Hraju si s nf integrovanými zesilovači,na starší kolena...

Zpráva

ZdenekHQ · #136 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 21 zář 2018, 22:14

Většinou se používá spíš G z "gain" a A jako "amplifi". Jenže já si můžu zavést písmeno jaké chci, důležitý je, aby každej pochopil jeho hodnotu a význam. Na vysoké si profesoři občas házeli vším možným v mezích symbolického značení, jak se jim to hodilo a líbilo, a kdo se v tom měl vyznat.

ZdenekHQ · #137 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 21 zář 2018, 22:37

masar píše:Je to ČSN 36 7420.

Ta norma je dávno neplatná. Je údajně nahrazená EN 60268-3:2013, což je anglický text s českým překladem a jistě chápeš, do jakého PADu se tím dostáváme.

#138 Příspěvek od **tomasjedno** » 21 zář 2018, 22:38

ZdenekHQ píše:Na vysoké si profesoři občas házeli vším možným v mezích symbolického značení, jak se jim to hodilo a líbilo, a kdo se v tom měl vyznat.

Jj, např. koule µ a koule psí

xsc · #139 Příspěvek od **xsc** » 21 zář 2018, 22:44

Když už řecky, tak takhle:
koule µ a koule ψ

A k tomu zisku. I angličtina rozlišuje Gain a Amplification, přičemž pro gain běžně užívá dB zatímco pro amplification obvykle jen poměr. Ale normováno to není.

#140 Příspěvek od **tomasjedno** » 21 zář 2018, 22:50

xsc píše:Když už řecky, tak takhle:
koule µ a koule ψ

Díky! To ψ jsem nedokázal ze své klávesnice vyloudit a že je nahoře v nabídce mi došlo až teď.

xsc · #141 Příspěvek od **xsc** » 21 zář 2018, 22:59

Nahoře v nabídce jsem našel jen velké Ψ. Malé ψ jsem zkopíroval přes mapu znaků.

#142 Příspěvek od **masar** » 21 zář 2018, 23:05

ZdenekHQ píše:
masar píše:Je to ČSN 36 7420.

Ta norma je dávno neplatná....

Po technické stránce jistě. Ale jako poslední česká norma obsahuje názvosloví, doposud platné v českém jazyce, protože novější (zatím snad) není. Ale klidně ji nahrazuj překladem na úrovni Google-translátoru. Já jsem se tu normou neoháněl, jen platným názvoslovím. Normou jsi to chtěl podložit ty. :wink:

#143 Příspěvek od **tomasjedno** » 21 zář 2018, 23:29

xsc píše:Nahoře v nabídce jsem našel jen velké Ψ. Malé ψ jsem zkopíroval přes mapu znaků.

No jo, no. Tak jsem si zapnul řečtinu α μυζυ ιετ.

lesana87 · #144 Příspěvek od **lesana87** » 22 zář 2018, 07:18

Zisk se snad vždy počítá jako výnosy - náklady. To, co dostanu na výstupu, mínus to, co do toho na vstupu vložím. A takové počty jdou dělat jen s decibely. Je smutné, že některé OSVČ s tím mají takový problém.
Termín zesílení je univerzální, ten jde použít pro čistý poměr i pro decibely.

#145 Příspěvek od **masar** » 22 zář 2018, 08:34

lesana87 píše:Termín zesílení je univerzální, ten jde použít pro čistý poměr i pro decibely.

Myslím, že i tohle terminologické "řešení" lze použít pouze v české "beletrii".
Pokud by totiž v odborném textu bylo napsáno např.:
Mějme dvoustupňový zesilovač.
Zesílení 1. stupně A₁ = U₂/U₁
Zesílení 2. stupně G₂ = 20log(U₄/U₃)
Celkové zesílení je dáno součtem zesílení obou stupňů.
...

tak kromě toho, že jsem takový nesmysl dosud nikde neviděl, zjistíme, že A₁ nelze sečíst s G₂ a že je text zmatečný.
Nebo pokud v jiném textu stojí věta:
Zisk je logaritmické vyjádření zesílení.
nelze v takovém textu pokračovat nahrazením termínu zisk "univerzálním" termínem zesílení. Bylo by to ignorování věty první.
A nedej pánbu, aby šlo o učebnici...
:wink:

edit: V jistém smyslu je tvoje tvrzení spráné. A sice termín zisk lze definovat pomocí pojmu zesílení. Ale zesílení nelze definovat pomocí pojmu zisk (pomineme-li matematickou definici odlogaritmováním původního vztahu).
ALE v každém případě jde o dva "nerovnoprávné" termíny a nelze je tedy navzájem zaměňovat.

lesana87 · #146 Příspěvek od **lesana87** » 22 zář 2018, 14:10

masar píše:Zesílení 1. stupně A₁ = U₂/U₁
Zesílení 2. stupně G₂ = 20log(U₄/U₃)
Celkové zesílení je dáno součtem zesílení obou stupňů.

Sčítat hrušky s jabkama by, bez ohledu na sebepropracovanější terminologii, mohl akorát debi1. :roll:

Crifodo · #147 Příspěvek od **Crifodo** » 22 zář 2018, 14:21

lesana87 píše:Zisk se snad vždy počítá jako výnosy - náklady.

už bych v tom radši nepokračoval, protože ztráta je to tehdy když jsou výnosy menší než náklady, a až si nějaký maturant přečte tohle vlákno a pak narazí na pojem kolektorová ztráta, bude mít v hlavě chalupářskej guláš.

#148 Příspěvek od **masar** » 22 zář 2018, 15:02

lesana87 píše:Sčítat hrušky s jabkama by, bez ohledu na sebepropracovanější terminologii, mohl akorát debi1.

To ano, ale mohl by se na tu terminologii vymlouvat (debi1 může). Ti ostatní hrušky a jabka sčítat nebudou, ale naopak vynadají tomu, kdo to takto napsal.
Ne, správná terminologie je tu od toho, aby do problematiky nevnášela jakékoliv nejasnosti a nejednoznačné výklady. Jinak to dopadne špatně.
To, co tady předvedl ZdenekHQ se svojí obhajobou zisku 200, je estráda, která k takovým koncům může vést.
:wink:

samec · #149 Příspěvek od **samec** » 22 zář 2018, 15:53

G ako gain, A ako amplification, alebo žeby attenuation? :roll:

Energia 5MJ + energia 3kWh... Ja mám rád aj hrušky aj jablká. :chlupus:

Koľko prúdu do R12 pritečie cez D3? Nebude tých 30..70mV ešte aj málo? :upset:

Ktorý smajlík je v ponuke dvakrát? :whistling:

#150 Příspěvek od **Hill** » 22 zář 2018, 18:03

Radši bych se vrátil k tématu: před časem jsem tu psal o zesilovači, který mě kdysi vytrestal. Byl v kazeťáku Elektronika 301, donesli mi to s vypálenými koncovými tranzistory a schéma mi vyšlo podobné, jako u stejnojmenného zesilovače z Voroněže (příloha), jen ten konec nebyl symetricky napájený.
To schéma jsem už nenašel, jen pamatuji, že byl docela opruz to zapojení podle desky překreslit, za tu pakárnu jsem si ho měl líp zaarchivovat... dlužno podotknout, že od toho roku 1976 jsem to stejně na nic nepotřeboval.
Originál tranzistory jsem nesehnal, tak jsem je zkusil nahradit KF507 a KF517, i když měly stačit kácéčka, ale ta v PNP verzi ještě neexistovala.
Zesilovač fungoval dobře s novými baterkami, jak napětí kleslo, prudce mu vzrostlo přechodové zkreslení. Dodnes na to vzpomínám, proč, vždyť klidový proud byl stabilizovaný dvěma diodami (ty přiložené zapojení nemá) a byl vcelku stabilní v celém rozsahu napájecích napětí. Když jsem totiž zapnul stroj na síť, koncové tranzistory se neuchladily. Po odpálení druhé sady káefek (tehdy už přijatelně drahých, ale ta ztráta času...) a stálé nedostupnosti ruských originálů jsem celý konec vypájel, oloupal desku, vyvrtal dírky pro MBA810 a prasecky vydrátoval celý koncák. Prostě plošňáky bez plošňáků. A byl pokoj. Kdo ví, třeba ten kazeťák v tom Hradci hraje dodnes.
Asi se na to přišlo při použití stejně zapojeného konce do rádiokazeťáku Vega 326, když tam dávali maďarskou mechaniku a Maďaři zkusili náhradu evropskými tranzistory. Celé zapojení bylo upravené tak, že hraje slušně jak s ruskými, tak evropskými, tranzistory, a to v rozsahu napájecích napětí od 7,5 V do 11,5 V. Ten koncák z Vegy je také v příloze.