Gramofón Tesla MC600Q, netočí sa tanier
Moderátor: Moderátoři
Takže, konečně jsem se po delší době dostal zase k MC600Q... A záhada vyřešena. Pomohl mi Leoš, když napsal že nejsou příliš kvalitní pertinaxové trimry, takže jsem je znovu měřil, ale pod napětím (při měření bez napětí byly OK) a trimr P2 na desce řízení motoru občas vykazoval zákmit, takže jsem jej vyměnil, nstavil obvod a gramofon jede. Jen se mi nějak nezdá rozjíždění talíře, s jiným motorem to nedělá (motorů M400 mám více), takže se chystám změřit odebíraný proud při různém napájecím napětí, třeba na 4 kusech motoru, po zjištěných výsledcích budu točit s trimrama na desce motoru která je problémová. Na tom problémovém motoru je jeden trim hodně u kraje, tipuju že bude budící proud malý a proto trvá, než se talíř rozjede. Na ostatních deskách jsou trimry více méně ve středu dráhy. Pokud se ale pletu, a trimry jsou k něčemu jinému, nebo existuje způsob jejich správného nastavení, rád se nechám poučit.
-
Hubert_79
- Příspěvky: 8066
- Registrován: 24 pro 2017, 00:00
- Bydliště: Praha 6 - Petřiny
- Kontaktovat uživatele:
Jak to tady pročítám - ten MC600Q nebyl moc "zázrak"... Na inzercích jsou jich mraky, buď krámy co nefungujou, nebo (IMHO) přestřeleně drahý funkční kousky.
Jak na tom ale je MC400? Ten jsem pár let zpátky koupil (1400,- Kč), fungoval, jen i při maximálním vytočení potenciometru PITCH to hrálo pomalu. Stačilo uvnitř poštelovat dva trimry na rychlost a funguje furt jak za mlada. No a pro jistotu jsem si koupil ještě jeden (bez sub a talíře) na díly do zálohy.
Jak na tom ale je MC400? Ten jsem pár let zpátky koupil (1400,- Kč), fungoval, jen i při maximálním vytočení potenciometru PITCH to hrálo pomalu. Stačilo uvnitř poštelovat dva trimry na rychlost a funguje furt jak za mlada. No a pro jistotu jsem si koupil ještě jeden (bez sub a talíře) na díly do zálohy.
Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí!
Pokud by MC600Q poskládali ze součástek, které by svou kvalitou odpovídaly třídě a ceně toho gramofonu, tak by jely dodnes a všecky.
Stačily trochu kvalitnější elektrolyty, blokovací keramika a stabilní keramický trimry. Všecko bylo dosažitelný buď v rámci RVHP /elyty, blokovací keramika/, nebo z tuzemských zdrojů /ony trimry/.
Polovodiče v tom stroji odcházejí jen výjimečně a pokud ano, je to zase "zásluhou" mizerných pasivů.
Pokavad se probije skoro do zkratu blokovací supermit a odesere to KDčko ve stáblu, tak to přeci není vina toho KDčka..
Hodně nefunkčních či částečně funkčních MC600Q, co jsou v oběhu, dojebali buď původní majitelé, nebo nezkušení bastlíři, kterým to bylo svěřeno "k opravě". Původně drobná závada, odstranitelná snadno a levně, se rozroste na kupu závad včetně řetězových, co si tam laik vyloženě naseká sám, neuváženou výměnou součástek, které nebylo vůbec třeba měnit.
Ale dočetl se na internetech
že "vyměň úplně všecky elektrolyty", když se to pak ještě zhorší, tak jsou jistě na vině mizerné odpory TR212, posléze určitě mizerné cmosy a už to jede...
Stačily trochu kvalitnější elektrolyty, blokovací keramika a stabilní keramický trimry. Všecko bylo dosažitelný buď v rámci RVHP /elyty, blokovací keramika/, nebo z tuzemských zdrojů /ony trimry/.
Polovodiče v tom stroji odcházejí jen výjimečně a pokud ano, je to zase "zásluhou" mizerných pasivů.
Pokavad se probije skoro do zkratu blokovací supermit a odesere to KDčko ve stáblu, tak to přeci není vina toho KDčka..
Hodně nefunkčních či částečně funkčních MC600Q, co jsou v oběhu, dojebali buď původní majitelé, nebo nezkušení bastlíři, kterým to bylo svěřeno "k opravě". Původně drobná závada, odstranitelná snadno a levně, se rozroste na kupu závad včetně řetězových, co si tam laik vyloženě naseká sám, neuváženou výměnou součástek, které nebylo vůbec třeba měnit.
Ale dočetl se na internetech
že "vyměň úplně všecky elektrolyty", když se to pak ještě zhorší, tak jsou jistě na vině mizerné odpory TR212, posléze určitě mizerné cmosy a už to jede...- Přílohy
-
MDA1533.jpg- (33.93 KiB) Staženo 279 x
Teorie se potvrdila. Měřením dvou dobrých motorů jsem zjistil, že odběr se plynule mění mezi kladnou a zápornou větví 15V při napětí v bodě C 8,5V, v závislosti na pootočení magnetu. Rozsah je přibližně -0,1A - -0,65A/+0,1A - +0,65A, u motoru kterému dlouho trvalo roztočení talíře byl rozsah přibližně -0,1A - -0,25A/+0,1A - +0,8A, trimrama jsem to seřídil na první uvedené hodnoty a jede perfektně. Ten čtvrtý testovaný byl taky trochu mimo - záporná větev brala max -0,4A, takže jsem ho taky doladill a u všech čtyřech testovaných motorů se talíř vždy roztočí ještě před tím, než přenoska dojede do půlky dráhy vzdálenosti mezi ramínkem v "home" pozici a okrajem talíře. U toho nejhoršího motoru se otáčky stabilizovaly až když jehla byla v náběhové drážce.
Jako nové trimry jsi použil který typ a druh, Tome?
Něco málo k tranzistorům v MC600Q:
V jedné, dávno opravované jsem ve stáblu i v koncích pro motor preventivně měnil původně Litovlí osazené, polské BD135/136.
BD Unitra-Cemi mají světlešedé pouzdro z měkkého plastu, stříbřené, divně měkké vývody a značení jen číslem. Měnil jsem všecky za KD135/136.
Ve stabilizátoru byly totiž tyhle BD "upečené". Nebyla to jejich vina - ten plech, kterým jsou chlazené, byl od půlky křivý jaksviňa. Asi byl po smontování celého zdrojového bloku vyhlý ven, tak ho po montáži někdo dotlačil směrem k plošňáku. Ten plech se ale ohnul zhruba na úrovni děr pro tranzistory, takže dosedací plochy byly v luftě. Nebylo to moc na první pohled vidět, až po komplet rozebrání celého zdroje, až byl celý plech bokem. Měnil jsem tehda i propocené blokovací supermity za novější, hradecké modré monolitky 100n/50V. Nevím, zda všichni vědí, o které jde - bylo dvojí, modré vzhledové provedení, ale oboje stejně dobré. Začal je jako úplně první používat Stropkov a pak někdo od počítačů.
A když už se měnil zdroj, tak všecky ostatní BD taky jedním vrzem za Teslu.
Všiml jsem si tehdy, že se talíř po této preventivní výměně /bez jakéhokoli dalšího štelování!/ rozbíhá s viditelně "větším švungem", než s původními šedými polskými BDčky.
Překvapivé zjištění, že bez štelování stačí vyměnit aktuálně osazené tranzistory za dokumentací předepsané - a naráz je úplně pryč zakňourání regulační smyčky při nájezdu hrotu do drážky s modulací!
Vysvětlilo se to až následným porovnáním Ucesat polských BD a našich KD. Některé z KD135 měly totiž Ucesat při stejném proudu a stejné betě téměř poloviční Ucesat oproti Polákům!
To asi i vysvětluje, proč se tyhle šedivé BD139/140 taky vyloženě upékaly v silnějších polských zesilovačích řady PW7 a PW9, co měly na koncích "velké" TO3 tranzistory, jako třeba Tungsramy 2N3055 a tedy měly i velký odběr bázového proudu z budiče/inverze.
Taky televizáci v práci nadávali /oni teda nadávali furt na něco/, když jim zásobovač nafasoval namísto našich KF469 či německých SF358 šedivé polské BF458 a BF459. Asi k tomu byl nějaký pádný důvod, proč je nechtěli.
Ještě bych hrstku těch polských, šedých originálů našel.
Nechával jsem je jakože "až bude hodně zle", ale tak zle ještě nebylo, abych je musel nutně použít a krom toho žádné echt polské aparáty skoro nerestauruju. Nebo teda ne s ohledem na zachování původního osazení. To by totiž nejel ani jeden, nejen kvůli mizerným výkonovým polovodičům.
Polské radiální elyty v modré, zelené a šedé smršťovce, značené Elwa-Tewa či tak jaksi, to teda je dílo!
Něco málo k tranzistorům v MC600Q:
V jedné, dávno opravované jsem ve stáblu i v koncích pro motor preventivně měnil původně Litovlí osazené, polské BD135/136.
BD Unitra-Cemi mají světlešedé pouzdro z měkkého plastu, stříbřené, divně měkké vývody a značení jen číslem. Měnil jsem všecky za KD135/136.
Ve stabilizátoru byly totiž tyhle BD "upečené". Nebyla to jejich vina - ten plech, kterým jsou chlazené, byl od půlky křivý jaksviňa. Asi byl po smontování celého zdrojového bloku vyhlý ven, tak ho po montáži někdo dotlačil směrem k plošňáku. Ten plech se ale ohnul zhruba na úrovni děr pro tranzistory, takže dosedací plochy byly v luftě. Nebylo to moc na první pohled vidět, až po komplet rozebrání celého zdroje, až byl celý plech bokem. Měnil jsem tehda i propocené blokovací supermity za novější, hradecké modré monolitky 100n/50V. Nevím, zda všichni vědí, o které jde - bylo dvojí, modré vzhledové provedení, ale oboje stejně dobré. Začal je jako úplně první používat Stropkov a pak někdo od počítačů.
A když už se měnil zdroj, tak všecky ostatní BD taky jedním vrzem za Teslu.
Všiml jsem si tehdy, že se talíř po této preventivní výměně /bez jakéhokoli dalšího štelování!/ rozbíhá s viditelně "větším švungem", než s původními šedými polskými BDčky.
Překvapivé zjištění, že bez štelování stačí vyměnit aktuálně osazené tranzistory za dokumentací předepsané - a naráz je úplně pryč zakňourání regulační smyčky při nájezdu hrotu do drážky s modulací!
Vysvětlilo se to až následným porovnáním Ucesat polských BD a našich KD. Některé z KD135 měly totiž Ucesat při stejném proudu a stejné betě téměř poloviční Ucesat oproti Polákům!
To asi i vysvětluje, proč se tyhle šedivé BD139/140 taky vyloženě upékaly v silnějších polských zesilovačích řady PW7 a PW9, co měly na koncích "velké" TO3 tranzistory, jako třeba Tungsramy 2N3055 a tedy měly i velký odběr bázového proudu z budiče/inverze.
Taky televizáci v práci nadávali /oni teda nadávali furt na něco/, když jim zásobovač nafasoval namísto našich KF469 či německých SF358 šedivé polské BF458 a BF459. Asi k tomu byl nějaký pádný důvod, proč je nechtěli.
Ještě bych hrstku těch polských, šedých originálů našel.
Nechával jsem je jakože "až bude hodně zle"
, ale tak zle ještě nebylo, abych je musel nutně použít a krom toho žádné echt polské aparáty skoro nerestauruju. Nebo teda ne s ohledem na zachování původního osazení. To by totiž nejel ani jeden, nejen kvůli mizerným výkonovým polovodičům.
Polské radiální elyty v modré, zelené a šedé smršťovce, značené Elwa-Tewa či tak jaksi, to teda je dílo!
Jediný trimr, co jsem vymenil, byl výše zmiňovaný P2 na desce řízení motoru a nahradil jsem jej nějakým dobovým plastovým trimrem Iskra, byl nový, 1k5. Jinak došlo samozřejmě k výměně vyschlých elytů, to je ale standard... Těchto grmofonů mi prošlo rukama několik a nikdy jsem tak nějak neřešil kroutící moment motoru. Pravdou je, že u toho mého, co hraju, se talíř vždy sice roztočil později, ale otáčky držel. Až do osudového dne. Vyschlé kondíky ano, ale ten trimr... Pro mě poučení, při jakékoli další opravě MC600Q budu automaticky kontrolovat průběh odběru motoru, pro zachování maximálního kroutícího momentu a stability. A taky kontrola trimrů pod napětím, pokud by okolní součástky byly dobré. Škoda, že není k dispozici dokumentace a nastavovací předpis výrobce, ušetřilo by to spustu práce nejen mě, ale i spoustě dalším lidem. Možná, že kdyby taková dokumentace k dispozici byla, zachránilo by se o něco více gramofonů před zásahem stylu "zkusím potočit tímhle, a vyměním tento kondík"...
Bohužel - servisní manuál k MC600Q jako takový, v "pravém" provedení, tedy v takovém, co obsahuje všecky podrobnosti pro servisáky, už prostě nestihl vyjít. Existuje jen ten soubor schémat, co byl přiložen k návodu.
Oni toho v Litovlu nestihli víc - například od velmi složité AZS224 nebylo a není nic, zase až na povinný soubor schémat na A3, přikládaných k návodu ke zneužití.
Já ještě z Litovle zachránil nějaké jejich výrobní výkresy /od AZS224 a 225/, ale tam jsou jen podrobné pokládačky pro výrobu a některé další postupy, pokládačky ale bez podtisku spojů.
Ale k MC600Q nemám papírově taky vůbec nic navíc, jenom svoje poznámky ohledně "špeků", z nichž většinu jsem tady už stejně vyslepičil. Něco víc o řídícím obvodu bude vědět judeware.
Podobně se to dělo u nejposlednějších vrábelských výrobků, prostě se dokumentace už nestihla vypracovat či zkompletovat. Tak např. neexistuje ani čárka od výborného mobilního pultu AUA4122 a také třeba od PA mixpultů AZL posledních verzí žádná dokumentace není. Od jejich předchozí verze z r. 87 je dost odfláknutá. Některé jejich novější, ale i starší zesilovače z 80.let /TB500, TT300, světelný efekty apod./ nevyjímaje. Prostě nic nevydali a poraďte si, jak umíte.
Docela by mě v té souvislosti zajímalo, podle čeho zrovna vojáci ty mnohé TB500 opravovali a štelovali, Vráble jich pro ně vyrobili dost. Nikdy jsem od nich neviděl nic, než celkové schéma A3 a hlavní háklivý záležitosti jsem měřil a šteloval podle ADJ636A, ze kterých TB vychází.
Je to bordel prostě.
Uživatel judeware myslím chystal vydání nějakého souboru poznámek právě k MC600Q, ale nevíme, jak je s tím daleko.
Podle projevu závady bych si tipl na něco hodně uhnutého v regulační smyčce či v závěsu, ale klidně může být příčinou jeden zasratý keramičák za padoš. Nebo taky některý z koncáků pro motor mohl špičkou ztratit betu /nemusí se rovnou zničit/.
Zpravidla nejdřív a nejčastěji logicky odcházejí součástky, v některém směru namáhané. Výkonem, proudem, špičkami, teplem.
Pokud se to stalo skokově, tipl bych některý výkonový polovodič v obvodu, na který už reg. smyčka nemá přímý vliv a nekontroluje ho zpětně nějakou vazbou. Proto se to tváří jakože v pořádku.
Postupná degradace nějakého blbého kondenzátoru se nikdy neprojeví skokovou změnou vlastností přístroje, ale zhoršuje se to postupně.
Oni toho v Litovlu nestihli víc - například od velmi složité AZS224 nebylo a není nic, zase až na povinný soubor schémat na A3, přikládaných k návodu ke zneužití.
Já ještě z Litovle zachránil nějaké jejich výrobní výkresy /od AZS224 a 225/, ale tam jsou jen podrobné pokládačky pro výrobu a některé další postupy, pokládačky ale bez podtisku spojů.
Ale k MC600Q nemám papírově taky vůbec nic navíc, jenom svoje poznámky ohledně "špeků", z nichž většinu jsem tady už stejně vyslepičil. Něco víc o řídícím obvodu bude vědět judeware.
Podobně se to dělo u nejposlednějších vrábelských výrobků, prostě se dokumentace už nestihla vypracovat či zkompletovat. Tak např. neexistuje ani čárka od výborného mobilního pultu AUA4122 a také třeba od PA mixpultů AZL posledních verzí žádná dokumentace není. Od jejich předchozí verze z r. 87 je dost odfláknutá. Některé jejich novější, ale i starší zesilovače z 80.let /TB500, TT300, světelný efekty apod./ nevyjímaje. Prostě nic nevydali a poraďte si, jak umíte.
Docela by mě v té souvislosti zajímalo, podle čeho zrovna vojáci ty mnohé TB500 opravovali a štelovali, Vráble jich pro ně vyrobili dost. Nikdy jsem od nich neviděl nic, než celkové schéma A3 a hlavní háklivý záležitosti jsem měřil a šteloval podle ADJ636A, ze kterých TB vychází.
Je to bordel prostě.
Uživatel judeware myslím chystal vydání nějakého souboru poznámek právě k MC600Q, ale nevíme, jak je s tím daleko.
Podle projevu závady bych si tipl na něco hodně uhnutého v regulační smyčce či v závěsu, ale klidně může být příčinou jeden zasratý keramičák za padoš. Nebo taky některý z koncáků pro motor mohl špičkou ztratit betu /nemusí se rovnou zničit/.
Zpravidla nejdřív a nejčastěji logicky odcházejí součástky, v některém směru namáhané. Výkonem, proudem, špičkami, teplem.
Pokud se to stalo skokově, tipl bych některý výkonový polovodič v obvodu, na který už reg. smyčka nemá přímý vliv a nekontroluje ho zpětně nějakou vazbou. Proto se to tváří jakože v pořádku.
Postupná degradace nějakého blbého kondenzátoru se nikdy neprojeví skokovou změnou vlastností přístroje, ale zhoršuje se to postupně.
U MC600Q dělá největší problémy filtrace napájení, je dobrý i nahradit trandy v těch filtrech - KD135 - za spolehlivější a míň šumící BD135 až 139 (ten menší šum se projeví jen někde vyšší stabilitou) a taky vyházet blokování - keramiky a dát novější. Samotnej řídící šváb je snad věčnej, občas dělají problémy KD135 v koncích pro motorek - mají moc nízkou betu, BD135 až 139 to jistí taky.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
V jiném vlákně jsem psal, že mám slíbený tenhle stroj. Včera jsem jej dostal a je to smutný pohled. Desku řízení motoru napadl kutil obecný, ale spíš blb.
první co jsem zjistil bylo, že je proražená jedna blokovací keramika ve zdroji a vzala s sebou i pojistku. Preventivně jsem měnil všechny blokovací keramiky a elyty, co mi zajícometr ukáza, že jsou vadné.
Jenže mimo tenhle můj zásah jsem zjistil, že je na ní pájeno a to tak, že dost. Byl měněný řídící obvod, teď je tam TDA1533 a oscilátor kmitá někde kolem 12kHz. Možná proto, že tam jsou místo 270pF jen 100pF. Některé elyty byly měněné, na pozici C18 nebyl pro jistotu žádný. 4001 je Tesla MHB, zbytek nějaké HEF4011. Napětí bylo nastavené na 7V, na 9V nastavit šlo, ale trimr je téměř na konci dráhy. Ale nic nikde nehřeje.
Je nějaká šance to dát dohromady a čím případně začít, nebo bude jen na koukání?
první co jsem zjistil bylo, že je proražená jedna blokovací keramika ve zdroji a vzala s sebou i pojistku. Preventivně jsem měnil všechny blokovací keramiky a elyty, co mi zajícometr ukáza, že jsou vadné.
Jenže mimo tenhle můj zásah jsem zjistil, že je na ní pájeno a to tak, že dost. Byl měněný řídící obvod, teď je tam TDA1533 a oscilátor kmitá někde kolem 12kHz. Možná proto, že tam jsou místo 270pF jen 100pF. Některé elyty byly měněné, na pozici C18 nebyl pro jistotu žádný. 4001 je Tesla MHB, zbytek nějaké HEF4011. Napětí bylo nastavené na 7V, na 9V nastavit šlo, ale trimr je téměř na konci dráhy. Ale nic nikde nehřeje.
Je nějaká šance to dát dohromady a čím případně začít, nebo bude jen na koukání?
Kdyby Edison nevynalezl elektřinu, do teď se díváme na televizi při svíčkách.
Po zkoušení všech rad co jsem tu našel jsem skončil na TDA1533 a jeho oscilátoru. Ten kmitá na nějakém parazitním kmitočtu s amplitudou 0.5V. Objednal jsem nové a uvidím. Krystal jsem otestoval a ten je OK. Takže podle mě je to TDA1533 po smrti.
Při hledání mouder jsem narazil na katalogový list TDA1533, který byl v nějakám starém katalogu Philips. Vypreparovanou část o TDA1533, která má 6 stran jsem dal na ulozto, třeba se bude někomu hodit.
Při hledání mouder jsem narazil na katalogový list TDA1533, který byl v nějakám starém katalogu Philips. Vypreparovanou část o TDA1533, která má 6 stran jsem dal na ulozto, třeba se bude někomu hodit.
Kdyby Edison nevynalezl elektřinu, do teď se díváme na televizi při svíčkách.