usměrnění napájení autorádia

[weed_smoker]

- chyba ti pripojit este jeden kabel od toho radia na plus

Ano,ty plusy jsou 2,aspoň u rádií s "eurokostkama".Ten obvykle žlutej se jistí silnější pojistkou,tak 5-10A a ten červenej,co se spíná klíčkem,slouží jenom jako čidlo nastartovanýho auta a je u něj pojistka 1-3A(skleněná v průchozím krytu na bajonet).Mínus(kostra) je obvykle černej o průřezu toho žlutýho,modrej drát je plus pro anténu,pokud ta obsahuje zesík.Repráky jsou obvykle vyvedený dvojicemi stejný barvy ,ten s černym proužkem je mínus.Fialový a bílý jsou na pravou stranu,zelený a šedivý na levou.

[sinclair]

To bude asi nějaký hodně výkonný model, to autorádio.
Jaký má pojistky? Buď vzadu, nebo ve žlutým a červeným drátu.
Máš zatížený všecky 4 kanály? Není některý kanál do zkratu, nebo do hodně malé impedance?
Topení 50A kostky tak, aby se musela chladit, mi přijde zvláštní.

[EKKAR]

Autorádio 4x50W by muselo odebírat nějakejch 300W z baterie = muselo by mít jištění na cca 25A nebo ještě víc ...

[sinclair]

A pokud by při tom příkonu nemělo účinnost konců 90%, tak by taky chladič rádia musel umět odvést nějakých 120-130W odpadního tepla

[weed_smoker]

4x50W se píše na panelu,reálně je to 4x20-4x35W,těch 50W to dá jen krátkodobě a obvykle to nesnesou dlouho repráky.Ten napájecí a zemní drát jsem viděl max. 2.5mm².Kdo chce víc,dá si tam nějaký PA třeba od MACu,PIONEERu,Blaupunktu nebo JBL.K tomu pořádný repráky plast/guma s velkym magnetem a minimálně 3-pásmový.Na to už se ale do kufru tahá nějakej 16-35mm² rovnou z baterky,kde se to jistí klidně i na 150A.Na filtraci se k PA dává obrovskej 20V elyt s kapacitou 1F až snad 6F8.(měl jsem ve Felině 2x250W+500W a 1F s přívodama 10mm² tomu stačil,měl jsem na to v kufru skříň s LSN B50 a LSN B32(oba 3F a kontakty v sérii) a na ní byly konektory BURNDY,jeden 12-pin zapojenej 6+6 a jeden 24-pin jako 12+12,na protikusech půlmetr UNITRONICu 12x1 a 24x1,silnější byl na PA,slabší na 4-zásuvku s vypínačema(lednice a tak),ten 1F kondík ale potřeboval soft-start,jinak tu B50 i 5x vyrazil,než se prvotně nabil).

[EKKAR]

4x50W se píše na panelu,reálně je to 4x20-4x35W,těch 50W to dá jen krátkodobě a obvykle to nesnesou dlouho repráky...

Zapomeň i na těch 20-25W. Trvale dávají jen asi 15W sinus na kanál, v případě že z nich snížením zatěžovací imprdelance vyždímáš víc, prudce naroste zkreslení (10% a víc), takže to pak jsou spíš obdélníky = z repráků to akorát tak řve a chrčí. Jediná cesta jak dostat do kcháru víc wattů jsou výkonový zešilovače s měničema napájecího napětí "nahoru" a velký repra "s gumou" = s co nejpoddajnějším závěsem, aby dokázaly velkým zdvihem zužitkovat energii nacpanou do nich těma zešilovačema. A ty rozhodně nerostou na stromech ani nejsou součástí továrně instalovanejch vejbav 99% sériový kchárový produkce.

[mi-ro]

Např TDA 1562 v H třídě dá víc. On si násobí ve špičkách napájecí napětí na dvojnásobek díky podepřením základního napájení svými nabitými elyty.

[Hill]

Jo, ale TDA1562A těch 60 W udrží bez zkreslení maximálně 400 ms a pak potřebuje čas na dobití, takže to je jen na ty špičky. Skutečný trvalý výkon sinus také nepřesáhne 25 W.
Obvykle zesilovače ve třídě AB v zapojení rail-to-rail do můstku (to je třeba řada TDA737x až 738x, D7388) umí za jízdy dát trvale při zkreslení do 1 % sinusový výkon 20 W do 4 Ω v každém kanále. Přitom by si rádio mělo brát kolem 10-11 A. Většinou má vedle ISO-konektoru pojistku 15 A. Na panelu bývá uvedený výkon 4x40 nebo více W.
Normálně je ten odběr ještě menší, i když se rádia svou energetickou hustotou signálu snaží přiblížit 100% (v tom případě ovšem těžko využít možností třídy H, protože zvyšující kondenzátory se nemají kdy nabít). Většinou se vejdou do 8 A, při zpracodajství vystačí i se 2,5 A.