Nene termite, tos blbě odhad. Už bys moh vědět za tu dobu, že zrovna něčím podobným se neživím, ani bych se živit nechtěl.
Ale - mám nějaký, možná dvacetiletý zkušenosti se zálohováním rozhlasu do funkce evakuačního, prakticky v jakejchkoli podmínkách a už jsme to řešili i pro středně velkou chemickou výrobu.
NIKDE, dokonce ani sám velkej Philips to NIKDE neřeší tak, že po delším výpadku by mělo okamžitě následovat nabíjení plným dovoleným proudem a co nejrychleji zpět na plnou kapacitu.
To totiž stacionárním, tzv. staničním akumulátorům dokonce i škodí a např. sama velká Varta /v dobrým/ doporučuje jejich stabiláky dobíjet proudem velikosti max. 1/20 ampérhodinové kapacity. Asi vědí proč, ne?
Právě už z tohoto pohledu pokládám za čirou pitomost ihned po skončení výpadku akumulátory ládovat desetinou či víc, jak je u startováků běžné.
Kromě toho - pokud bude výpadek delší, než je ampérhodinová schopnost akumulátoru a síť Ti ani pak nenaskočí, co budeš dělat ? Systém Ti po 8-10h klekne na vybitý akumulátor a dál hovno hovno, zlatá rybko. Bezpečáci od Philipse to řeší startem motorgenerátoru v momentu, kdy je vyčerpáno přesně 70% energie zálohovacího akumulátoru. Ten pak logicky nemusí mít tak brutální kapacitu na mnoho hodin chodu - a logicky ani pak nepotřebuje zdroj tak vysokého dobíjecího proudu. Ale je nutný, aby byl aku v perfektním stavu, pravidelně testovanej na kapacitu a aby systém nedostával mylný informace o jeho stavu, kterej je ve skutečnosti mnohem horší a jen to někdo ojebal.
A není bez zajímavosti, že všecky tyhle info o stavu systému i aku dostává řídicí jednotka v čistě analogový, tedy spojitý formě a až systém, který jede s nějakým vizuálem, si to zpracuje a kalibruje to.
V řídicím kompu je opravdu jen to nejnutnější, nejsou tam běžný OS, ale jede to pod nějakou formou vizualizace, jejíž název ani neznám. Hodně dlouho se používaly tzv. průmyslové PC s extra OS bez návaznosti na cokoli komerčního, napájení všeho okolo vč. převodníků jednotně 24V DC a většina důležitých-výkonných funkcí byla pod DOSem...
Ono se taky může stát /za extrémních podmínek/, že motorgenerátor nenaskočí včas, po chvilce chcípne kvůli zavzdušnění, anebo taky po čtyřech regulérních systémových pokusech nenaskočí vůbec.
Pak musí v celým systému zbýt ještě dost energie i na to, aby si systém vlastní energií i vlastním prostředkem přivolal k motorgenerátoru zásah člověka. Profíci to mají fakt vychytaný, to bys čuměl...
Vem si evakuační rozhlasový zařízení jako autonomní komplex, s příkonem třeba 2kVA při varovném signálu. Kolik by bylo potřeba kapacity, aby to bylo možný zálohovat na např. deset hodin pohotovostního chodu, kdy to bere třeba 200VA a poměru doby hlášení/pohotovost např. 1:5 ? To prostě není ani finančně únosný, dimenzovat to na deset hodin plnýho příkonu, to je hloupost a nikdo to nedělá.
Jsou na to celkem podrobný předpisy a je jich kúrva hodně. V něčem jsou úplně nahovno, něco vůbec neřeší a v něčem absurdně přísný. Ale to je asi u všeho, když se do předpisů začne srát někdo, kdo ve skutečnosti ten obor vůbec nikdy nedělal, ani to nezná a je to teoretik.
Zkus se na to podívat i takhle a neber přitom v úvahu, že máš náhodou nějaký akumulátory zadara. Zkus to řešit tak, jako bys neměl.
Vidím to tak, že praktická neexistence kompaktních, zálohovacích modulů pro takhle vysoký proudy není na trhu proto, že ani velcí, ale fakt profíci od filipesa nepotřebují takhle velký kapacity akumulátorů a dobíjet je okamžitě tak vysokými proudy - to je asi tak celý.
I u té evakuace, se špičkovým příkonem v aktivním stavu 2kVA /cca 30s provozu/ nebývá u případných měničů větší stacionární akumulátor, než 24V či 48V/100Ah. Jednak proto, že ten příkon je jen ve špičkách modulace, není trvalý a jednak i pro celkem krátký čas provozu, kdy druhé hlášení už je fakticky zbytečné, páč není pro koho hlásit, krysy už zdrhly

A koneckonců i účinnost systému je i přes nějaký transformace nahoru apod. poměrně vysoká, až 85% a proto odběr i při takovým výkonu není zas o tolik větší, než výstupní výkon.
Nic se nikde na napájecí straně nemění ani netransformuje - vše je napájeno jedním napětím, podle velikosti systému buď 24V, nebo 48V DC a pokud některej komponent potřebuje míň či víc, tak si to udělá vlastním DC/DC měničem odpovídajícího výkonu. Ale ty největší žrouty /déčkový konce/ jsou zásadně napájený ze sítě přes spínaný zdroje a při výpadku pak přímo DC napětím celého systému. Jak jsem napsal, účinnost to má velkou, pokud je to modernější systém.
Ale už jsme zálohovali i velký vrábelský AUAčko

s účinností 50%, protože analog. Porichtovanou, 4kVA fakt dobrou UPSkou pro servery, stabiláky 48V Varta - dodnes to funguje čoveče, už přes 5 let a s původním aku. Dobastlila se pouze přepínací automatika, protože nic hotového na tento účel pochopitelně taky koupit nejde, včetně rozumného dobíječe pro stabiláky.
Je to takovej pohled na druhou stranu - možná v něčem i životně důležitější, než je kamerovej systém, co víceméně jen hlídá a monitoruje.
Sám kamerák lidi z baráků či od zařízení nevyžene, kdežto elektronický hlášení a elektrický houkání, pakliže systém negeneruje falešný poplachy, ten jo. A většinou /jako v tý chemičce/ ho lidi berou vážně.
A je nutný, aby byl schopnej provozu i dost dlouho po evakuaci, např. kvůli hasičům, nebo přenosu důležité informace jinam.
V chemičce sice motorgenerátory jsou a ne málo /kvůli chlazení a míchání při výpadkách sítě apod./, ale varovný systém už z principu musí fungovat naprosto autonomně - ne být závislej na generátoru, kterej může zkolabovat kvůli něčemu, na co se údržba prostě 🤐 - však víme, jak to tady léta chodí...
Sám jsem to viděl na absolutně profesionálním přístupu lidí z Bosche a od Philipse, jehož zařízení bezpečnostní divize Bosch využívá skoro zásadně.
Byla to docela dobrá škola a třebaže jsem jako starej praktik některý věci považoval za úsměvný, tak po čase se potvrdilo, že ty hošové to mají taky vyzkoušený, ale mnohokrát jinak i jinde.
Třeba jsem byl vysmátej z toho, že používaj u 1kW/100V D-konce na zapínání dílčích 100V linek /5/ pro každou z nich dvě, úplně samostatný 16A relátka a ještě mají zdvojený kontakty. Ačkoli by na zapnutí potřebnýho výkonu by bohatě stačilo jedno a kontakt jeden.
Ale ty skutečný profíci maj svoje zkušenosti a vědí, že ten hajzl kontakt či cívka mohou v tom nejblbějším možným momentu nesepnout..
Ovládají to něčím mezi RS485 a DMX512, je to takovej hybrid, upravenej protokolem na konkrétní účel a je to vysoce spolehlivý, třebaže z dnešního pohledu asi zastaralý. Jo - a absolutně nic, kromě GSM modulu tam není bezdrátový, fakt nic.
Je to asi jeden z mála oborů, kde se drží osvědčených věcí, který netřeba "vylepšovat" a měnit, pokud spolehlivě fungujou.
Tak jestli použiješ něco hotového od rejže, aspoň to pak přeosaď na slušnej materiál - jistota, že se to nevysere, se přeci jen o dost zvýší.