Ale vůbec ne, ještě je to víc namačkaný na sebe, celý 3 stupně jsou označeny tou jako-elipsou
//Ale nemůže to takle šumět na S3, je to jiný šum než z antény a je to rušivé
A Progressive Communication Receiver (QST1981/11)
Moderátor: Moderátoři
Crifodo píše:A nechal ten LTspice před pádem nějakej log soubor?
Jak mohl nechat nějaký log, když ten instalátor ani nešel spustit?
Crifodo píše:materiál těch jader je správný? není to nějaký nf? já ani jiný než z pc zdrojů a úsporek nemám ani nevím kam na ně, asi nakonec koupit.
No koupila jsem je jako FT37-43 a indukčnosti podle toroids sedí. (Zato tvoje indukčnosti v simulaci nesedí, asi jsi koukal jinam.)
K tomu diferáku, je jasný, že do detekce pro AGC jde víc, je tam až 1kΩ, proti 2k2 v emitoru, kdežto if výstup je na 47Ω proti 2k2, proto ten velký útlum. Kdyby dal obyčejný dělič 1:10 bylo by to asi lepší, ale asi je tam chyba a mělo by tam být nějaký zesílení, tipnul bych tam třeba 22Ω v emitorech.
kromě 5k jsem zadával i 2k, nakonec optimum vycházelo 10/100k pro proud cca 50 mA.
parazitní kapacity se budou mírně lišit v konkrétní konstrukci, ale s těmi tlumicími odpory je převýšení rezonance sotva 4 dB.
myslím že tu někdo kdysi říkal, že optimum pro šum je Ug2 do 4V, nebyl to Hill?
zkus namotat vzduchovou cívku cca 70 µH a uvidíš hned co je to za jádra.
akorát, že tak malý indukčnosti a tak malý signály se dost blbě měří, já tu tedy na ně nic nemám.
parazitní kapacity se budou mírně lišit v konkrétní konstrukci, ale s těmi tlumicími odpory je převýšení rezonance sotva 4 dB.
myslím že tu někdo kdysi říkal, že optimum pro šum je Ug2 do 4V, nebyl to Hill?
zkus namotat vzduchovou cívku cca 70 µH a uvidíš hned co je to za jádra.
akorát, že tak malý indukčnosti a tak malý signály se dost blbě měří, já tu tedy na ně nic nemám.
Splácla jsem si tu na destičce jeden ten MOSFETovej stupeň (ten první), abych mohla lépe "simulovat".
Když dám do drainu jen odpor 1k5, je zesílení na nízkých kmitočtech asi 14x, na 9,2MHz asi 8,5x. A to maximum zesílení není při 6,5V na G2, ale při 4,2V (source je posunutej o ty dvě diody).
Když dám do drainu jen tu toroidní tlumivku s 15z., vychází maximum zesílení na 4,4MHz a je to asi 32x, na 9,2MHz je zesílení asi 12x. Když dám jen 10z., je maximum na cca 7MHz 19x a na 9,2MHz je zesílení skoro 16x. Maximum zesílení je při 6,5V na G2.
Když dám tlumivku i odpor, je to horší než samotný odpor, jak by se dalo logicky očekávat.
No a teď proč to zesiluje tak málo s odporem 1k5, když podle výpočtu ze strmosti (změřeno 17mA/V) vychází zesílení asi 25? Je to rozbitý.
Edit: Ten pokles zesílení na vyšších kmitočtech bude způsobenej i sondou osciloskopu, bohužel nemám bezkapacitní sondu.
Když dám do drainu jen odpor 1k5, je zesílení na nízkých kmitočtech asi 14x, na 9,2MHz asi 8,5x. A to maximum zesílení není při 6,5V na G2, ale při 4,2V (source je posunutej o ty dvě diody).
Když dám do drainu jen tu toroidní tlumivku s 15z., vychází maximum zesílení na 4,4MHz a je to asi 32x, na 9,2MHz je zesílení asi 12x. Když dám jen 10z., je maximum na cca 7MHz 19x a na 9,2MHz je zesílení skoro 16x. Maximum zesílení je při 6,5V na G2.
Když dám tlumivku i odpor, je to horší než samotný odpor, jak by se dalo logicky očekávat.
No a teď proč to zesiluje tak málo s odporem 1k5, když podle výpočtu ze strmosti (změřeno 17mA/V) vychází zesílení asi 25? Je to rozbitý.
Edit: Ten pokles zesílení na vyšších kmitočtech bude způsobenej i sondou osciloskopu, bohužel nemám bezkapacitní sondu.
Myslím, že je zcela logické, že když dáš paralelně 2 impedance, tak bude výsledná vždy menší a tudíž menší zesílení. A výsledky těch experimentů jasně ukazují cestu, dát tam indukčnost cca 2 uH a několik desítek pF (řádově víc než parazitní kapacity) naladit na 9 MHz a není co řešit.
//ne falešný jádra, tam jsem dal za sebe neoddělné 2 myšlenky, ladění parazitníma kmitočtama a podezření na pajcy dualfetů.
//ne falešný jádra, tam jsem dal za sebe neoddělné 2 myšlenky, ladění parazitníma kmitočtama a podezření na pajcy dualfetů.
microlan píše:Myslím, že je zcela logické, že když dáš paralelně 2 impedance, tak bude výsledná vždy menší a tudíž menší zesílení.
No logické to je, ale v LTSpice vychází při L+R větší zesílení než při samotném R. Ne o moc, ale větší.
microlan píše://ne falešný jádra, tam jsem dal za sebe neoddělné 2 myšlenky, ladění parazitníma kmitočtama a podezření na pajcy dualfetů.
Dualfety budou pravé RCA 3N204, provedení pouzdra a potisku žádné pochybnosti nevzbuzují a změřené parametry odpovídají katalogu, když se u toho měření přemýšlí.
Nevím, proč bych měla mít špatně vykompenzovanou sondu.
Dala jsem tam toroid T50-6 25z. + 100pF, má to zisk jako kráva (asi tak 240 ten jeden stupeň), ale je to hnusně ciltlivý. Sonda to rozhodí o desítky kHz, tak tam mám navinutý 3z. pomocný vinutí a sondu mám na něm. Pochybuju, že se mi to podaří nějak naladit na přesnou frekvenci.
A proč se vlastně řeší zesílení? Já nějak nemám problém se zesílením, při normálním příjmu je AGC v akci a hlasitost mám tak na 10%.
Dala jsem tam toroid T50-6 25z. + 100pF, má to zisk jako kráva (asi tak 240 ten jeden stupeň), ale je to hnusně ciltlivý. Sonda to rozhodí o desítky kHz, tak tam mám navinutý 3z. pomocný vinutí a sondu mám na něm. Pochybuju, že se mi to podaří nějak naladit na přesnou frekvenci.
A proč se vlastně řeší zesílení? Já nějak nemám problém se zesílením, při normálním příjmu je AGC v akci a hlasitost mám tak na 10%.