Anténa rádia
Moderátor: Moderátoři
Anténa rádia
Máme v klubovně udělaný audiosystém z autorádia. Mám vyvedený obyčejný drát (cca 2 m) jakožto anténu, i přesto autorádio nechytne žádnou stanici, vše šumí (je zde špatný signál). Drát antény mohu prodloužit až na střechu, na kterou jej mohu připevnit, je plechová. Pomůže to? Nebo by byla lepší nějaká anténa, jako bývá např. na autě? A stačí jen ten drát, nebo by byl lepší koaxiál?
Díky.
Anténa může být tvořena dvěma dráty asi 80cm (dipol) připojenými do BLUNu členu (symetrizační člen) a od něj koaxiální kabel se správnými koncovkami. Pokud to odflákneš, bude výsledek horší.
Snad jedině to zjednodušit a na koax u těch dvou drátů, tvořících dipol, navléknout feritové prstýnky (toroidy). Ale záleží, jaké seženeš. Některé se tam neprojeví a to je špatně.
Každopádně je třeba pásmo "prohledat" ručně s krokem 100kHz a nenechávat to na automatice, neboť ta si často se zrcadly a různými odrazy neví rady a nezastaví.
Pan majitel by nám měl aspoň naznačit, čím rádio napájí.
Někdy se stávalo, že autorádio prakticky "ohluchlo" jen pouhým propojením s externím autozesilovačem /nevalné kvality/.
Silně zarušená analogová zem vstupů zesilovače spolehlivě prolezla přes stínění propojovacích kabelů do rádia a tam páchala čóromóro, něco se přidalo i cestou, protože nesymetrika.
To samý páchal vstup měniče autozesilovače s palubní sítí auta, protože v jednom, zpravidla nejmíň šikovném bodě se prostě plusy i země obou komponentů vždy sejdou.
A velice omezeně platí obecně tradovaná poučka, že napájení rádia i zesilovačů včetně zemí MUSÍ zásadně vycházet přímo ze svorek akumulátoru.
Takže hvízdání alternátorů podle otáček z reproduktorů, připojených k autozesilovači byl spíš ten nejmírnější následek, řešitelný bezezbytku oddělovacími trafky. Horší následek byla právě ta ztráta citlivosti, neboť rušení výkonných měničů je velmi širokopásmové, intenzivní a na vstupní straně do měniče je odstranitelné jen důkladným filtrem, který ale stojí peníze - a mluvíme o lacinějších zesilovačích...
U složitějších soustav, s třemi a více výkonnými střepy tohle byla práce doslova na několik dní, aby to bylo poslouchatelný a navíc velmi frustrující, neboť prvních 5-6 pokusů dopadalo buď nijak, nebo se to ještě zhoršilo
Často to dopadlo upálenými zemními cestami na deskách zesíků, když někdo z těch "chytřejších" odpojí -12V do měniče a prožene napájecí proud přes země cinchů. Ani bych ty případy snad nespočítal.
Ne vždycky je zem měniče a zem zesilovačů oddělená velkým odporem a paralelním kondem, nebo úplně. Často tam bývá větší odpor 2R2-3R3, přes který měnič ještě nastartuje - tohle řešení dost zjednoduší blokování měniče při poruše konců, ušetří se optron i kupa malých tranzistorů.
Na jednom laciným zesíku třeba dolar, na půlmiliónu zesíků už ale $ 0,5M...
Někdy jsem poznal až proti světlu, že tam kdysi byl zemní spoj, jen podle dlouhého průsvitného pásu v nepájivce. Totál odpar, muselo být smradu jak v pekle a nikomu z těch frajerů to nepřišlo divný.
Nebo taky šlusy "zemí" repráků na země cinchů - to samý bleděmodrý.
Ne vždycky je totiž označený minus reproduktorového výstupu skutečně zemí zesilovače.
Často /v 95%/ je kvůli jednoduchýmu můstkování /s trvalou interní fázovou inverzí jednoho kanálu a bez složitýho přepínání/ na výstupní svorkovnici pro reproduktory jeden kanál přehozený v polaritě. Jinak řečeno - jeden z výstupů, ten invertovanej a označenej minusem, je ve skutečnosti živák z konce..
Musíme počkat, až se pan tazatel milostivě vyjádří, čím to vlastně krmí a pak mu třeba poradíme špuli a kyblíky na výstup, nebo stínicí krabičku.
Autorádia /pokud je to autorádio/ běžně snášejí 16 i 17V nezapnutý, takže se dá velice dobře použít i nestabilizovanej zdroj, třeba s bývalým, bazarovým 11,5V toroidem od halogenek.
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Na výstup stačilo dát můstek a 4700uF kondenzátor (ten jsem zebral z čehosi). paralelně ke všem nohám můstku jsem nabastlil 100nF kondenzátorky a rádio vesele hraje (cca asi 15 let) a stanic i tady v garáži je požehnaně.
To 8V trafo dá po usměrnění kolem 12V při běžným poslechu (volume na dvou hodinách)
Skvěle citlivý kousek, tedy jen když se zrovna dotýkal uvedený přívod AVC do vstupní jednotky. Byl utržený na základní desce a nějakou tu hodinu mi trvalo, než jsem na něj přišel. Se sundanými kryty totiž to rádio hrálo, to až se po nasazení krytů deska nějak pokroutila, začalo vynechávat. Důležité ale bylo, že nemělo klíčovač poruch, takže nezmlklo při rušení nějakým pulsním měničem, jen to rušení reprodukovalo, takže se zdroj rušení hledal líp.
- Přílohy
-
VKV.jpg- (111.05 KiB) Staženo 192 x
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Z těmito šváby si spíš vyhrají programátoři, než bastlíři.
Dokonce jsem viděl SDR rádio laděný klasickým potenciometrem. Viz jeden hranatý radiobudík od SONY a kdesi tady probíraný kapesní GRUNDIG a PANASONIC.
Vysledoval jsem i dost divné chování oproti klasickým analogovým přijímačům, třeba i napěťově laděným. Po zapnutí si přijímací část nějaké cca 2s "učesává peří" za doprovodu neurčitých praskotů, které ale rázem zmizí a reprodukce je pak zcela čistá.