Proto je tam zaveden deformační výkon.
http://home.zcu.cz/~bene/YTE1/Neharmoni ... e_YTE1.pdf
O jalovině a tak... (odděleno)
Moderátor: Moderátoři
To není moje teorie, řekl bych, že jsou to celkem známé poznatky, jen možná v nezvyklých souvislostech.
Samozřejmě, všechny ty praktické vzorečky s efektivní hodnotou a úhlem φ jsou po ruce pro harmonické ustálené průběhy. Třebaže popisují střídavé- v čase proměnné veličiny, čas se z nich vytratil. Efektivní hodnota je stejnosměrný údaj a i ten úhel φ je v čase konstantní. Jakmile se v obvodě vyskytne nějaká nelinearita, holt se musí čas vrátit do hry. Deformační výkon ho nevrátí, jen ten problém cudně zakryje.
Kde skladuje usměrňovač jalovou energii? No přece v zátěži. V první půlperiodě jde do zátěže výkon od půlperiody první harmonické PLUS od stejnosměrné složky. V druhé půlperiodě jde do zátěže výkon od druhé půlperiody první harmonické MÍNUS výkon od stejnosměrné složky. To je to skládání proudů, které se tu už probíralo, ale za jiných okolností. A střídání těch hodnot PLUS a MÍNUS, to je ten jalový výkon. Si myslím.
Samozřejmě, všechny ty praktické vzorečky s efektivní hodnotou a úhlem φ jsou po ruce pro harmonické ustálené průběhy. Třebaže popisují střídavé- v čase proměnné veličiny, čas se z nich vytratil. Efektivní hodnota je stejnosměrný údaj a i ten úhel φ je v čase konstantní. Jakmile se v obvodě vyskytne nějaká nelinearita, holt se musí čas vrátit do hry. Deformační výkon ho nevrátí, jen ten problém cudně zakryje.
Kde skladuje usměrňovač jalovou energii? No přece v zátěži. V první půlperiodě jde do zátěže výkon od půlperiody první harmonické PLUS od stejnosměrné složky. V druhé půlperiodě jde do zátěže výkon od druhé půlperiody první harmonické MÍNUS výkon od stejnosměrné složky. To je to skládání proudů, které se tu už probíralo, ale za jiných okolností. A střídání těch hodnot PLUS a MÍNUS, to je ten jalový výkon. Si myslím.
Lesana napsala:
Když tomu tvému "jalovému" proudu strčíš do cesty odpor, tak na něm bude jalový výkon? Nebude. Proud nemá žádnou jalovou nebo činnou složku, proud je prostě proud. Až když ho dáš dokupy s napětím, tak vytvoří činný nebo jalový výkon.
Nevím, v čem je problém. V příspěvku přece píšu, že není jalový proud ani jalové napětí, jen jalový výkon.
Proud, který protéká uzavřeným obvodem, už nemusíš dávat do kupy s napětím, stačí mu jen odpor, případně impedance, vřazený do obvodu, aby se vytvořil výkon. V tom se trochu pleteš, chtěl jsem Ti pomoci. P=RxI². Kde máš v tomto vzorci napětí "dané dokupy" ? Na činném, někdy nazývaném ohmickém, odporu jalovina nevznikne.
Když tomu tvému "jalovému" proudu strčíš do cesty odpor, tak na něm bude jalový výkon? Nebude. Proud nemá žádnou jalovou nebo činnou složku, proud je prostě proud. Až když ho dáš dokupy s napětím, tak vytvoří činný nebo jalový výkon.
Nevím, v čem je problém. V příspěvku přece píšu, že není jalový proud ani jalové napětí, jen jalový výkon.
Proud, který protéká uzavřeným obvodem, už nemusíš dávat do kupy s napětím, stačí mu jen odpor, případně impedance, vřazený do obvodu, aby se vytvořil výkon. V tom se trochu pleteš, chtěl jsem Ti pomoci. P=RxI². Kde máš v tomto vzorci napětí "dané dokupy" ? Na činném, někdy nazývaném ohmickém, odporu jalovina nevznikne.
Naposledy upravil(a) Syron dne 09 dub 2018, 23:30, celkem upraveno 1 x.
Lesana napsala: Tak šup vektore, rozkládej.
K tomu jsi dodala obrázek křivky z osciloskopu. Proto ten popis s dvoukanálovým osciloskopem. Vektor je vektor, ale myslel jsem si, že na těch dvou sinusovkách je názorně vidět fázový posuv proudu vůči napětí a dá se i poznat, která část proudu vytváří činný, a která jalový výkon.
Samozřejmě je to veeelmi zjednodušené jen pro názornost. Nechtěl jsem psát vědecký článek, jen Ti naznačit, když jsi už použila tu křivku, k čemu se ten osciloskop dá použít. Pokud bys chtěla, aby se na stínítku obrazovky nakreslil vektor, není to problém. Ale je to trošku složitější.
K tomu jsi dodala obrázek křivky z osciloskopu. Proto ten popis s dvoukanálovým osciloskopem. Vektor je vektor, ale myslel jsem si, že na těch dvou sinusovkách je názorně vidět fázový posuv proudu vůči napětí a dá se i poznat, která část proudu vytváří činný, a která jalový výkon.
Samozřejmě je to veeelmi zjednodušené jen pro názornost. Nechtěl jsem psát vědecký článek, jen Ti naznačit, když jsi už použila tu křivku, k čemu se ten osciloskop dá použít. Pokud bys chtěla, aby se na stínítku obrazovky nakreslil vektor, není to problém. Ale je to trošku složitější.
Celerone, ten smajlík měl naznačit, že jde o pokus o žert. Pochopitelně že ten jeden kondík řádu mikrofaradů pochopitelně nevykompenzuje jalovinu řádu kVAr ů. Na druhé straně, slušný výrobce by do takto "žravých" výrobků s elektromotory měl dávat alespoň část kapacity pro kompenzaci cos φ. Za ty hříšné peníze...
"Kompenzák" jsme měli v rozvodně, vím, jak vypadá. Kolik Kčs stál, opravdu netuším. Ale v nové rozvodně VN z roku 2006 s čtyřmi MWovými dvojčaty byl plně automatický digitální, uzavřený, ke kterému jsme neměli přístup. Byl ještě v záruce, tak nevím ani jak vypadá, ani kolik stál. Celá fabrika měla instalovaný příkon cca 5 MW, a počítám, že pár aut by za něj bylo. Celá rekonstrukce fabriky stála 1000 000 000, tedy jednu miliardu Kč.
"Kompenzák" jsme měli v rozvodně, vím, jak vypadá. Kolik Kčs stál, opravdu netuším. Ale v nové rozvodně VN z roku 2006 s čtyřmi MWovými dvojčaty byl plně automatický digitální, uzavřený, ke kterému jsme neměli přístup. Byl ještě v záruce, tak nevím ani jak vypadá, ani kolik stál. Celá fabrika měla instalovaný příkon cca 5 MW, a počítám, že pár aut by za něj bylo. Celá rekonstrukce fabriky stála 1000 000 000, tedy jednu miliardu Kč.