B 117 a OT k B 57 a jiným
Moderátor: Moderátoři
Tady si to koupil v Elektru a ještě pod pultem jen jeden zoufalec, samozřejmě byl za osla největšího. Neboť už tehdy to nebylo schopný konkurovat zvukem či něčím jiným ani té prachmizerné MK125.
Nebylo to kvůli ohavnýmu kolísání použitelný ani jako "play" stroj při kopírování a k tomu idiotsky zapojenej pětikolík..
Ukázkovej zvukovej fujtajbl, z jakých je dneska laická veřejnost ještě furt na větvi, ale v podobě mp3--
Jak kde. U nás se kazeťáky objevily - oranžové maďarské potvory. Na výuku byly díky "kvalitě" reprodukce zcela nevhodné, třída se s tím ozvučit nedala a nebylo tomu rozumět. Možná i to byl důvod, proč se kazeťáky moc nerozšířily, kotoučáky na tom byly líp. Na gymplu měli K10, ta hrála sice líp, ale na třídu to taky bylo slabé. Časem se ve třídách objevily nainstalované bedny dokonce ve stereu (typ nevím, ale hrály slušně), ty se třeba s Diamantem daly používat (nejen na výuku).konosuke píše:ano ovšem, jinak taková zvláštnost že nebývalý vzestup audio kazet (někdy ke konci éry socíku) se školství a pedagogice tak nějak obloukem vyhnul přičemž byly obsluhou a manipulaci daleko jednodušší než cívkáč, no to nic...
jo, zmíněný Tesla K10, ten ano, ještě v roce 1986 (!) sloužil k záznamu programů a dat (na běžnou audio kazetu) při výuce jazyka Basic na stroji IQ151, dostupné literatury zkrátka nebylo, rychlokurz programování v basicu běžel v AR ročník 1981 no a první učebnice doc.ing.Olehlů vyšla pozdějc
ronoda píše:Nemáte někdo tohle "C" provedení?
Vlastně by mě stačil jen horní panel.
Myslím, že tohle provedení mám a eventuálně bych byl asi i ochotný ho za něco vyměnit. Mám pocit, že se dodávalo společně s nějakou rozhlasovou ústřednou.
Jinak na školní MGF mám docela dost vzpomínek (základní škola 1984-93)
- B101 ještě ve školce
- B4x na tělocviku
- další deriváty řady B4 na prvním stupni na pouštění pohádek
- B47 na zeměpis, kterou "souška" připojovala k externímu repru vyrobeném z Filarmonie.
- Zeměpis byl někdy alternován s polským ZK14?
- B90 na ruštinu, s páskem ORWO, ze kterého se již odlupovala aktivní vrstva, takže některé lekce byly nepoužitelné
- B444LUX v hudební výchově, opět s reproduktorem z Filharmonie (tyto reproduktory byly na škole celkem 3)
- B57 na angličtinu (cca rok po revoluci), který se učitel snažil pro jeho slabý výkon přesvědčit k provozu ve svislé poloze
- ve skladu pionýrské klubovny byly dvě modré B70, ty jsem ale v provozu nikdy neviděl
Krom toho LUXe, který byl ve sříni, si ty magnetofony "úči" vždycky nosili sami z kabinetu.
Když jsme v 9. třídě probírali rok 1968 ze všech stran (včetně té literární), připravil jsem si referát s Pupákem, jak jinak než na pásku. Tou dobou ale na škole již probíhala invaze kazeťáků-jezevčíků, takže se našla už akorát ta ruštinářská B90.
Na škole byla ještě tzv. "sluchátková" třída (jak už o ní někdo psal a která je také známá ze seriálu "3. patro"), kde byla přímo v katedře zabudovaná nějaká B4x. Jak se používala nevím, než jsem dospěl do druhého stupně, v rámci návalu husákových dětí bylo vedení školy nucené postupně zrušit družinu, kabinety pedagogicko-psychologické poradny a další prostory. Pak přišly na řadu speciální třídy, tu sluchátkovou nevyjímaje.
Za celou dobu MGF nikdy krom externích repro nebyly k ničemu jinému připojovány a používány tak jen k reprodukci. K záznamu byl používán až kazeťák v 9. třídě, a to myslím v Občanské výchově, kde jsme měli 5 minut mluvit z patra na vylosované téma.
Při úklidu po změně režimu jsem se nachomýtl k nějakým školním páskám, různých programů pro použití s diaprojektorem bylo dost. Akorát podle mne tohle řešení pro výuku není úplně vhodné, je to tak "děti zabavit aby neotravovali". Tištěný komentář učitelé obvykle upravovali podle potřeby a aktuálnosti.
Vedle magnetofonů byly pochopitelně častěji používány ty dřevěné gramofony s reproduktorem ve víku (a slabým výkonem). Na to mám jednu vzpomínku, a sice z hudební výchovy - už nevím co to bylo v osnovách, ale probírali jsme nějakou skladbu na psanou na most Avignon, na puštěné desce byla jako první písnička s Waldemarem Matuškou a pak něco z čeho to vzniklo. Krátce na to Walda zdrhnul, takže deska dostala zajímavé zdobení v podobě rýh přes celou první skladbu. Nevím co to bylo za desky, ale vždycky to byl soubor nějakých skladeb dle schválené probírané osnovy, asi centrálně distribuované, takže zřejmě vyšel nějaký "opravný list"...
keemo píše:Ty plné cívky byly první věc co mě zaujalaTeprve až pak jsem hledal "najdi 5 rozdílů ".
Copak o to, že cívky jsou plné, ale JAKÉ jsou to cívky! Mohu říci, že takovou cívku jsem v životě neviděl! Prostředek jako od posledních typů Tesla cívek (těch s dvěma velkými výřezy), ale zbytek cívky jako od BASF. Ty ale takřka vždy mívají v prostředku nálepku, a pokud ji nemají (např. ji někdo sundá), vypadá ten střed úplně jinak. Pokud někdo přesně takovou cívku viděl nebo dokonce má k dispozici, prosím alespoň o foto a o info, kde k ní přišel
Dík, Pavel
EDIT: Teď jsem se na ty cívky podíval ještě lépe a je jasně vidět, že to je montáž! Podívejte se na pravou cívku, zakládací štěrbina končí "ve zdi" a naopak tam kde má střed výřez pro založení pásku, žádná štěrbina není. U levé cívky to není tak nápadné, ale je to tam taky vidět. Tohle je Mr. Photoshop a tudíž i ten zbytek stroje ve mně budí jen velmi malou důvěru...