Mam "arduino" Pro Micro osadene ATmega32u4, teda ako keby Leonardo, ale na malom plosku. Potrebujem tym ovladat rychlost dvoch krokovych motorov pomocou jedneho potenciometra plus styri spinace (2x zapnutie/vypnutie motorov a 2x na riadenie otacok/drzanie posledne nastavenej hodnoty).
Problem je, ze standardne kniznice k arduiniu nedavaju plynule impulzy. Motor nejde plynulo, pohyb je trhany a pri vyssich otackach vypadava zo synchronu alebo dokonca uplne zastane.
Potrebujem nejako nastavit casovace a z nich vystupy, aby bezali nepretrzite, nezavisle od procesora a spracovavaneho programu. Len v pripade potreby aby im program nastavil pozadovane skratenie cyklu.
Nasiel som nejake programy, kde je nieco so zakazovanim prerusenia a zapisovanim nejakych inicializacnych hodnot priamo do prislusnych registrov citacov/casovacov, ale nenasiel som ucelenu informaciu, ake citace su k dispozicii, na akych pinoch, co vsetko treba nastavit, a ktore casovace su vyuzivane pripadnymi inymi sucastami procesora (AD prevodnik, seriova linka...). Teda nasiel som 400 stranovy .pdf manual... Len ja by som to potreboval vediet najlepsie do zajtra.
generator impulzov s Arduino s ATmega32u4
Moderátor: Moderátoři
Zda sa, ze som nasiel vcelku vycerpavajucu informaciu o citacoch/casovacoch v ATmega32u4
http://medesign.seas.upenn.edu/index.ph ... ArM-timers
Teraz by som este potreboval vediet, ako tie informcie pouzit v Arduino programovacom prostredi, ci ako sa to nazyva.
http://medesign.seas.upenn.edu/index.ph ... ArM-timers
Teraz by som este potreboval vediet, ako tie informcie pouzit v Arduino programovacom prostredi, ci ako sa to nazyva.
Zdá se, že alespoň podle požadavků konverguješ k opuštění arduina a přechodu na AVR studio nebo Atmel studio. Znamená to ovšem studovat ten mnohasetstránkový manuál k MCU, tedy stačí jen části týkající se příslušných periferií. Kód budeš psát v C a přestaneš mít problém s tím, že nerozumíš tomu, co dělají knihovny, protože si příslušný soft napíšeš sám. Pokud pochopíš pár základů, jak obsluhovat více úloh "paralelně" (ono to paralelně stejně není, jen se vše střídá dostatečně rychle, takže se to paralelní jeví být), získáš z AVR narozdíl od práce pod arduinem použitelný výkon na spoustu aplikací v reálném čase. Klíčové je, že program nesmí nikde na nic čekat, ale pořád točit smyčku, znamená to pracovat místo čekání s příznaky a vyhodnocovat chování programu podle nich. Je to o něco složitější, než používat čekání, ale pro obsluhu více úloh najednou to jinak nejde. Nebo pak nějaké ty RTOS apod., ale na to můžeš ještě na dlouho zapomenout, to pak chce už i jiný procesor. Takže opusť arduino, najdi si nějaké příklady, napiš si pár takových těch základních prográmků jako ovládání dvou ledek dvěma tlačítky, zapnutí ledky jedním stiskem, vypnutí dalším, klidně při současně běžícím předchozím příkladu, přidáš nějaké blikání časovačem, který pak použiješ po časování běhu celého programu, s tím se naučíš používat přerušení, přidáš PWM, UART, čtení převodníku a v tu chvíli už budeš docela umět a zjistíš, že arduino už nepotřebuješ a tvůj kód bude proti arduinu malinký a podstatně rychlejší. A pokud nepoužíváš, nastuduj si, jak používat HW debugger a které MCU ho používat umožňují a používej pouze ty. Mít možnost krokovat program přímo na HW, zastavovat na breakpointech a číst hodnoty proměnných je tak obrovská výhoda, že bych v dnení době používat MCU bez této vlastnosti už opravdu nechtěl.
Atmega nemá propojovací pole, takže piny GPIO mají alternativní funkce přiřazené napevno, viz např zde: https://www.flickr.com/photos/28521811@N04/8467610175 nebo v datasheetu: http://ww1.microchip.com/downloads/en/D ... asheet.pdf . Konfigurace a spuštění timerů se provede zápisem do příslušných registrů, to je právě popsáno v datasheetu, co který registr nastavuje. Ono to snad lze i přes prostředí arduina, ale pozor na konflikt periferií s knihovnami. Pokud knihovna periferii, nebo sdílený GPIO používá a ty se pokusíš o překonfigurování, bude to celé blbnout tak, až budou oči přecházet 