To v daném případě není rozhodující, spíš tady nezaznělo, odkud je vlastně připojený ten přívod zásuvky TN-C. Možná z nejbližší krabice kdoví od čeho, druhá strana podobně. Taky se někdy stává, že kabel visí na plotě.
Jinak přepínání zařízení na dvě odlišné sítě pohyblivými přívody do zásuvek by nikdo neschválil. Jak jsem zmínil, pouhý přepínač nelze považovat za spolehlivé zajištění beznapěťového stavu kolíků při vytažení jedné vidlice. Podobná zařízení se připojují pevně, obě sítě musí mít slučitelný druh ochrany, případně splňovat další požadavky.
Možná to je řešitelné. Čerpadlo by bylo připojeno jediným kabelem z jednoho domu a uzemněné na jeho PE. V tomto domě by bylo řešeno přepínání sítí. Jedna síť vlastní, druhá přivedena z vedlejšího domu. Mezi těmi domy by bylo vedeno jen L a N, není důvod vést PE, tudíž by žádný problém ani nevznikl. Nevadila by tedy ani kombinace sítí TN-C a TN-C-S.
Jedinou nevýhodou tohoto řešení je, že po odpojení hlavního jističe by byla možnost přivedení fáze z druhého domu. Nestačilo by to jen označit a opatřit vlastním vypínačem/jističem? Nebo dokonaleji - složit spřažený "čtyřjistič"?
Stejně pokud bych měl něco takového řešit, tak bych si dělal vše své. Po zkušenostech s příbuznými bych nic napůl už nechtěl. S jedněmi se dohodneš a pak přijdou jíní, třeba děti a už je vše jinak. Zrovna tak, kdyby někdo ze sousedů nedej bože zemřel, pozemek by dostal někdo jiný, nastanou problémy.
Ale to je zase jiná pohádka.
Shrnul bych to takto, tazatel dostal spoustu informací, možností je několik a už je na něm, aby se rozhodl podle svého.
Když něco nevíte...klidně se zeptejte Co vás nezabije, to vás posílí Jenys
To bude chtít ty vzájemně blokovaný stykače a použít PE,který se přizemní.Každopádně je to docela brutalita ty dva přívody,navíc každej s jinou soustavou(TN-C vs. TN-C/S),nejsnadnější podle mě by bylo zakopat sloupek/pilíř na společný místo s obouma zásuvkama a čerpadlo dávat do jedný nebo do druhý.Každá by měla svůj vypínač a jistič v těch bednách,odkud jdou přívody.Tam by pak byl problém jenom s tim TN-C,který musí mít průřez 10 a tlustší,když se pokládá nový.Ty kabely,kdyby se daly do kopoflexu a s pískem,tak stačí zakopat do 60cm.
Udělejte si každej :
1. svojí studnu
2. svoje čerpadlo
3. svojí elektriku
a nebudete mít nikdy v budoucnu problémy. Ty určitě časem začnou.
Zažil jsem to.
Chalni, na zaver mam este jednu a poslednu otazku a mozme to uzavriet...
Pytam sa, ak by tie siete obe boli TN-C-S, tak by to fungovalo a nikoho nezabijem?? vid prilozene foto...A prosim berte do uvahy ze prepinat to chcem a co to bude stat na tom vobec nezalezi.
Dakujem za spolupracu vsetkym zucastnenym....
Bod rozdělení by musel být už v domovním rozvaděči, přímo z hlavní sběrnice s minimálním průřezem přívodního PEN 10mm²Cu nebo 16mm²Al. Je tam pravděpodobně nižší průřez, ale u starší instalace to lze do rekonstrukce ponechat. Od bodu rozdělení třížilový kabel minimálně 3×2,5mm² (nebo podle délky vedení) až k rozvodnici s přepínáním, připojený napevno bez zásuvek. Zásuvky jedině vyvedené z rozvodnice, nebo montované přímo na ní.
Chránič je předepsaný automaticky, ale vzhledem k dvojvodičovému vedení TN-C jsem ho ani nezmiňoval. Chrániče by měly být na obou objektech i pro další zařízení, nejen na to čerpadlo.
Samzorejme , suhlasim, keby sa to robila nahodu , tak bod rozdelenia by sa spravil v hlavnej rozvodnici u suseda. Moja cela pripojka uz bola robena po novom, cize TN-C-S, tak ze ja mam centralny 3f chranic v pripojnej rozvednej skrini....tak ze uz nemusim davat dalsi chranic ?? ci ??
Dakujem...
Druhá větev by měla mít chránič stejně jako první. Pokud do něj chcete investovat, je vhodnější ho dát přímo do hlavní rozvodnice - chrání tak celý vývod. Trojfázový typ by mohl sloužit i jako hlavní. Ovšem pro ostatní instalaci v objektu by tato ochrana byla plně funkční až po rekonstrukci.
Další věc je zajištění možnosti bezpečného vypnutí, protože přívody jsou ze dvou různých objektů, které nemusí být vždy přístupné. Domnívám se, že oba přívody do rozvodnice by měly mít předřazený hlavní vypínač.
Čerpadlo má mít nadproudovou ochranu proti přetížení (spouštěč, jistič), ale u levných typů za pár stovek se to obvykle zanedbává.
Bohužel nemám k dispozici předmětné normy, které souvisí s řešením podobných případů, takže se nebudu pouštět do neověřených spekulací. Je to otázka spíš pro projektanty a normoznalce, protože je zde řada záležitostí, které jsou z hlediska norem přinejmenším sporné.
I spojení ochranných vodičů PE na vývodech ze dvou nezávislých objektů, které je zdánlivě bezproblémové, může mít při poruše nežádoucí důsledky. Negativní stavy, které jsou bez spojení PE omezeny na objekt s poruchou, se takto mohou v různé míře projevit i v druhém objektu.
Všechny případné poruchové proudy se rozdělí, a v poměru impedancí vždy projdou přes PE obou objektů.
Při přerušení PEN před bodem rozdělení v kterémkoliv z objektů, bude celý pracovní proud spotřebičů procházet vodičem PE přes druhý objekt. Porucha se při menším zatížení ani nemusí projevit, takže majitel nic nepozná a stav se mezitím může zhoršit. Při velkém zatížení se objeví zvýšené dotykové napětí na chráněných částech v obou objektech. Spoj mezi objekty má snížený průřez, nakonec může dojít k upálení PE. V objektu s původní poruchou PEN se pak na chráněných částech objeví až plné fázové napětí. V extrémním případě přetížení PE při poruše takto došlo i k požáru. Pro omezení dotykového napětí je žádoucí kvalitní přizemnění v obou objektech, případně i v místě spojení PE.
Různé zdroje se bez problémů spojují například v zemědělských provozech. Zde v některých případech platí zvláštní přepisy, nebo jde o dočasná zařízení s kvalifikovaným dozorem. Ovšem vždy jde o zařízení jednoho provozovatele, ke kterým má obsluha a údržba za každých okolností plný přístup.
Tak sa na to pozrime inak. Môže byť ochranný vodič na konci vedenia uzemnený? Môže byť na konci vedenia uzemnený vodič PE? Môže byť na konci vedenia uzemnený vodič PEN? A môžu byť tieto uzemnenia navzájom prepojené? A môžu byť vodiče PE a PEN uzemnené jedným spoločným uzemnením?
