Občas narazíme na něco zajímavého při googlení, tak proč se nepodělit?
Přidávám první odkaz, zabývá se nízkošumovými tranzistorovými zesilovači:
http://www.janascard.cz/PDF/Design%20of ... ifiers.pdf
Zajímavé články pro konstruktéry i teoretiky
Moderátor: Moderátoři
Zajímavé články pro konstruktéry i teoretiky
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Při návrhu různých spínaných zdrojíků s MOSFETy jsem zatím nikdy nepotřeboval řešit problém nedestruktivního průrazu MOSFETu- vždycky byly "avalanche energy- je" na hoooodně nízkých hodnotách a transilu nebo varistoru (nebo inčích věcí) k ochraně nebylo potřeba. Až dneska, když jsem dokončil návrh spínací části PWM regulátoru pro odporová topení, kde jsem musel použít ochranné tlumivky 33µH (kvůli zpoždění proudovýho omezení kolem 5µs, aby to nešlo do tvrdýho zkratu). Potřeboval jsem si upřesnit, co je to vlastně "single pulse avalanche energy" a "repetitive avalanche energy". No, 30Hz rozhodně není ani z pohledu superrychlé součástky, jménem MOSFET, jediným pulsem. Jediným pulsem se rozumí jeden puls za jeden uherské rok a ani wo kósek víc. Tož, informace jsem nagooglil v aplikační poznámce wod NXP níže, třeba se to někomu bude hodit, možná naopak pro někoho naprosto triviální, možná někdo prostě flákne transil za pár kaček a neřeší to:
http://www.nxp.com/documents/applicatio ... N10273.pdf
PS: V mým případě se jevilo jako nejlepší a v rámci dostupnosti šikovný řešení, vrazit tam čtyři transily 1.5KE36CA. Vyhověl by i jediný, slabší transil, ale ten by měl příliš velké rozdíl mezi "off state voltage" a "breakdown voltage" při větších proudech, takže by pak spínací část rgulátoru byla zbytečně na menší napětí.
Zdraví Jura
http://www.nxp.com/documents/applicatio ... N10273.pdf
PS: V mým případě se jevilo jako nejlepší a v rámci dostupnosti šikovný řešení, vrazit tam čtyři transily 1.5KE36CA. Vyhověl by i jediný, slabší transil, ale ten by měl příliš velké rozdíl mezi "off state voltage" a "breakdown voltage" při větších proudech, takže by pak spínací část rgulátoru byla zbytečně na menší napětí.
Zdraví Jura
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Občas se hodí znát teplotu vlákna wolframové žárovky. Prvně jsem to zkusil počítat jen podle teplotního koeficientu rezistivity wolframu, ale výsledky nebyly úplně nejpřesnější, pokud jsem se z řady měření VA charakteristiky pokoušel spočítat délku a průměr vlákna (dost to kolísalo podle napětí a proudu žárovky, páč teplotní závislost rozhodně néni lineární). (ty rozměry jsem spočítal podle plochy, určené podle Stefan- Boltzmannova zákona) Mnohem přesnější výsledky dává rovnička (3) z tohodlenctoho článku:
https://dialnet.unirioja.es/descarga/ar ... 694906.pdf
Asi neumím googlit, ale tahal jsem to z googla jako z chlupaté deky.
Osobně jsem to teď využil, protože mě zajímá nejen statická, ale taky dynamická VA charakteristika žárovky 60V/20mA. Pro většinu napětí a proudů vychází kolem 7µm průměru a 240mm délky vlákna (wodpor za studena je kolem 330Ω).
Třeba se to někomu bude hodit.
PS: Pokud by se plocha vlákna určila nejen podle S.- B. zákona, ale taky se započítáním něčeho jako tepelnýho odporu vlákno- prostředí, který se projeví hlavně při nižších teplotách, věřím, že by se výsledky zpřesnily i při teplotách vlákna pod asi 300°C, kde se to už docela rozjíždí. Ten tep. odpor je ale dost problém dopočítat, liší se to měření od měření. Pokud jsem zkusil najít medián převrácených hodnot tep. odporu, vypočítanýho z každé z dvojic měření, vychází to docela divoce a pokaždý jinak. Taky záleží na tom, jak daleko od sebe ty dvojce jsou (sousední měření, ob měření, přes pět řádků tabulky naměřených hodnot a pod.) Sem tam se dá dobrat i k záporné hodnotě. Jistým ale je, že se ten tep. odpor je dost vysoká hodnota...
https://dialnet.unirioja.es/descarga/ar ... 694906.pdf
Asi neumím googlit, ale tahal jsem to z googla jako z chlupaté deky.
Osobně jsem to teď využil, protože mě zajímá nejen statická, ale taky dynamická VA charakteristika žárovky 60V/20mA. Pro většinu napětí a proudů vychází kolem 7µm průměru a 240mm délky vlákna (wodpor za studena je kolem 330Ω).
Třeba se to někomu bude hodit.
PS: Pokud by se plocha vlákna určila nejen podle S.- B. zákona, ale taky se započítáním něčeho jako tepelnýho odporu vlákno- prostředí, který se projeví hlavně při nižších teplotách, věřím, že by se výsledky zpřesnily i při teplotách vlákna pod asi 300°C, kde se to už docela rozjíždí. Ten tep. odpor je ale dost problém dopočítat, liší se to měření od měření. Pokud jsem zkusil najít medián převrácených hodnot tep. odporu, vypočítanýho z každé z dvojic měření, vychází to docela divoce a pokaždý jinak. Taky záleží na tom, jak daleko od sebe ty dvojce jsou (sousední měření, ob měření, přes pět řádků tabulky naměřených hodnot a pod.) Sem tam se dá dobrat i k záporné hodnotě. Jistým ale je, že se ten tep. odpor je dost vysoká hodnota...
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Srovnávací test kondenzátorů
https://www.dps-az.cz/soucastky/id:6969 ... -dc-menicu
https://www.dps-az.cz/soucastky/id:6969 ... -dc-menicu
Škoda že ty měniče- asi s ohledem na vyšší zesílení regulační odchylky- nezvládnou MLCC, který mají jináč skvělý vlastnosti...
Jinak i moje maličkost sem tam něco málo triviáního napíše, i když se necítím bét v elektro oboru wodborníkem:
http://aesobchod.cz/clanky-aes/47_vypoc ... atoru.html
Je to jedna z mnoooha možných cest odvození výpočtu odporů pro komparátor napájecího napětí s OZ s hysterezí. Snad tam nemám zbytečný chyby a nepřesnosti.
Jinak i moje maličkost sem tam něco málo triviáního napíše, i když se necítím bét v elektro oboru wodborníkem:
http://aesobchod.cz/clanky-aes/47_vypoc ... atoru.html
Je to jedna z mnoooha možných cest odvození výpočtu odporů pro komparátor napájecího napětí s OZ s hysterezí. Snad tam nemám zbytečný chyby a nepřesnosti.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Multivibrátory s OZ a komparátory s regulovatelnou střídou 0,00% až 100%:
http://aesobchod.cz/clanky-aes/48_multi ... tridy.html
Máme delší víkend, tak jsem zase trochu psal. Třeba se to někomu bude hodit.
Rozhodně jsou to lepší obvody, než různá udělátka s 555 nebo OZ, co jsem kdy nagooglil. Střída se dá regulovat:
- s lineárním průběhem
- od 0 do 100%
- bez změny pracovního kmitočtu
http://aesobchod.cz/clanky-aes/48_multi ... tridy.html
Máme delší víkend, tak jsem zase trochu psal. Třeba se to někomu bude hodit.
Rozhodně jsou to lepší obvody, než různá udělátka s 555 nebo OZ, co jsem kdy nagooglil. Střída se dá regulovat:
- s lineárním průběhem
- od 0 do 100%
- bez změny pracovního kmitočtu
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!