sinclair píše:Proč teda Tesla či kdokoliv jinej nepoužíval KU601/602 sériově v koncákách, když byly tak skvělý, byly podle Vás na mědi, měly navrch k tomu 30MHz, celkem slušně lineární a vydržely taky podle vás 60W ???
myslím že KU60x v zesilovačích v sériovce používány byly . . .
viz. AZK 400 MUSIC 40
Ještě bych teda prosil dovysvětlit, proč mají naprosto ve všech katalozích, včetně zmatenýho Béma, KU601/602 uváděný 5K/W, KD602 téměř taky tolik /4,5/ a KD607, která stejně jako "velký" KUčka oficiálně měděnou vložku má a je i vidět, má úplně všude uváděno 1,5K/W?
A není to tím, že to napsali do katalogu, když začali ty tranzistory vyrábět ?
Takže bych hledal v prvních tranzistorových televizích, třeba Tesla Camping Na ploše chipu samozřejmě také závisí.
KU607/KUY12 se dával do dvojčinnýho měniče s převinutym TV trafem na napájení zářivek,na PWM motorků atd. Na rozdíl od KU601/602 snes poměrně dost,hlavně proudově.
Na zesilovače,vertikály a podobný NF plikace se spíš používaly KD606/607 někdy s komplementárem KD616/617(jsou i na desce jakéhosi servozesilovače na 24V).Na extrémní výkony pak KD501/2/3 s Pc až 150W a Ic až 20A.
Ty KU611 byly univerzální na střední výkon,někdy se vyskytovaly jako budiče konců s těma 503.
Poslední dvoje (50x,611/612) neměly snad ani komplementár (pro KD503 jde z nouze použít 2N4398/2N4399 se zhruba stejnym Ic,Pc a h21e,má i stejný pouzdro).
1./ Pár KU606 skutečně byl použit v AZK400 pro 30W/4R výkonu, odcházel tam současně s budicími KF a ani jedna AZK400 s nimi nebyla 100% stabilní.
2./ Pár KU607 byl použit i v 30W/4R zesilovači studiového monitoru ARS651, odcházely i tam, zesilovače s nimi "záhadně" pálily výškáče.
3./ Pár KU605 byl použit v kinozesilovači AKW216, společně s A budičem KU602, pro výkon 15W/15R.
4./ Tentýž modul AKW216 byl použit v můstkovém zapojení ve studiovém monitoru ARS641. Toto je jediná aplikace KU605 v zesilovači, kde oba typy KU fungovaly celkem uspokojivě.
5./ Pár KU605 byl použit ve vestavném, panelovém koncovém zesilovači TW50S, spolu s A trafobudičem KU601. Ani jeden exemplář tohoto zesilovače, včetně mnou vyrobených replik s nimi nefungoval tak, aby se zesilovač dal spolehlivě používat k zesilování audiosignálu.
6./ KU611 byly použity v přijímači 810A, 637A, magnetofonu B100A a možná ještě v jedné-dvou "továrních" aplikacích, zpravidla ve stabilizátorech napětí. Všude s nimi byly jen potíže v tom smyslu, že pro jejich velký rozptyl parametrů je bylo nutné pečlivě vybírat, v přijímači 637A ani neměly při výkonu cca 10W/4R nějak velkou spolehlivost.
Co nejdřív to bylo možné, byly při doběhu výroby, nebo následném servisu nahrazovány tranzistory KD333.
7./ Jediná aplikace, kde KU611/612 běží jakžtakž spolehlivě, jsou ztrátově celkem nenáročné A budiče zesilovačů TW40, TW120 a TW140, příp. ještě v zesilovačích AuRa Z1-Z5. Jsou na tomto místě víceméně nenahraditelné pro svůj vysoký Ft. Při jejich náhradě tranzistorem např. KD337 sice zesilovače "nějak hrají", ale kdo někdy po takové záměně měřil zkreslení při 20kHz, ví své.
8./ Všechny pokusy nahradit výkonový tranzistor NPN v koncovém stupni nejslabšího TW40 jakýmkoli typem KU, včetně KU601/602, skončily fatálně. Nedobře končily i pokusy do téhož zesilovače instalovat na místo NPN tranzistoru koncového stupně i KD602. Zesilovač sice byl stabilní, ale šlo jej velice snadno "uvařit" takzvaným "party" režimem - který ale jak bambusáky, tak KD606 snášely vzorně.
9./ Sama Tesla Rožnov, konkrétně ing. Stach, ing. Rambousek a ing. Bém označují tranzistory KU601/602, příp. KU611/612 za naprosto shodné po stránce mezních parametrů, lišící se pouze použitým pouzdrem. Specifikují tyto konkrétní typy jako "univerzální rychlé tranzistory" pro lineární i spínací aplikace, kde svými parametry mohou vyhovět.
10./ Pokud jsou KU601/602 podle některých z Vás tak dobré, proč tedy jsou v běžných lineárních režimech naprosto nespolehlivé /nezaměňovat s termínem nepoužitelné/?
11./ Proč nikde a nikdy s jejich použitím nebylo publikováno žádné, byť amatérské zapojení, které by mělo výstupní výkon i málo nad 20W, bylo rozumně spolehlivé a reprodukovatelné?
12./ Proč jsou typy KU601/602 u doprodejců československých součástek takovou "popelkou", jsou směšně levné, prakticky nikdo je nekupuje, nepoužívá a dokonce o ně nestojí ani "těžaři"? Pokud by v nich opravdu byl ten údajný kus mědi, jako je třeba v KD605 i KU607?
13./ Připouštím, že přechodem z TO3 na TO66 mohlo dojít k "optimalizaci" mesa procesu a úpravě velikosti čipu s ohledem na optimalizaci spínacích vlastností. Proč není měděná vložka v pouzdrech TO66? Proč mají KU601/602, KD601/602, u kterých se v katalogových listech nepíše o měděných vložkách, vnitřní tepelný odpor tak vysoký? Včetně oné KD602?
14./ Vy skutečně věříte, že by se v Rožnově/Havířově tak plýtvalo mědí a že by se čipy KU601/602/KD601/602 jenom z lenosti pouzdřily do jednotného pouzdra s nalisovanou měděnou vložkou, jako to mají KD607/617, "velká" řada KU a všechny ostatní tranzistory v tomto typu pouzdra TO3?
15./ Ten propastný rozdíl ve vnitřních tepelných odporech je pouze automatickým opakováním kdysi kdesi napsaného omylu?
Proč se tedy z dvojice úplně stejně zatížených KU601 a KD606 ve stabilizátorech jako první a velmi brzo TEPELNĚ "uvaří" ten první a ne oba? Pokud tedy podle Vás mají úplně stejné šance odvést teplo čipu do patky/chladiče - proč se tak tedy neděje?
16./ Kdy tady uvidím od někoho vložené schéma spolehlivě pracujícího, zřejmě hodně rychlého výkonového zesilovače, s výkonem okolo těch 60W/4R, s jedním či dvěma páry KU602?
Pokud to podle některých z Vás v pohodě snesou ztrátu 60W a Tesla podle nich v katalozích jenom opakuje starej nesmysl?
A tak bych asi mohl pokračovat dál, ale Vašek jistě přijde s nějakým geniálním vysvětlením a neopomene zdůraznit, jakej jsem to pitomec.
Tak já děkuji za historicko-technický exkurs do výkonových tranzistorů. leč přespříliš mi nepomohl. Dostal se ke mně jeden NC300, už k tomu ani nemám předzesilovač a u dědy mám ars 9204. Tak jsem si řekl, že bych se zkusil pustit do toho doporučeného transiwattu 077 Pionýr. leč v dostupném materiálu nejsou nakreslené plošné spoje a potřebuji vyřešit zdroj a omezení výkonu, abych ty bedny neseškvařil. mám pouze dvě trafa, co by od pohledu výkonově mohla odpovídat a to jedno na 2*15V a nebo jedno na 42, ale to je staré jak metuzalém. Pro polovodičové součáskty bych asi někdy vyrazil k Denklovi osobně, ale potřeboval bych vědět, jak vybírat, protože šuplíkové zásoby a televize poskytují 2*106NU70, 1*KC507, 1*KC509, 2* OC170, 1* KD333, 2* KD605 a nějaké KF. což je mi platné jak hadovi noha.
A jeden OT. teprve teď jsem si všiml, že má vypiplaná b4 dělá kraviny. někde mezi výstupem pro rádio a budiči koncových tranzistorů je závada, která způsobuje, že to na sluchátka vrčí a při velké hlasitosti na připojené repro to začne pískat. Nelze potlačit tónovou clonou.
MH111, v původním pramenu, v AR12/79, kde je popisován TW070 Pionýr, je i správně otištěné klišé desky.
Jsem přesvědčen o tom, že bys ho vzhledem k jednoduchosti i přehlednosti uměl nakreslit i od ruky. Jak se doma vyrábí plošák snad víš. Nakreslení podobné desky, jako je zrovna přehledný TW070, kreslený v typickém jandovském duchu, může až po zaschnutí nitrobarvy trvat maximálně dvě hodiny. Během kterých si případně zaběhneš pro čerstvou HCl a čerstvý 10% peroxid.
V desce není opravdu nic, co by se doma nenašlo, případně co by se nenašlo těžbou odjinud, snad jenom TP283 přibližných hodnot bude potřeba koupit.
Nečteš pozorně - nepsal jsem o TW077 Pionýr, který má 2x15W, ale o TW070 Pionýr, který je kompletním jednodeskovým zesilovačem s univerzálním vstupem a dodá při stabilizovaném napájení 18V výkon 2x5W/4ohm.
Rač prosím nalistovat AR12/1979 a prostudovat to, včetně dodatečných poznámek redakce, která autorův zesilovač vlastnoručně replikovala.
Omlouvám se, internet mi vyplivl akorát ten, pak už jsem to nekontroloval. Mohu poprosit o scan dotyčného návodu? Amatérské rádio bohužel nemám ani jedno. Děda kdysi odebíral, ale kdo ví, kde to skončilo.
Předem děkuji.
