Zdravím spolek zdejších šikovných lidí.
Už dlouhou dobu marně sháním po netu schéma zesilovače subwooferu Cabasse Jupiter 420. Zesík je v něm Cabasse TSA 250W. Ten zesík je použit i v jiných sub Cabasse.
Nespíná mi relé pro připojení repráku k výstupu zesilovače. Relé je OK, napětí na něm není. Napětí všech zdrojů se jeví v pořádku. Na výstupu zesilovače stejnosměrná složka napětí není.
Po přivedení signálu na vstup dojde k automatickému zapnutí (červená barva LEDky se změní na zelenou) a to je vše - ticho, protože nesepne relé.
Může někdo poradit zkušeností, resp. poskytnout schéma, případně servisní manuál?
Díky za každou informaci.
Sháním schéma subwooferu Cabasse (přesunuto) - vyřešeno
Moderátor: Moderátoři
Sháním schéma subwooferu Cabasse (přesunuto) - vyřešeno
Naposledy upravil(a) Eleman dne 27 bře 2018, 21:55, celkem upraveno 1 x.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Cabasse je rejžákem reinkarnovaná značka s tradicí už od 50.let minulého století. Pochybuju, že od toho někdo bude mít byť jen čárku.
Prověř celý ochranný obvod. Je-li tam audio-switch, pak to celé začíná operákem a pokud ledka zezelená, je v pořádku. Za OZ následuje několik málo tranzistorů, bývá tam i obsažen obvod s nějakou časovou konstantou přítahu relé a konečně i spínací tranzistor, ochranná dioda cívky atd.
Pokud bezpečně není stejnosměrný ofset na výstupu, ale obvod ovládající relé nepracuje, je chyba vysoce pravděpodobně v něm. Zkus měřit napětí proti společné zemi zdrojů a na obou koncích cívky relé. Pokud půjdeš od cívky pozpátku, můžeš narazit na blbý spoj, vibracemi uklepaný /v subwooferu často!/, nebo na vadný spínací tranzistor, zenerku v jeho emitoru - prostě bude to všecko obvodově blízko cívky relé.
Tranzistory neměř v multimetru, ale ohmmetrem - proudem.
Tranzistory, co mají přepětím nabouraný některý přechod, klidně na multimetru ukáží zesílení. Ve skutečnosti ale nejsou schopný otevřít C-E natolik, aby to např. stačilo na sepnutí 25mA pro cívku relé.
Nabouraný přechod, se značně zvětšeným úbytkem v propustném směru, je na analogovém ohmmetru velmi dobře poznat.
Napětí na bázi dotyčného tranzistoru, který má v kolektoru cívku relé, nemusí odpovídat skutečnosti, předchozí tranzistor může být v pořádku.
Většinou odejde z polovodičů jako první to, co je nějakým způsobem namáhaný.
Prověř celý ochranný obvod. Je-li tam audio-switch, pak to celé začíná operákem a pokud ledka zezelená, je v pořádku. Za OZ následuje několik málo tranzistorů, bývá tam i obsažen obvod s nějakou časovou konstantou přítahu relé a konečně i spínací tranzistor, ochranná dioda cívky atd.
Pokud bezpečně není stejnosměrný ofset na výstupu, ale obvod ovládající relé nepracuje, je chyba vysoce pravděpodobně v něm. Zkus měřit napětí proti společné zemi zdrojů a na obou koncích cívky relé. Pokud půjdeš od cívky pozpátku, můžeš narazit na blbý spoj, vibracemi uklepaný /v subwooferu často!/, nebo na vadný spínací tranzistor, zenerku v jeho emitoru - prostě bude to všecko obvodově blízko cívky relé.
Tranzistory neměř v multimetru, ale ohmmetrem - proudem.
Tranzistory, co mají přepětím nabouraný některý přechod, klidně na multimetru ukáží zesílení. Ve skutečnosti ale nejsou schopný otevřít C-E natolik, aby to např. stačilo na sepnutí 25mA pro cívku relé.
Nabouraný přechod, se značně zvětšeným úbytkem v propustném směru, je na analogovém ohmmetru velmi dobře poznat.
Napětí na bázi dotyčného tranzistoru, který má v kolektoru cívku relé, nemusí odpovídat skutečnosti, předchozí tranzistor může být v pořádku.
Většinou odejde z polovodičů jako první to, co je nějakým způsobem namáhaný.
Tak nakonec slavím úspěch. Po kontrole všech spojů a polovodičů v obvodu spínání relé byl nalezen vadný elyt C36 10µF. Sice měl jen o něco menší kapacitu a mírně zvětšené ERS - což by asi nevadilo, ale hlavně nezanedbatelný svod. A protože je pravděpodobně součástí časovacího obvodu, svod nedovolil jeho nabití na potřebné napětí k překlopení obvodu a sepnutí relé. Po jeho výměně relé po cca 6s sepne a subík duní jak o život (doufám, že o něj nepřijde 
).
Děkuji sinclairovi za nakopnutí a můžeme to tedy uzavřít.
Pro doplnění tohle nevypadá jako reinkarnovaný rejžák, ale jako "poctivý" originální francouz.
).
Děkuji sinclairovi za nakopnutí a můžeme to tedy uzavřít.
Pro doplnění tohle nevypadá jako reinkarnovaný rejžák, ale jako "poctivý" originální francouz.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Ano, původně to byla velmi drahá a luxusní francouzská, tedy čistě evropská záležitost. Kategorie asi jako dnešní B&W. Proto mě i zarazilo, že se pod touto značkou vyrábí i subwoofery. Jejich soustavy, vždy nejméně třípásmové a sestavené výhradně z evropských komponentů, uměly velmi dobře plný spodek už "v základu". Ani se mi nezdálo, že by to byla značka, co by se sama od sebe a bez cizího vlivu rozhodla vyrábět ojeby typu dva mrňavý satelity a společný sub.
Ono se o tom moc nepíše. Tenhle systém "2.1" se stal kvůli úsporám nákladů už běžným, ale Bohouš by Vám k tomu řekl svoje a od plic, jaké zásadní problémy ten systém provázejí, co udělají se zvukem /viz Bose/ a že je skoro nemožné je v této koncepci eliminovat.
A když už se je eliminovat jakžtakž povede, pak to stojí víc, než klasická koncepce. Společný sub a elektronická opatření v něm, jsou spolu s nutně odděleně napájenými pásmy speciálních satelitů dražší, než dvě poctivě aktivní třípásma.
Vždy je to něco za něco. Měl jsem s těmito systémy tu čest /přes německý konglomerát Recoton/ poměrně dlouho, skoro deset let. Od nejmenších, co spíš připomínaly konstrukcí, parametry i cenou hračky pro děcka k PC, až po "vážné HiFi" sestavy v ceně mnohých desítek tisíc.
Některé z těch "nejepších" byly velmi drahé, složité a vypadaly i obvodově fakt luxusně, třeba projekt Alpha 530D. Ten měl v první verzi, zkonstruované ještě Němci, 24" woofer s Frez=15Hz, Xmax=±20mm, 1kW déčko a celý vážil přes metrák.
Ale rejžák pak do pečlivě Němci navržených, složitých a přesných propustí napral 5-10% šrot, svoje elyty a celé to šlo do kopru.
Zbyly z toho jen ty následně vytřískaný okna v obýváku a dokumentace, která stejně normálně myslícímu elektronikovi k ničemu není.
Lidi to ale chtěli. Satelity byly mnohdy hodně malé a nenápadné, na sub se dal postavit květináč a "na filmy to přece tak skvěle dunělo".
Ono se o tom moc nepíše. Tenhle systém "2.1" se stal kvůli úsporám nákladů už běžným, ale Bohouš by Vám k tomu řekl svoje a od plic, jaké zásadní problémy ten systém provázejí, co udělají se zvukem /viz Bose/ a že je skoro nemožné je v této koncepci eliminovat.
A když už se je eliminovat jakžtakž povede, pak to stojí víc, než klasická koncepce. Společný sub a elektronická opatření v něm, jsou spolu s nutně odděleně napájenými pásmy speciálních satelitů dražší, než dvě poctivě aktivní třípásma.
Vždy je to něco za něco. Měl jsem s těmito systémy tu čest /přes německý konglomerát Recoton/ poměrně dlouho, skoro deset let. Od nejmenších, co spíš připomínaly konstrukcí, parametry i cenou hračky pro děcka k PC, až po "vážné HiFi" sestavy v ceně mnohých desítek tisíc.
Některé z těch "nejepších" byly velmi drahé, složité a vypadaly i obvodově fakt luxusně, třeba projekt Alpha 530D. Ten měl v první verzi, zkonstruované ještě Němci, 24" woofer s Frez=15Hz, Xmax=±20mm, 1kW déčko a celý vážil přes metrák.
Ale rejžák pak do pečlivě Němci navržených, složitých a přesných propustí napral 5-10% šrot, svoje elyty a celé to šlo do kopru.
Zbyly z toho jen ty následně vytřískaný okna v obýváku a dokumentace, která stejně normálně myslícímu elektronikovi k ničemu není.
Lidi to ale chtěli. Satelity byly mnohdy hodně malé a nenápadné, na sub se dal postavit květináč a "na filmy to přece tak skvěle dunělo".