teorie relativity v praxi
Moderátor: Moderátoři
No jistě, jsou tam vlivy relativistické fyziky a oni je spočítali a ověřili tím experimentem 
Čas plyne stejně, ale se změnou energie se mění relativistická hmotnost a s tím i frekvence těch Cesiových hodin.
Čas plyne stejně, ale se změnou energie se mění relativistická hmotnost a s tím i frekvence těch Cesiových hodin.
Naposledy upravil(a) danhard dne 02 zář 2018, 21:04, celkem upraveno 1 x.
Tak určitě bych Einsteina nepodezříval z nějakého záměrného klamu. Byly tu jisté potíže, které prostě vyřešil po svém. Protože zcela jasně nevařil z vody a své tvrzení podložil matematickým aparátem, dá se s tím pracovat a protože ve světě existuje spousta podobností, v některých případech výpočty mohou i vycházet. To ovšem neznamená, že si příčiny těchto jevů vysvětlujeme správně. A o to mi jde. Příčin si můžeme vymyslet hromadu, ovšem jen jedna je správná.
Pokus v Danhardovo odkazu je zajímavý. Jen mě mrzí, že nejsou uvedeny výsledky i toho druhého pokusu. Nepopírám, že se hodiny rozešly. Teď je otázkou PROČ. Během toho cestování s hodinami se toho mohlo dít hodně. Užitečné by byly i dílčí výsledky během cesty. Vždyť i mechanické hodiny lze rozpohybovat tak, aby se zpoždovaly nebo předcházely. I natahovací náramkové hodinky nošené na ruce se rozcházely víc, než když třeba jen ležely na stole. S TR to ovšem nemá nic společného.
Nepopírám, že něco po cestě může zpomalit atomy. Pokud je to pravda, je to zcela určitě moc zajímavé a stojí to za pozornost. Proč ale tvrdit, že se spomaluje čas?
Podívejme se, kolik operací za časovou jednotku provede dítě a kolik dospělý člověk. Dětem hodiny tikají o hodně rychleji než nám. Pro nás je 5 minut chvíle, pro dítě celá věčnost. Běží snad dětem ve škole nějaký dětský, rychlejší čas? A co teprve ve školce, v jeslích, doma. Spousta rodičů nechá s klidem dítě "chvíli" brečet, než se mu věnují. Tak proč bychom měli měřit jiný čas atomům?
A ještě jedna věc mě napadla. TR říká, že rychlost je relativní a nedá se žádným způsobem konkrétně určit. Současně ovšem tvrdí, že hmotnost tělesa se s přibývající rychlostí zvyšuje. Tyto dvě věty si protiřečí.
S ohledem na omezení rychlosti na rychlost světla se jakékoli těleso může pohybovat pouze rychlostí v intervalu (-c, +c). Zatím předpokládejme pohyb pouze na přímce. Budeme-li tedy na těleso působit určitou konstantní silou, bude zrychlovat, bude se tedy měnit jeho rychlost, tedy i hmotnost. Tedy - bude se měnit jeho zrychlení! Podle toho zda zrychlení roste nebo klesá, poznáme, jestli těleso zrychlujeme nebo brzdíme. Lze tedy najít bod, kdy těleso stojí!
Přidejme si jeden rozměr, ve dvojrozměrném prostoru se těleso pohybuje na ploše. Budeme-li působit na pohybující se těleso z jiného směru než se pohybuje, těleso se bude pohybovat po zakřivené dráze a zjistíme tedy odstředivou sílu. Podle směru této síly jsme schopni určit směr jeho původního pohybu.
V trojrozměrném prostoru to bude podobné, jen je tam rozměr navíc. Vlastně ani ne, pokud si vhodně určíme rovinu pohybu. Jsme schopni pohyb zjistit a silou ve vhodném směru těleso zastavit. Přitom "nepohyb" TR pokud vím, nezná.
Když už známe nulový pohyb, jsme schopni konkrétně určit jakýkoli pohyb.
Co vy na to?
Pokus v Danhardovo odkazu je zajímavý. Jen mě mrzí, že nejsou uvedeny výsledky i toho druhého pokusu. Nepopírám, že se hodiny rozešly. Teď je otázkou PROČ. Během toho cestování s hodinami se toho mohlo dít hodně. Užitečné by byly i dílčí výsledky během cesty. Vždyť i mechanické hodiny lze rozpohybovat tak, aby se zpoždovaly nebo předcházely. I natahovací náramkové hodinky nošené na ruce se rozcházely víc, než když třeba jen ležely na stole. S TR to ovšem nemá nic společného.
Nepopírám, že něco po cestě může zpomalit atomy. Pokud je to pravda, je to zcela určitě moc zajímavé a stojí to za pozornost. Proč ale tvrdit, že se spomaluje čas?
Podívejme se, kolik operací za časovou jednotku provede dítě a kolik dospělý člověk. Dětem hodiny tikají o hodně rychleji než nám. Pro nás je 5 minut chvíle, pro dítě celá věčnost. Běží snad dětem ve škole nějaký dětský, rychlejší čas? A co teprve ve školce, v jeslích, doma. Spousta rodičů nechá s klidem dítě "chvíli" brečet, než se mu věnují. Tak proč bychom měli měřit jiný čas atomům?
A ještě jedna věc mě napadla. TR říká, že rychlost je relativní a nedá se žádným způsobem konkrétně určit. Současně ovšem tvrdí, že hmotnost tělesa se s přibývající rychlostí zvyšuje. Tyto dvě věty si protiřečí.
S ohledem na omezení rychlosti na rychlost světla se jakékoli těleso může pohybovat pouze rychlostí v intervalu (-c, +c). Zatím předpokládejme pohyb pouze na přímce. Budeme-li tedy na těleso působit určitou konstantní silou, bude zrychlovat, bude se tedy měnit jeho rychlost, tedy i hmotnost. Tedy - bude se měnit jeho zrychlení! Podle toho zda zrychlení roste nebo klesá, poznáme, jestli těleso zrychlujeme nebo brzdíme. Lze tedy najít bod, kdy těleso stojí!
Přidejme si jeden rozměr, ve dvojrozměrném prostoru se těleso pohybuje na ploše. Budeme-li působit na pohybující se těleso z jiného směru než se pohybuje, těleso se bude pohybovat po zakřivené dráze a zjistíme tedy odstředivou sílu. Podle směru této síly jsme schopni určit směr jeho původního pohybu.
V trojrozměrném prostoru to bude podobné, jen je tam rozměr navíc. Vlastně ani ne, pokud si vhodně určíme rovinu pohybu. Jsme schopni pohyb zjistit a silou ve vhodném směru těleso zastavit. Přitom "nepohyb" TR pokud vím, nezná.
Když už známe nulový pohyb, jsme schopni konkrétně určit jakýkoli pohyb.
Co vy na to?
Čím sa teleso pohybuje rýchlejšie, tým má väčšiu zotrvačnú silu. Či sa táto zotrvačná sila telesa dá nazývať jeho hmotnosťou, to neviem. A stojace teleso má tiež zotrvačnú silu. Ono samotná definícia, či sa teleso pohybuje alebo nie, je relatívna, neexistuje pevný bod. Na zemi stojíme, ale zároveň sa pohybujeme so Zemou vesmírom. Takže stojace teleso je vlastne tiež pohybujúce sa.
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
A kromě toho blábolíš nesmysly:
Ty hodiny se rozešly proto, že se každý pohybovaly jinou rychlostí - jedněm se k jejich rychlosti přičítala rotace Země, druhým se odečítala. Rozdíl je dostatečně velkej, aby ho césiový hodiny dokázaly zobrazit. Nic jinýho za tím nehledej. Žádný Aštary nebo podobný spiknutí.Kremik píše:...Jen mě mrzí, že nejsou uvedeny výsledky i toho druhého pokusu. Nepopírám, že se hodiny rozešly. Teď je otázkou PROČ. Během toho cestování s hodinami se toho mohlo dít hodně. ...
Další blábol - rychlost tělesa je vektor a jako taková nemůže nabejvat zápornou velikost ... Je vidět, že tý fyzice obecně moc nedáváš, hochu, chtělo by to zopáknout si ji dejme tomu od 7. třídy základky a teprve pak se pokoušet montovat do Bertíka ...Kremik dál píše:....A ještě jedna věc mě napadla. TR říká, že rychlost je relativní a nedá se žádným způsobem konkrétně určit. Současně ovšem tvrdí, že hmotnost tělesa se s přibývající rychlostí zvyšuje. Tyto dvě věty si protiřečí.
S ohledem na omezení rychlosti na rychlost světla se jakékoli těleso může pohybovat pouze rychlostí v intervalu (-c, +c).
...
Co vy na to?
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!OK, s tím intervalem rychlosti jsem se blbě vyjádřil, ale snad jste pochopili, že jsem tím myslel i její směr.
S těmi hodinami to ale asi nebude tak jednoduché, že se rychlost letadla sčítala nebo odčítala od rotace Země. Tak by to bylo z pohledu třeba Slunce. Z pohledu hodin se prostě pohybovaly po kružnici s nějakou odstředivou silou. Vzdálenost, kterou uletěly, z čeho chcete určit? Když se letadlo s hodinami odlepí od Země, hodinám je již jedno, zda a jak se Země otáčí. Vzdálenost chcete počítat od bodu, který dále rotuje, nebo od bodu, který by se v okamžiku zvednutí letadla těsně nad Zemí zastavil, nebo odkud? Vůči čemu chcete měřit rychlost letadla, pokud nepřipustíte nulový bod, který jsem nastínil v předchozím příspěvku?
Nemáme nic, jen kružnici, po které se hodiny pohybují neurčitou rychlostí, přesně měřitelnou odstředivou sílu, a pak dobu, po kterou jsou hodiny tomuto stavu vystaveny.
Nebo něco opomíjím?
Budeme-li znát hmotnost hodin a velikost odstředivé síly, která na ně působí, pořád to nestačí na určení poloměru kružnice nebo rychlosti, protože obé jsou neznámé a správný výsledek dají v nekonečně mnoho kombinacích. (Ze stejného důvodu nemůžeme určit ani vzdálenost, kterou za danou dobu hodiny urazí.)
Pokud ovšem vezmeme v úvahu Zemi, známe tedy vzdálenost středu okolo něhož kroužíme, můžeme vypočítat vše, a obdržíme výsledek, který bychom dostali jako bychom Zemi považovali za nehybnou kouli.
Pletu se v něčem?
<Necítím se být novým Einstejnem ani nechci vzbuzovat dojem, že přináším něco převratného. Prostě mi TR nejde na rozum tak se v tom vrtám.>
Edit: Jedna věta dána do kulatých závorek. Ta vzdálenost by asi spočítat šla. Tedy přesněji bych měl asi napsat "délka dráhy".
S těmi hodinami to ale asi nebude tak jednoduché, že se rychlost letadla sčítala nebo odčítala od rotace Země. Tak by to bylo z pohledu třeba Slunce. Z pohledu hodin se prostě pohybovaly po kružnici s nějakou odstředivou silou. Vzdálenost, kterou uletěly, z čeho chcete určit? Když se letadlo s hodinami odlepí od Země, hodinám je již jedno, zda a jak se Země otáčí. Vzdálenost chcete počítat od bodu, který dále rotuje, nebo od bodu, který by se v okamžiku zvednutí letadla těsně nad Zemí zastavil, nebo odkud? Vůči čemu chcete měřit rychlost letadla, pokud nepřipustíte nulový bod, který jsem nastínil v předchozím příspěvku?
Nemáme nic, jen kružnici, po které se hodiny pohybují neurčitou rychlostí, přesně měřitelnou odstředivou sílu, a pak dobu, po kterou jsou hodiny tomuto stavu vystaveny.
Nebo něco opomíjím?
Budeme-li znát hmotnost hodin a velikost odstředivé síly, která na ně působí, pořád to nestačí na určení poloměru kružnice nebo rychlosti, protože obé jsou neznámé a správný výsledek dají v nekonečně mnoho kombinacích. (Ze stejného důvodu nemůžeme určit ani vzdálenost, kterou za danou dobu hodiny urazí.)
Pokud ovšem vezmeme v úvahu Zemi, známe tedy vzdálenost středu okolo něhož kroužíme, můžeme vypočítat vše, a obdržíme výsledek, který bychom dostali jako bychom Zemi považovali za nehybnou kouli.
Pletu se v něčem?
<Necítím se být novým Einstejnem ani nechci vzbuzovat dojem, že přináším něco převratného. Prostě mi TR nejde na rozum tak se v tom vrtám.>
Edit: Jedna věta dána do kulatých závorek. Ta vzdálenost by asi spočítat šla. Tedy přesněji bych měl asi napsat "délka dráhy".
Naposledy upravil(a) Kremik dne 03 zář 2018, 00:11, celkem upraveno 1 x.
Prečo hneď krúžiť okolo zeme? Tak ma napadol pokus: dať hodinky do odstredivky. Jedna by sa otáčala 10000 otáčok za minútu, druhá len 10 otáčok za minútu. Teda jedny hodinky by mali 1000x väčšiu rýchlosť ako tie druhé, a čas by mal plynúť rozdielne, že áno. To by chcelo vyskúšať s digitálkami.
V podstate je to to isté ako lietať s hodinami okolo Zeme. No, prípadne by sa ešte do stredu odstredivky mohol dať magnet.
V podstate je to to isté ako lietať s hodinami okolo Zeme. No, prípadne by sa ešte do stredu odstredivky mohol dať magnet.
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
I když s protiváhou...
Majme raketu dĺžky L a hangár tiež dĺžky L, s dverami na oboch stranách, ktorým raketa prelieta rýchlosťou blízkou rýchlosti svetla. V okamihu, keď je raketa v hangári sa oboje dvere zatvoria. Z pohľadu hangáru je pohybujúca sa raketa kratšia a tak je celá v hangári. Potom sa dvere otvoria a raketa pokračuje ďalej. Z pohľadu rakety sa pohybuje hangár a preto je kratší a raketa sa doňho nezmestí. Preto keď sa dvere zatvoria, narazia do rakety. Tá istá udalosť, len pohľad z inej sústavy a dva rozdielne výsledky. Až pochopíte, kde je chyba, môžete začať chápať špeciálnu teóriu relativity.
No, a je to tady zas - tohle pochopit nejde, protože speciální teorie relativity se vztahuje jen na tělesa v rovnoměrným přímočarým pohybu a ne na něco kolem - tohleto se dá vysvětlit a chápat jedině podle OBECNÝ teorie relativity, jenže jak jsi sám potvrdil o pár stránek dřív, u tebe je zásadní nepochopení v tom, že obecnou teorii relativity nevnímáš jako teorii se širším záběrem pro všecky eventuality a speciální jako jeden úzkej výsek z tý obecný, ale myslíš si že to je opačně ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!No veď tá raketa sa pohybuje rovnomerným priamočiarym pohybom a je príliš abstraktná na to, aby sme ju mohli stotožniť s niečím okolo.EKKAR píše:...tohle pochopit nejde, protože speciální teorie relativity se vztahuje jen na tělesa v rovnoměrným přímočarým pohybu a ne na něco kolem...
Tak buď je špeciálna teória relativity platná, alebo nie je. Nemôžeš dokazovať hrušky jablkami. A podmieňovať platnosť špeciálnej relativity relativitou všeobecnou je minimálne mimo všetky povinné učebné osnovy. Teória je len taká zložitá, aký zložitý ma matematický zápis. Všetko ostatné je alchýmia a ezoterika.