Odlitek je odlitek, i když i ten plech v rámu z tlakového odlitku je pořád násobně tužší, než mnohé z toho, co se k nám dováželo odjinud. V Německu se těm jednomotorovým plechovým šasi říká "Blechgurken", jako že se křiví, jako okurky, ovšem Teslu a sem tam i ruskou kovařinu naproti tomu chválí za robustnost a stabilitu. Že se v Sajuzu dělala robustnější a těžší šáska, než nějaký Majak, se k nim nedoneslo a asi už nedonese.
Protože všechny ty stroje beznadějně stárnou, hlavně, pokud jde o řemínky, gumová obložení mezikol, ale hlavně o přítlačnou kladku. Ložiska lze vyčistit, namazat případně vyměnit, hlavy ANP935 pořád někdo někde skladuje nepoužité, za řemínek se dá najít podobná náhrada, nakonec i obložení na mezikolo někde umí navulkanizovat - otázka zní na cenu dělenou životností, do jaké hodnoty to ještě stojí za to. A vyhrává ten, kdo má brusku nakulato a umí přesně opracovat přítlačnou kladku...
V tom jsou si řady B4 i B5 rovnocenné, zřejmě je v nich stejně pomalu stárnoucí gumová směs. Udržována v čistotě, mastnot prostá a občas ošetřená proti stárnutí glycerínem (tedy mimo přítlačnou kladku), slouží dodnes.
U řady B7 a B9 zkoušeli asi 8 náhražek této gumové směsi a pořád to nebylo ono už po půlroce provozu, až s devátou směsí se zřejmě vrátili ke složení používanému v B4 a B5, tak se to zlepšilo.
Takže ano: B4, je-li mechanicky udržovaná a v pořádku, je lepší, dokud na ni nepotřebuju vrazit 18 cm cívku. Pak mi nezbude, než stejně sáhnout po nějaké té B5 nebo B100.
Schéma Tesla B100
Moderátor: Moderátoři
Úplně nové, nikdy nepoužité kladky z B7 skladované v šuplíku při plusových teplotách se úplně rozpadly. Nebyla na nich černá guma ale něco světle hnědé, skoro až průhledné. Zajímavé bylo, že některé se rozdrobily jako uschlá hlína, a některé se lepily na prsty jako smůla. (opět jsem byl u přípravků v kterých se kladky brousily a byl obrovský problém zvolit to správné brusivo)
Na téma kvality mechaniky jednotlivých řad mgf zde už byla nejedna diskuse. Já mám nejraději poslední typ mechaniky z ř. B115 (CM130). Z hlediska dlouhodobé stálosti se u všech najdou nedostatky, samozřejmě u každé řady zcela odlišné.
Pokud bych to posuzoval jen podle dojmu, tak jak bylo psáno - mechanika B4 působí solidně, B5(100) je spíše plechařina, B115 má pevné základní chassis a jeví se jako docela dobrá. Nelze také pominout dovozovou polskou řadu ZK246(2405) na kterou Tesla lepila po znovunastavení u nás své logo. I když mají tyto mgf mechaniku dosti robustní, tak ji hodnotím jako spíše nepovednou. Nelze tam precizně nastavit jak spojky, tak tah pásku. Teprve poslední verze se "špagátovými" brzdami spojek byla jakžtakž použitelná.
Pokud bych to posuzoval jen podle dojmu, tak jak bylo psáno - mechanika B4 působí solidně, B5(100) je spíše plechařina, B115 má pevné základní chassis a jeví se jako docela dobrá. Nelze také pominout dovozovou polskou řadu ZK246(2405) na kterou Tesla lepila po znovunastavení u nás své logo. I když mají tyto mgf mechaniku dosti robustní, tak ji hodnotím jako spíše nepovednou. Nelze tam precizně nastavit jak spojky, tak tah pásku. Teprve poslední verze se "špagátovými" brzdami spojek byla jakžtakž použitelná.
Hifisto, je třeba vzít v úvahu HLAVNĚ generační rozdíl mezi B4xx a B7xx.
Na to, že je řada B7xx o 1,5 generace mladší, tak se s ní srali ještě dýl, než s vychytáváním much na B4xx.
To určitě potvrdí v dalším kontextu i Jarda.
Na mechanikách B5x a B10x totiž nebylo potřeba nic moc vychytávat, měli miliardy zkušeností z možná statisíců vyrobených B4xx. Je to sice odlišná mechanika, to já vím - ALE už měli docela vychytaný všecky subdodavatelský technologie, který dochytávali právě na B4xx.
Už věděli, kdo umí dobře plasty, kdo umí lejt hliník, kdo na něj umí naprasit gumu, kdo umí řemeny a tak podobně.
Z elektronických součástek nebylo v nosné řadě B5x nic extra, s čím by byly potenciální problémy - nebo se teda na žádný extra průser u B5x nepamatuju.
To obecný
na pomalý převíjení a ještě dabl osmnáctek skončilo vlastně až B101-čkou 
Nějakou chvíli vychytávali do B5x motory, protože výkonnější, nehlučný a nevibrující trafomotor, pokud možno bez brutálního rozptylu byl v takovém měřítku a takovým výkonu novinka. Poprvý byl vlastně malý trafomotorek použitý jen v B60 a B200, co jich beztak moc nebylo. Nějakou dobu se jim v nich zakousával bronz, páč "někdo zapomněl" u spousty tisícovek kusů pouzder naplnit póry olejem, ale nakonec i to vychytali.
Pak zas po čase nasíraly zakusující se, ostré hliníkové ručky indikátorů do dorazů a tak. Vždycky nějaký subdodavatel prostě nějakou -z hlediska celý mašiny- , kvůli který se pak hromadně řešily maléry a celý stroje B5x měly prostě nějakou dobu blbou pověst.
Ale protože stejně nic jiného v tomto segmentu souběžně nebylo /možná nějaký ty ZK, ale máálo/, tak lidi, co mocímermo chtěli magneťák, tak koupili i tu B54 s blbou pověstí...
Pamatuju se ale, že nějakou dobu běžely B5x + B444 + B400 souběžně. Nejsem špeciálista na Přelouč, ale myslím to takto chvíli jelo spolu.
Určitě teda B400, protože JE TO sice modernizovaná ANP221 a v opravdu pěkným kabátu /podle mě nejhezčí hned po B44, B45 a B100/, ale už tam bylo hodně součástek "z éry" B5 a i B100.
Mám uloženou bokem jednu krásnou B400, opravdu nádherný stav, neolezlý plasty, hliník ani tlačítka, nezlomený ucho, nevypouklý hliníkový plechy, unašeče netknutý, hlava skoro netknutá, jen zaleštěná, nezasranej uvnitř, prostě "uloženka".
A na koncovým stupni má 0C30. To není nic divnýho - ale ve stabilizátoru taky, protože v dané době se levnější a mizernější 2NU72-5NU72 už nejely. Jako budiče jsou tam v konci už použitý feferónský GC511/521 bez kocky, pomocnej Ge ve stáblu je feferón GC507.
Krom tohoto je tam uvnitř spousta jinejch moderních věcí, třeba všecky axiální kýble jsou z řady TE98x, Ge zbytek řady NU už není černej, ale v nelakovaným, maličko delším pouzdru a s černým tampónovým tiskem.
Jednoznačně hodně pozdní výroba a všecko je to origoš, nic není měněný, ani jsem na to nehrábl, jen prohlídl a sundal řemeny.
Na to, že je řada B7xx o 1,5 generace mladší, tak se s ní srali ještě dýl, než s vychytáváním much na B4xx.
To určitě potvrdí v dalším kontextu i Jarda.
Na mechanikách B5x a B10x totiž nebylo potřeba nic moc vychytávat, měli miliardy zkušeností z možná statisíců vyrobených B4xx. Je to sice odlišná mechanika, to já vím - ALE už měli docela vychytaný všecky subdodavatelský technologie, který dochytávali právě na B4xx.
Už věděli, kdo umí dobře plasty, kdo umí lejt hliník, kdo na něj umí naprasit gumu, kdo umí řemeny a tak podobně.
Z elektronických součástek nebylo v nosné řadě B5x nic extra, s čím by byly potenciální problémy - nebo se teda na žádný extra průser u B5x nepamatuju.
To obecný
na pomalý převíjení a ještě dabl osmnáctek skončilo vlastně až B101-čkou
Nějakou chvíli vychytávali do B5x motory, protože výkonnější, nehlučný a nevibrující trafomotor, pokud možno bez brutálního rozptylu byl v takovém měřítku a takovým výkonu novinka. Poprvý byl vlastně malý trafomotorek použitý jen v B60 a B200, co jich beztak moc nebylo. Nějakou dobu se jim v nich zakousával bronz, páč "někdo zapomněl" u spousty tisícovek kusů pouzder naplnit póry olejem, ale nakonec i to vychytali.
Pak zas po čase nasíraly zakusující se, ostré hliníkové ručky indikátorů do dorazů a tak. Vždycky nějaký subdodavatel prostě
nějakou -z hlediska celý mašiny- , kvůli který se pak hromadně řešily maléry a celý stroje B5x měly prostě nějakou dobu blbou pověst.
Ale protože stejně nic jiného v tomto segmentu souběžně nebylo /možná nějaký ty ZK, ale máálo/, tak lidi, co mocímermo chtěli magneťák, tak koupili i tu B54 s blbou pověstí...
Pamatuju se ale, že nějakou dobu běžely B5x + B444 + B400 souběžně. Nejsem špeciálista na Přelouč, ale myslím to takto chvíli jelo spolu.
Určitě teda B400, protože JE TO sice modernizovaná ANP221 a v opravdu pěkným kabátu /podle mě nejhezčí hned po B44, B45 a B100/, ale už tam bylo hodně součástek "z éry" B5 a i B100.
Mám uloženou bokem jednu krásnou B400, opravdu nádherný stav, neolezlý plasty, hliník ani tlačítka, nezlomený ucho, nevypouklý hliníkový plechy, unašeče netknutý, hlava skoro netknutá, jen zaleštěná, nezasranej uvnitř, prostě "uloženka".
A na koncovým stupni má 0C30. To není nic divnýho - ale ve stabilizátoru taky, protože v dané době se levnější a mizernější 2NU72-5NU72 už nejely. Jako budiče jsou tam v konci už použitý feferónský GC511/521 bez kocky, pomocnej Ge ve stáblu je feferón GC507.
Krom tohoto je tam uvnitř spousta jinejch moderních věcí, třeba všecky axiální kýble jsou z řady TE98x, Ge zbytek řady NU už není černej, ale v nelakovaným, maličko delším pouzdru a s černým tampónovým tiskem.
Jednoznačně hodně pozdní výroba a všecko je to origoš, nic není měněný, ani jsem na to nehrábl, jen prohlídl a sundal řemeny.
První kladka zleva - rozpadla se úplně, po zmáčknutí se rozdrobí do konzistence máku
Druhá kladka zleva - rozleptala se do konzistence medu nebo smůly
Třetí kladka zleva - ztvrdla na kost
Čtvrtá kladka zleva - guma navulkanizovaná a stále má na omak vlastnost gumy, ale je nebroušená
Velká kladka je EC 5004, to je ale jiná level
-Taky jsem si vzpomněl, že na
ty světlé kladky se upichovaly kroužky z hadice, byla nažloutlá a skoro
průhledná a na duralový střed se lepila. Soustružníci se o tu práci "prali"
byla dobře znormovaná:-)
Druhá kladka zleva - rozleptala se do konzistence medu nebo smůly
Třetí kladka zleva - ztvrdla na kost
Čtvrtá kladka zleva - guma navulkanizovaná a stále má na omak vlastnost gumy, ale je nebroušená
Velká kladka je EC 5004, to je ale jiná level
-Taky jsem si vzpomněl, že na
ty světlé kladky se upichovaly kroužky z hadice, byla nažloutlá a skoro
průhledná a na duralový střed se lepila. Soustružníci se o tu práci "prali"
byla dobře znormovaná:-)
- Přílohy
-
DSCN5644.JPG- (92.98 KiB) Staženo 224 x
Jojo, v letech 1969 - 1970 se dojížděly v Pardubicích modely řady B4, až zůstala ke kompletaci jen B400 a B47, ty se dělaly ještě počátkem roku 1971.
To už ale od podzimu 1969 v Přelouči stavěli B5 a B54, od léta 1970 už i B56 stereo, pak dlouho nic nového (ona v letech 1970-1971 byla odstavená spousta schopných, chytrých a šikovných lidí, mimoto tehdy žádat o příděl materiálu, který nějaký poraděnko označil za strategický, nikam nevedlo), až zase v roce 1972 vystřídaly B56 jednodušší a materiálově méně náročné modely B58 a B588.
Čili nikoli souběh v pravém slova smyslu, ale dočerpávání zásob po jedné výrobě, zatímco vedle už najela jiná.
Asi to nebude ani moc velká nadsázka, když budu tvrdit, že bez nadšenců by výroba magnetofonů u nás dávno byla nahrazená výrobou "něčeho společensky užitečnějšího". A ti nadšenci byli průběžně cvičení v tancích mezi nízko letícími klacky, jejichž házení bylo tehdy obzvlášť oblíbenou kratochvílí čerstvě mocných (a některým to zůstalo).
To už ale od podzimu 1969 v Přelouči stavěli B5 a B54, od léta 1970 už i B56 stereo, pak dlouho nic nového (ona v letech 1970-1971 byla odstavená spousta schopných, chytrých a šikovných lidí, mimoto tehdy žádat o příděl materiálu, který nějaký poraděnko označil za strategický, nikam nevedlo), až zase v roce 1972 vystřídaly B56 jednodušší a materiálově méně náročné modely B58 a B588.
Čili nikoli souběh v pravém slova smyslu, ale dočerpávání zásob po jedné výrobě, zatímco vedle už najela jiná.
Asi to nebude ani moc velká nadsázka, když budu tvrdit, že bez nadšenců by výroba magnetofonů u nás dávno byla nahrazená výrobou "něčeho společensky užitečnějšího". A ti nadšenci byli průběžně cvičení v tancích mezi nízko letícími klacky, jejichž házení bylo tehdy obzvlášť oblíbenou kratochvílí čerstvě mocných (a některým to zůstalo).
Ještě jednu radu, asi po půl roce jsem vytáhl B444 který bezproblému pracoval a pustil. Ozvalo se kňourání a pásek jede pomaleji. Rozdělal jsem ho a všechna otočná uložení vyčistil a promazal. Nic nedrhne! Doběh motoru a setrváku je přibližně stejný jako u ostatní B4** Pro jistotu jsem zkusil řemínky z mgf kde to maká. Nic se nezměnilo, řemínkama to není.
-A teď otázka z praxe, je možný že se motor točí pomaleji (z důvodu el. vady)? Třeba vadný kondenzátor. Nějaká rada z praxe, než to začnu kuchat a měnit. Dík.
-A teď otázka z praxe, je možný že se motor točí pomaleji (z důvodu el. vady)? Třeba vadný kondenzátor. Nějaká rada z praxe, než to začnu kuchat a měnit. Dík.
Bez zátěže se chová jak? Měřil jsi obě vinutí? Máš v pořádku a nepřetížený transformátor? Nehřeje se podezřele moc trafo?
Teoreticky by to mohl být motorový krabičák.
Ale nenapadá mě, jak by mohl třeba svým velkým svodem či mnohonásobnými průrazy a pak úbytkem kapacity přímo ovlivnit jmenovité otáčky.
Motorek je za chodu poměrně dobře chlazený, takže závit nakrátko, vzniklý roztahováním a smršťováním mědi /jak se často stává u traf/ bych taky vyloučil.
Popravdě jsem se nesetkal s motorkem B4, co by měl takovou vadu. Buď měl naprázdno a se zatížením setrvákem jmenovité otáčky a jen ztratil krouticí moment pro převíjení, kde na vině byl běhový kondenzátor.
Anebo u celkem málo kusů úplně přerušené některé vinutí.
Všecko dost jednoznačné stavy, ale nenapadá mě, co by se u tohoto druhu motorku mohlo stát, aby se mu radikálně zvedl skluz a to i naprázdno.
Teoreticky by to mohl být motorový krabičák.
Ale nenapadá mě, jak by mohl třeba svým velkým svodem či mnohonásobnými průrazy a pak úbytkem kapacity přímo ovlivnit jmenovité otáčky.
Motorek je za chodu poměrně dobře chlazený, takže závit nakrátko, vzniklý roztahováním a smršťováním mědi /jak se často stává u traf/ bych taky vyloučil.
Popravdě jsem se nesetkal s motorkem B4, co by měl takovou vadu. Buď měl naprázdno a se zatížením setrvákem jmenovité otáčky a jen ztratil krouticí moment pro převíjení, kde na vině byl běhový kondenzátor.
Anebo u celkem málo kusů úplně přerušené některé vinutí.
Všecko dost jednoznačné stavy, ale nenapadá mě, co by se u tohoto druhu motorku mohlo stát, aby se mu radikálně zvedl skluz a to i naprázdno.
Bez zátěže se se točí, bez problému se rozeběhne. Vinutí jsem neměřil, předpokládám, že mají být stejná. Zkusím ho připojit na vnější trafo z B42.
Pro mě taky záhada. Převíjení funguje, ale ke konci cívky se mě zda že se dotáčí pomaleji, ale dotočí do konce. Mám možnost vyměnit jak motor, tak kondík a v nejhorším i trafo. jen jsem myslel, jestli to není známá závada.
Pro mě taky záhada. Převíjení funguje, ale ke konci cívky se mě zda že se dotáčí pomaleji, ale dotočí do konce. Mám možnost vyměnit jak motor, tak kondík a v nejhorším i trafo. jen jsem myslel, jestli to není známá závada.
mám kde brát, když tak díly na výměnu.