Víc. Na těch dvou céčkách udanýho průřezu minimálně 250VA - u "normálních" Si plechů. Ale vzhledem k vyššímu sycení orientovanejch plechů použitejch na ty C-jádra bych se nebál ho nadimenzovat na víc, zhruba 350-400VA. Musí ale bejt volně chlazený.chima píše:...
Podle jádra bych trafo tipoval možná i na 200VA.
....
DC/DC konverter
Moderátor: Moderátoři
A kutilmile - nelituju tě
To moje jsem sice nenašel, ale podoba se tam najde.
http://vprl.ru/index/silovye_unificirov ... seli/0-262
Primární vinutí má průměr vodiče 1mm (možná 1,1).Ostatní napětí co jsem pprvně naměřil jsou o něco nižší.Tam kde předtím bylo 16V je nyní 14,6V, a tak po přepočtu vychází 1,9 zav/V.
Když jsem zkoušel (mylně) primár poprvé, tak se cívka po cca 5min jemně zahřála (vodič 0,2mm nebyl schopen živit ani naprázdno "tlusté" sekundáry)
Dnešní zkouška ukázala, že správný primár o průměru vodiče 1mm to zvládá v pohodě.Takže jak již dříve tady někteří kolegové zpochybnili primární vinutí (0,2mm) měli pravdu.
A ještě musím potvrdit, že podle vývodů skutečně je primár vinut jako první i u tohoto trafa i když dle mého názoru je v podstatě jedno zda se nejdřív vine primár nebo sekundár.
Nyní mám dost uvolněného prostoru na cívce pro dovíjení dalšího sekundáru, s tím, že ho musím trochu přidat, abych dosáhnul požadovaný součet výstupních napětí.
Ještě musím spočítat, jaký součet výstupních proudů mi primární vinutí (1mm) dovolí. Výstupní vinutí mají průměr 2mm a 1,5mm.Jádro má 16cm2.
Tak "zdroj" se mi povedl sestrojit.
Na konec jsem zvolil dva trafa kde přepínám odbočky a po usměrnění spojují s DC/DC konvertorem.
Výstupní napětí jsem schopen nastavit od cca 1,5V až 200V.
volbou trafa a navolením odboček na hrubo nastavím napětí a pomoci potenciometru (regulece DC konvertoru) jemně doladím napětí na požadovanou odnotu.
Proud jsem zkoušel i 5A (jenom chvilku.Odporový drát hodně hřál)
Delší dobu jsem testoval žárovku 24V 21W (bez problému)
Se zátěží výstupní napětí něco poklesne (hlavně u vyššího napětí)- dle potřeby doladím potenciometrem.
Jediný problém je, že když BEZ ZÁTĚŽE navolím nějaké napětí a ihned se rozhodnu na odbočce snížit napětí, to napětí neklesne.
Klesne až když připojím zátěž. To napětí předpokládám drží nabité kondenzátory co jsem zařadil na výstup obou usměrněných traf.
Třeba by se to dalo řešit nějakým vhodným odporem na výstupních svorkách?
- Přílohy
-
IMG_20180502_090417.jpg- (100.59 KiB) Staženo 96 x
-
IMG_20180502_090109.jpg- (106.31 KiB) Staženo 81 x
Zatížení (předzátěž) výstupu zdroje přídavným odporem se běžně dělá. Tím se rychleji vybíjejí kondenzátory na výstupu zdroje a napětí zdroje rychleji reaguje na ovládací prvek (i bez zátěže). Ale nemělo by to vůbec souviset s nabitím či vybitím velkých kondenzátorů na výstupu usměrňovače, neboli na vstupu měniče , jak píšeš.
Navíc předzátěž usnadňuje návrh zdroje z hlediska lepší stability (omezuje kmitání). Má to i nevýhody. Záleží na tom, kde snímáš proud , protože ampérmetr by pak mohl ukazovat proud i když na výstupu zdroje není zátěž.
Dále se odpor hřeje a nelze ho tedy navrhnout příliš malý, i když z hlediska stability zdroje by bylo naopak zapotřebí, aby zatěžoval zdroj hlavně při nízkých napětích.
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Je to pouze náčrtek, později to skreslím úhledněji.
Ve schématu chybí pouze napájení Vm a Am.
- Přílohy
-
schéma zdroje 200V.pdf- (222.96 KiB) Staženo 85 x
Také je zajímavá otázka, co se stane v případě zkratu na výstupu při plném napětí. Přežije DC měnič, až se nějakých 170V z nabitých elytů objeví na jeho svorkách? Pokud dáš paralelně k výstupu DC měniče ochrannou diodu, tak zkratový proud elytů projde skrz ni. Aby to přežila, měla by být bytelná. Možná je dioda uvnitř měniče, ale nemusela by takový šok vydržet. Nulová ochrana proti zkratu je slabina zapojení.
Pokles napětí voltmetru po změně nastavení žádané hodnoty napětí skutečně budeš muset zajistit vhodnými vybíjecími odpory paraleně k vyhlazovacím elytům za usměrňovači. Ale i tak bude odezva dost pomalá, nechceš-li zbytečně topit.
Pokles napětí nad 30V se zatížením je zákonitá vlastnost zapojení a nic s tím neuděláš.
To, že napětí se zátěží pujde dolů mi asi nebude vadit - donastavím si ho na požadovanou hodnotu.Nevím sice jak moc bude zátěž měnit svůj odpor, který ovlivní výst.napětí.To ukáže až praxe.
Proti skratu jsem DC měníč vyzkoušel pouze u napětí 24V 1A , a měnič žije.Takže nějaká skratová pojistka tam asi je.Nevím jak by to dopadlo u vyššího napětí a proudu.Ale na výstupních svorkách DC měniče vyšší napětí než 40 by se nemělo nikdy objevit - nemá jak.
Odpory o jaké hodnotě a jakém výkonu by jsi mi doporučil připojit na ty vyhlazovací kondenzátory? Nevadí, že si chvilku budu muset počkat na změnu výst.napětí.(chvilka=10-20sek)
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Lepší řešení- pomocný zdroj do zkratu lze řešit nějakým jednoduchým levným obvodem, který vřadim do série s ampérmetrem a mám vyřešeno?
Nechci nějak zbytečně zapojení komplikovat. Jediná elektronika je DC konventor což je hotový modul a panelové Vm a Am.
Pokud by však pomocný zdroj do zkratu řešil můj problém a nebylo by třeba celé zapojení nějak složitě předělávat, rád si nechám poradit.
Teď se pustím na tenký led vysoké matematiky a kolegové matematici mě kdyžtak laskavě poopraví:
Existuje veličina nazvaná časová konstanta "tau", což je součin R a C . Rozměr je sekunda. tau =RC[s]
Za dobu 3 tau je nabitý kondenzátor C připojeným odporem R "skoro vybit". "Skoro vybit" znamená na 5% počáteční hodnoty napětí.
Takže když si zvolíš dobu vybití elytů třeba 6s , což jsou 3tau, tak jedno tau je 2s.
Tudíž potřebný odpor bude: R = tau/C
R = 2s/2mF = 1kOhm.
Jelikož máš na vinutí napětí 63V, bude špičkové napětí asi 63V x 1,4 = 88V
Ztrátový výkon na odporu 1k za chodu na nejvyšší odbočku trafa bude P = (U x U)/R = (88V x 88V)/1000Ohm = 7,7W!
Takže musíš zakoupit odpor 1k0 na minimálně 10W! Což je prakticky nesmysl.
Když si ovšem zvolíš 2x delší vybíjecí čas, můžeš zvětšit 2x hodnotu odporu a tím 2x klesne ztrátový výkon. Elyt ani nevybíjíš na nulu, ale jen na nějakou nižší velikost napětí, takže tau si můžeš zvolit delší. Můžeš si sám spočítat vlastní hodnoty odporů.
Zatěžovací zdroj konstantního proudu na napětí 90V je pro tebe zbytečná komplikace a podle mě se tím u tohoto zapojení nic zásadního nezíská. Zapojení tvého zdroje patří svými parametry někam do roku 1965, kdy už byly dostupné výkonové polovodičové diody, tak nemá cenu na něj roubovat moderní prvky.
Stejně si pořád myslím, že první pořádný zkrat ti odpálí ten DC měnič.
Ten vybíjecí čas mne tak nehoní, takže ho klidně prodloužím, pokud to znamená menší odpor.
Obsluhu akorát poučím, že musí při snížovaní napětí na odbočkach trochu počkat.
No a ten zkrat - samostatně DC konertor to zvládá - napětí spadne dolů, ledka se rozsvítí jinou barvou.Ale ve spojení s těmi trafy v zapojení jako celek jsem to nezkoušel.
Asi to ale budu muset risknout ať vím co to udělá, když omylem obsluha škrtne o sebe výstupní svorky při výstupním napětí 130V a proudovém omezení nastavenem na max (což je 9A)
Bojím se ale, že budeš mít pravdu. Už jak jsem testoval s odporovým drátem při napětí kolem 60V a proudu 4A, tak po připojení svorek na zátěž to pěkně jiskřilo.Taková malá svařečka.Raději jsem to vždycky vypínal na hl.vypínači, bo i ty malé kolébkové páčkové přepínače si "stěžovaly".A při tom stejnosměrném napětí by asi dlouho nevydržely.
Kontakty na přepínačích jsem sice zdvojil, ale ty 4A je na ně už trochu moc.Myslím, že na nich psali 10(4)A.
Uvidíme, až bude čas, polaboruju a dám vědět, jak to dopadlo.
Díky