Korekcie B73
Moderátor: Moderátoři
Když už trváš na koncáku s MDAčkem, tak aspoň ten korekčák udělej tranzistorový. Teda ne, že by rychlý nízkošumový operák musel nutně ve zvuku natropit nějakou pozorovatelnou škodu, ale podle mne má na tento účel zbytečně vysoký zisk v otevřené smyčce. Stačí zisk naprázdno 35 až 40 dB, aby se konečné zesílení stupně neuplatnilo na frekvenční charakteristice ani při zdůraznění krajů pásma na maximum. Jenže operáky s tak malým ziskem by už nebyly operáky...
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Sám operáky nenávidím, ale na druhej strane, keď som si v r.1986 kúpil B115, ktorú som používal aj ako zosik ku gramcu, tak mi vadil šum toho mgf. Korekcie som prerobil na korekcie zo Zetawattu 1420, mal som k dispozícii µA1458 a ten magič už nešumel. A na domáce počúvanie to bolo O.K. 
Dokonca to občas privolalo aj policajtov.... 
Dokonca to občas privolalo aj policajtov.... 
Jasne, a este mu poradte nejake parametricke filtre s rezonancnymi obvodmi zo syntetickych indukcnosti...
Ak to ma byt praca do skoly, tak nech su tam aj tie tranzistory, nech to vyzera zlozitejsie.
Ale ak to ma byt len do izby a zosilnovat signal z notebooku alebo smartfonu, tak by som pouzil jednoduche pasivne korekcie. A bez plosneho spoja suciastky napajkovane rovno na potenciometre.
Ak to ma byt praca do skoly, tak nech su tam aj tie tranzistory, nech to vyzera zlozitejsie.
Ale ak to ma byt len do izby a zosilnovat signal z notebooku alebo smartfonu, tak by som pouzil jednoduche pasivne korekcie. A bez plosneho spoja suciastky napajkovane rovno na potenciometre.
Samec, že jsi blbakus jak autobus, to už víme nějakou chvíli.
Ty bys měl vědět minimálně tolik, že i ty nejjednodušší, pasivní korekce mají v nejlepším případě útlum 18dB.
Při vstupní citlivosti těch MDAček okolo 200mV by musela zvukovka či ten smartphone dávat do těch Tvých pasivních korekcí kolik přesně?
A to pomíjím nějaké věci, jako třeba impedanční přizpůsobení, na který jsou zrovna pasivy echt háklivý.
Umíš si to aspoň spočítat, když už kydáš kkotiny a zrovna neměříš nějakým procesorem teplotu kmitačky repráku v kombu?
Ty bys měl vědět minimálně tolik, že i ty nejjednodušší, pasivní korekce mají v nejlepším případě útlum 18dB.
Při vstupní citlivosti těch MDAček okolo 200mV by musela zvukovka či ten smartphone dávat do těch Tvých pasivních korekcí kolik přesně?
A to pomíjím nějaké věci, jako třeba impedanční přizpůsobení, na který jsou zrovna pasivy echt háklivý.
Umíš si to aspoň spočítat, když už kydáš kkotiny a zrovna neměříš nějakým procesorem teplotu kmitačky repráku v kombu?
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
sinclair píše:Samec, že jsi blbakus jak autobus, to už víme nějakou chvíli.
Ty bys měl vědět minimálně tolik, že i ty nejjednodušší, pasivní korekce mají v nejlepším případě útlum 18dB.
Při vstupní citlivosti těch MDAček okolo 200mV by musela zvukovka či ten smartphone dávat do těch Tvých pasivních korekcí kolik přesně?
A to pomíjím nějaké věci, jako třeba impedanční přizpůsobení, na který jsou zrovna pasivy echt háklivý.
Umíš si to aspoň spočítat, když už kydáš kkotiny a zrovna neměříš nějakým procesorem teplotu kmitačky repráku v kombu?
Neviem, odkial ste vzali 18dB, ale uz pri prvom pohlade je zrejme, ze pri nastaveni pasivnych korekcii na stred, (to jest ani plus ani minus, ale nula, ako to u korekcii byva), je utlm presne polovica, co je presne 6dB.
Dalej podla vasej logiky by takto potreboval na budenie koncoveho stupna az 400mV namiesto 200mV, co vsak v skutocnosti nebude treba, lebo ako kazdy mlady, aj on bude mat basy vytocene na maximum a vysky tak nejak trochu viac, takze napatie z bezneho sluchatkoveho vystupu bude celkom postacujuce. Navyse pri 200mV sa bavime o plne vybudenom zosilnovaci, co je pri MDA2010 a beznej izbe celkom dost.
Co sa tyka impedancneho prisposobenia, impedancia sluchatkoveho vystupu je do 1kOhm, a vstup koncoveho stupna je 100kOhm. Ak budu mat korekcie 10kOhm, tak kzdy nasledny stupen ma 10x vyssiu impedanciu a teda vplyv bude zanedbatelny.
TLU - myslíš do zpětný vazby MDA2010? 
Tos fakt myslel vážně? Dyť není 1. dubna...
Samec, doporučuju ještě chvíli studovat, než sem začneš psát.
Je celkem zbytečný ze sebe dělat blba.
Doporučuju pro první seznámení třeba brožurku pana ing. Smetany a pana ing. Kovaříka "Korektory".
V té knížce Ti ty dva vzdělaní pánové objasní tak, abys to pochopil aj Ty, co to je proměnný, dvoupásmový pasivní korekční obvod s nějakým ± rozsahem, jaký má základní útlum a takový ty věci okolo.
Třeba to pobereš...
Věř tomu, nebo nevěř - nebo si to přečti, že klasický pasivní korektor hloubky-výšky, s rozsahem třeba ±12dB na 80Hz a 12kHz má základní útlum NEJMÉNĚ 18dB.
Když budu chtít, aby se obě pásma vzájemně ovlivňovala co nejméně, tak to bude 20dB.
Pročpak myslíš, že za úplně každým pasivním korektorem, který nemá mít průchozí útlum, následuje nejmíň 20dB zesilovací stupeň?
A proč má být každý pasiv /ale i aktiv/ kvůli nerozházeným průběhům jako od lopaty, napájenej z co nejnižší impedance?
Sluchátkovej výstup je na impedanci do 1kOhm? To jako vážně?
To jsou kurwa novinky, co samec?
Tos fakt myslel vážně? Dyť není 1. dubna...
Samec, doporučuju ještě chvíli studovat, než sem začneš psát.
Je celkem zbytečný ze sebe dělat blba.
Doporučuju pro první seznámení třeba brožurku pana ing. Smetany a pana ing. Kovaříka "Korektory".
V té knížce Ti ty dva vzdělaní pánové objasní tak, abys to pochopil aj Ty, co to je proměnný, dvoupásmový pasivní korekční obvod s nějakým ± rozsahem, jaký má základní útlum a takový ty věci okolo.
Třeba to pobereš...
Věř tomu, nebo nevěř - nebo si to přečti, že klasický pasivní korektor hloubky-výšky, s rozsahem třeba ±12dB na 80Hz a 12kHz má základní útlum NEJMÉNĚ 18dB.
Když budu chtít, aby se obě pásma vzájemně ovlivňovala co nejméně, tak to bude 20dB.
Pročpak myslíš, že za úplně každým pasivním korektorem, který nemá mít průchozí útlum, následuje nejmíň 20dB zesilovací stupeň?
A proč má být každý pasiv /ale i aktiv/ kvůli nerozházeným průběhům jako od lopaty, napájenej z co nejnižší impedance?
Sluchátkovej výstup je na impedanci do 1kOhm? To jako vážně?
To jsou kurwa novinky, co samec?
Naposledy upravil(a) sinclair dne 26 úno 2018, 14:36, celkem upraveno 2 x.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Sinclair: No když už byl tady ten od samce ohledně doporučení pasivních korekcí k MDA2010, tak proč nezkusit i nějakej hardcore s vřazením korekcí do jeho ZV.
samec: Stáhni si třeba "Tone Stack calculator" na www.duncanapms.com a ukaž nám na tom diagramu těch Tvých 6dB.
samec: Stáhni si třeba "Tone Stack calculator" na www.duncanapms.com a ukaž nám na tom diagramu těch Tvých 6dB.
Prepacte, mate pravdu. Neuvedomil som si, ze kapacity v delicoch nie su rovnake. Takze aj ked je potenciometer v strede, tak kapacity ten pomer menia. 6dB korekcie by asi neboli velmi ucinne. Avsak je logicke, ze ked maju mat pasivne korekcie moznost pridat nejake dB, tak tie dB musia najprv ubrat, aby ich potom mohli akoze pridat.
Lineární potenciometry v pasivních korektorech mají poněkud nelineární průběh regulace, což se řeší různými hodnotami R a C v obvodu zvýraznění a potlačení,
Logaritmický průběh potenciometru je na tom ještě poněkud hůře.
Proto se málokdy vyskytují pasivní korektory se zdvihem na krajích pásma větším, než ±12 dB, častěji mají menší. To platí pro ten základní útlum 18 až 20 dB. Pochopitelně lze udělat korektor s větším rozsahem regulace, pak ale je nutné počítat s větším základním útlumem, aby bylo kam přidat.
Ale, jestli to má být školní práce, do toho bych nešel. Stejně se to bez aktivního stupně se ziskem alespoň 20 dB neobejde, protože jinak nedostane koncák na vstupy tolik, kolik potřebuje.
Takže bych ti doporučil jít do tranzistorového Baxandalla nebo Williamsona.
Logaritmický průběh potenciometru je na tom ještě poněkud hůře.
Proto se málokdy vyskytují pasivní korektory se zdvihem na krajích pásma větším, než ±12 dB, častěji mají menší. To platí pro ten základní útlum 18 až 20 dB. Pochopitelně lze udělat korektor s větším rozsahem regulace, pak ale je nutné počítat s větším základním útlumem, aby bylo kam přidat.
Ale, jestli to má být školní práce, do toho bych nešel. Stejně se to bez aktivního stupně se ziskem alespoň 20 dB neobejde, protože jinak nedostane koncák na vstupy tolik, kolik potřebuje.
Takže bych ti doporučil jít do tranzistorového Baxandalla nebo Williamsona.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Zase špatně, ale aspoň jsi začal myslet a to je dobrej začátek.
1/ Kovařík-Smetana: "Korektory".
Najdi, stáhni, prostuduj. Jsou tam základní schémata všech běžných druhů korekčních obvodů, snad krom Williamsona. Ale i práce Mr. Reginalda Williamsona jde stáhnout komplet a sólo. Výpočty kritických kmitočtů, zdvihu/potlačení a jejich omezení, výpočty průchozích útlumů, vzájemné ovlivňování, potřebné Rout a Rin předchozích i následujích obvodů, ryze praktické věci /vlivy průběhů drah potenciometrů na průběhy regulace/. Jeden úsek je věnován pevným RC korekcím okolo zes. stupňů, další stať je celá o fyziologii, zpětnovazební korektory mají taky svůj oddíl. Je to víceméně brožura s kvalitní teorií, nejsou v ní přímo "plánky", takže je i možné, že na síti nebude. Nehledal jsem, mám originál.
Dá se určitě vypůjčit i poštou a odčinit staré hříchy jejím oskenováním pro ostatní
2/ Lukeš - "Věrný zvuk".
Bezvadně, v kostce zpracovaný Starý Zákon, Tóra hifistů. Oblast korekce průběhů je dokonce ještě rozšířená právě s ohledem na HiFi, třebaže se tomu ještě tak neříkalo /1962/.
Elektronkové přístroje a jejich části, v knize přímo navržené a publikované, vysoce překračují svými parametry požadavky pozdějšího HiFi ještě i o 20 let později. Kurwa, možná ještě i dneska, tak mi dochází..
Pan Lukeš byl svým způsobem vizionář i vzdělaný praktik, uměl poměrně dobře odhadnout, co je potřeba pro věrný zvuk už teď a co bude potřebovat věrná reprodukce v budoucnu.
Jediný člověk, který panu Lukešovi začátkem 60. let mohl svým přístupem k věrné reprodukci úspěšně sekundovat a využívat při tom tehdy nové tranzistory, byl pan Jiří Janda. Možná bych si vzpomněl na ještě dalších 5 lidí, kteří věděli, uměli, ale téměř nic nepublikovali. Věrný zvuk je v několika různě kvalitních skenech na interfernetu určitě.
3/ Ctirad Smetana a kol.: "Praktická elektroakustika".
Totální kompendium znalostí o elektroakustice a elektronických obvodech s ní související, Nový Zákon elektroakustiků. Práce mnoha autorů pod záštitou jména ing. Smetany. Chce to vzít do ruky a kurwa pozorně číst, charakter jejího obsahu na 700 stranách sem prostě narvat nejde.
4/ Kamil Jurkovič-Ján Zodl: "Príručka nízkofrekvenčnej obvodovej techniky".
Autoři knihy byli současně dlouholetí zaměstnanci vývoje Tesly Elektroakustika Bratislava. Není moc co dodávat, vše potřebné je tam na 680 stranách napsáno a doposud všechno bez výjimek platí.
5/ Kamil Jurkovič-Ambróz Škrovánek: "Príručka nízkofrekvenčnej techniky".
Je spíš zaměřená na praktickou stránku elektroakustiky, zatímco předchozí jmenovaná se spíš víc věnuje teoretické stránce.
I inženýr Škrovánek byl dlouholetým zaměstnancem vývoje Tesly Elektroakustika Bratislava, v tom podniku byly soustředěný a zřejmě i dobře zaplacený úžasný kapacity přes elektroakustiku. Taky to bylo na výsledcích jejich práce vidět.
Jen pro rychlé info - vyráběla se tam ta opravdu nejkvalitnější, profesionální studiová elektronika v ČSSR a pro tyhle lidi byla věrnost a HiFi naprostou samozřejmostí, oni chodili ještě mnohem, mnohem dál.
Tato knížka má jenom asi 700 stran a ke stažení je. Sám ji mám, protože mi fyzický originál spolu s několika dalšími ukradl jeden vděčný zákazník a už jsem ji bohužel nesehnal. Tu verzi s šedou plastovou obálkou a červeným potiskem. Prostě už nikde není...
Můžu Ti sem vložit ještě dalších 30 zásadních knížek, které bys měl přečíst..
1/ Kovařík-Smetana: "Korektory".
Najdi, stáhni, prostuduj. Jsou tam základní schémata všech běžných druhů korekčních obvodů, snad krom Williamsona. Ale i práce Mr. Reginalda Williamsona jde stáhnout komplet a sólo. Výpočty kritických kmitočtů, zdvihu/potlačení a jejich omezení, výpočty průchozích útlumů, vzájemné ovlivňování, potřebné Rout a Rin předchozích i následujích obvodů, ryze praktické věci /vlivy průběhů drah potenciometrů na průběhy regulace/. Jeden úsek je věnován pevným RC korekcím okolo zes. stupňů, další stať je celá o fyziologii, zpětnovazební korektory mají taky svůj oddíl. Je to víceméně brožura s kvalitní teorií, nejsou v ní přímo "plánky", takže je i možné, že na síti nebude. Nehledal jsem, mám originál.
Dá se určitě vypůjčit i poštou a odčinit staré hříchy jejím oskenováním pro ostatní
2/ Lukeš - "Věrný zvuk".
Bezvadně, v kostce zpracovaný Starý Zákon, Tóra hifistů. Oblast korekce průběhů je dokonce ještě rozšířená právě s ohledem na HiFi, třebaže se tomu ještě tak neříkalo /1962/.
Elektronkové přístroje a jejich části, v knize přímo navržené a publikované, vysoce překračují svými parametry požadavky pozdějšího HiFi ještě i o 20 let později. Kurwa, možná ještě i dneska, tak mi dochází..
Pan Lukeš byl svým způsobem vizionář i vzdělaný praktik, uměl poměrně dobře odhadnout, co je potřeba pro věrný zvuk už teď a co bude potřebovat věrná reprodukce v budoucnu.
Jediný člověk, který panu Lukešovi začátkem 60. let mohl svým přístupem k věrné reprodukci úspěšně sekundovat a využívat při tom tehdy nové tranzistory, byl pan Jiří Janda. Možná bych si vzpomněl na ještě dalších 5 lidí, kteří věděli, uměli, ale téměř nic nepublikovali. Věrný zvuk je v několika různě kvalitních skenech na interfernetu určitě.
3/ Ctirad Smetana a kol.: "Praktická elektroakustika".
Totální kompendium znalostí o elektroakustice a elektronických obvodech s ní související, Nový Zákon elektroakustiků. Práce mnoha autorů pod záštitou jména ing. Smetany. Chce to vzít do ruky a kurwa pozorně číst, charakter jejího obsahu na 700 stranách sem prostě narvat nejde.
4/ Kamil Jurkovič-Ján Zodl: "Príručka nízkofrekvenčnej obvodovej techniky".
Autoři knihy byli současně dlouholetí zaměstnanci vývoje Tesly Elektroakustika Bratislava. Není moc co dodávat, vše potřebné je tam na 680 stranách napsáno a doposud všechno bez výjimek platí.
5/ Kamil Jurkovič-Ambróz Škrovánek: "Príručka nízkofrekvenčnej techniky".
Je spíš zaměřená na praktickou stránku elektroakustiky, zatímco předchozí jmenovaná se spíš víc věnuje teoretické stránce.
I inženýr Škrovánek byl dlouholetým zaměstnancem vývoje Tesly Elektroakustika Bratislava, v tom podniku byly soustředěný a zřejmě i dobře zaplacený úžasný kapacity přes elektroakustiku. Taky to bylo na výsledcích jejich práce vidět.
Jen pro rychlé info - vyráběla se tam ta opravdu nejkvalitnější, profesionální studiová elektronika v ČSSR a pro tyhle lidi byla věrnost a HiFi naprostou samozřejmostí, oni chodili ještě mnohem, mnohem dál.
Tato knížka má jenom asi 700 stran a ke stažení je. Sám ji mám, protože mi fyzický originál spolu s několika dalšími ukradl jeden vděčný zákazník a už jsem ji bohužel nesehnal. Tu verzi s šedou plastovou obálkou a červeným potiskem. Prostě už nikde není...
Můžu Ti sem vložit ještě dalších 30 zásadních knížek, které bys měl přečíst..