Transiwatt 3

Zpráva

sinclair · #31 Příspěvek od **sinclair** » 14 kvě 2018, 23:41

Tak jednoduchý to zase není.
Patent na rozum nemá nikdo, ale za vším svinstvem vždycky hledej prachy.
Proto se dneska jeví teslácký DIN konektor ve slušným stavu jako mnohem spolehlivější, než poniklovaná, při pájení se tavící rejže.
U nf signálu ta doteková plocha není to podstatné. Podstatná je povrchová úprava a hned potom tlak dutinek na kolíky vidlic.
Který je u DINu mnohem vyšší, než u běžný rejže. Takže ten přechoďák bych nechal radši být

Tak si uvědomuju, že při tom počtu aparátů ve sbírce a počtu káblů za nimi v regále musí být těch DINek u mě v provozu ne desítky, ale spíš stovky..
Dost dobře si nedovedu představit, že by to všecko bylo propojený tím rejžovým sajrajtem.
A kvalitní, opravdu pozlacený, jeden pár zásuvka-vidlice cinch vyjde na 150-Kč...

Hubert_79 · #32 Příspěvek od **Hubert_79** » 14 kvě 2018, 23:56

Jasný. Mně by taky nenapadlo přístroje propojovat kablíkem, kde ta "zem" je pomalu z alobalu. Všechno, kde mám ty cinche mám popropojovaný káblama, který jsem někdy kolem roku 2000 zakoupil za asi 300,- Kč za pár. Ty, jak jsou tady na titulku: http://data.dexon.cz/profily/hi00_09a.jpg
To už takový průser nebude, ne?

sinclair · #33 Příspěvek od **sinclair** » 15 kvě 2018, 00:11

Oblast konektorů bych asi uzavřel tím, že každý slušně udělaný konektor má svoje výhody.
A naopak - každý odfušovaný šunt, ať je to kterýkoli druh, má jenom samé nevýhody.
Když to přeženu, tak každá oblast/kontinent měl a má nějaký druh konektoru, který je tam prostě používán častěji, než jiný.
V Evropě to byl velmi dlouho standard podle normy DIN. Pokud se všichni evropští výrobci striktně drželi normy zapojování i předepsaných signálových úrovní /a importované výrobky jimi byly vybaveny a adekvátně evropsky zapojeny/, nebyl při vzájemném propojování i velmi různých nf zařízení vůbec žádný problém.
Zařízení od Grundiga šlo jednou DIN5 šňůrou propojit s libovolným Dualem, Philipsem či Telefunkenem, Uherem - čímkoliv. Seděly kolíky a seděly signálové úrovně i charaktery vstupů a výstupů.
Problémy začali jako první dělat právě Japonci.
Aby jejich přístroje byly v Evropě aspoň nějak připojitelné a propojitelné, tak je sice vybavili na těch základních místech DIN konektory, ale bohužel je často zapojili úplně bez ohledů na zapojovací pravidla i signálové úrovně podle zvyklostí a hlavně normy DIN.

Kremik · #34 Příspěvek od **Kremik** » 15 kvě 2018, 21:07

Hubert_79 > Bavíme se tady o konektorech pro nf techniku. Tyto konektory by měly umožnit rozumnému uživateli konektory zapojovat v zapnutém stavu. Nejde jen o to přehazování "hlava nehlava", ale při různé práci je třeba i často přepojovat. Osciloskop přece taky nebudeš vypínat před každým přiložením hrotu na spoj. Něco se prostě dělá "za živa". Návody AV přístrojů jsou psány především pro lajky, ti jsou schopní vymyslet ledacos, proto je lepší uvést, ať propojují pouze vypnuté přístroje. Jinou kapitolou jsou např. PC komponenty, tam je vhodné vypínat, ovšem i zde jsme pokročili, třeba USB, zde už se nic nepoškodí, "jen" se dá přijít o data.
No a cinch je prostě cinch. I kdyby stál jeden třeba pětikilo, vždy propojí napřed živý vývod, potom zem. Nemluvím o šmejdech, ty jsou blbé, ať je konektor jakýkoli. Zvláštní místo zde zaujímá konektor SCART. Původně snad i nadějný konektor se dnes vyrábí v tak zmršené podobě, že to překonává snad všechny jiné konektorové šmejdy. Až se mi zdá, že zde nesehrála roli pouze touha ušetřit, ale taky vyřadit z provozu všechny výrobky, které ho ještě používají.

Hubert_79 · #35 Příspěvek od **Hubert_79** » 15 kvě 2018, 21:24

Kremik > Osciloskop nepoužívám

Cinche jsem myslel použité v domácím hifi, kde to jednou zapojíš a je to. Rozpojování a zapojování se děje jen při vykrámování sestavy ze skříňky a utírání prachu.
Na takové "použití" mi přijde cinch naprosto v pohodě.

sinclair · #36 Příspěvek od **sinclair** » 17 kvě 2018, 14:45

Měl bys vidět, jak po pěti letech provozu v domácnosti vypadá vnější kontaktní plocha zásuvky cinch, co dočasně nebyla používaná a nebyla v ní zasunutá vidlice..
Pak do téhle dočasně nepoužívané zásuvky něco zastrčíš a koleduješ si o pěkný průser, protože pod vrstvou prachu a oxidu to prostě "nechytne zem".
O tomhle "něco málo" vím - když repasuješ i přes 30 let staré, třeba i slušné japonské aparáty, tak je na cinche potřeba vzít nejprv poměrně drsnou chemii, než do těch zásuvek vůbec něco zastrčíš.
Dokonce i z těch, které jsou doopravdy pozlacené /malé procento/ je třeba ten nasedaný bordel opatrně dostat dolů, protože zlata je na nich opravdu jen pár málo mikronů.
To se u nepoužívané DIN zásuvky už z principu stát nemůže, protože stříbřená kontaktní vidlička v zásuvce je ukrytá v dutině výlisku a prach k ní nemůže. Krom toho kontakt zásuvek DIN vždy funguje jako samočistící, protože vidlička v zásuvce vyvíjí na kolík opravdu velký, bodový tlak /není li zásuvka nadměrně opotřebená častým používáním/. U takto často používaných zásuvek DIN je ale možné vidličku kontaktu znovu přinutit ke tlaku i bez rozebírání, zvenku, tenkou ocelovou jehlou - já to dělám starým tenkým měřicím hrotem z ocelového drátu, co byl kdysi poniklovaný, takový šit za pět kaček..
Jediným rizikem u DIN spojení jsou pak jen špinavé kolíky na vidlici - ale jsou většinou také stříbřené. Vidlička v zásuvce velkým tlakem ten bordel z kolíku vidlice prostě shrne bokem

danhard · #37 Příspěvek od **danhard** » 17 kvě 2018, 17:06

Kamarádi hospodský mi občas něco vnutili na opravu. To je ten správnej humus, větráky v počítačích u pokladny vypadaly stejně, jak ty nad kuchyní

Stříbro je po pár letech černý, to není prachem ale kyselým prostředím.

sinclair · #38 Příspěvek od **sinclair** » 17 kvě 2018, 17:24

Jinak ještě ohledně těch Transiwattů, resp. jejich začátků a historie - mám vážný úmysly pořídit opravdu pečlivé, kvalitní skeny zmíněných tří stavebních návodů a popisů /24-26/ s úplně prvními Transiwatty a prvními celotranzistorovými obvody vůbec. To bych doplnil tím, co víceméně souběžně vycházelo /v mírně jiné podobě/ i v AR a RK - vše mám k dispozici v papírových originálech, dobře zachovalých.
Nikdy se mi odborná literatura totiž neflákala po pracovním stole a už vůbec by mě nenapadalo do ní cokoli dopisovat či kreslit, není zaflákaná od kalafuny apod. Maximálně je u článku vložený obyčejnou tužkou psaný lísteček, ve kterých dalších číslech jsou opravy a úpravy.

Dokud to ještě jde - papír těch originálních brožurek i časopisů je už teď hnědooranžový, spíš víc dohněda. Vybouchat z toho opravdu kvalitní čb sken a bez nečistot bude trochu oříšek a čarování s nastavením skeneru.
Tento starý HP ScanJet naštěstí ještě má poměrně široké možnosti nastavení, které už u modernějších skenerů vůbec ovladatelné nejsou.
V rámci "uživatelského komfortu" to zajišťují všelijaký tvrdý automatický nastavení - pohříchu na tyhle starý tisky nedobře použitelný..

Není divu, ohledně toho papíru a jeho barvy - tyto tři příručky pochází z let 1961-1963 a použitý papír nebyl bůhvíco, Rudé právo mělo určitě lepší..
Běžně dostupné skeny těch příruček i AR také nejsou zrovna moc kvalitní /ale pánbůh za ně zaplať/. Dokonce i na oficiálních DVD Amara jsou skeny výtisků z 50-70. let podivně hrubé, se spoustou "nečistot", divně vykousanými okraji kreseb i obrázků.
To se ale asi dá pochopit, datového místa i na DVD není nekonečně mnoho a jako "informativní sken" to asi mnoha lidem stačí.
Je ale např. vyloučený podle DVD Amaro zkusit např. okopírovat motiv původní desky spojů na něco zajímavého staršího. Je to oskenováno opravdu tak nahrubo, že zákonitě při kopírování motivu musí dojít k chybám, vinou doslova chybějících částí spojů i vývodů součástek v hrubém skenu. Už jsem to jednou zkusil a radši jsem z knihovny vytáhl originální výtisk, odkud to bylo i přes zahnědlý papír mnohem jednodušší.

Proto bych se touto cestou rád optal, zda a jak velký je zájem o kvalitní skeny skutečných začátků dobré tranzistorové audiotechniky u nás v ČSSR.
Za Svazarm byl hlavním hybatelem hlavně tedy pan Janda, hned v závěsu následován pány Čermákem, Jurkovičem, Škrovánkem, Felixem, Smetanou, Merhautem, Svobodou, Lábem a dalšími skvělými lidmi, později pracujícími na vývoji a výrobě skutečné, profesionální studiotechniky v Tesle Elektroakustika Bratislava i jinde.
Zpočátku samozřejmě ještě germaniové, jak jinak.
Mám téhle a podobné literatury poměrně velké množství a v ještě dobrém stavu. V audiotechnice "jedu" trvale už fakticky 40 let.
Za taková léta, i když byste nějak moc nechtěli, se takové literatury, jednostranně zaměřené na audio, nashromáždí opravdu hodně.
Bude s tím opravdu hodně práce a tak by mě prostě zajímalo, kolik lidí by o kvalitní elektronické kopie takového materiálu stálo.
Zda vůbec má smysl něco podobného dělat.

sinclair · #39 Příspěvek od **sinclair** » 17 kvě 2018, 18:24

Když jsme se tu dotkli různých oxidací:
Vašku, čím dostáváš z postříbřených dílů černotu?
Mne naučil strejda a učili nás to i na škole /třeba u reléových sad rozhlasových ústředen i jinde u relé/, že je na tu černotu nejlepší trichlor - v kombinaci s tvrdým a nakrátko zastřiženým plochým štětcem. Funguje to vždy bezvadně, ale - trichlorem úplně vysušený stříbrný dotek či povrch je zapotřebí ošetřit proti další následné oxidaci i kvůli tření doteků o sebe. Tam už se ta doporučení hodně různila, počínaje zaleštěním kontaktu nejprv proužkem tvrdého neklíženého papíru, potom přes planžetu přehnutým proužkem jelenicové kůžičky. Pak se doporučovalo onu jelenicovou či kozinovou kůžičku mírně nasytit lehkým petrolejem. Končilo to různými míchanými dryjáky, na který bylo už tehdy těžko sehnat všecky složky.
Já třeba dodnes nevím, co to vlastně je "anilinhydrid", co se měl do jednoho takového konzervačního roztoku přidat v 1% kvůli smáčivosti.
Už na škole nám zakazovali různý Diavy, brzdový kapaliny Syntol a dokonce jsme měli zakázáno používat i tehdejší novinky, Kontox 5, 10, Pegominy 1-2 a různý další sračky.
Ale vždycky z těch doporučení vyšel ten závěr, že kontakt zásadně nemá zůstat po vyčištění trichlorem suchý a že záleží na proudovém zatížení kontaktů a i na napětí na nich, co konkrétně se použije.
Ten trichlor jako čistidlo fungoval opravdu bezvadně na kontaktové svazky jak relé plochých telefonních, tak kulatých univerzálních R65, nebo i "silových" RP81, RP92, RP100, RP102V a dalších.
Kde se to naopak neosvědčilo, byly relé LUN a malá relé ala RP210 a RP400 - tam totiž kontakty drží ve skládaném, plastovém polystyrenovém výlisku, který trichlor velice rychle leptá.
U všech zmíněných starších relé byly izolace pérových svazků vždy poskládány z kombinací pertinaxových izolačních destiček a trubiček, kterým trichlor nikdy neubližuje. Neleptal dokonce ani cívky větších RP100, které jsou podle mě vylisovány z nějaké odrůdy silonu, protože trichlor se jich nikdy ani netknul.

Neosvědčily se vůbec žádné komerčně prodávané roztoky na čištění stříbrných předmětů - účinek sice mají mnohem progresívnější, než trichlor, ale - po určité době dojde, zřejmě vlivem zatečených zbytků těchto roztoků, k ještě masivnějšímu černání onoho postříbřeného předmětu a nezřídka se i stalo, že takový roztok tenký povlak stříbra z nějakého konektorového kontaktu téměř "sežral". Na celostříbrné kontaktní pecky relé jsem tyhle roztoky nikdy ani nezkoušel, nemaje za např. RP100 náhradu, pokud bych ji tím poničil.

Pak by mě ještě zajímalo, čím čistíte např. léty zoxidované, zašlé poniklované části - třeba zrovna povrch poniklovaných zásuvek cinch.
Mně se na to osvědčil méně plasty leptající cyklohexan /jinak je to 95% složka dnes vyráběného čističe Čikuli, zbytek je lehký benzín/, anebo u míň zašlých věcí 96% doktorský líh v kombinaci s drsnějším, lněným páskem ze starého lněného ubrusu či prostěradla.

Byl bych rád, kdybyste sem napsali svoje zkušenosti a postřehy z čištění výše uvedených věcí. Díky!

danhard · #40 Příspěvek od **danhard** » 17 kvě 2018, 18:24

Tak ono dělat nějaké staré tišťáky z předlohy na papíru moc smysl nemá.

Ale třeba taková HaZ bylo dobrý čtění, ty ho máš a ke ztažení nikde není

sinclair · #41 Příspěvek od **sinclair** » 17 kvě 2018, 18:34

Ano, teď už mám HaZ úplně komplet, včetně dlouho chybějících čísel 1-5/1970.
Kdysi dávno jsem je komusi půjčil, nepoznačil komu a to se nemá dělat...
Potvrzuju, je to skvělý čtení, jen si nejsem úplně jistý, že mnozí mladší /bez urážky prosím/, kteří nemají pod kůží zarostlý ten kontext dané doby, tomu budou úplně rozumět.
Ale Teichmannovy teoretické články, rozbory obvodů, nebo Jandova "začátečnická škola" jsou skvělý, stejně tak stavební návody a testy.
Taky dubnový čísla

a Saudkovy komiksy a Kantorkovy "HiFi kresby"

Myslíš Vašku, že bych měl všech pět ročníků, 1967-1971, pečlivě oskenovat?

Celeron · #42 Příspěvek od **Celeron** » 17 kvě 2018, 18:47

sinclair píše: čím dostáváš z postříbřených dílů černotu?
co to vlastně je "anilinhydrid",

Když jsem dělal v početce ČSAD, tak nám v zimě bafali přes noc za oknama hromady náklaďákú. Sálový počítadlo EC1033 mělo kromě zlacenýho procesoru všechny hranový konektory desek stříbřený. Možná tisíce desek. Od tý síry ze spálený nafty spolehlivě zčernaly během roku. Čistilo se to na sucho jelenicí, prošoupat na měď se to nikdy nikomu nepovedlo. Možná byla pod stříbrem ještě další tvrdá bílá vrstva. A nakonec se to přetřelo Silkalem (silikonovej separátorovej volej).
anilinhydrid - to sis možná splet s anilnitridem (anilnitrát). Používalo se to do modelářských detonačních motorků na zvýšení výkonu a stabilizaci chodu.
Hlavně se to používá v doktořině na srdeční a cévní preparáty a jako protijed u otravy kyanidy. Taky to má být fajnovej čuchací fet. Kvůli tomu je nesehnatelnej. :wink:

danhard · #43 Příspěvek od **danhard** » 17 kvě 2018, 18:49

To by bylo záslužný. AR je dostupný všade, sice kvalita a úplnost neurčitá, ale je zede.
Na Radioamatéra před r. 52 jsem dával odkaz, taky ho mám jen částěčně a něco jsem půjčil. Z r.oku 1942 by to byla těď zajisté relikvie, ale ten mi chybí

sinclair · #44 Příspěvek od **sinclair** » 17 kvě 2018, 19:52

Krátké Vlny, faktického předchůdce AR, s nejvyšším nákladem oproti jiným, už bohužel nemám...
Já kokkot drevený, plechom obitý, jsem všechny ročníky KV, až na pár čísel, co byly dvojmo a ve kterých byly uveřejněny články a návody mého tehdejšího kamaráda a učitele, ex-OK2VI, kdysi už v 90. letech daroval jednomu skutečnému, aktivnímu radioamatéru-vysílači ze Zlína, výměnou za dva nové výstupáky do Music 130 a osm nových EL34...
Prostě proto, že většina obsahu mě moc nebrala. Týkala se buď jen vf techniky jako takové /ve válce bez KV či skrytě, samozřejmě/, jednoduchým až primitivním nf věcem ke gramofonům, výpočtům vf obvodů, daty a náhradami starých elektronek. Fakt nic zajímavého.
Anebo v těžkých válečných letech /hlavně po Heydrichovi/ se věnovali z opatrnosti zcela nezávadným tématům a návodům ala "kterak do domácnosti z hovna i několikero bičů uplésti a zapráskati jimi"...

No chyba, ale co už teď.
Radioamatéra a Pacákova Elektronika mám jen některé ročníky a navíc jsou precizně knižně svázané. To by byl těžkej oser.

Ohledně těch Haz:
Ta chybějící čísla 1-5/1970 jsem dostal od jednoho hodného, zde občas se vyskytujícího človíčka, který je měl a oskenoval je.
Ale protože skenování proběhlo komplet v barvě a zřejmě dost narychlo. Tedy - zbytečně jsou barevný i původně černobílý stránky, což je 99% časopisu. Jsou teda zbytečně žlutý až hnědý a mají krom toho zbytečně obrovský objem.
Další problém je, že některý stránky jsou odchýlený až 1-3° od vodorovný roviny řádků. Krom toho, že to vypadá šlendriánsky až blbě, odchýlení zavinilo při rozevření časopisu to, že hrany odstavců textu jsou "zahnutý za roh". To se ale dá v jednom prográmku spravit.

Potřeboval bych poradit /jakoby jste radili BBFU/, jak se dá .pdf soubor zaprvý rozmontovat na jednotlivý stránky. Zadruhý, jak se dá .pdf stránka převést komplet a v plným rozlišení zpátky např. do .bmp či .jpg. A v tomto formátu pak příslušně upravit, tedy původně černobílý stránky zčernobílit a také narovnat. S převodem zpátky do .pdf už bych si nějak poradil.

Nejlepší by samozřejmě bylo, pokud by mi někdo výtisky 1-5/1970 přímo k pečlivějšímu oskenování půjčil, bylo by to možná míň práce, než s úpravou již existujících .pdf.
Kromě toho - co v existujících .pdf souborech případně chybí /konce i začátky některých odstavců, což narušuje souvislost často zajímavého textu/, to tam asi nedočaruju žádným dopočtem, takovej lumen zase nejsem - a asi kde nic není, nebere ani čert, ani žádnej program.

K tomu človíčku, co mi skeny HaZ 1-5/1970 posílal, má velmi blízko Kája. Třeba by šlo, proti nějaký záruce, příslušný výtisky na týden vypůjčit.
Ona je to prý docela vzácnost, spoustě lidem právě čísla 1-5/1970 a některým i ročníky 1967 chybí. Údajně měla vyjít všechna čísla 1. pololetí 1970 jen v polovičním nákladu oproti běžnýmu.
Někteří lidi, co neměli HaZ předplacený, je proto ani nesehnali.
Můj kamarád, tehdy lékař-balneolog a z velké části i můj praktický učitel /ex OK2VI/, měl HaZ a ostatně všechny časopisy předplacený, z lékařského platu to nebyl problém.
V závěti mi krom klavíru a bytu odkázal úplně vše, od literatury, veškeré techniky, součástek až po špičkový švýcarský hodinářský soustruh.
Jeho ex byla natolik solidní, že poslední vůli splnila naprosto bezezbytku a já tedy 4 dny po práci jen stěhoval, třídil a popisoval.
Vše bylo kompletní - jak ročníky HaZ, tak i všechna starší AR, RK, RA, KV a EL, perfektně a ve speciálních "šanonech" zarchivováno.
Jen svou hloupostí jsem o některé části tohoto dědictví přišel..

Myslím, že by bylo lepší dotyčná čísla raději vypůjčit, než se onanovat s úpravami. Mnohým by to asi stačilo, jak to je - ale pak je mi těžko se pod elektronický dokument podepsat.

microlan · #45 Příspěvek od **microlan** » 17 kvě 2018, 20:19

GIMP umí naimportovat z pdf vybranou 1 stránku ve zvoleném DPI a pracovat s ní jako s bitmapou, bohužel už ji neumí zasadit zpět do posloupnosti stránek, ale umí to vyexportovat i jako pdf, ale jen jako samostatnou stránku.