Mám možnost koupit dva ARE 667, což je dát do série, aby to dalo 8Ω?
Neposkytl by někdo šablonu na výřez šasi HC 16? Docela by mi to zjednodušilo práci.
Díky předem...
Do kterého rádia se pustit pro začátek?
Moderátor: Moderátoři
Dvě 667 tam asi fyzicky nedostaneš. Mají 205x160 mm.
Zapotřebí jsou 4 ohmy, jinak to
nebude dávat výkon! 
I tak to má papírově usraný 3W. No, vlastně teďka o něco víc, s tímhle Ua.
Ten 80mA či 100mA selén se dá i sehnat za rozumný peníze, poptej se slušně na radiojournalu. Mohl by to být kromě Mechaniky i Siemens B250C80 či B250C100. Klidně i B250C125, jestli Ti ho někdo prodá. Podobný usměrňovače dělala i firma Soral, ale netuším už, jak to bylo značený.
Ty 125 byly myslím jenom ve Filharmonii a ještě kdesi.
Furt lepší silnější selén, než diody a roztápět kastli ještě dalšíma 2W či víc. Ty odpory k diodám se dávaly až 680R/6W a i větší /když nešly sehnat EZ81/, někdy to ještě bylo málo.
A zasmrděl Ti aspoň pořádně kvartýr? Selény umějí smrdět po sirovodíku, zasmradilo to vždycky celou dílnu, když někomu práskl elektrolyt a vzalo to sebou deskový selén. Tyhle destičkový možná tolik nesmrdějí
Zapotřebí jsou 4 ohmy, jinak to
nebude dávat výkon!
I tak to má papírově usraný 3W. No, vlastně teďka o něco víc, s tímhle Ua.
Ten 80mA či 100mA selén se dá i sehnat za rozumný peníze, poptej se slušně na radiojournalu. Mohl by to být kromě Mechaniky i Siemens B250C80 či B250C100. Klidně i B250C125, jestli Ti ho někdo prodá. Podobný usměrňovače dělala i firma Soral, ale netuším už, jak to bylo značený.
Ty 125 byly myslím jenom ve Filharmonii a ještě kdesi.
Furt lepší silnější selén, než diody a roztápět kastli ještě dalšíma 2W či víc. Ty odpory k diodám se dávaly až 680R/6W a i větší /když nešly sehnat EZ81/, někdy to ještě bylo málo.
A zasmrděl Ti aspoň pořádně kvartýr? Selény umějí smrdět po sirovodíku, zasmradilo to vždycky celou dílnu, když někomu práskl elektrolyt a vzalo to sebou deskový selén. Tyhle destičkový možná tolik nesmrdějí
Doufám, že ti to nikdo neuvěří. To přece nejsou "2W či víc" navíc. Ty odpory v sérii s křemíkovými diodami pouze nahrazují vnitřní odpor selenového usměrňovače a celek tedy topí úplně stejně. Zákony neoblbneš, některé lidi ano.sinclair píše:Furt lepší silnější selén, než diody a roztápět kastli ještě dalšíma 2W či víc. ..
S tím rozdílem, že současných cca 1,86W /75mA a 330R/ letí z jednoho bodového zdroje tepla, co nepochybně sálá kam nemá, neboť bude zřejmě uvnitř šasi, přesněji poblíž filtráků.
Kdežto ztráta ve formě úbytku na Ri selénu se rozptýlí do poměrně veliké plochy /asi tak velké, jako 5-6 pouzder TO3/ a rozptýlí se do šasi, pokud je selén na šasi montován. Teplota šasi pak oproti "studenému" stoupne možná o 1°C - ale když jseš tak kovanej teoretik, můžeš to spočítat přesně.
Já jen tvrdím, že je to celkem zbytečný bodový zdroj tepla někde pod šasi a v současné podobě /330R/ stejně naprosto nevyhovující.
Pro urovnání anodových napětí a souvisejících jiných, na správné míry v toleranci ±5% by to chtělo aspoň těch 470R, lépe 560R. Už ale budou muset být kvůli spolehlivosti a teplotě šestiwattový, nejlíp TR507 či smaltované TR520. Pětiwattový kostky vůbec nikomu neradím.
Pak si k Tobě, kolego masare přijdu pro radu, kam a jak těch cca 3-4W odpadního tepla prosvítit, aby to neškodilo okolnímu materiálu.
Hele, na rozdíl od Tebe masare já NEPOTŘEBUJU, aby mi někdo úplně bezmezně věřil, víš? Je třeba ostatním i trochu věřit a nepodceňovat je.
Ono úplně stačí, pokud si vyzkouší, co mu navrhuju. Od toho momentu důvěra ve znalosti některejch lidí roste, v případě mnoha dalších zas klesá. Ale já se vždycky snažím ty nejhorší bláboly vymýtit, pokud to ještě jde. Je to nebezpečný, stojí to vždycky zbytečný peníze a nikomu to nepomůže - spíš nasere neúspěchem.
Do takového stadia internetové ješitnosti, abych nutně potřeboval, aby mi všichni bezmezně věřili, jsem ale ještě nedospěl a doufám, že tomu tak zůstane až do hořkého konce.
Ono bude úplně stačit, pokud si mnou navrhovaný, zhusta bezpečný postup vyzkoušejí a zjistí, že na rozdíl od planýho teoretizování a okecávání okolo funguje přesně, jak jsem napsal.
To mi celkem stačí k příjemnýmu pocitu, že to dotyčnýmu účinně pomohlo - ne plané kecy, kolego
A to je za tisíc teoretiků "massacre type", rozumíme si?
Kdežto ztráta ve formě úbytku na Ri selénu se rozptýlí do poměrně veliké plochy /asi tak velké, jako 5-6 pouzder TO3/ a rozptýlí se do šasi, pokud je selén na šasi montován. Teplota šasi pak oproti "studenému" stoupne možná o 1°C - ale když jseš tak kovanej teoretik, můžeš to spočítat přesně.
Já jen tvrdím, že je to celkem zbytečný bodový zdroj tepla někde pod šasi a v současné podobě /330R/ stejně naprosto nevyhovující.
Pro urovnání anodových napětí a souvisejících jiných, na správné míry v toleranci ±5% by to chtělo aspoň těch 470R, lépe 560R. Už ale budou muset být kvůli spolehlivosti a teplotě šestiwattový, nejlíp TR507 či smaltované TR520. Pětiwattový kostky vůbec nikomu neradím.
Pak si k Tobě, kolego masare přijdu pro radu, kam a jak těch cca 3-4W odpadního tepla prosvítit, aby to neškodilo okolnímu materiálu.
Hele, na rozdíl od Tebe masare já NEPOTŘEBUJU, aby mi někdo úplně bezmezně věřil, víš? Je třeba ostatním i trochu věřit a nepodceňovat je.
Ono úplně stačí, pokud si vyzkouší, co mu navrhuju. Od toho momentu důvěra ve znalosti některejch lidí roste, v případě mnoha dalších zas klesá. Ale já se vždycky snažím ty nejhorší bláboly vymýtit, pokud to ještě jde. Je to nebezpečný, stojí to vždycky zbytečný peníze a nikomu to nepomůže - spíš nasere neúspěchem.
Do takového stadia internetové ješitnosti, abych nutně potřeboval, aby mi všichni bezmezně věřili, jsem ale ještě nedospěl a doufám, že tomu tak zůstane až do hořkého konce.
Ono bude úplně stačit, pokud si mnou navrhovaný, zhusta bezpečný postup vyzkoušejí a zjistí, že na rozdíl od planýho teoretizování a okecávání okolo funguje přesně, jak jsem napsal.
To mi celkem stačí k příjemnýmu pocitu, že to dotyčnýmu účinně pomohlo - ne plané kecy, kolego
A to je za tisíc teoretiků "massacre type", rozumíme si?
Sinclaire, klidně mi tady nadávej jak uznáš za vhodné, ale to, co jsem napsal, je teorie praxí ověřená a můžeš okolo ní tančit sebevíc a nic na ní nezměníš.
Označit výkon 2W odporového tělíska jako nebezpečný "bodový" zdroj tepla ve skříni, vytápěné 6-ti elektronkami, vyžaduje jisté sebezapření, pokud se ovšem nejedná o zastírací manévr, jak obhájit svoje mylné tvrzení o "roztápění kastle dalšími 2W i víc".
Svoje nezpochybnitelné praktické znalosti a zkušenosti bys neměl tímto nedůstojným způsobem degradovat.
Označit výkon 2W odporového tělíska jako nebezpečný "bodový" zdroj tepla ve skříni, vytápěné 6-ti elektronkami, vyžaduje jisté sebezapření, pokud se ovšem nejedná o zastírací manévr, jak obhájit svoje mylné tvrzení o "roztápění kastle dalšími 2W i víc".
Svoje nezpochybnitelné praktické znalosti a zkušenosti bys neměl tímto nedůstojným způsobem degradovat.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Usměrňovač PM46RA už stejně nebyl původní, v typu M 11-0 je M250C80 zřejmě jejich výroby. Zde byl asi použit taky. Při použití křemíkového můstku se dá srážecí odpor umístit vně šasi na stranu můstku, kde se od něj nic zahřívat nebude. Kolegové nedávno oživovali gramorádio Koncert, kde taky (mimo kupu dalších závad) odešel selen. Použili křemíkový usměrňovač a dva paralelně spojené odpory (nevím jaké hodnoty) pod šasi. Během provozu k žádným negativním jevům nedochází, netřeba z toho dělat aféru.
Šablona je znázorněna v návodu pro HC15 zde. Před započetím práce si zkontroluj, jestli rozměry sedí s HC16. Měly by.jade píše:Neposkytl by někdo šablonu na výřez šasi HC 16? Docela by mi to zjednodušilo práci.
Dal jsem tam raději 26W dráťák TR553, namontovaný šroubem za středovou dírku pod vkv plecháč v místě původního selenu, kouká tedy ven ze šasi. Ani moc nehřeje, spíš vlaží. O kondíku kolem 5n napříč graetzem jsem uvažoval, jelikož se mi už dříve osvědčil, ale kondík 47µ hned za usměrňovačem veškerý brum spolehlivě umlčel.
Ještě to doladím odporem do série, ony ty TR533 jsou přece jen trochu dražší.
Díky za odkaz k tomu gramofonu!
Ten selen nesmrděl skoro vůbec, asi jim ten plast docela těsní.
Doplněno: A-104 mě zlobí ještě jednou věcí, a to ladícími knoflíky, které mají hřídelky vedené koaxiálně. Při ladění se třením pohybuje i nechtěná hřídelka.
Vnější hřídelka je z toho křehkého plastu, tak se ji docela bojím rozdělat, už dutou hřídel otáčení ferritkou jsem musel nechat udělat z duralu, protože byla popraskaná.
A pak napnout znovu lanko je opruz jak sviňa.
Není na to nějaký trik?
Ještě to doladím odporem do série, ony ty TR533 jsou přece jen trochu dražší.
Díky za odkaz k tomu gramofonu!
Ten selen nesmrděl skoro vůbec, asi jim ten plast docela těsní.
Doplněno: A-104 mě zlobí ještě jednou věcí, a to ladícími knoflíky, které mají hřídelky vedené koaxiálně. Při ladění se třením pohybuje i nechtěná hřídelka.
Vnější hřídelka je z toho křehkého plastu, tak se ji docela bojím rozdělat, už dutou hřídel otáčení ferritkou jsem musel nechat udělat z duralu, protože byla popraskaná.
A pak napnout znovu lanko je opruz jak sviňa.
Není na to nějaký trik?
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Opatrně bych to rozdělal, vyčistil obě stykové plochy a před složením lehce namazal. Sice budeš muset rozpojit lanka, ale oba knoflíky se už pak nebudou vzájemně ovlivňovat. Když se mi u jiných rádií nechtělo lanka rozpojovat, nakapal jsem jen mezi oba hřídele pár kapek oleje a párkrát protočil. Pomohlo to. Taky je možné, že se plast časem nějak lehce smrštil nebo zkřivil a teď o sebe hřídele drhnou. M 11-0 i ostatní rádia se souosými knoflíky, která mám, mají oba hřídele kovové.
Nakonec jsem nemusel lanko rozpojit, po sundání pojistky z hřídelky šla vnější hřídel o cca 2cm povytáhnout, čímž se vytvořil prostor pro opatrné promáznutí celého toho vehementu.
Řeším teď problém, kam připojit vkv konvertor. Myslel jsem, že ho dám prostě mezi anténní zásuvku a tuner, jenomže situace je složitější, přímo mezi oběma kontakty konektoru jsou připájeny dvě cívky, každá jedním koncem, a druhými konci společně k vývodu AM antény - viz obrázek. Při nejhorším dám konvertor dolů k zabudovanému dipólu, ovšem zase k němu budu muset tahat napájení.
Opět je ale situace trochu odlišná od schématu. C3 je připojen přímo mezi konektor AM a střed mezi cívkami, na C1 ani L2 jsem ale nenarazil.
Řeším teď problém, kam připojit vkv konvertor. Myslel jsem, že ho dám prostě mezi anténní zásuvku a tuner, jenomže situace je složitější, přímo mezi oběma kontakty konektoru jsou připájeny dvě cívky, každá jedním koncem, a druhými konci společně k vývodu AM antény - viz obrázek. Při nejhorším dám konvertor dolů k zabudovanému dipólu, ovšem zase k němu budu muset tahat napájení.
Opět je ale situace trochu odlišná od schématu. C3 je připojen přímo mezi konektor AM a střed mezi cívkami, na C1 ani L2 jsem ale nenarazil.
- Přílohy
-
A104-anténa.gif- (117.34 KiB) Staženo 94 x
No, vždyť už na nf dílu jsme se přesvědčili, že schéma je jen hodně orientační. Asi to u nich tehdy bylo normální - já fakt nevím.
I Bratislava někdy páchala pěkný zvěrstva, ale aspoň měli tolik stavovské cti, že to někam napsali. Nebo když už bylo úprav a změn víc, než cca dvě, tak to dali pak souhrnně do Změnového listu.
Přelouč si vydávala svoje TI, Orava taky, Litovel s Vráblema pro jistotu radši nic, aby v tom nebyl bordel
Není ta L15 a C17 přímo v bloku FM dílu?
I Bratislava někdy páchala pěkný zvěrstva, ale aspoň měli tolik stavovské cti, že to někam napsali. Nebo když už bylo úprav a změn víc, než cca dvě, tak to dali pak souhrnně do Změnového listu.
Přelouč si vydávala svoje TI, Orava taky, Litovel s Vráblema pro jistotu radši nic, aby v tom nebyl bordel
Není ta L15 a C17 přímo v bloku FM dílu?
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Přiznám se, že jsem líný tu A-101 vyprostit a kuchat.
Ale vsadím se, že kdybych to udělal, tak tam bude základ velice podobný této koncepci, ale zas v detailech všecko jinak, jako má kolega.
Je to fakt hodně pěkný, takže jsem to nejspíš od někoho dostal "z obýváku". Určitě to není ze SD, jako některé jiné moje úlovky.
Třeba originál "tovární" TW40, ale s matně černým předním panelem, sytě bílým sítotiskem a přírodně eloxovanými Al kroužky na přepínače. Čuměl jsem na to, jak péro z gauče. Možná náhoda, možná nějaký ze vzorků, co prodali. V této úpravě TW40 vidět moc nejsou.
A pak ještě TW140S ve dřevě, s úplně jinak, taky ale "továrně" vyřešeným chlazením a leptaným čelním panelem.
To, co vidíš na sériových TW140S jako bílý sítotisk, je na tomhle vyleptáno do výšky oproti okolnímu povrchu, je to bílý elox, zatímco okolí je eloxovaný černě.
Jak to kdosi kdysi udělal, je mi taky záhada.
Uvnitř obou těchto exotů, rudých noků, všecko vypadá "z fabriky" a přesně odpovídá jak době, tak i tomu, co v sériové výrobě používali u jiných. Sebepečlivější amatérská práce je oproti "linkovému" zapojování a pájení přeci jen poznat.
Ale vsadím se, že kdybych to udělal, tak tam bude základ velice podobný této koncepci, ale zas v detailech všecko jinak, jako má kolega.
Je to fakt hodně pěkný, takže jsem to nejspíš od někoho dostal "z obýváku". Určitě to není ze SD, jako některé jiné moje úlovky.
Třeba originál "tovární" TW40, ale s matně černým předním panelem, sytě bílým sítotiskem a přírodně eloxovanými Al kroužky na přepínače. Čuměl jsem na to, jak péro z gauče. Možná náhoda, možná nějaký ze vzorků, co prodali. V této úpravě TW40 vidět moc nejsou.
A pak ještě TW140S ve dřevě, s úplně jinak, taky ale "továrně" vyřešeným chlazením a leptaným čelním panelem.
To, co vidíš na sériových TW140S jako bílý sítotisk, je na tomhle vyleptáno do výšky oproti okolnímu povrchu, je to bílý elox, zatímco okolí je eloxovaný černě.
Jak to kdosi kdysi udělal, je mi taky záhada.
Uvnitř obou těchto exotů, rudých noků, všecko vypadá "z fabriky" a přesně odpovídá jak době, tak i tomu, co v sériové výrobě používali u jiných. Sebepečlivější amatérská práce je oproti "linkovému" zapojování a pájení přeci jen poznat.