Náhrada historických tranzistorů pro stavbu střídače

Zpráva

renda15 · #16 Příspěvek od **renda15** » 24 bře 2018, 17:53

MetalGod píše:
ok1hga píše:. . . a není ten obrázek "low cost power inverter" špatně ?
neměl by být ten Q2 tranzistor obráceně ?
Ne, je správně. Je to skoro to samý, co klasickej dvoutrandovej multivibrátor, jen bez páru odporů a bez páru kundíků - nahrazuje indukčnost.

Te Q2 je opravdu obráceně, ok1hga to správně opravil.

#17 Příspěvek od **MetalGod** » 24 bře 2018, 18:22

A jó, já se díval na jeho obrázek a prohození E/C u T2 jsem si nevšiml :oops:

#18 Příspěvek od **ok1hga** » 24 bře 2018, 18:47

MetalGod píše:Ne, je správně. Je to skoro to samý, co klasickej dvoutrandovej multivibrátor

jenže to právě to tvoje schema není !
ty tam máš přepólovaný Q2 . . .

aha . . . měl jsem to dlouho otevřený . . .

foxrider · #19 Příspěvek od **foxrider** » 25 bře 2018, 09:59

MetalGod: U toho zapojení od profesora se prý ten kmitočet dá právě "doladit" na 50Hz - tím trimrem 100Ω, popřípadě i změnou kondenzátoru G1.

sinclair: Mně to právě napadlo, že tam asi budou mít značný vliv rozdílné vlastnosti těch polovodičů, jak píše EKKAR to by taky znamenalo úplně "překopat" návrh trafa (tam vůbec nevím co a jak s tím) a ten už vlastně mám hotový... Proto jsem se to snažil co nejvíc zachovat původní koncepci.
Ty 7NU74 se ještě dají sehnat? Nebo co by jim kdyžtak mohlo odpovídat, ani netuším zda se ještě Ge tranzistory vyrábí...

#20 Příspěvek od **EKKAR** » 25 bře 2018, 11:37

foxrider píše:...
sinclair: Mně to právě napadlo, že tam asi budou mít značný vliv rozdílné vlastnosti těch polovodičů, jak píše EKKAR to by taky znamenalo úplně "překopat" návrh trafa (tam vůbec nevím co a jak s tím) a ten už vlastně mám hotový...Ty 7NU74 se ještě dají sehnat? Nebo co by jim kdyžtak mohlo odpovídat, ani netuším zda se ještě Ge tranzistory vyrábí...
...

Bambusáky snad už nedělá nikdo na světě jako funglovky - to, s čím se pracuje jsou pořád ještě archívní zbytky původní výroby. Ale postup návrhu trafa na feritovým hrnku je popsanej v Konstrukční příloze Amára - ročník 1985 strana 40 a 41, je tam návod na stavbu jednočinnýho měniče pro 8W zářivku s KU611 se stabilizací proudu zářivkou. V článku je popsanej celej postup návrhu trafa kvůli možnosti přepočítat si trafo na konkrétní kus podle požadovanýho výkonu měniče a dostupnýho hrncovýho jádra.

sinclair · #21 Příspěvek od **sinclair** » 25 bře 2018, 12:45

Existují i onačejší Ge výkoňáky do měničů. Pokud po tom nebudeš požadovat nějakej brutální výkon, pak je z ještě dostupných nejvhodnější spínací řada ASZ. Buď teda originál Siemensy, anebo téměř stejně značené, o něco slabší maďarské Tungsramy.
Jsou to přímo Ge spínací tranzistory s malým Uce sat, snášejí poměrně vysoký proudy do bází /z budicích vinutí/ a proto mají i poměrně malý proudový zesílení, ale velký závěry.
Výborný "univerzál", tedy jak spínací, tak i do nf je třeba ten už někde zmiňovaný 0C28, nebo 0C29 - ty oba jsou Valvem specifikovaný taky jako spínače, ale s dost velkou betou. Mají Ft=0,3MHz, což je na Ge výkoňák okolo 30W docela mazec a dají se díky betě použít i v zesilovačích, kde skvěle hrajou - právě díky Ft.
Běžný Ge výkoňáky naší výroby mají Ft maximálně 0,15MHz, ale při betě 1...
Ty maďarský ASZ1015-1019 ještě mám. Pro nf techniku jsou mi naprd. Tak kdyby Ti na výkon vyhovovaly, klidně Ti je přepustím.
Najdi si v katalogu vhodnej typ, mám všecky. Osazovaly se i do těch zářivkových měničů pro 20W trubice, čili měnič musel být vzhledem k účinnosti dimenzovanej aspoň na 30-35W. V těch vlakových a autobusových zářivkách ale bylo kdeco. Nacházel jsem tam NUčka, rumuny, bulhary, maďary a jeden darovanej exemplář z vlaku, určený na 48V napětí a dokonce pro 40W trubici, měl už 2xKD602.
A nepištěl jako jiný.
KD602 je mezi náma taky celkem dobrej spínací tranzistor, pokud po něm člověk nechce v měniči 50kHz.

Ale 7NU74 není špatný tranzistor. Mívá obvykle okolo 80-90V, snese 15A, má 50W ztráty, což ve spínacím režimu, kde se jede na Ucesat, nehraje až tak velkou roli. Mají i dostatečnou rezervu zpětného napětí Ube přechodu, celých 15V, takže je ani špičky z budicího vinutí nepoškodí.

Jako literaturu doporučuju sešitky "Stavební návod a popis", vydávané v 50. - 60. letech minulého století Domácími potřebami Praha.
Někde za č. 42 dále, je kompletní stavební návod na tzv. "Transvertor", měnič z 12V a 24V na 220V/50Hz. Dokonce ve dvou verzích tuším a je to určený pro tehdejší novinku, tranzistory řady NU74.
Je tam i přesný popis potřebného trafa, prostě všechno. Já tento konkrétní sešitek ale bohužel nemám, už jsem jej nesehnal a nikdo mi ho nechtěl k oskenování půjčit, stejně jako další, co mi chybí. Někdo ho ale mít bude, nebo je někde uložený v el. podobě. Stojí za to si to prostudovat, myslím, že ten "transvertor" na 220V měl okolo 100W výkonu a byl dost jednoduchý.

Důležitý ale je, že v těch sešitkách mám úplně prvního, stavebnicového Transiwatta, co pan Janda veřejně publikoval, je to v č. 24, 25 a 26

V č. 32 je publikován "Certus", také od pana Jandy, výkonná autonabíječka a ještě v dalším sešitku, v č. 38 je také Jandova konstrukce, skvělý a vychytaný reflex.
Stojí za to si ty sešitky někde postahovat a pročíst - doslova na Vás dýchnou staré bastlířské časy i atmosféra 60. let.
Jsou tam třeba docela výkonný zesilovače i mixpult pro bigbít - všecko elektronkový a z dostupného materiálu!
Je to všechno psáno stylem i jazykem /Nečásek i Janda/, že nic není nemožné a i ve skromných podmínkách se dá stvořit pěkná a užitečná věc. Není tam skoro žádná teorie, na to tam není místo, ale o to víc je tam praktických poznámek. Velmi přínosné čtení.

Kdybyste někdo věděli, kde se dají některé z těch pozdějších sešitků v ucházející kvalitě stáhnout, byl bych rád za link.

sinclair · #22 Příspěvek od **sinclair** » 25 bře 2018, 12:46

Jinak spousty Ge výkoňáků, i spínacích má Denkl. Ale za pár korun to není - Ge je dneska snobárna a luxus....

samec · #23 Příspěvek od **samec** » 25 bře 2018, 14:32

Ja myslim, ze to pojde s akymikolvek vykonovymi tranzistormi (frekvencia sa doladi trimrom a stejne to bude zavisle od zataze) a po mensej uprave tam kludne pojdu aj mosfety. A ak by nahodou nie, tak mas aspon transformator z 230 na +-5 a +-12V.

#24 Příspěvek od **masar** » 25 bře 2018, 14:48

samec píše:...A ak by nahodou nie, tak mas aspon transformator z 230 na +-5 a +-12V.

"Chlapi, nelejte to pivo z voken..."

fredis · #25 Příspěvek od **fredis** » 25 bře 2018, 17:26

Další samcův vyblitek! :twisted:

Začínám na něj být alergický... Proč se neangažuješ třeba na Soplu?

microlan · #26 Příspěvek od **microlan** » 25 bře 2018, 17:37

Dej tam tohle a dostaneš z toho i těch 200W

https://www.ebay.com/itm/2N4049-TRANSISTOR-170W-2KHZ/161174374170?hash=item2586bdc71a:g:XpQAAOxyRhBSq27~

#27 Příspěvek od **EKKAR** » 25 bře 2018, 18:52

sinclair píše:...

Jako literaturu doporučuju sešitky "Stavební návod a popis", vydávané v 50. - 60. letech minulého století Domácími potřebami Praha.
Někde za č. 42 dále, je kompletní stavební návod na tzv. "Transvertor", měnič z 12V a 24V na 220V/50Hz. Dokonce ve dvou verzích tuším a je to určený pro tehdejší novinku, tranzistory řady NU74.
Je tam i přesný popis potřebného trafa, prostě všechno. Já tento konkrétní sešitek ale bohužel nemám, už jsem jej nesehnal a nikdo mi ho nechtěl k oskenování půjčit, stejně jako další, co mi chybí. Někdo ho ale mít bude, nebo je někde uložený v el. podobě. Stojí za to si to prostudovat, myslím, že ten "transvertor" na 220V měl okolo 100W výkonu a byl dost jednoduchý.

Důležitý ale je, že v těch sešitkách mám úplně prvního, stavebnicového Transiwatta, co pan Janda veřejně publikoval, je to v č. 24, 25 a 26
V č. 32 je publikován "Certus", také od pana Jandy, výkonná autonabíječka a ještě v dalším sešitku, v č. 38 je také Jandova konstrukce, skvělý a vychytaný reflex.
Stojí za to si ty sešitky někde postahovat a pročíst - doslova na Vás dýchnou staré bastlířské časy i atmosféra 60. let.
Jsou tam třeba docela výkonný zesilovače i mixpult pro bigbít - všecko elektronkový a z dostupného materiálu!
Je to všechno psáno stylem i jazykem /Nečásek i Janda/, že nic není nemožné a i ve skromných podmínkách se dá stvořit pěkná a užitečná věc. Není tam skoro žádná teorie, na to tam není místo, ale o to víc je tam praktických poznámek. Velmi přínosné čtení.

Kdybyste někdo věděli, kde se dají některé z těch pozdějších sešitků v ucházející kvalitě stáhnout, byl bych rád za link.

Mám je všecky až do čísla 46 plus nečíslovanej sešit nazvanej "Synchrodetektor". Některý mám jen v .pdf, jiný mám i ve svejch vlastních 300dpi skenech. Nevím, jestli jich bylo víc. Papírový originály jsem potom přenechal ctiteli starýho papíru do jeho sbírky za kompenzaci v jiným oboru. Napiš si, který číslo ti chybí.

foxrider · #28 Příspěvek od **foxrider** » 25 bře 2018, 19:38

EKKAR: Tohle trafo není z feritových hrnků, je klasické se železným EI plechovým jádrem.
sinclair: Díky za tip, zkusím přece jen ještě se po těch 7NU74 poptat ať se to trafo nemusí přepočítávat.
Vzpomněl jsem si teď že tady bývalý kolega z práce měl kdysi se svým kolegou v Praze na Karláku prodejnu součástek, až ho uvidím tak se ho zeptám jestli by je on (nebo jeho kolega) náhodou neměl. Skoro jsem na to zapomněl.
Anebo jestli se dostanu na Jarov na burzu, tam by se třeba něco mohlo najít.

Protože, myslím že sehnat ty sešítky bude už pro mně daleko (řádově) větší problém než ty tranzistory které určitě chrlili v Tesle po sériích jak Baťa cvičky... Ale pokud je ten transvertor konstruovaný pro tehdejší novinku 7NU74 - tak to jsem vlastně tam kde teď...

danhard · #29 Příspěvek od **danhard** » 25 bře 2018, 20:04

EKKAR píše:Když zdvojnásobíš počty závitů v tom zpětnovazebním vinutí (to co je zapojený mezi báze trandů), tak budeš moct použít běžný křemíkový typy.

Na to jsi přišel vlastní hlavou ?
A to ti Ty kret... nevadí, že by jsi překročil -Ube ?

samec · #30 Příspěvek od **samec** » 25 bře 2018, 21:24

Vazení, co chcete prepocitavat? Ake pocty zavitov? Na zaklade coho sa vobec domnievate, ze tento obvod je optimalne navrhnuty pre dane tranzistory? Vystupne vinutie je zrejme klasicky spocitane pre 230V 50Hz pre dany prierez jadra transformatoru. Vstupne vinutie je k tomu spocitane asi najskor cez transformacny pomer pre 12V, ale... ved asi viete, ze u tychto menicov transformacne pomery velmi nesedia, ale v tom sa teraz vrtat nemienim. Pomocne vinutie vychadza zase z transformacneho pomeru, ak ma byt na vystupe 230V, tak na pomocnom vinuti bude okolo 5V. Prud do bazy tranzistorov je obmedzeny 100 ohmovym trimrom, takze prekrocenie Ib pri rozumnom nastaveni trimra nehrozi. Okamih zopnutia je definovany napatim Ube v priepustnom smere. Pri zmene tranzistora z germania na kremik sa zmeni Ube a teda to bude mat vplyv na frekvenciu, ktoru vsak mozno menit tym 100 ohmovym trimrom. Samozrejme, za predpokladu, ze to tak naozaj funguje. No ale preco by nemalo? Kazdopadne ten trimer bude mat vplyv nie len na frekvenciu, ale aj na velkost vystupneho napatia. Stale mam vsak pocit, ze ta schema je skor akademicka (vysvetlujuca zjednodusene nejaky prncip) ako prakticka (optimalna, bezpecna a funkcna). Co je vsak podstatne, Vsimli ste si rozsah napajacieho napatia 6 az 12 V ?! Ako si predtavujete vypocet pomocneho vinutia pre tento rozsah napajania? Preto si dovolujem tvrdit, ze ten menic pojde s akymikolvek tranzistormi. Netvrdim, ze bude mat na vystupe presne 230V, ani ze frekvencia bude presne 50Hz, ale to by som si nedovolil tvrdit ani o povodnom "navrhu". A ked uz sa mame bavit o Ube, tak potom je zavaznejsia otazka, ci je ten obvod navrhnuty pre Darlingtony alebo obycajne tranzistory, ako to ci tam bude germanium alebo kremik.