Schéma Tesla B100

Zpráva

konosuke · #121 Příspěvek od **konosuke** » 19 úno 2018, 19:07

též může demagnetizovat bastlířské nástroje z oceli jako šroubovák, nůžky, pean nebo pinzetu

Syron · #122 Příspěvek od **Syron** » 20 úno 2018, 00:49

Fakt je, že třeba pásky SCOTCH byly dost "tvrdé" na mazání. Vyžadovaly účinné mazací pole hlavy a dokonale čisté čelo. Alespoň u ČS magneťáků. Já měl na mysli hlavně kazeťáky, vyšší třídy. Tam nějaké kroužení nad cívkou bylo problematické. A zacházet s mazací cívkou snad umím.

Zejména obrazovky Delta, čímž nemyslím ty ruské zrůdy, dokázaly zobrazit někdy lepší obraz než některé IN LINE. Měly někdy i desítky nastavovacích prvků. Ty se navíc vzájemně ovlivňovaly. Když si s nimi člověk vyhrál, dokázaly takovou čistotu barev a konvergenci, že ty průměrné IL mohly jít do krku z druhé strany. Vyžadovaly ale perfektní demagnetizaci na místě, kde byly provozovány. nesměly se po nastavení otočit. Vyžadovaly také stabilní velikost vysokého napětí. Tedy pokud si měly zachovat dokonalé seřízení. Ale ty profi demag. cívky měly něco do sebe.

Syron · #123 Příspěvek od **Syron** » 20 úno 2018, 01:04

Ještě k těm +2 dB. Velmi záleží na celkovém seřízení mašiny, tedy hlavně kazeťáků. Vím, že pletu kazeťáky mezi cívkáče. Ale pro ně to platí také. Je lepší pro kvalitní nahrávku úroveň -3dB než +2 dB. Nepatrné zhoršení šumu vadí mnohem míň než zkreslení, které roste při přebuzení podobně strmě, jako u tranzistorových zesilovačů. A nedá se pak už nijak odstranit.

#124 Příspěvek od **EKKAR** » 20 úno 2018, 01:58

S mazací a předmagnetizační úrovní můžeš mít pravdu, s porovnáváním delt a inlajnů bych byl mnohem zdrženlivější. Delt jsme doma měli snad pět, dokonale vyladit tak, aby neměla rozpitý barvy aspoň na malým kousku nešla žádná - ani ruská,ani jiná. Inlajn vždycky chodil tak, jak jsem ho přivez z obchodu - bez potřeby něco dodatečně nastavovat (kromě předvoleb samozřejmě).

konosuke · #125 Příspěvek od **konosuke** » 20 úno 2018, 07:13

Scotch dynarange 220 dovážen k nám byl tuším dotován kobaltem a na čs magičích ve výškach syčel, musely se poštelovat podle chuti uživatele,
též trpěl okrajovou deformaci a natahoval přesto že byl polyestrový tak nevím, nějakou dobu sem tahali audio kazety Scotch CC90 pro změnu Italy, měl jsem jedinou, na bateriovém kazeťáku za dvě tisícky rozdíl proti materiálům Maxell, Sony nebyl citelný

#126 Příspěvek od **ok1hga** » 20 úno 2018, 08:11

měl jsem několik cívek Scotch, nevím už jaké to byly typy, ale loupala se z nich aktivní vrstva v celých flastrech . . .
. . . pásek býval místy úplně průhledný, ale krom těch děr hrály velmi dobře.

konosuke · #127 Příspěvek od **konosuke** » 20 úno 2018, 08:22

je docela dobře možné že chamtivý bolševik skoupil za pakatel nepovedenou nebo nevhodně skladovanou sérii výrobků, tento "socialistický fenomén" je koneckonců nechvalně známý z prodejen Tuzexů oněch časů
mimochodem, aktívní vrstva se loupala i z pásků memorex a to byl jinej kalibr...

ronoda · #128 Příspěvek od **ronoda** » 20 úno 2018, 09:00

Tak jsem to vyzkoušel "naostro". Pásek Agfa PE41 a cihlově červený jakýsi z Hradeckého studia čs rozhlasu. Agfa půlstopý nahraný na B41, červený celostopý.
Nahrál jsem záznam na jednom z mých B100. Na ucho není slyšet žádný rušivý předchozí signál a tak jsem nahrál "ticho". PE41 bez jakéhokoliv
postřehnutelného předchozího záznamu. Ten červený dost šumí a místama se mi zdá, že tam nějaké zbytky budou. Asi bude hodně záležet na kvalitě pásku.
-pro zajímavost ten červený pásek je slepovaný snad každý dva metry, dokonce tam jsou i 10cm kousky, patrně nějaký sestříhaný záznam

#129 Příspěvek od **Hill** » 20 úno 2018, 09:21

Karle, ony existovaly televize s Deltou a televize s Deltou.
Někdy v jedenadevadesátém mi sem přivezli 6 kousků Graetz Burggraf, rok výroby kolem 1974, už měly IR dálkové ovládání (teda jeden měl ještě ultrazvukové) na dodělání zvuku a do jedné jsem snad dával i Secam to už nepamatuju. Jedna měla spálenou tlumivku v obvodu natočení modrého obrazu, tak jsem oměřil v jiném kousku a převinul.
Ten obraz šel seřídit neuvěřitelně přesně, jen se to muselo "doladit" na místě u zákazníka. Obraz naprosto srovnatelný s C110ST, po těch letech neuvěřitelný kontrast i souběh stupnice šedé...
Vím jen o jedné z těchto televizí, přežila svou majitelku, ale prý nějak nebyl zájem o čtyřicet kilo materiálu, byť šlo o krásný kus nábytku se skvělým obrazem i zvukem, tak nakonec byla prý v roce 2008 vyvezená na trutnovský sběrňák. Jestli si ji tam někdo vzal, možná mu ještě slouží. Kde a zda ještě hrajě těch dalších pět kousků, netuším. Přivezli, uravené odvezli, jen tu jednu jsem si nechal "pro tetičku Příhodovou".
A kurňa zase jsem OT...

A k těm páskům: k nám se pásky dostávaly často z různých výprodejů, druhojakostních šarží a podobně (známý případ pásků BASF - koupené u nás špinily až haňba, koupené v Bavorech ani jeden). Asi nejvíc obohatily náš trh zahraniční pásky, když už je za firhaňkem skoro nikdo nekupoval, a ležely v regálech s nápisem Akce, Výprodej, Sleva... To se k nám i do vesnické Elektry dostal i sem tam nějaký skutečně dobrý pásek.

Ronoda: ten červený pásek je určený pro rychlosti posuvu 38 cm/s nerbo víc. To už se šum jeho struktury dostane nad akustické pásmo.

#130 Příspěvek od **EKKAR** » 20 úno 2018, 09:29

Jardo, je to určitě a bez debaty o přesnosti výroby systému i masky a přesnosti vzájemnýho sesazení. Já bohužel na žádnou KVALITNĚ UDĚLANOU deltu nenarazil. Tím samozřejmě nechci popírat možnost existence takovýho dobrýho kusu nebo i typu. Ale já na něj prostě štěstí neměl.

#131 Příspěvek od **Hill** » 20 úno 2018, 10:13

Jak víme, Němci ve své honbě za přesností a dokonalostí až k fyzikálním limitům nějak přehlédli, že tím už jen rostou náklady, ale rozdíl v kvalitě už málokdo ocení, jestli si ho vůbec všimne. A že škvíroocí (tedy "Schlitzaugen", ať se držím termínu ze zdroje) je převálcovali několika ochcávkami, které umožnily masovou výrobu v milionových sériích, tedy i podstatně levněji, aniž by zákazník měl pocit, že s ním vyjebávají. Už jsem tu někde psal, že k tomu došlo v době, kdy už v Evropě nebyly nápady, které by stálo za to ukrást, tak si Asie šla svou cestou.
Ceny techniky krásné i na pohled (aspoň zpředu) klesaly, přesto řada firem držela jednotný limit kvalitativních ukazatelů, pod který se nesnížila (to až později došlo na katování kostů i tam). No a lidi to kupovali.

sinclair · #132 Příspěvek od **sinclair** » 20 úno 2018, 15:45

Ronodo, ten "červený pásek" bude dozajista studiový profesionální Basf LGR30P s tmavomodrým rubovým potiskem, nebo možná starší Agfa PER525. Ta má potisk šedočerný a daleko míň viditelný.
Jde o hodně staré druhy pásů z konce 70.let a v dobrém stavu /tedy myslím nesjeté a nestříhané/ se vyskytovaly už jen v archívech, odkud jsem je při "digitalizaci" taky úspěšně vyzobával

Jiné pásy s touto vizáží /světle cihlově červený rub/ na území ČSSR snad ani nebyly.
Jsou to skutečné profi pásy síly 50um /ať Tě neplete to označení 30P/ s opravdu hooodně tlustou, neleštěnou aktivní vrstvou.
S tlustou vrstvou i podložkou jednak proto, aby v provozu a při rychlostech 19-38 fakt hodně vydržely a jednak i kvůli ostatním vlastnostem /přebuditelnost až +6dB, skoro žádné prokopírování, velká mechanická odolnost v tahu i torzně, manipulovatelnost při střihu atd./.
Pokud si někdo všiml ve včerejším díle Dabing street, tak ten jeden mladej tam na 1/4" Studeru A812 zrovna takový, červenohnědý pás stříhal

.
Jsou to sice pěkně staré typy pásů a málokdy se dneska najdou z jednoho kusu, protože svého času rozhlas, televize i studia Supraphonu prakticky nepoužívali nic jiného. V době životnosti pásů LGR30P a PER525 ještě za modernější Basfy LGR50, PEM468, PEM469, Ampexy 2020 i Basf 910 STM utrácet devizy nesměli. Pamětníci vědí mnohé...
Tyhle pásky nejdou na komerčních strojích, s komerčními pracovními body hlav rozumně nahrát. Vyžadují větší přítlak pásu k hlavám, vytvořený hlavně konstantním, elektronicky regulovaným protitahem odvíjené cívky, nesnášejí vůbec krkolomnou a už vůbec ne "prolomenou" páskovou dráhu ala B4-B5. Ani mechanika B7 a při vysoké rychlosti jim nesvědčí.
Přesně opačně, kvůli protitahu, vyvozenému regulací tahu odvíjení potřebují tyhle pásy páskovou dráhu "vypouklou".
Jsou logicky i "tvrdší" vůči vymazávacímu poli tlumivky. Nicméně to jde, smazal jsem upraveným trafem asi 40 středovek 730m a několik desítek kilometrovek.
Ty slepky při rychlostech 19 a hlavně 38, pro kterou jsou převážně určeny /spolu se specifickým pracovním bodem těchto pásků/ vůbec nevadí, pokud jsou udělány profesionálně a pečlivě.
Což v drtivé většině jsou - i na tom mém blbém maďaru je na úrovni snímací hlavy stříhačka a na krytu hlav kolejnice s prackami, kde nůžky na úrovni vybrané snímací hlavou a ručním posuvem střihnou pás pod úhlem 45° a kolej umožní konce sesadit tak přesně, že ty slepky v komerční mašině registruje jen přítlačná kladka, ale ne hlavy.
Ostatně to "stříhání" bylo v Dabing street vidět taky a jak bylo taky vidět, zvládne to kdejakej píčus, co si hraje na herce

ronoda · #133 Příspěvek od **ronoda** » 20 úno 2018, 16:14

Díky za podrobný popis. Nápisů na nich jsem si nevšiml, nebo tam nejsou.
Zkontroluji to. Ve finále to jsou pásky pro normálního člověka k ničemu.

ronoda · #134 Příspěvek od **ronoda** » 20 úno 2018, 17:31

Ty pásky jsou opravdu hodně silné, docela hodně odřené, ale nápisy žádné.
kdysi (40let nazpět) jsem to odněkud přitáh. Bylo to na takových kovových středovkách, jednu jsem našel a na ní je AGFA WOLFEN CH , ale nevím jestli je to právě k tomu pásku co jsem zkoušel.
Připomělo mě to jak jsem sháněl převíječku filmů abych to mohl namotat na 15cm cívky. větší tenkrát nebyly. Ty pásky byly odhadem velké asi jako LP, prostě velké. Je to hafo let a asi jsem je nikdy nepoužil, ale že nic nevyhazuji tak to mám dodnes, akorát že honem nevím kde:-)

Syron · #135 Příspěvek od **Syron** » 20 úno 2018, 20:39

Hille, můžu jen potvrdit. Několik Grartzů, většinou ještě s US ovládači, mi prošlo rukama taky. Ale nejen Graetz, ale i třeba Metz, ITT, Saba, Telefunkem, Schaub Lorenz, Nordmende, a nevím, co ještě. Drtivá většina obrazovek byla i po letech ve výborné kondici. A perfektně seřídit šly všechny, pokud byly konvergenční obvody v pořádku a elektrody v obrazovce nebyly např. prověšené vlivem provozu. Přesně, jak píšeš, nastavovaly se finálně na místě a po ustálení teploty. Čistotou barev, konvergencemi, barevným podáním, kontrastem a ostrostí, a také vertikálním rozlišením veeelmi převyšovaly zmíněné C 110. Tedy kromě těch, co toho měly hodně za sebou.

Vždycky jsem se posmíval filmařům, že si z nás dělají "prču", když po zapnutí TV během 2-3 vteřin naskočil obraz. Ale v jisté době opravdu televizory měly trvale předžhavené katody obrazovky z trafa někde kolem 4V. Ale byla to cesta do pekel. Životnost těchto obrazovek byla velmi mizerná.

Všeobecně rozptyl parametrů jednotlivých kusů daného typu TV byl velmi malý. Souhlasím také s tím, že snaha o levné zboží s minimální pracností výroby vedla postupně přes IL obrazovky a vychylovací cívky bez nutnosti seřizování, s feritovými "zvony", přímo upevněnými na obrazovku a se speciálně tvarovanými počítačem navrženými závity cívek v důsledku znamenala i jistý úpadek dříve dokonalé kvality obrazu. I když existovaly i velmi kvalitní IL obrazovky, ale jejich cena byla ve srovnání s u nás používanými obrazovkami závratná- i desítky tisíc Kč v přepočtu. U trinitronů byla cena také někdy závratná, ale hlavně ty s rovným stínítkem v kvalitě hlavně konvergencí velmi zaostávaly třeba za výrobky firmy Videocolor.

Ještě jsem zapomněl na TV LOEWE OPTA, později LOEWE. Ale to byla kapitola sama pro sebe.