velký objem nedokázala ta moje zahrát pořádně basy, myslím ty opravdové, hluboké. Také byly dost zkreslené. Chybí opravdu ten bas reflex. Už jsem se i chystal ho doplnit, ale pak jsem to vzdal. Musel bych udělat aspoň základní výpočty, jinak by se to mohlo spíš zhoršit. Vyřešil jsem to jinak.
Mám staré kuchyňské rádio ještě s germaniovými tranzistory řady AC 1.., upravený průběh fyziologie se zvýrazněním basů, a když si bednu dám na zahradu, i ve vzdálenosti kolem 40 m nemůžu ten cca 2W zesilovač zesílit ani zdaleka naplno, za chvíli by mi z toho rámusu bolela hlava. Výsledek není zdaleka HIFI, ale na tento účel bohatě stačí.
Používaly se tehdy i basáky ARO 932, které byly lepší, ale nekřesťansky drahé. Podobnou bednu s ním jsme měli v kině, ale podstatně větší, profesionálně vyrobeou. Myslím, že měla basreflex, ale je to hodně dávno. Basy i na tu dobu velmi dobré. Při likvidaci kina jsem po ní moc slintal, ale někdo, ani nevím kdo, mi ji vypíchl. Ale netuším, kam bych ji dnes dal.
Ale i přes dost velký objem nedokázala ta moje zahrát pořádně basy, myslím ty opravdové, hluboké. Také byly dost zkreslené. Chybí opravdu ten bas reflex. Už jsem se i chystal ho doplnit, ale pak jsem to vzdal. Musel bych udělat aspoň základní výpočty, jinak by se to mohlo spíš zhoršit. Vyřešil jsem to jinak.
Mám staré kuchyňské rádio ještě s germaniovými tranzistory řady AC 1.., upravený průběh fyziologie se zvýrazněním basů, a když si bednu dám na zahradu, i ve vzdálenosti kolem 40 m nemůžu ten cca 2W zesilovač zesílit ani zdaleka naplno, za chvíli by mi z toho rámusu bolela hlava. Výsledek není zdaleka HIFI, ale na tento účel bohatě stačí.
Rád bych se vrátil k původnímu tématu. Nevím jestli mi k tomu někdo něco řekne, ale zkusím to. Všeobecně tehdy na všechno byly nějaké normy ať už státní nebo vnitropodnikové, takže se ven neměly dostávat úplné nesmysly, To platilo i pro audiotechniku a reprobedny i když některé věci byly dost na hraně. Však se o tom nejen Sinclair dost rozepisoval.
K jádru věci:
Je známý fakt, že pro Teslu Bratislava vyráběl skelety reprobeden nábytkářský podnik Mier závod Uhrovec. Méně známý fakt je, že vyráběl pod vlastním označením ve stejných skeletech reprobedny s jiným osazením. Zarážející na tom je to, že pod stejným označením dělali reprobedny nejen často s nesmyslným osazením, ale třeba i tři různé verze (nejen osazením, ale i impedančně). Jakoby do již vyrobených skeletů strčili cokoliv, co tam mechanicky pasovalo bez ohledu na impedanci a citlivost. Postupně jsem nahromadil dost dokumentace tohoto jednání (bohužel část také ztratil při havárii pracovního disku) a z doslechu vím o dalších, snad se mi je také podaří nafotit a zdokumentovat.
Jeden příklad za všechny - skelety vyrobené původně pro bratislavské 1PF 068 88, které Bratislava osazovala celkem smysluplně basákem ARZ668 a jako středovýška malý širokopásmový reproduktor ARE466 přes na tehdejší dobu mimořádně poctivý pokus o výhybku. Snad jediná výtky by směřovala k příliš malému objemu ozvučnice.
V Mieru prodávaly ty samé skelety pod označením 10WS2. Jenže co do nich dávali? Nejčastěji ARO667 (95dB) a ARE467 (90dB), někdy ARE466 ale už jsem tam viděl i ARO689 a nebo ARN665 pro jistotu bez vytlumení na basech i středech. Vždy přes běžný elektrolyt 20uF/15V. Tedy pokud ty reproduktory nebyly spojené paralelně natvrdo bez kondu - to už jsem taky viděl.
Žádný z těch reproduktorů se vůbec nehodí do takové bedny (11 litrů). Kupříkladu ten ARO667 v ní udělá bouli 200Hz +4dB a pak to letí jako šutr dolu a už na 100Hz jsme na -6dB a dál už nic, nemluvě o tom, že takto malý uzavřený a nevytlumený objem dost nepěkně zabarvuje i středové pásmo zkreslením. Citlivostí to k sobě také nejde. Dávat tam elektrolyt je prasárna. V Elektronice Praha to sice také občas dělali, ale alespoń tam dali typ na vysoké napětí aby to vydrželo. Polarizace reproduktorů vůči sobě náhodná, přizpůsobení citlivosti žádné. U všech těchto Mierů co mi prošlo rukama chybělo těsnění pod kaslíkem na ten ARE takže škvíra a další byla mezi dnem a bočnicemi klidně třeba 2mm. Vážně ne u jednoho kusu. Nebo že v bednách koupených současně byl každý jiný ARE. Od výroby. Co zrovna bylo to tam flákli.
Na různé řekněme podivuhodnosti založených třeba na ozvučnicích pro Litovel/Supraphon jsem narazil i u jiných výtvorů z toho samého podniku.
Tak se tak nějak ptám, jak tohle všechno mohlo vůbec prolézt z podniku ven? Přes všechny normy. Jak takové nesmysly mohl někdo schválit, o šlendriánu nemluvě?
Věděly podniky, pro které ty skelety původně vyráběli, že ty bedny prodávají i samostatně, ale ojebané a že tak může dojít snadno k záměně?
Jakým způsobem asi probíhala distribuce? Nikdy nikde jsem je v nějakém nabídkovém listě neviděl, takže byly dostupné jen nějak místně v podnikové prodejně? To by se ale asi nedostaly tak daleko. Třeba jejich model 25WS/D-2 se používal občas v malých kinech. Ten jediný z ničeho nevycházel, ale mám tušení, že tak nějak mohl původně vypadat prototyp 1PF06708 než ho zkriplili do známé podoby.
-----------
>Syron
Bassreflex by ti nepomohl jelikož ARO835 je do nízko laděné bassreflexové ozvučnice nevhodný. Jednoduše na to nemá parametry.
K jádru věci:
Je známý fakt, že pro Teslu Bratislava vyráběl skelety reprobeden nábytkářský podnik Mier závod Uhrovec. Méně známý fakt je, že vyráběl pod vlastním označením ve stejných skeletech reprobedny s jiným osazením. Zarážející na tom je to, že pod stejným označením dělali reprobedny nejen často s nesmyslným osazením, ale třeba i tři různé verze (nejen osazením, ale i impedančně). Jakoby do již vyrobených skeletů strčili cokoliv, co tam mechanicky pasovalo bez ohledu na impedanci a citlivost. Postupně jsem nahromadil dost dokumentace tohoto jednání (bohužel část také ztratil při havárii pracovního disku) a z doslechu vím o dalších, snad se mi je také podaří nafotit a zdokumentovat.
Jeden příklad za všechny - skelety vyrobené původně pro bratislavské 1PF 068 88, které Bratislava osazovala celkem smysluplně basákem ARZ668 a jako středovýška malý širokopásmový reproduktor ARE466 přes na tehdejší dobu mimořádně poctivý pokus o výhybku. Snad jediná výtky by směřovala k příliš malému objemu ozvučnice.
V Mieru prodávaly ty samé skelety pod označením 10WS2. Jenže co do nich dávali? Nejčastěji ARO667 (95dB) a ARE467 (90dB), někdy ARE466 ale už jsem tam viděl i ARO689 a nebo ARN665 pro jistotu bez vytlumení na basech i středech. Vždy přes běžný elektrolyt 20uF/15V. Tedy pokud ty reproduktory nebyly spojené paralelně natvrdo bez kondu - to už jsem taky viděl.
Žádný z těch reproduktorů se vůbec nehodí do takové bedny (11 litrů). Kupříkladu ten ARO667 v ní udělá bouli 200Hz +4dB a pak to letí jako šutr dolu a už na 100Hz jsme na -6dB a dál už nic, nemluvě o tom, že takto malý uzavřený a nevytlumený objem dost nepěkně zabarvuje i středové pásmo zkreslením. Citlivostí to k sobě také nejde. Dávat tam elektrolyt je prasárna. V Elektronice Praha to sice také občas dělali, ale alespoń tam dali typ na vysoké napětí aby to vydrželo. Polarizace reproduktorů vůči sobě náhodná, přizpůsobení citlivosti žádné. U všech těchto Mierů co mi prošlo rukama chybělo těsnění pod kaslíkem na ten ARE takže škvíra a další byla mezi dnem a bočnicemi klidně třeba 2mm. Vážně ne u jednoho kusu. Nebo že v bednách koupených současně byl každý jiný ARE. Od výroby. Co zrovna bylo to tam flákli.
Na různé řekněme podivuhodnosti založených třeba na ozvučnicích pro Litovel/Supraphon jsem narazil i u jiných výtvorů z toho samého podniku.
Tak se tak nějak ptám, jak tohle všechno mohlo vůbec prolézt z podniku ven? Přes všechny normy. Jak takové nesmysly mohl někdo schválit, o šlendriánu nemluvě?
Věděly podniky, pro které ty skelety původně vyráběli, že ty bedny prodávají i samostatně, ale ojebané a že tak může dojít snadno k záměně?
Jakým způsobem asi probíhala distribuce? Nikdy nikde jsem je v nějakém nabídkovém listě neviděl, takže byly dostupné jen nějak místně v podnikové prodejně? To by se ale asi nedostaly tak daleko. Třeba jejich model 25WS/D-2 se používal občas v malých kinech. Ten jediný z ničeho nevycházel, ale mám tušení, že tak nějak mohl původně vypadat prototyp 1PF06708 než ho zkriplili do známé podoby.
-----------
>Syron
Bassreflex by ti nepomohl jelikož ARO835 je do nízko laděné bassreflexové ozvučnice nevhodný. Jednoduše na to nemá parametry.
