Vyrobím titanovou anodu do boileru?
Moderátor: Moderátoři
@samec: elektrochemická koroze probíhá jenom v určitém rozmezí potenciálu. Procházející proud mění elektrodový potenciál chráněné části, případně i strukturu korozního prostředí, a posouvá ho ke stavu pasivity. Z toho pohledu se domnívám, že hlavním činitelem ovlivňujícím potenciál je proud, a napětí externího zdroje jenom nutná podmínka jeho průchodu.
Stále jsem nepochopil co se v boileru děje. Je tam obyčejná zakroucená měděná trubička vyplněná nějakým šamotem, nebo porcelánem či co a v něm je bez dotyku s měděnou trubičkou spirála z nějakého odporového (kanthal) drátu, kterou prochází proud a zahřívá výplň měděné trubičky a potažmo vodu v nádobě.
Proč by měla být nádoba ze smaltované (nebo dokonce antikorové) oceli užírána? Jen proto, že měď a ocel ve vodě tvoří galvanický článek? Galvanický článek o bezvýznamném výkonu užírá ocel? Proto se tam strká hořčíková anoda, která je určena k tomu, aby byla užírána? Čím?
Proč něco podobného nemusí být například v automatické pračce? Proč se nevyrábí nádoba i topné těleso ze stejného materiálu? NECHÁPU.
Proč by měla být nádoba ze smaltované (nebo dokonce antikorové) oceli užírána? Jen proto, že měď a ocel ve vodě tvoří galvanický článek? Galvanický článek o bezvýznamném výkonu užírá ocel? Proto se tam strká hořčíková anoda, která je určena k tomu, aby byla užírána? Čím?
Proč něco podobného nemusí být například v automatické pračce? Proč se nevyrábí nádoba i topné těleso ze stejného materiálu? NECHÁPU.
Elektrochemický potenciál predsa súvisí s napätím. Napätie je rozdiel potenciálov. Prúd súvisí s napätím cez Ohmov zákon. S prúdom súvisí elektrický náboj a prúdová hustota. Ale nikde nevidím priamu súvislosť medzi prúdom a elektrickým potenciálom. Preto si myslím, že je to presne naopak, že proti rozdielu elektrochemických potenciálov pôsobí napätie externého zdroja a prúd je len nežiadúci vedľajší efekt.
samarit: dobrá úvaha, ale nie vo všetkých bojleroch je nutně medená špirála. Niektoré bojlery majú oceľovú smaltovanú nádrž a v nej je namontovaná oceľová smaltovaná príruba v tvare rúry, v ktorej je vložené keramické ohrievacie teleso. Takisto aj keď je bojler bez elektrického ohrevu, ako zdroj tepla slúži výmenník - hady. Tam všade je horčíková anóda, aby korózia nezačala vyžierať ocel (hoci posmaltovanú, ale nejaké mikrotrhliny sa nájdu vždy, alebo nie dokonalo zakryté miesta - póry), ale práve ten horčík, ktorý je menej ušľachtilý kov než oceľ.
Ten galvanický článok, ako píšeš, teda to vzniknuté napätie sa má asi zrážať na rezistore medzi povrchom špirály (Cu, nerez) a kotlom (Fe), schému som pridal na 1. stránke tejto témy, ale nie som si 100% istý, či to tento dôvod.
Ten galvanický článok, ako píšeš, teda to vzniknuté napätie sa má asi zrážať na rezistore medzi povrchom špirály (Cu, nerez) a kotlom (Fe), schému som pridal na 1. stránke tejto témy, ale nie som si 100% istý, či to tento dôvod.
S tím žraním bojléru to je všeljaký. Někdy koncem 70-tých let jsme dali do sklepa vodorovnej kombinovanej bojlér 200l Konventa. Měl měděnej topnej registr na ústřední topení (UT) a trojfázovou spirálu ve vodě. Vnitřek byl vypatlanej nějakým šedivým tmelem. Neměl anodovou ochranu a to bylo dílo, vydržel tak 4-5 let maximálně. Ten tmel se oloupával a v plechu nádoby se vyžíraly šedý lesklý fleky. Každej rok jsem z něho vybral kolečko písku. 2 x jsem kupoval novou nádobu a přestrojil jsem ho. Při výměně nádoby někdy kolem roku 1986 jsem čistě náhodou zjistil, že z kovovýho přívodu studený vody do nulovaný kostry bojléru teče trvale kolem 12 mA střídaviny. Tak jsem na přívodní pozink rouru připájel Cu 16 lano, který šlo na nulovou svorku bojléru a pokračovalo na výstupní rouru z bojléru a taky na přívod topný vody z UT. PE z kabelu do bojléru jsem přepojil na vstupní trubku. A ejhle, bojlér vydržel dvojnásobek a čistit stačil každý tři roky. Asi ten proud netekl vnitřkem bojléru ale tím pospojením.
Potom Konventa zanikla a dal jsem ležatej 200L Dražice. Když jsme ho montovali, tak tam už ten proud netekl. Možná že to byl kapacitní proud z přívodu 6KV, kterej šel v ulici souběžně s vodovodem na pilu, kterou někdy kolem roku 1994 zrušili a kabel byl odpojen.
Ty Dražice mají keramickou patronu v trubce, jsou smaltovaný, mají anodovou tyč. Mám stále první, odhadem 10 let, vnitřní povrch netknutej, když ho asi po 2-3 letech rozdělám, vyměním asi z 1/3 sežranou anodu a vypláchnu asi lopátku na uhlí písku. Doufám, že vydrží ještě hodně dlouho. Nejhorší je totiž do toho sklepa dotáhnout po zatočenejch schodech novej.
Potom Konventa zanikla a dal jsem ležatej 200L Dražice. Když jsme ho montovali, tak tam už ten proud netekl. Možná že to byl kapacitní proud z přívodu 6KV, kterej šel v ulici souběžně s vodovodem na pilu, kterou někdy kolem roku 1994 zrušili a kabel byl odpojen.
Ty Dražice mají keramickou patronu v trubce, jsou smaltovaný, mají anodovou tyč. Mám stále první, odhadem 10 let, vnitřní povrch netknutej, když ho asi po 2-3 letech rozdělám, vyměním asi z 1/3 sežranou anodu a vypláchnu asi lopátku na uhlí písku. Doufám, že vydrží ještě hodně dlouho. Nejhorší je totiž do toho sklepa dotáhnout po zatočenejch schodech novej.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Těch 12mA mohl být únikový proud topného tělesa, který se stárnutím zvyšuje. Výměnou za suché těleso pak zanikl. Určitý proud přes samostatně uzemněné části protlačí i běžně se vyskytující napětí na PEN.
Tělesa 2×2kW ve starých bojlerech, co jsme měli v práci, měly časem takový únik, že brněla voda ze všech kohoutků. Bojlery byly po 35-ti letech bez vnitřních zemnících spojů, ochranný vodič pouze na těleso a všechno orezlé. Pomohlo jedině důkladné pospojování, se samostatným propojením přímo na sběrnici PE v rozvaděči.
Tělesa 2×2kW ve starých bojlerech, co jsme měli v práci, měly časem takový únik, že brněla voda ze všech kohoutků. Bojlery byly po 35-ti letech bez vnitřních zemnících spojů, ochranný vodič pouze na těleso a všechno orezlé. Pomohlo jedině důkladné pospojování, se samostatným propojením přímo na sběrnici PE v rozvaděči.
Celeron píše:S tím žraním bojléru to je všeljaký. ...jsem čistě náhodou zjistil, že z kovovýho přívodu studený vody do nulovaný kostry bojléru teče trvale kolem 12 mA střídaviny. Tak jsem na přívodní pozink rouru připájel Cu 16 lano, který šlo na nulovou svorku bojléru a pokračovalo na výstupní rouru z bojléru a taky na přívod topný vody z UT. PE z kabelu do bojléru jsem přepojil na vstupní trubku. A ejhle, bojlér vydržel dvojnásobek...
Pls mohl bys sesmolit nějaký schéma? To se asi našeho problému netýká?
Stále nerozumím tomu, co se to v tom boileru děje? Je to v podstatě to samé jako varná konvice, nebo jako automatická pračka ne? Prostě bandaska, kde je někde umístěné topné těleso, jako bývaly ponorné vařiče na kafe. Tam se přeci také nehonily nějaké proudy, potenciály, nějaké chemické reakce vyvolané elektickým proudem - jaké a jakým? Vždyť do té vody žádný el. proud nepouštíme tím, když do ní ponoříme odizolované topné těleso, nebo nažhavený pohrabáč. Kua, proč teda nějaký záhadný a pro mne neexistující el.proud žere plášť té nádoby? Proč mu musíme dávat do cesty nějakou tyč z magnézia, nebo tam strkat titanovou elektrodu pod nějakým pofiderním napětím, co vyžene nějaké žravé ionty či co někam jinam? Kam? Prosím mohl by mi to někdo polopaticky vysvětlit s nějakou kresbou a výpočtem? Díky
Samec - díky za snahu mi pomoci. Přečetl jsem to všechno a nic nového mi to nepřineslo. Pořád nevím co se dějě v bandasce s vodou, do které ponořím měděného hada, uvnitř kterého je v šamotovém (?) loži kantalová topná spirála. Proč by se mi měla žrát ta bandaska? Žere se mi stejně varná konvice, nebo automatická pračka? Proč do jen té bandasky el.boileru musím dávat k sežrání kus hořčíku, nebo titanový drát s nějakým NN zdrojem? Nechápu. Pokud je to zdůvodněné a tedy nutné, mohl bych ten titanový drát se zdrojem ubastlit sám a ušetřit tak cca 3 tis Kč? A o tom to je. Díky všem za rady a za pomoc.
