Transiwatt 3
Moderátor: Moderátoři
Alespoň doteď jsem to takhle dělal.
Očíslovaný jednotlivý skeny ve velkých .jpg /je to mnohdy lepší, než .bmp/ podle pořadí, jak mají ve výsledném pdfku být.
Vždycky z toho /podle kvality, co si v Creatoru nastavím/ vyšlo poměrně solidní .pdf a mnohokrát se to i "scvrklo" na rozumnou velikost.
I ta velká .jpg jsou komprese, třeba minimální, ale má to většinou tu výhodu, že to různý šmouhy, špínu a strukturu považuje z principu za "nepodstatný" a ve výsledku to opticky vypadá hezčí, než stejně velký .bmp, kde je vidět kdejakej chlup papíru. To je u starých tisků dost nahovno.
Někdy je ale rozumnější jednotlivý oskenovaný obrázky, zvlášť přímo při skenování zvětšovaný, třeba z A5 na A4, naskládat do jednotlivých stran Wordu /ty jsou už z podstaty číslovaný/, Word potom nějakým, mně neznámým, ale výhodným způsobem "uhladí a zakulatí" většinu písem, odstraní nepříjemný rastry z obrázků - a potom celý dokument zase pošlu na tiskárnu Creator. Pořadí je zachovaný jako je ve Wordu. Vycházejí z toho mnohem hezčí a i menší pdfka, než při přímým skenování do formátu .pdf.
To můžu taky /skenovat přímo do .pdf/, můžu si vybrat rozlišení a barvu/čb, ale nevychází to nikdy tak hezky, jako přechodem a seřazením přes ten Word.
Jo, zabere to asi víc času, kór když jsou primární obrázky nečistý kvůli starému hnusnému papíru.
Ale tak jestli z těch starých, chlupatých a žlutohnědých dokumentů má vyjít něco koukatelného, tak asi na čas moc nehledět..
Ořezaný .bmp v Zoneru podrobím barevný korekci - jde tím odstranit například zažloutnutí předlohy. Podobná korekce se dá i několikakrokově učunit v Picture Manageru. Nejhorší vady (trhance ve stránkách, zašpinění volný plochy mimo kresby nebo tisk) se dají přemazat nebo "přestampovat" z čistýho pozadí vhodně vyříznutým "razítkem" buď v Malování, nebo v GIMPu, některý drobný korekce zvládne i Zoner.
Finální .bmp převedu na .jpg pomocí Format Factory. Objem dat klesne pod 30% původní velikosti, jde nastavit i vyšší komprese. Je dobrý si na kontrolu vyhlídnout nějakou stránku s jemnou kresbou nebo místem, kde je hustý šrafování - to musí zůstat ještě rozlišitelný, .jpeg komprese ho nesmí slejt do jednolitý plochy.
No a poslední krok je jako u Leoša Pdf Creator - je u něj velice vhodný a případný v momentě nastavování před konverzí vypnout defaultní volbu "Vyplnit stránku obrázkem" - ta totiž způsobí zkreslení velikosti jednotlivejch skenů stránek, jak se je snaží natáhnout jeden víc a druhej míň. Navíc roztáhne ve výsledným pdfku obrázky tak, že při tisku jsou skutečně od kraje ke kraji papíru - a původní kraje ušmikne se vším, co pokládá za zbytečný - třeba čísla stránek nebo okraje "pérovejch" obrázků. Takže nevyplňovat.
Každej ale může mít jiný zkušenosti a hlavně může bejt zvyklej na jiný softy - a taky může bejt línej učunit některou úpravu, kterou někdo jinej pokládá za nezbytnou a její vynechání za trestuhodný.
A kutilmile - nelituju tě
Vím na co a na koho narážíš, zkusím se ho zeptat, jestli půjčí a při kladným výsledku to prohnat svým skenerem.sinclair píše:....
K tomu človíčku, co mi skeny HaZ 1-5/1970 posílal, má velmi blízko Kája. Třeba by šlo, proti nějaký záruce, příslušný výtisky na týden vypůjčit.
....
A kutilmile - nelituju tě
Přímo při skenování lineárně zvětšeno z původního formátu brožurky A5 na přibližnou velikost listu A4, přímo při skenování to nastavením skeneru i čistím, možností je tam ještě ze starých časů HP plná prdel.
https://uloz.to/!tmZQ2jWcXU2i/snp-24-tr ... ilovac-pdf
Velikost cca 41MB. Jo, na šestadvacet stránek z A5 na A4 je to asi dost...
Vyrobený je to postupem, jak jsem už uvedl nahoře - skenování s přímým ořezem a zvětšením na jednotný formát, do maximální datové velikosti formátu .jpg.
Poté .jpg vložena do jednotlivých stránek dokumentu Word, tam vycentrována a dokument odeslán na tisk Creatorem, rovněž do největší možné datové velikosti výsledného .pdf.
Tento poslední krok dost ovlivňuje optický výsledek.
Mně se to subjektivně zdá pro čtení i prohlížení snad i lepší, než je původní žlutohnědá podoba brožury. Jasně, pdfko sice nevoní, jako půlstoletí starý papír. Ale při každým prohlížení se už nechci bát, co se kde rozsype...Zvlášť u těch nejstarších, z těsného začátku 50.let, kdy byla ještě Milada Horáková naživu.
Pokud někde objevíte křivý schéma či tabulku, sousedící s přesně vodorovným textem - tak vězte, že za to může tehdejší tiskárna, resp. nejspíš pidlooký opilec, co sesazoval obrázky s nasázeným textem. S tím nejde udělat nic - leda snad naskenovat obrázek i text zvlášť a ve Wordu je znovu sesadit, ale už rovně. Což je teda pěkný oser, už jsem to párkrát dělal.
Pokud máte s čím podobně starým porovnat, porovnejte.
A napište, zda by přímo tato, anebo ještě lehce kontrastnější podoba /ale už o moc víc ne/ vyhověla i pro .pdf podobu všech ročníků HaZ.
Jak jsem napsal - .bmp jako výstup ze skeneru se mi moc neosvědčily.
Fakt je tam vidět každej chlup papíru a každej kaz - dost obtížně se pak rozhoduje u nastavení thresholdu, co ještě jo a co už nee.
A pokud se to s thresholdem přežene, vypadá to pak i v .pdf úplně stejně blbě, jako skeny na DVD Amaro.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
https://uloz.to/!AFIpaE0kwimY/test-zosilnovacov-rar
A kutilmile - nelituju tě
Třeba takovej Draftsight či Autocad poslední verze zblajzne R12 DWG a DXF data (rok 1992!!) vytvořený snad ještě pod DOSem 3.1 možná i na XP-čku a taky je umí z součastných verzí převýst na ty prehistorický. Stačí zadat, která to má být verze.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
K tomu bych chtěl přidat jako jedno, ucelené .pdf úplně všecky články J. Jandy, uveřejňované v AR/RK už od r. 1960.
Byly to -jen tak letmo- univerzální elektronkový předzesilovač pro elektroakustiku /už na dps/, pak univerzální tranzistorový, podobný tomu ze sešitu č. 24, dále pak opravdu špičkový, 10W elektronkový konec bez nutnosti výstupního trafa, univerzální 10W tranzistorový konec, zase velmi podobný tomu ze sešitku SnP č. 25 a ještě pár dalších věcí, včetně HiFi teorie, jejichž autorem je J. Janda.
Myslím si, že osobnost J. Jandy a jeho působení na poli elektroakustiky a HiFi si to určitě zaslouží.
A pak bych teda mohl začít prvním ročníkem HaZ, 1967.
To bude asi ten vomrd největší. Papír na první i druhý ročník HaZ byl srovnatelný či místy horší, než použitý na sešitky SnP. Dozajista horší, než tehdejší denní tisk.
Část vnitřních stránek HaZ 1967 má totiž použitu na texty i na některý schémata červenou barvu. HaZ 1968 pro změnu zase modrou.
HaZ 1969 - 1971 mají sice celobarevnou, ale křídovou obálku. Naštěstí vnitřní stránky už jsou kvalitnější a výhradně čb. Uff, to bude jebačka.
Nicméně si myslím, že i přes stáří to bude velmi interesantní a poutavé čtení i pro mladší lidi, zajímající se o HiFi a elektroakustiku.
Např. teoretické články J. Jandy, J. Teichmanna, nebo J. Svobody a pár dalších, jsou psány velmi čtivě a pochopitelně, bez nutnosti ovládat vyšší matematiku.
Snad by stály za hřích pečlivého oskenování i sešitky SnP, jejichž autorem je pan Zbyněk Madej.