Vtipy, vtipné články a odkazy III
Moderátor: Moderátoři
Setkají se čtyři kamarádi, kteří se už neviděli 30 let. Po několika drincích si jeden musí odskočit na toaletu. Ostatní si začnou povídat o svých dětech.
První říká : "Jsem tak strašně hrdý na svého syna ! Studoval Economy and Business a hned po škole mu nabídli dobré místo ve velmi dobré firmě a nakonec se vyšplhal úplně až na vrchol a dnes je prezidentem firmy ! Dnes je tak bohatý, že svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám koupil nejnovější model od Mercedesu !"
Druhý povídá : "To je bomba ! No, ani já se nemusím za svého syna stydět. Začal v letecké společnosti, potom vystudoval školu a stal se z něj pilot. Později se stal partnerem ve firmě, dnes vlastní většinu akcií. Ten je dnes tak bohatý, že svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám koupil úplně nové letadlo.
Třetí vypráví : "To je super !! Můj syn vystudoval stavební inženýrství, začal podnikat a dnes vlastní jednu z největších stavebních firem světa a je z něho multimilionář ! A mohl si dovolit koupit svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám obrovskou vilu !"
V tom, jak si ti tři začali navzájem srdečně gratulovat, se z toalety vrátí ten čtvrtý a ptá se : "Co si tu tak srdečně gratulujete ?" Jeden odpoví :"No, právě se bavíme o tom, jaké máme úspěšné syny a jak jsme na ně pyšní !"
No a co Tvůj syn ? "Můj syn je bukva" odpovídá nato čtvrtý, " živí se tancováním po nočních klubech"
Ostatní tři ho se sklopenýma očima začnou litovat : "To je škoda, to je zklamání !"
A ten čtvrtý jim na to povídá : "Proč ? Já se za svého syna nestydím ! Je to přece můj syn, já ho mám velmi rád a zle se mu nevede. K posledním narozeninám před dvěma týdny dostal překrásnou vilu, nové letadlo a nejnovější model Mercedesu od svých tří frajerů !"
První říká : "Jsem tak strašně hrdý na svého syna ! Studoval Economy and Business a hned po škole mu nabídli dobré místo ve velmi dobré firmě a nakonec se vyšplhal úplně až na vrchol a dnes je prezidentem firmy ! Dnes je tak bohatý, že svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám koupil nejnovější model od Mercedesu !"
Druhý povídá : "To je bomba ! No, ani já se nemusím za svého syna stydět. Začal v letecké společnosti, potom vystudoval školu a stal se z něj pilot. Později se stal partnerem ve firmě, dnes vlastní většinu akcií. Ten je dnes tak bohatý, že svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám koupil úplně nové letadlo.
Třetí vypráví : "To je super !! Můj syn vystudoval stavební inženýrství, začal podnikat a dnes vlastní jednu z největších stavebních firem světa a je z něho multimilionář ! A mohl si dovolit koupit svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám obrovskou vilu !"
V tom, jak si ti tři začali navzájem srdečně gratulovat, se z toalety vrátí ten čtvrtý a ptá se : "Co si tu tak srdečně gratulujete ?" Jeden odpoví :"No, právě se bavíme o tom, jaké máme úspěšné syny a jak jsme na ně pyšní !"
No a co Tvůj syn ? "Můj syn je bukva" odpovídá nato čtvrtý, " živí se tancováním po nočních klubech"
Ostatní tři ho se sklopenýma očima začnou litovat : "To je škoda, to je zklamání !"
A ten čtvrtý jim na to povídá : "Proč ? Já se za svého syna nestydím ! Je to přece můj syn, já ho mám velmi rád a zle se mu nevede. K posledním narozeninám před dvěma týdny dostal překrásnou vilu, nové letadlo a nejnovější model Mercedesu od svých tří frajerů !"
Manželský pár, muž 84 let a jeho manželka 22 let .
Po dvou letech manželství jedou do porodnice, kde se jim narodí první dítě.
Porodní asistentka vyjde ze sálu a blahopřeje tatínkovi. Skvělé, máte syna:
Jak to ve vašem věku dokážete? Stařík odpoví. Je třeba, aby motor pořád běžel:
Za rok se situace opakuje, tatáž sestra vyjde ze sálu a blahopřeje letitému tatínkovi a ptá se, zda má pořád motor v chodu. Samozřejmě, odpoví stařík.
Sestra se k němu nakloní a říká: Už byste měl vyměnit olej. Tenhle synek
už je černý...
Po dvou letech manželství jedou do porodnice, kde se jim narodí první dítě.
Porodní asistentka vyjde ze sálu a blahopřeje tatínkovi. Skvělé, máte syna:
Jak to ve vašem věku dokážete? Stařík odpoví. Je třeba, aby motor pořád běžel:
Za rok se situace opakuje, tatáž sestra vyjde ze sálu a blahopřeje letitému tatínkovi a ptá se, zda má pořád motor v chodu. Samozřejmě, odpoví stařík.
Sestra se k němu nakloní a říká: Už byste měl vyměnit olej. Tenhle synek
už je černý...
To mi připomnělo jinej, kterej už tady ale taky nejspíš byl:
Malá Anička se ptá maminky:
"Mami, jak je to možný, že ty a táta máte světlou kůži, táta má hnědý vlasy a ty jseš blondýna - a já mám černý kudrnatý vlasy a kůži mám hnědou jak čokoláda...?"
A maminka se zasněně podívá "do minulosti" a jen tak si povzdechne:
"Jo holčičko, to byl tenkrát takovej mejdan, že můžeš bejt ráda, že neštěkáš ...!"
Malá Anička se ptá maminky:
"Mami, jak je to možný, že ty a táta máte světlou kůži, táta má hnědý vlasy a ty jseš blondýna - a já mám černý kudrnatý vlasy a kůži mám hnědou jak čokoláda...?"
A maminka se zasněně podívá "do minulosti" a jen tak si povzdechne:
"Jo holčičko, to byl tenkrát takovej mejdan, že můžeš bejt ráda, že neštěkáš ...!"
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Nedělej si z toho Stando srandu. 
Ty asi nepamatuješ "příklepovku", co se prodávala u nás na počátku 80-tých let. Byl to trn, na kterej se mlátilo kladivem a po každý ráně se s ním muselo ručně pootočit. To byl jedinej způsob jak tenkrát v paneláku vyvrtat díru a něco těžšího pověsit na zeď. O elektropneumatických příklepech se nám tehdy ani nezdálo, Narexácká rohatková příklepovka byla vzácnost a neměla moc velkej vrtací výkon a pokud měl některej Okresní stavební podnik elektrický sekací/vrtací kladivo Bosch, tak ho opečovávali jak v bavlnce. Jo byl způsob jak něco pověsit na beton, nastřelovací pistole. Jenže s tím mohl dělat jen stranicky i jinak prověřenej a občas to nastřelování skončilo těžkým úrazem. Jo a plastový hmoždinky, to byla známá podpultová položka asi tak 10 let. 
Jo a taky jsme to přežili....
Ty asi nepamatuješ "příklepovku", co se prodávala u nás na počátku 80-tých let. Byl to trn, na kterej se mlátilo kladivem a po každý ráně se s ním muselo ručně pootočit. To byl jedinej způsob jak tenkrát v paneláku vyvrtat díru a něco těžšího pověsit na zeď. O elektropneumatických příklepech se nám tehdy ani nezdálo, Narexácká rohatková příklepovka byla vzácnost a neměla moc velkej vrtací výkon a pokud měl některej Okresní stavební podnik elektrický sekací/vrtací kladivo Bosch, tak ho opečovávali jak v bavlnce. Jo byl způsob jak něco pověsit na beton, nastřelovací pistole. Jenže s tím mohl dělat jen stranicky i jinak prověřenej a občas to nastřelování skončilo těžkým úrazem. Jo a plastový hmoždinky, to byla známá podpultová položka asi tak 10 let. Jo a taky jsme to přežili....Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Jojo Jirko, dodnes třeba nacházím dřevěné špalíky zasádrované ve zdi, třeba pro garnýž apod. Někdy před 25 lety jsem kamarádovi v paneláku pomáhal se dveřmi do 18 cm panelu. To byl masakr, hromada děr a potom to prořezat z obou stran flexou. Ale to už se dalo sehnat něco lepšího, sice na to byla kauce 'tři výplaty', ale bez toho by to nešlo
.
..
...
Ať žije zdejší FOSILOVNA
..
...
Ať žije zdejší FOSILOVNA
-
forbidden
- Příspěvky: 9442
- Registrován: 14 úno 2005, 00:00
- Bydliště: Brno (JN89GF)
- Kontaktovat uživatele:
Celeron: nevím, jestli je to to, co popisuješ, ale tata měl něco takovýho. Byly to trny asi velikosti běžných vrtáků 6, 8, 10 zřejmě. Právě když jsme něco v panelu potřebovali, tak se tímto rozbíjely šutry. Ale vrtalo se normální vrtačkou s vidiákem. Prostě vrtáš, hlemýždím tempem a když narazíš na šutr, tak se to tam strčilo a zabouchalo, pak si zas chvíli vrtal dál.
No a ty zasádrovaný špalíky se dělaly hlavně v cihlových stavbách. S tím jsem si u babičky taky užil, dokonce jsem jich pár i dělal. Nedostatek hmoždinek si ale nepamatuju, měli jsme je vždy. Pak mi naši koupili příklepovou Narexku, to už bylo něco jinýho, on ji využíval spíš tata na práci, ale papírově byla moje.
Teď mám nejlevnější pneumatický kladivo Asist někde z Baubau a nemůžu si stěžovat, o té rychlosti vrtání se mi mohlo s příklepovkou jen zdát.
No a ty zasádrovaný špalíky se dělaly hlavně v cihlových stavbách. S tím jsem si u babičky taky užil, dokonce jsem jich pár i dělal. Nedostatek hmoždinek si ale nepamatuju, měli jsme je vždy. Pak mi naši koupili příklepovou Narexku, to už bylo něco jinýho, on ji využíval spíš tata na práci, ale papírově byla moje.
Teď mám nejlevnější pneumatický kladivo Asist někde z Baubau a nemůžu si stěžovat, o té rychlosti vrtání se mi mohlo s příklepovkou jen zdát.