Tesla SM 260
Moderátor: Moderátoři
aby toho nebylo málo, JVC ubastlil víceméně zdařilou kopii dolby B označenou ANRS (automatic-noise-reduction-system) kdežto Unitra zas CNRS (koukněte na deck M8011 a další podobné) licence dolby nebyla za hubičku tu lze pochválit Tesla SM260 která v laboratorních testech u dolby uspěla napoprvé
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Pokud je kterýkoli z výše uvedených kompandérových systémů opravdu zrcadlový a opravdu dobře seřízený, tak jeho činnost při praktickém poslechu nelze zaregistrovat - kromě snížení klidového základního šumu pásu i šumu elektroniky, zeneseného do nahrávky.
Problém je v tom, že mnoho kompandérových systémů vzniklo, aniž by mezi sebou byly aspoň částečně kompatibilní.
Dokonce i jeden systém typu B, ale různých výrobců, byl nastavován úrovňově odlišně, jak se to danému výrobci do konstrukce zrovna hodilo. Druhý a ten větší problém je pak v té "zrcadlovosti" obvodů i funkce. Výsledkem je pak to, že jedna a tatáž kazeta, nahraná na opravdu výborně seřízeném a výborně pracujícím Technicsu vyšší třídy, bohužel bude šumět na přístroji JVC či Denon víc, než bez Dolby, případně bude chybět hodně výšek - jak to píše František.
Ve velkosériové výrobě spotřební elektroniky také ze zásady /finance/ nejde používat tak přesný materiál, aby toto umožnil.
Neexistence aplikační jednoty, přestože Dolby Lab. úrovně předepisují, věc už jen dorazila a dál zkomplikovala.
Pokud někdo z Vás viděl kteroukoliv kartu z Dolby A301, tak musel také vidět, že jsou tam používány např. odpory v hodnotové řadě E192 a s přesností 0,25%. Kapacity hodně podobně, spousta kapacit je tam různým řazením zpřesněna pod 0,5% a polovodiče? Mimo běžných záležitostí v napájecích cestách jsem skoro nic z těch desek nedokázal identifikovat. Tedy všechno speciály s přesně definovanými vlastnostmi, často asi vyrobené, vybírané a značené pro jeden konkrétní účel a nezáměnné s jinými.
Servisní manuál k jedné kompletní, pouze dvoukanálové cestě A301 /pro jeden stereofonní stroj/ má přibližně formát A4, má i natřikrát rozkládací listy úrovňových diagramů a je přibližně 2" tlustý. Písmo přitom používá poměrně malé, mnohem menší, než býval strojopis. Výkresy, aby vůbec byly nějak srozumitelné činností a vešly se na formát A1, nejsou hodnotami součástek raději popsány vůbec a vše je specifikováno v přesných rozpiskách.
Tady se můžete podívat, jak to i při obrovské míře "integrovanosti" a mikroprocesorovém řízení celého stroje vypadá u "pouze" osmistopého Studeru A820. Tentýž stroj, ale v plném provedení 24st byl rekvizitou v seriálu Dabing Street, dokonce byl i zapnutý
https://uloz.to/!Y1tr0mWcVCFM/studer-a820-letak-pdf
Už jen z toho původního záměru Dolby A i jeho původní složitosti vyplývá, že úplně nejčastější, komerční systémy B a C, odvozené z A opravdu obrovským zjednodušením=zlevněním, nemohou za daných podmínek /výrobní cena=prodejnost/ fungovat jinak, než silně kompromisně. Všechny bez výjimek. Pokud se už nějaká, dobře fungující výjimka najde a dává opravdu těch 8-12dB snížení šumu, pak je to špičkový stroj špičkové firmy a kazeta je zpravidla dobře reprodukovatelná jen na tomtéž stroji, anebo téhož typu.
Úrovňová odchylka např. 0,3dB signálu např. 10kHz, vytvořená nepřesnostmi běžných součástek, kompromisy v komprimační/expanzní cestě, je při daném stupni komprese/expanze pak logicky násobena stupněm expanze, dalšími nepřesnostmi tamtéž a klidně může výsledně činit až 3dB. A to je odchylka, nepřípustná kdekoliv v audiocestě, nejen u SM261 a nejen u analogového magnetofonu.
Když se pozorně podíváte na desky Dolby z magnetofonů SM, tak s překvapením zjistíte, že jen hodně málo součástek z jejich celkového počtu na desce, má přesnost lepší, než asi 5%. V hromadné, sériové a specificky socialistické výrobě se i toto prostě sekalo "jako Baťa cvičky". Pokud nějakou náhodou nebyla součástka s předpisem požadovanou přesností např. 2,5%, vpálil se tam prostě ten, co byl ve skladě či k sehnání. Nějaká významnější úchylka úrovně, tímto způsobená, se zase silně kompromisně "dotáhla" až při celkovém seřízení cesty. Pokud ale samotný modul Dolby, včetně IO samotného, už sám nepracuje v požadovaných tolerancích, které systém už z principu vyžaduje nízké, logicky už potom nebude sedět vůbec nic. Včetně rozdílné účinnosti celé Dolby cesty i v jednotlivých kanálech. Velmi často se všechno seřizovalo na kompromis, nikoli na nějakou přesnou, konkrétní hodnotu. No a někde tady to celé začíná.
To zjistil nejspíš každý zkušenější, kdo se někdy pokusil třeba v SM26x, při celkovém seřízení cest a výsledné nepřijatelné úchylce "zrcadlovosti", nebo úchylkách na vyšších kmitočtech, např. zkusit do modulu zaletovat patici a vyměnit NE645B za jiný kus. Případně vyměnit některý pasivní prvek za přesnější, nebo alespoň se stejnou hodnotou v obou deskách. Dělá to zrovna u modulů Dolby z magnetofonů SM26x doslova divy. Zkuste si třebas změřit odchylku jen jednoho kondenzátoru, třeba toho většího 27nF v obou deskách. Liší se vzájemně o dost víc, než je požadovaných 2,5% a není to jejich stárnutím, jsou to velice kvalitní kondenzátory. Ony tam totiž nepřesné už byly namontované ve výrobě.
Stejně, jako se lišily a liší některými vlastnostmi běžné integrované operační zesilovače, liší se takto podobně i obvody NE645B, strukturálně i funkčně mnohem složitější, než je běžný OZ. Překvapivě hodně se liší i v daném případě, kdy je v obou cestách nepočítaně dílčích, různě intenzivních zzv, co by teoreticky odchylky "měly srovnat". Nesrovnají, nebo líp řečeno, ne v potřebném rozsahu. Mnohdy ta zzv problém ještě nechtěně zdůrazní.
Kdy by si někdo s Dolby u SM26x, ale i jinde, chtěl někdo opravdu vyhrát a přimět tak celý systém k rozumné činnosti /zrcadlově i účinnostně/, ten musí ale začít už u nepřesností záznamové a reprodukční cesty samotné, bez Dolby. Vyměnit všechny důležité odpory i kondenzátory za přesné a shodné v obou kanálech a poté seřídit cesty bez Dolby tak, aby "seděly". Ke vzteku a v závěru práce mohou být třeba u SM260 obrovské rozdíly mezi indikátorů.. V modulech Dolby pak vyměnit vše za co nejpřesnější dosažitelné nákupem či výběrem, maximálně za 0,5% z řady TR191/E96 či 0,25% E192 TR161 /ty TR161 vejdou/, přičemž musí sedět jak jejich skutečná hodnota, tak i shodnost v obou deskách. U kondenzátorů je to totéž, ale lze to u nich učinit pouze přesným výběrem, přesným přístrojem a z mnoha dostupných kusů. NE645B mívají celkem málokdy větší úchylky, ale i to se několikrát stalo - vhodná je zlacená patice a mít k ruce nejméně další 4ks IO, s pomocí kterých a stávajích se vybere skutečný pár. Je to na půl dne, jen s těmi IO.
Celkově je to u SM26x opravdu moře práce, proveditelné i snesitelné jen tehdy, jste-li opravdový fanda, máte potřebné zkušenosti a děláte to výhradně pro sebe, či své nejbližší. Nebo jen pro to vlastní, fandovské uspokojení z opravdu dobře fungujícího stroje, za který se pak nemusíte stydět při porovnávání s nějakým "japoncem" stejné třídy.
Dělal jsem to všehovšudy 2x v životě a co jsem v obvodech SM261 nalezl za prasárny/úchylky/podivnosti, tak to by vydalo na detektivku.
Na mnoha, i poměrně důležitých místech, byly např. použity TR212 s tolerancí 13%, tedy bez čtvrtého proužku a MLT-0,25 v základu, tedy s 10%. Třeba v kolektorech, emitorech i vazbách korekcí, kde určují zesílení či korekci, naprosto běžně.
Prostě přesnější odpor předepsaného typu a tolerance zrovna nebyl, tak se tam vrzlo to, co bylo a nákupčí sehnali. Podstatná vůbec nebyla spokojenost kupců už i tak drahých magnetofonů. Podstatné bylo, že byl splněn Plán, výkonnostní ukazatele také splněny, kontrolami to "jaksi" prolezlo, prémie všichni ve výrobě dostali. Spokojenost zákazníka s funkcí drahého přístroje /s hrdým nápisem HiFi pod pravým mikrofonním konektorem/ bylo to poslední, co by někoho z vedení fabriky v Přelouči zajímalo.
Práce je opravdu komplikovaná už v začátcích pokusů o přesné seřízení tím, že i v ostatních, dílčích obvodech magnetofonu je použit hodně nepřesný materiál, který se ještě dále hodnotou "usazuje". Trimry jako takové věc řeší jen zčásti, nejsou ani zdaleka všude tam, kde by je bylo při tak nepřesném materiálu třeba - a i tak je jich tam "jak dobrejch"...
Např. v pevné záznamové/snímací korekci žádnými trimry úchylky kapacit/odporů a tedy i nepřesnosti časových konstant nijak nesrovnáte, zase je nutné dané součástky "zpřesnit" jen jejich přesným výběrem, současně na shodu v obou kanálech.
Výsledkem výroby takto osazeného přístroje, jak je popisováno výš, je opravdu brutální kompromis ve všech ohledech a tedy i stavy, které popisuje František i jiní. Tedy hodně problematická účinnost i funkce.
Dolby B je kompromis sám o sobě. Použije-li se k jeho aplikaci ještě navíc silně kompromisní materiál, nemůže to jinak dopadnout. Všechny zpětné vazby na světě nejsou všemocným lékem na všechno. Koneckonců, když se použije kompromisní materiál i do těch vazeb samotných...důsledky asi každý zkušenější zná.
Mnozí to už možná nepamatují, ale šumové redukční systémy byly v dané době prostě móda. Přístroj mohl být mechanicky i elektricky třeba velice kvalitní, mít výborné hlavy i parametry, ale pokud neměl některý z redukčních systémů, třeba jen DNL či jeho obdobu SD u Sony a výrazně zdůrazněnou na panelu i reklamou, skoro automaticky to jinak dobrý přístroj deklasovalo do nižší třídy.
Naprostým výsměchem celému snažení a vysloveně taháním peněz z kapes kupujících pak byla instalace samotné expanzní cesty B i C do autorádií. Sám ještě mám několik funkčních, jinak technicky opravdu výborných a dokonalých autorádií firem Blaupunkt, Pioneer, Fujitsu, Becker, Alpine a několik dalších, takto vybavených. V každém z nich hraje "referenčně nahraná" kazeta zcela jinak.
Problém je v tom, že mnoho kompandérových systémů vzniklo, aniž by mezi sebou byly aspoň částečně kompatibilní.
Dokonce i jeden systém typu B, ale různých výrobců, byl nastavován úrovňově odlišně, jak se to danému výrobci do konstrukce zrovna hodilo. Druhý a ten větší problém je pak v té "zrcadlovosti" obvodů i funkce. Výsledkem je pak to, že jedna a tatáž kazeta, nahraná na opravdu výborně seřízeném a výborně pracujícím Technicsu vyšší třídy, bohužel bude šumět na přístroji JVC či Denon víc, než bez Dolby, případně bude chybět hodně výšek - jak to píše František.
Ve velkosériové výrobě spotřební elektroniky také ze zásady /finance/ nejde používat tak přesný materiál, aby toto umožnil.
Neexistence aplikační jednoty, přestože Dolby Lab. úrovně předepisují, věc už jen dorazila a dál zkomplikovala.
Pokud někdo z Vás viděl kteroukoliv kartu z Dolby A301, tak musel také vidět, že jsou tam používány např. odpory v hodnotové řadě E192 a s přesností 0,25%. Kapacity hodně podobně, spousta kapacit je tam různým řazením zpřesněna pod 0,5% a polovodiče? Mimo běžných záležitostí v napájecích cestách jsem skoro nic z těch desek nedokázal identifikovat. Tedy všechno speciály s přesně definovanými vlastnostmi, často asi vyrobené, vybírané a značené pro jeden konkrétní účel a nezáměnné s jinými.
Servisní manuál k jedné kompletní, pouze dvoukanálové cestě A301 /pro jeden stereofonní stroj/ má přibližně formát A4, má i natřikrát rozkládací listy úrovňových diagramů a je přibližně 2" tlustý. Písmo přitom používá poměrně malé, mnohem menší, než býval strojopis. Výkresy, aby vůbec byly nějak srozumitelné činností a vešly se na formát A1, nejsou hodnotami součástek raději popsány vůbec a vše je specifikováno v přesných rozpiskách.
Tady se můžete podívat, jak to i při obrovské míře "integrovanosti" a mikroprocesorovém řízení celého stroje vypadá u "pouze" osmistopého Studeru A820. Tentýž stroj, ale v plném provedení 24st byl rekvizitou v seriálu Dabing Street, dokonce byl i zapnutý
https://uloz.to/!Y1tr0mWcVCFM/studer-a820-letak-pdf
Už jen z toho původního záměru Dolby A i jeho původní složitosti vyplývá, že úplně nejčastější, komerční systémy B a C, odvozené z A opravdu obrovským zjednodušením=zlevněním, nemohou za daných podmínek /výrobní cena=prodejnost/ fungovat jinak, než silně kompromisně. Všechny bez výjimek. Pokud se už nějaká, dobře fungující výjimka najde a dává opravdu těch 8-12dB snížení šumu, pak je to špičkový stroj špičkové firmy a kazeta je zpravidla dobře reprodukovatelná jen na tomtéž stroji, anebo téhož typu.
Úrovňová odchylka např. 0,3dB signálu např. 10kHz, vytvořená nepřesnostmi běžných součástek, kompromisy v komprimační/expanzní cestě, je při daném stupni komprese/expanze pak logicky násobena stupněm expanze, dalšími nepřesnostmi tamtéž a klidně může výsledně činit až 3dB. A to je odchylka, nepřípustná kdekoliv v audiocestě, nejen u SM261 a nejen u analogového magnetofonu.
Když se pozorně podíváte na desky Dolby z magnetofonů SM, tak s překvapením zjistíte, že jen hodně málo součástek z jejich celkového počtu na desce, má přesnost lepší, než asi 5%. V hromadné, sériové a specificky socialistické výrobě se i toto prostě sekalo "jako Baťa cvičky". Pokud nějakou náhodou nebyla součástka s předpisem požadovanou přesností např. 2,5%, vpálil se tam prostě ten, co byl ve skladě či k sehnání. Nějaká významnější úchylka úrovně, tímto způsobená, se zase silně kompromisně "dotáhla" až při celkovém seřízení cesty. Pokud ale samotný modul Dolby, včetně IO samotného, už sám nepracuje v požadovaných tolerancích, které systém už z principu vyžaduje nízké, logicky už potom nebude sedět vůbec nic. Včetně rozdílné účinnosti celé Dolby cesty i v jednotlivých kanálech. Velmi často se všechno seřizovalo na kompromis, nikoli na nějakou přesnou, konkrétní hodnotu. No a někde tady to celé začíná.
To zjistil nejspíš každý zkušenější, kdo se někdy pokusil třeba v SM26x, při celkovém seřízení cest a výsledné nepřijatelné úchylce "zrcadlovosti", nebo úchylkách na vyšších kmitočtech, např. zkusit do modulu zaletovat patici a vyměnit NE645B za jiný kus. Případně vyměnit některý pasivní prvek za přesnější, nebo alespoň se stejnou hodnotou v obou deskách. Dělá to zrovna u modulů Dolby z magnetofonů SM26x doslova divy. Zkuste si třebas změřit odchylku jen jednoho kondenzátoru, třeba toho většího 27nF v obou deskách. Liší se vzájemně o dost víc, než je požadovaných 2,5% a není to jejich stárnutím, jsou to velice kvalitní kondenzátory. Ony tam totiž nepřesné už byly namontované ve výrobě.
Stejně, jako se lišily a liší některými vlastnostmi běžné integrované operační zesilovače, liší se takto podobně i obvody NE645B, strukturálně i funkčně mnohem složitější, než je běžný OZ. Překvapivě hodně se liší i v daném případě, kdy je v obou cestách nepočítaně dílčích, různě intenzivních zzv, co by teoreticky odchylky "měly srovnat". Nesrovnají, nebo líp řečeno, ne v potřebném rozsahu. Mnohdy ta zzv problém ještě nechtěně zdůrazní.
Kdy by si někdo s Dolby u SM26x, ale i jinde, chtěl někdo opravdu vyhrát a přimět tak celý systém k rozumné činnosti /zrcadlově i účinnostně/, ten musí ale začít už u nepřesností záznamové a reprodukční cesty samotné, bez Dolby. Vyměnit všechny důležité odpory i kondenzátory za přesné a shodné v obou kanálech a poté seřídit cesty bez Dolby tak, aby "seděly". Ke vzteku a v závěru práce mohou být třeba u SM260 obrovské rozdíly mezi indikátorů.. V modulech Dolby pak vyměnit vše za co nejpřesnější dosažitelné nákupem či výběrem, maximálně za 0,5% z řady TR191/E96 či 0,25% E192 TR161 /ty TR161 vejdou/, přičemž musí sedět jak jejich skutečná hodnota, tak i shodnost v obou deskách. U kondenzátorů je to totéž, ale lze to u nich učinit pouze přesným výběrem, přesným přístrojem a z mnoha dostupných kusů. NE645B mívají celkem málokdy větší úchylky, ale i to se několikrát stalo - vhodná je zlacená patice a mít k ruce nejméně další 4ks IO, s pomocí kterých a stávajích se vybere skutečný pár. Je to na půl dne, jen s těmi IO.
Celkově je to u SM26x opravdu moře práce, proveditelné i snesitelné jen tehdy, jste-li opravdový fanda, máte potřebné zkušenosti a děláte to výhradně pro sebe, či své nejbližší. Nebo jen pro to vlastní, fandovské uspokojení z opravdu dobře fungujícího stroje, za který se pak nemusíte stydět při porovnávání s nějakým "japoncem" stejné třídy.
Dělal jsem to všehovšudy 2x v životě a co jsem v obvodech SM261 nalezl za prasárny/úchylky/podivnosti, tak to by vydalo na detektivku.
Na mnoha, i poměrně důležitých místech, byly např. použity TR212 s tolerancí 13%, tedy bez čtvrtého proužku a MLT-0,25 v základu, tedy s 10%. Třeba v kolektorech, emitorech i vazbách korekcí, kde určují zesílení či korekci, naprosto běžně.
Prostě přesnější odpor předepsaného typu a tolerance zrovna nebyl, tak se tam vrzlo to, co bylo a nákupčí sehnali. Podstatná vůbec nebyla spokojenost kupců už i tak drahých magnetofonů. Podstatné bylo, že byl splněn Plán, výkonnostní ukazatele také splněny, kontrolami to "jaksi" prolezlo, prémie všichni ve výrobě dostali. Spokojenost zákazníka s funkcí drahého přístroje /s hrdým nápisem HiFi pod pravým mikrofonním konektorem/ bylo to poslední, co by někoho z vedení fabriky v Přelouči zajímalo.
Práce je opravdu komplikovaná už v začátcích pokusů o přesné seřízení tím, že i v ostatních, dílčích obvodech magnetofonu je použit hodně nepřesný materiál, který se ještě dále hodnotou "usazuje". Trimry jako takové věc řeší jen zčásti, nejsou ani zdaleka všude tam, kde by je bylo při tak nepřesném materiálu třeba - a i tak je jich tam "jak dobrejch"...
Např. v pevné záznamové/snímací korekci žádnými trimry úchylky kapacit/odporů a tedy i nepřesnosti časových konstant nijak nesrovnáte, zase je nutné dané součástky "zpřesnit" jen jejich přesným výběrem, současně na shodu v obou kanálech.
Výsledkem výroby takto osazeného přístroje, jak je popisováno výš, je opravdu brutální kompromis ve všech ohledech a tedy i stavy, které popisuje František i jiní. Tedy hodně problematická účinnost i funkce.
Dolby B je kompromis sám o sobě. Použije-li se k jeho aplikaci ještě navíc silně kompromisní materiál, nemůže to jinak dopadnout. Všechny zpětné vazby na světě nejsou všemocným lékem na všechno. Koneckonců, když se použije kompromisní materiál i do těch vazeb samotných...důsledky asi každý zkušenější zná.
Mnozí to už možná nepamatují, ale šumové redukční systémy byly v dané době prostě móda. Přístroj mohl být mechanicky i elektricky třeba velice kvalitní, mít výborné hlavy i parametry, ale pokud neměl některý z redukčních systémů, třeba jen DNL či jeho obdobu SD u Sony a výrazně zdůrazněnou na panelu i reklamou, skoro automaticky to jinak dobrý přístroj deklasovalo do nižší třídy.
Naprostým výsměchem celému snažení a vysloveně taháním peněz z kapes kupujících pak byla instalace samotné expanzní cesty B i C do autorádií. Sám ještě mám několik funkčních, jinak technicky opravdu výborných a dokonalých autorádií firem Blaupunkt, Pioneer, Fujitsu, Becker, Alpine a několik dalších, takto vybavených. V každém z nich hraje "referenčně nahraná" kazeta zcela jinak.
Díky za odpovědi,
přikládám ještě fotografii té kladky. Myslíte že jí mám šanci nějak změkčit ?
Mé možnosti jsou omezené. Mám glycerol dělal jsem s tím gumy na autě v kombinaci s čištěním lihem jsem u některých gum dosáhl vlastností i vzhledu takřka nové gumy u jiných to nezabralo vůbec. Hlavně si nedokážu představit jak to očistit aby to pak nepatlalo pásku a hlavu. Ze stejného důvodu jsem neošetřoval žádnou gumu talíře všech gramofonů co mám a nebo které jsem opravoval, protože z té představy ulepených desek se mi dělalo trošku slabo.
Pak mám třeba smirkový papír hrubostí 500, 100, 1500 a 2000 a k tomu max vrtačku.
Zatím se mi nepovedlo sehnat jinou kladku a nikde nemám jistotu, že bude lepší až jí seženu.
Díky Robert
přikládám ještě fotografii té kladky. Myslíte že jí mám šanci nějak změkčit ?
Mé možnosti jsou omezené. Mám glycerol dělal jsem s tím gumy na autě v kombinaci s čištěním lihem jsem u některých gum dosáhl vlastností i vzhledu takřka nové gumy u jiných to nezabralo vůbec. Hlavně si nedokážu představit jak to očistit aby to pak nepatlalo pásku a hlavu. Ze stejného důvodu jsem neošetřoval žádnou gumu talíře všech gramofonů co mám a nebo které jsem opravoval, protože z té představy ulepených desek se mi dělalo trošku slabo.
Pak mám třeba smirkový papír hrubostí 500, 100, 1500 a 2000 a k tomu max vrtačku.
Zatím se mi nepovedlo sehnat jinou kladku a nikde nemám jistotu, že bude lepší až jí seženu.
Díky Robert
- Přílohy
-
Ahoj,
tak kladku jsem vyndal momentálně leží v glycerolu. Před tím jsem jí vzal pořádně lihem abych rozleptal starý povrch což se povedlo. Jak to dopadlo vyfotím a dám sem.
.když jsem to vyndal tak sem si všiml že na desce ovládání je volná pozice IO5 stejně tak je to i v manuálu a o IO 5 tam není žádná zmínka. Nevíte k čemu to mělo původně sloužit ?
Nebo to je připravené pro SP 210 ?
Ty poškozené a jedna nepřipojená keramika mně překvapily, buď jsem to zmařil při vyndavání, ale nikde na stole nejsou drobky a nebo už to orvaný bylo dle manuálu jsou filtrační - vyměním je.
tak kladku jsem vyndal momentálně leží v glycerolu. Před tím jsem jí vzal pořádně lihem abych rozleptal starý povrch což se povedlo. Jak to dopadlo vyfotím a dám sem.
.když jsem to vyndal tak sem si všiml že na desce ovládání je volná pozice IO5 stejně tak je to i v manuálu a o IO 5 tam není žádná zmínka. Nevíte k čemu to mělo původně sloužit ?
Nebo to je připravené pro SP 210 ?
Ty poškozené a jedna nepřipojená keramika mně překvapily, buď jsem to zmařil při vyndavání, ale nikde na stole nejsou drobky a nebo už to orvaný bylo dle manuálu jsou filtrační - vyměním je.
- Přílohy
-
mám dojem že Tesla v té době připravovala 3-hlavý kazet deck a deska může bejt tomu uzpůsobena, ani SM261 (doplněn o funkce autoplay, autorewind, LED level měřáky) nebyl el. zapojením zcela identický...
pryžovou bižuterii nakupuji zde, bližší gešeft v okolí bydliště není
preferuji osobní odběr, zajisté v AME.cz bude výběr větší ale HK ja krapet z ruky
https://www.helkon.cz/fulltext.php?search=kladka
pryžovou bižuterii nakupuji zde, bližší gešeft v okolí bydliště není
preferuji osobní odběr, zajisté v AME.cz bude výběr větší ale HK ja krapet z ruky
https://www.helkon.cz/fulltext.php?search=kladka
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Robert18 tato by tam šla, akorát bys musel vymyslet jiné rolny na středění.
http://www.ame.cz/Kladka-pritlacna-Audi ... 10699.aspx
http://www.ame.cz/Kladka-pritlacna-Audi ... 10699.aspx
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00