Monitor PMD-60 (TESLA Merkur), rozklad

Zpráva

nixdorf · #16 Příspěvek od **nixdorf** » 04 zář 2018, 12:17

Tak som sa teda pustil do experimentovania. Najskôr som sa snažil zladiť kondenzátor S-korekcie C7 (3M9), potom ten u kolektora BU-čka s ktorým sa ovláda čas spätného behu (C6 82n). Až po zistení kombinácie, u ktorej som dostal "najlepší obraz", som nastavil sfázovanie horizontálu a rozmer vertikálu.

Kapacitu S-korekcie na provoz 18,4kHz som zvolil 2M1. Zistil som totiž, že tesne pod 2M0 sa obraz akoby enormne "priblížil" smerom donútra (asi o +80%) a pôvodne konzolové písmo úplne stratí proporcie. Prejavovalo sa to cca rovnako u 1M8, 1M6. Pod 1M0 som nešiel.

Kondenzátor spätného behu C6 u kolektora tranzistoru riadkového rozkladu som zistil, že treba zvoliť čo najmenší, pri ktorom ešte drží synchronizáciu. Zvyšovanie tejto kapacity nad 82n spôsobovalo pomalý "zoom" obrazu smerom dnu, obzvlášť badateľný tesne po zapnutí monitora, asi ako keď si prstami pomaly zväčšujete webstránku na tablete, či monitore.
Zvolil som 50n, pri ktorom som konečne začal už vidieť aj prvý riadok, ktorý dovtedy vidieť vôbec nebol

. Pri 47n už začal náhodne vysadzovať horizontálny rozklad, pri 37n a 22n už nenaskočil vôbec a nedal sa doladiť ani trimrami.

Po zvolení tejto "víťaznej kombinácie" 2M1 a 50n, som došteloval sfázovanie horizontálu a rozmer vertikálu. Nastavitelnej indukčnosti horizontálneho rozmeru (presytky) som sa zatiaľ nedotýkal. Stále to vyzerá jak riť, ale už aspoň vidno celú textovú konzolu. Myslíte, že z toho pôjde vytrieskať ešte lepší obraz (oplatí sa patrične roztiahnuť horizontálny rozmer) tak, aby to nebolo zo strán tak zlisované? Alebo to nechať takto ako kompromis?
Ten zjavne stlačený vrch som ešte schopný tolerovať, je menej zlisovaný ako tie strany

P.S. jas som vytočil na maximum, aby bolo vidno pokrytie obrazovky. Tie sivozelené časti ignorovať (trafil som krátkou závierkou foťáku blikanie).

Vďaka

xsc · #17 Příspěvek od **xsc** » 04 zář 2018, 12:52

Hodnoty kapacit by se měly změnit v poměru (18k/15k)^2. Takže mi vychází 2,8uF a 60nF. Je to přibližné, protože zvlášť u toho paralelního ke KU se uplatňuje kapacita celého trafa. Ale snažil bych se ho nechat vyšší, jinak se ZB stává zbytečně úzký, VN stoupá, ale zároveň je měkčí.
Pokud dochází k výpadku horizontální synchronizace, znamená to, že se zpětný běh zkrátil a již nedochází k překrytí ZB a synchroimpulzu - mělo by jít upravit potenciometrem fáze. To zároveň ovlivní viditelnost prvního sloupce textu. Nelinearita je až podezřele velká. Nastavení přesytky by se přitom nemělo pro různé frekvence moc měnit - přesytka reaguje na procházející proud a jemu je zas přímoúměrná výchylka paprsku, takže správně nastavená linearita by měla zůstat. Symetricky linearitu ovlivňuje právě velikost S korekce, čili C7. Přijde mi, že je naopak vzhledem k deformaci krajů korekce S příliš velká, tedy C moc malý nebo je přesytka hodně rozhozena - průběh vychylovycího proudu lze snadno kontrolovat zařazením malého odporu do série s vychylovačkama.
Na obraze je vidět pár vad. Na začátku jsou vidět překmity způsobené nezatlumeným koncem zpětného běhu - to se může přenášet přes zatemňovací impulz. Přes celou obrazovku pak světlejší a tmavší pruhy. Podíval bych se osciloskopem (přes dělič), jak vypadá průběh na kolektoru KU a jak vypadá jeho budící napětí v bázi.
Linearita vertikálu je ovlivněna RC prvky ve zpětné vazbě MDA1044, takže nastavení pro dva různé kmitočty bude vždy kompromisní.

nixdorf · #18 Příspěvek od **nixdorf** » 04 zář 2018, 17:57

xsc, ďakujem ti za rady i za podrobnú analýzu problematiky.

Na skúšku som zvolil - ako si poradil - C6 61n a C7 2,81uF. Sfázovanie sa už dá ladiť mnoho "liberálnejšie", teda nie na úkor, či enormne zlisujem pravú alebo ľavú stranu obrazu. Trocha deformácie sa tam samozrejme vyskytuje, ale už je to úspech. Ono, pokiaľ sa mi to podarí pekne spraviť, tak tú vertikálnu nelinearitu určite doriešim - i tak to bude prepínať do vratného stavu signálne viackontaktové relé, keďže jeden páčkový prepínač na to nestačí

Čo sa týka tých vertikálnych čiar na ľavom okraji (prekmitov), na PAL videovstupe a nastavení monitora (15,6k, C6 a C7 pôvodné) som si ich nevšimol ani pri plnom jase; objavili sa až teraz pri 18,4k. Ale, tentoraz sa objavujú i s úplne odpojeným videovstupom. So správne nastaveným jasom a kontrastom ovšem obrazu neprekážajú.
Tie "fľaky" cez celú obrazovku vidno aj pri pôvodnom nastavení monitora, čiže aj na PAL, ale na videosignále ich moc nebadať - to musím signál odpojiť a vytočiť jas i kontrast na plno.
Prikladám teda oscilogramy zmerané na KU-čku - kolektor i báza.

S presytkou som nemanipuloval vôbec, ani som nemal v pláne, keďže ten monitor zopbrazuje na klasický PAL videovstup celkom obstojnú geometriu. Nie je to nič extra, ale na CRT z rokov osemdesiatych je to asi fpoho.

Vďaka

xsc · #19 Příspěvek od **xsc** » 05 zář 2018, 07:48

Zkusil bych aspoň odstranit ty překmity na začátku. Rozklad je v tom místě OK, takže se spíš jedná o to, že se přenáší něco přes horizontální zatemňovací impulz, který je přes R10 a D8 veden do emitoru koncového tranzistoru obrazového zesilovače.

nixdorf · #20 Příspěvek od **nixdorf** » 06 zář 2018, 15:39

Zistil som, že tie prekmity sa dosť zhoršia, ak vstupnú impedanciu videosignálu prepnem na 75ohm (z >1kohm) - a to aj pri odpojenom videosignále.
Ovšem teraz už zasahujú i do videa, pri 75ohm (tmavne text v tých pruhoch; to predtým nerobilo), takže sa tomu radšej budem venovať.

Ten monitor taktiež , dokým sa niekoľko minút nezahreje, "kvičí" o vysokej frekvenci, a vždycky inak - s časom kolíše, až úplne vymizne. Nie je to ten klasický 15,6kHz piskot, ktorý je normálny, prípadne ten ak neni obraz zasynchronizovaný. Niekoľko minút trvá, než ten zvuk zmizne - asi sa posune niekam za ultrazvuk. Robilo to aj pred úpravou, obraz to nemení a pokiaľ si správne pamätám, takto zvykol pišťať i klasický TV Merkur, takže to zatiaľ neriešim.
Neviem, či mi to pokryje mikrofon - ked tak, to nahrám. Ide to odniekal z hrdla obrazovky, takže buď tá DPS s BF257, alebo to robí vychylovanie.. neviem.

Apropo, zobral som osciloskop a skontroloval priebeh na D8 (KA207). Na anode tejto diody vidno perodické impulzy, ovšem na katode sú už primiešané s nejakým "kmitaním" (zatiaľ neviem, ako nastavím na oscíku synchronizáciu tak, aby sa trafil presne doň), tak som to radšej natočil na videozáznam. Neviem, či je toto pôvodcom tohto problému, ak ano - problém budem hladať na doske vertikálneho rozkladu, kedže to vedie to cez D9 v závernom smere do obvodu medzi vývodmi MDA-čka 5 a 6...

nixdorf · #21 Příspěvek od **nixdorf** » 06 zář 2018, 15:56

Tak tu je ešte záber na ten prekmit. Ešte sa aj osciloskop naučím používať...

sinclair · #22 Příspěvek od **sinclair** » 06 zář 2018, 16:24

Mohl bych poprosit o aktuální typové číslo síťového trafa?
Díkes.

nixdorf · #23 Příspěvek od **nixdorf** » 07 zář 2018, 00:13

Skúsil som dať nové kondenzátory do modulu V, konkrétne C6 (100M), ktorý tie zhášacie pulzy oddeluje a C4 (470M, filtrák). Časovací C3 a ten zbytok som ponechal, nechcem to celé zbytočne rozkalibrovať - výmenou som si príliš nepomohol. Ostáva mi teda ešte asi škopíkom kuknúť priebehy podla vyobrazení schémy.. inak neviem. Do prílohy som zavesil momentálny stav bez pripojeného videosignálu, je to o poznanie horšie, takže predpokladám že tam nejaká súčiastka asi degraduje v čase

To "zhoršenie" týchto pásov prepnutím vstupnej impedancie (i bez pripojeného videosignálu) atributujem tiež tým, že na 75ohm vstupe je obraz ostrejší, tak asi aj tie prekmity sa vtedy lepšie vizualizujú na obrazovke. Všimol som si, že miernym "zahýbaním" kábla vedúceho od DPS koncového obrazového zosilovača (do ktorého je zastoknutá obrazovka) ku regulátorom jasu a kontrastu na paneli, sa tie prekmity mierne na obrazovke pozmenia, neviem či to má s tým niečo spoločné. Každopádne, DPS soklu obrazovky a horizontál som zobral a nanovo dobre prehrial každý vývod pájkovačkou s hrotom v kalafune, takže studenák by tam nemal strašiť. Mierne poklepanie po DPS obraz nemení.
Vyjmutím DPS obrazového predzosilovača sú stále viditelné.

@sinclair, to trafo je dubnické 9WN 667 81. Monitor je r.v. 1989.

xsc · #24 Příspěvek od **xsc** » 07 zář 2018, 00:17

Na tom osciloskopickém obrázku na youtube jsou na anodě D8 ty zákmity pěkně vidět. Zmizí, až sepne KU. Docela by mě zajímalo, zda tam jsou i na 15kHz, ony nemusí být na obraze vidět, protože při 15kHz jde obraz za roh. Je to vlastní rezonance VN trafa, normálně by měla po zpětném běhu vymizet díky vodivé paralelní diodě D3 u KU, ale zjevně to nestačí utlumit. Zkusil bych přidat nějaký lowESR kondenzátor k C8, zda se to nezlepší (střídavě zemní "studený" konec trafa), ale spíš ne. To, že záleží i bez signálu na přepnutí 75ohm zakončení, je divné a skoro to vypadá, jako by to tam lezlo nějakou zemní smyčkou nebo přechodovým odporem.
To, co se objevuje na katodě D8 je v pořádku. To navíc na dalším osciloskopickém obrázku není ten zákmit (ten má mnohem kratší trvání než je řádková frekvence), ale přes D9 sloučený vertikální zatemňovací impulz. Původně jsem předpokládal, že by tam ty zbytky zákmitů mohly procházet přes D8, ale na katodě to tak nevypadá, byť pro zatemňování je úroveň horizontálních impulzů zbytečně vysoká. Dá se zkusit odpojit D8.

Crifodo · #25 Příspěvek od **Crifodo** » 07 zář 2018, 08:14

nejspíš ti to tam leze po napájení, nějaká umřelá filtrace.
Podobný problém a řešení jako v http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 250#187250 a dál. Zkontroluj C9 u vn trafa.

nixdorf · #26 Příspěvek od **nixdorf** » 07 zář 2018, 17:40

Vďaka chlapi za pomoc.

Prekmity odstránené, na vine boli príliš dlhé dráty ku C6.

V tých prvotných fotkách, ktoré som sem poslal, keď som sa snažil najsť idealne kapacity kondenzátorov C6 a C7 pre provoz 18,4kHz, tak som si zo šasi vyviedol cca 5cm dlhé drôty, aby som si častým skúšaním a pájkovaním nezničil cestičky na hlavnej DPS.
Nejak som nepočítal s tým, že už tých pár centimetrov bol dostatok na to, aby sa začali prejavovať tie zákmity - i ked, poneváč, o nižšej magnitúde ako až doteraz.

Teraz, ked som tie synchronizácie spravil prepínatelné, nastavenie trimrov horizontálu a vertikálu určujú signálne relátka v paticiach, primontované pri odnímatelnom dekli ako je sieťový zdroj. Kapacitu C6 určoval jeden z prepínacich kontaktov relátka, ktorý pripájal buď kondenzátor 68n pre 18k, alebo pôvodný 82n pre 15k rozklad. No, lenže od koncáku rozkladu až po tie relátka to bola nezanedbatelná vzdialenosť drátov (a na to som jaksi zabudol), takže to tie zákmity zhoršilo. No a tým, že tie spoje boli tiež blízko prepojek od trimrov obvodu horizontálu a vertikálu, tak sa v závislosti od vzájomnej polohy zväzkov káblov na obrazovke začali zobrazovať niekedy zaujímavé rušivé artefakty. S tým je teraz koniec.

Momentálne mám C6 fixne 68n. Premýšlam, že by som na 15kHz provoz vedel poslať tým relátkom riadiace napätie 10,8V na gejt MOSFETu prípájkovaného čo najbližšie ku tomu KU608, ktorý by drainom pripojil ku C6tke paralelnú kapacitu nejakých 10 až 15n, aby som sa priblížil pôvodným 82n... možno by to šlo i s NPN, nejak vhodne zvoliť prúd do báze, aby sa otvoril celý, ale neviem...

Každopádne, D3 (KY198, 400V 1A 500ns) som vyradil preč a antiparalelne s C6 som pripájkoval priamo na vývody desaťkrát rýchlejšiu, 50ns diodu do 300V. Škopíkom zmeraný priebeh na C6 ukazoval peaky do 160V=, a C6 v pôvodnom zapojení bol i tak dimenzovaný na 250V, takže to IMHO stačí.
Následne som zmeral priebeh na anode D8 - už to vyzerá obstojnejšie...

xsc · #27 Příspěvek od **xsc** » 08 zář 2018, 00:37

Takhle to vypadá dobře.
Pokud jde o přepínání, tak je potřeba nepřepínat mezi kapacitami, ale k pevné základní kapacitě přidávat paralelně doplňkovou. Jde o to, že při přepínání by mohlo dojít na chvíli k odpojení obou kondenzátorů, nárůstu napětí při zpětném běhu a průrazu koncového tranzistoru. V PC monitorech se k tomu mosfety používaly, takže to by neměl být problém.

nixdorf · #28 Příspěvek od **nixdorf** » 11 zář 2018, 17:49

Vďaka xsc za potvrdenie :wink:

Napokon som sa rozhodol použiť "kompromisnú" 75n kapacitu na fix. Skúšal som tam ponechať ten 68n a MOSFETom pripájať paralelne 15n (drain na kondík, druhý konec kondíka na kolektor KU, source na zem). Ovládacie napätie na gejt som zvolil 10,8V - tzn. to isté, čo napája videozosilovač a obvody, je to dostatočne vysoké aby to otváralo FET doplna.
Ale fungovalo to tak, že ako keby tam bol ten 15n furt pripojený, nezávisle od napätia na gejte (to pripája/odpája relátko, takže na 18,4k provoz je tam 0V), asi som kdesi spravil chybu.
FET som zvolil IRF630, teda 200V 0,4ohm (napätie na C6 dosahuje 160V, takže iba 40V rezerva, zbytok peakov by "vytopila" D-S zenerka). Neriešim... 75n je obstojné aj u PAL, a aspoň to u vecí ako PMD-85 nejde úplne k okrajom obrazu.

Problém s neustálym driftovaním obrazu som opravil vyhodením tých šmejdných pertinaxových tesláckych trimrov - na potenciometer kmitočtu vertikálu šiel kvalitný, uzavretý cermetový trimer na inbusák. Pre sfázovanie som zvolil viacotáčkový 10k.

Fun fact na záver: v "konvertori" TTL->kompozit používam sovietske XOR hradlo v keramickom puzdre, ktoré treba nechať dve minúty "nažhaviť" až sa zastabilizuje obraz

. Takto to funguje na CGA, pripojené na kompozitný vstup LCD telky (zložka G + prímes zo šiesteho pinu Intensity, takže to zvládne i nejakú tú šedú, nie iba dve farby):