VA charakteristika kolektor-emitor se kreslí normálně tak, že na ose x je Uce, na ose y je Ic. Jednotlivé křivky pak odpovídají různým velikostem proudu báze.
Ucesat se uvádí přednostně u spínacích tranzistorů. Tranzistor BD5... je podle toho D výkonový nf tranzistor. Je určený hlavně pro lineární aplikace, v nichž je stav saturace nežádoucí, a pracovní bod tranzistoru by se k ní neměl ani přiblížit, proto je u nich tento údaj nepříliš zajímavý. Mimoto saturační napětí nf tranzistoru více závisí na proudu báze, proudu kolektoru i okolní teplotě. To se pak špatně vyhodnocuje, jaká je vlastně oblast typických hodnot.
Počítej, že saturační napětí se pohybuje od asi 0,3 V (to je minimum) přes 0,45 V (typ.ická hodnota) až po 0,6 V (max.). Ale jsou tranzistory, které dostaneš na 0,25 V, stejně, jako jiné, na nichž se nedostaneš pod 1 V.
O typické hodnotě jsem už přece jednou psal: většina vyrobených kusů vykazuje parametry v úzkém rozsahu kolem této typické hodnoty. Čím větší odchylka směrem k min. nebo k max., tím méně kusů ji má. Zhruba to rozložení odpovídá Gaussově křivce.
Typickou hodnotu podle výrobce můžeš použít při výpočtu hodnot součástek zapojení, protože máš jen malou pravděpodobnost, že koupíš mizerný tranzistor s parametry blížícími se hodnotám min. nebo max.
Jak zjistit Hfe při konkrétním napětí a proudu? (Přesunuto)
Moderátor: Moderátoři
Jak přečíst toto?
- Přílohy
-
normalized_.PNG- (20.96 KiB) Staženo 126 x
-
- normalized.PNG
- (24.7 KiB) Staženo 162 x
Přece tak, že v grafu je průběh typické velikosti hfe v závislosti na kolektorovém proudu, když máš kus s typickými parametry uvedenými v tabulce. Slušní výrobci takto zakreslí průměr z měření jednoho kousku náhodně vybraného z každé vyrobené padesátky (nebo desítky, to záleží na výrobci, stejný tranzistor dělalo třeba patnáct výrobců kdekoli po světě) kusů za dobu půl roku. Než ty parametry vyjdou tiskem, už se třeba dělá z monokrystalu s jinou čistotou a hodnoty se trochu posunou.
V tabulce je uvedený rozsah, v jakém se můžou pro daný proud kolektoru a napětí na něm (vztažené k emitoru) ty hodnoty kus od kusu lišit.
Zapojení se pak navrhuje podle toho, co potřebuješ, aby to umělo, podle hodnoty z katalogu, která vyhovuje nejméně. jinak musíš těch tranzistorů koupit víc a vybírat vhodné kusy. No a ostatní ti zbudou, případně je použiješ tam, kde na tom daném parametru tolik (či vůbec) nezáleží. To se dělalo hlavně v době počátků s germaniovými tranzistory, které se vybíraly například na nejmenší šum v daném pracovním bodu, před osazením na první stupeň zesilovače (například) až ve výrobě finálního výrobku. Dnes je koupíš už vytříděné.
Ostatně tranzistorová technika už dlouho pracuje se zapojeními, v nichž samo zapojení potlačuje vliv rozptylu parametrů tranzistorů, aby se pokud možno už vybírat nemusely.
V tabulce je uvedený rozsah, v jakém se můžou pro daný proud kolektoru a napětí na něm (vztažené k emitoru) ty hodnoty kus od kusu lišit.
Zapojení se pak navrhuje podle toho, co potřebuješ, aby to umělo, podle hodnoty z katalogu, která vyhovuje nejméně. jinak musíš těch tranzistorů koupit víc a vybírat vhodné kusy. No a ostatní ti zbudou, případně je použiješ tam, kde na tom daném parametru tolik (či vůbec) nezáleží. To se dělalo hlavně v době počátků s germaniovými tranzistory, které se vybíraly například na nejmenší šum v daném pracovním bodu, před osazením na první stupeň zesilovače (například) až ve výrobě finálního výrobku. Dnes je koupíš už vytříděné.
Ostatně tranzistorová technika už dlouho pracuje se zapojeními, v nichž samo zapojení potlačuje vliv rozptylu parametrů tranzistorů, aby se pokud možno už vybírat nemusely.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Omlouvám se že jsem neupřesnil svůj poslední dotaz.
Na levé ose je zase normalizovaný graf a nevím, ale já tam vidím toto (pro BD439):
Při 1A Hfe min. 100 - to je jasný. Při 1,5 A Hfe min. 80 a problém je v tom, že podle tabulky má být ne 80 ale 40. Tedy mi to nesedí.
Nebo bych tom měl napasovat tak, abych při 1,5A četl 40 místo 80, tzn. musím tu hodnotu z osy nalevo vždy podělit dvěma. Pak by při 1,5A vycházelo těch udávaných 40. Při 0,1A by vyšlo ne 160, ale 80 a při 0,2 by vyšlo ne 145, ale 72... Mě dělá problém číst ty hodnoty, které jsou u normalizovaného grafu, protože tam nenacházím to co je v tabulce. A nikde tam není napsané jakým číslem to musím podělit. Tj. podobná situace, jako když by ses díval do mapy a nebylo by tam napsáno měřítko ve kterém je mapa zpracovaná. Snad mám ten druhý postup správně?
Na levé ose je zase normalizovaný graf a nevím, ale já tam vidím toto (pro BD439):
Při 1A Hfe min. 100 - to je jasný. Při 1,5 A Hfe min. 80 a problém je v tom, že podle tabulky má být ne 80 ale 40. Tedy mi to nesedí.
Nebo bych tom měl napasovat tak, abych při 1,5A četl 40 místo 80, tzn. musím tu hodnotu z osy nalevo vždy podělit dvěma. Pak by při 1,5A vycházelo těch udávaných 40. Při 0,1A by vyšlo ne 160, ale 80 a při 0,2 by vyšlo ne 145, ale 72... Mě dělá problém číst ty hodnoty, které jsou u normalizovaného grafu, protože tam nenacházím to co je v tabulce. A nikde tam není napsané jakým číslem to musím podělit. Tj. podobná situace, jako když by ses díval do mapy a nebylo by tam napsáno měřítko ve kterém je mapa zpracovaná. Snad mám ten druhý postup správně?
Takže v grafu se nikdy nezakresluje minimální a maximální, ale pouze typická, takže to co je v grafu se musí nutně lišit od toho co je v té tabulce?
Jo, tak to bude ono. On mi to už breta vysvětloval tady
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=84765&postdays=0&postorder=asc&start=15
jak tam nakreslil ten rozsah kde je minimální a maximální, takže z toho vyplývá že na grafu je typická hodnota, nikoliv minimální, ta tam teda zakreslená není.[/url]
Takže se omlouvám za dlouhé vedení, ale konečně chápu.
Jo, tak to bude ono. On mi to už breta vysvětloval tady
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=84765&postdays=0&postorder=asc&start=15
jak tam nakreslil ten rozsah kde je minimální a maximální, takže z toho vyplývá že na grafu je typická hodnota, nikoliv minimální, ta tam teda zakreslená není.[/url]
Takže se omlouvám za dlouhé vedení, ale konečně chápu.
Stačí, když budeš myslet na to, že proudové zesílení konkrétního kusu se ve stejném pracovním bodě může od typické hodnoty lišit o -60% až +200%, u některých typů je rozsah i větší, jiné se prodávají už s označením písmenem nebo barvou, kterým se rozlišuje rozsah například 30 až 125, vyšší skupina má rozsah 120 až 400, třetí skupina pak třeba 350 až 900. Ty skupiny se poněkud překrývají, zase spíše kvůli rezervě pro případ, že v zapojení zvolíš jiný pracovní bod, než v jakém byl tranzistor měřený pro katalog.
A dál na to, že hfe není konstantní ani v celém uvažovaném rozsahu proudů kolektoru, ani v celém dovoleném rozsahu pracovních teplot.
Ostatní parametry takový rozptyl nemají, například napětí báze-emitor při průtoku proudu konkrétní velikosti u křemíkových tranzistorů se pohybuje mezi 0,55 a 0,75 V (u výkonových je vyšší, však se také budí většími proudy, ale jen zřídka dosáhne 1 V).
A dál na to, že hfe není konstantní ani v celém uvažovaném rozsahu proudů kolektoru, ani v celém dovoleném rozsahu pracovních teplot.
Ostatní parametry takový rozptyl nemají, například napětí báze-emitor při průtoku proudu konkrétní velikosti u křemíkových tranzistorů se pohybuje mezi 0,55 a 0,75 V (u výkonových je vyšší, však se také budí většími proudy, ale jen zřídka dosáhne 1 V).
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Kdepak, to není tak jednoduché: to písmeno je součástí označení, koukni třeba na BC556 a 557 (A,B,C), je to hned na straně 2 nahoře.
Prostě potřebuješ tranzistor s hfe v určitém rozsahu, tak ho musíš koupit pod tím kompletním označením. Některé typy to doplňkové označení nemají. Když je vyznačené ve schématu, je použití takového tranzistoru (nebo jiné součástky) z nějakého důvodu podstatné nebo alespoň užitečné, je tedy na místě se ptát, proč, než to nahradiš nějakým podobným.
Zrovna tak můžeš koupit i jiné polovodiče, kde nějaké písmeno znamená výběr podle některé vlastnosti (třeba nízkošumový operační zesilovač NE5534 se prodává i ve verzi NE5534A, ta se vybírá na nejnižší šum v témže zapojení; jsou vzájemně záměnné, ale při zpracování signálů v řádu zlomku až málo jednotek milivoltu správným použitím áčka můžeš zlepšit odstup signál/šum o více, než 3 dB i víc; to označení může být i AP, pak to P znamená pouzdro DIP8, atd...)
V tomto značení si každý výrobce dělá, co chce, čili vždy se hodí mít k dispozici katalogové údaje i s tím, jak jsou značené varianty.
Kde je konec jednotnému evropskému značení, kterého se držely firmy SGS Thomson, Siemens, Philips, Valvo, značení RVHP se toho drželo alespoň částí názvu, takže většinou nebylo třeba hledat tabulky ekvivalentů: MAA741 místo µA741, KC místo BC, BFY se lišil od BF tím, že mu údajně byla věnovaná lepší péče, a do obchodů se moc nedostal, protože byl určený pro průmyslové využití... atd)
Pro dopkňkové značení vlastností součástek platí pravidlo, že tu neplatí žádná pravidla, snad jen pravidla výrobce. A ta si každý výrobce stanovuje víceméně po svém, takže katalog a hledat.
Prostě potřebuješ tranzistor s hfe v určitém rozsahu, tak ho musíš koupit pod tím kompletním označením. Některé typy to doplňkové označení nemají. Když je vyznačené ve schématu, je použití takového tranzistoru (nebo jiné součástky) z nějakého důvodu podstatné nebo alespoň užitečné, je tedy na místě se ptát, proč, než to nahradiš nějakým podobným.
Zrovna tak můžeš koupit i jiné polovodiče, kde nějaké písmeno znamená výběr podle některé vlastnosti (třeba nízkošumový operační zesilovač NE5534 se prodává i ve verzi NE5534A, ta se vybírá na nejnižší šum v témže zapojení; jsou vzájemně záměnné, ale při zpracování signálů v řádu zlomku až málo jednotek milivoltu správným použitím áčka můžeš zlepšit odstup signál/šum o více, než 3 dB i víc; to označení může být i AP, pak to P znamená pouzdro DIP8, atd...)
V tomto značení si každý výrobce dělá, co chce, čili vždy se hodí mít k dispozici katalogové údaje i s tím, jak jsou značené varianty.
Kde je konec jednotnému evropskému značení, kterého se držely firmy SGS Thomson, Siemens, Philips, Valvo, značení RVHP se toho drželo alespoň částí názvu, takže většinou nebylo třeba hledat tabulky ekvivalentů: MAA741 místo µA741, KC místo BC, BFY se lišil od BF tím, že mu údajně byla věnovaná lepší péče, a do obchodů se moc nedostal, protože byl určený pro průmyslové využití... atd)
Pro dopkňkové značení vlastností součástek platí pravidlo, že tu neplatí žádná pravidla, snad jen pravidla výrobce. A ta si každý výrobce stanovuje víceméně po svém, takže katalog a hledat.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.