V knize Nová škola amatérského filmu se p. Řehořek zmiňuje o tom, že unavené selénové fotočlánky expozimetrů lze „v odborném závodě nechat zregenerovat“. Ví někdo, jestli to opravdu lze a jak?
Nejsem sice odborný závod, ale mám tu východoněmecký expozimetr Weimarlux, který téměř neukazuje, neb fotočlánek je slabý, a sovětskou kameru Quartz, kde je tentýž problém, a tak bych to chtěl zkusit, než tam dám fotodiody.
(Je zajímavé, že u čs. výrobků jsem se s tím nesetkal - expozimetr Metra Exposimet fungoval přesně i po desetiletích, stejně tak i selén v kameře Admira z 60. let. Ale asi spíš záleží, jak se k tomu chovali předchozí majitelé.)
Selénový fotočlánek - regenerace?
Moderátor: Moderátoři
tu to typek za nieco zamenil - viem ze tebe ide o nejaku regeneraciu...
http://www.thermojetstove.com/Autoeye/meter.htm
EDIT: podla netu to ludia vymenia za novy fotoclanok
http://www.thermojetstove.com/Autoeye/meter.htm
EDIT: podla netu to ludia vymenia za novy fotoclanok
Něco o regeneraci jsem našel tady:
https://www.rangefinderforum.com/forums/archive/index.php/t-67666.html
Ohřát v troubě to můžu. Ale asi to posílení nebude moc velké. Ty měřáky totiž reagují až při úplném přiblížení ke 100W žárovce.
Náhrada solárním článkem např. z kalkulačky je taky dobrý nápad, otázkou bude ale spektrální citlivost. Fotodiody by měly mít citlivost vyrovnanější, i když vrchol mají někde v blízkém IČ.
https://www.rangefinderforum.com/forums/archive/index.php/t-67666.html
Ohřát v troubě to můžu. Ale asi to posílení nebude moc velké. Ty měřáky totiž reagují až při úplném přiblížení ke 100W žárovce.
Náhrada solárním článkem např. z kalkulačky je taky dobrý nápad, otázkou bude ale spektrální citlivost. Fotodiody by měly mít citlivost vyrovnanější, i když vrchol mají někde v blízkém IČ.
Na fotodiodu stačí bleděmodrý filtr, jak moc bleděmodrý, to neodhadnu, aby se jí vyrovnala spektrální citlivost přibližně na původní selen (tuším, že s fotocitlivým prvkem SBC - Slicon Blue Cell přišla počátkem devadesátých let firma Gossen).
Dned by tam mohl slušet třeba tento typ nebo velkoplošný, ale jde o proudový zdroj, tak by bylo potřeba si pohrát se zatěžovacím odporem, aby to šlo zkalibrovat aspoň v rozsahu aspoň 14 EV (rozsah osvětlení 1:16000). A mít podle čeho to zkalibrovat.
Pak by to mělo nějakou šanci běhat bez napájení.
Pokud by nevadilo napájení třeba lithiovým článkem 3,6 V, existují senzory od Intersilu, třeba analogový ISL29000, který potřebuje ještě skleněný filtr omezující oblast IR, jinak je to zdroj proudu pro mikroampérmetr.
Vyšší typy (vývoj pokročil) už jsou digitální s volbou odečtení IR části spektra elektronicky, ale bez procesoru to nevyhodnotíš ani nezobrazíš. Mám na mysli třeba patnáctibitový ISL29001 nebo šestnáctibitový ISL29002 na sběrnici I²C s volbou citlivosti do 10'000 nebo do 100'000 lx, případně čtyřrozsahový I²C senzor 1 až 65530 lx ISL29003.
Kalibrace se samozřejmě musí provést i u nich, podle toho, jakou optikou na ně to světlo dostaneš.
Selenový článek se u výrobce "regeneroval" výměnou za nový, protože selenová vrstva musela pryč a nahradila ji nová i s poloprůhlednou vrstvou kovu sloužícího jako sběrná elektroda.
Dned by tam mohl slušet třeba tento typ nebo velkoplošný, ale jde o proudový zdroj, tak by bylo potřeba si pohrát se zatěžovacím odporem, aby to šlo zkalibrovat aspoň v rozsahu aspoň 14 EV (rozsah osvětlení 1:16000). A mít podle čeho to zkalibrovat.
Pak by to mělo nějakou šanci běhat bez napájení.
Pokud by nevadilo napájení třeba lithiovým článkem 3,6 V, existují senzory od Intersilu, třeba analogový ISL29000, který potřebuje ještě skleněný filtr omezující oblast IR, jinak je to zdroj proudu pro mikroampérmetr.
Vyšší typy (vývoj pokročil) už jsou digitální s volbou odečtení IR části spektra elektronicky, ale bez procesoru to nevyhodnotíš ani nezobrazíš. Mám na mysli třeba patnáctibitový ISL29001 nebo šestnáctibitový ISL29002 na sběrnici I²C s volbou citlivosti do 10'000 nebo do 100'000 lx, případně čtyřrozsahový I²C senzor 1 až 65530 lx ISL29003.
Kalibrace se samozřejmě musí provést i u nich, podle toho, jakou optikou na ně to světlo dostaneš.
Selenový článek se u výrobce "regeneroval" výměnou za nový, protože selenová vrstva musela pryč a nahradila ji nová i s poloprůhlednou vrstvou kovu sloužícího jako sběrná elektroda.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Díky za tipy. Pro zajímavost jsem zkoušel různé typy diod ze šuplíkových zásob, jak reagují na světlo.
Např. fotodioda WF SP 103 při ozáření 60W žárovkou z 10 cm vychýlí měřák expozimetru na maximum, ale při ozáření studeně bílou zářivkou s ním skoro nehne. Takže ta spektrální závislost u této fotodiody bude extrémní.
Jiné fotodiody nemám, ale ty novější budou na modrou určitě citlivější.
Zkoušel jsem také ledky a nejcitlivější byla rudá LED (čínská, 3W, čočkové pouzdro) - na zářivku i žárovku reagovala podobně, takže bude mít mnohem vyrovnanější spektrální závïslost. Kdybych jich zapojil několik sérioparalelně, možná by splnily úkol dobře.
Ale koupím si ještě nějakou modernější fotodiodu a uvidím.
Jinak to, že jde o proudový zdroj, znamená, že aby ta výchylka postupovala podle původního cejchování stupnice (+1 dílek = 2× více světla), musím udělat v zapojení nějaké úpravy? Např. paralelně s měřákem dát odpor?
Např. fotodioda WF SP 103 při ozáření 60W žárovkou z 10 cm vychýlí měřák expozimetru na maximum, ale při ozáření studeně bílou zářivkou s ním skoro nehne. Takže ta spektrální závislost u této fotodiody bude extrémní.
Jiné fotodiody nemám, ale ty novější budou na modrou určitě citlivější.
Zkoušel jsem také ledky a nejcitlivější byla rudá LED (čínská, 3W, čočkové pouzdro) - na zářivku i žárovku reagovala podobně, takže bude mít mnohem vyrovnanější spektrální závïslost. Kdybych jich zapojil několik sérioparalelně, možná by splnily úkol dobře.
Ale koupím si ještě nějakou modernější fotodiodu a uvidím.
Jinak to, že jde o proudový zdroj, znamená, že aby ta výchylka postupovala podle původního cejchování stupnice (+1 dílek = 2× více světla), musím udělat v zapojení nějaké úpravy? Např. paralelně s měřákem dát odpor?
Určitě. Sice má být fotodioda zdrojem napětí přímo úměrného intenzitě osvětlení, ale měřidlem hýbe proud. Co jsem viděl v jednom SBC expozimetru, tak tam byl kalibrační odpor paralelně k měřidlu (a ne v sérii, jako u selenu). Důvod jen odhaduji: že proud fotodiody má mít až o řád menší teplotní závislost, než napětí naprázdno, proto je lepší ji provozovat nakrátko a měřit proud. Ale to jsem jen nedejBože někde vyčetl, změřené to nemám.
Při EV0 (=2,69 lx, co 1EV, to dvojnásobek světla) se asi ručka ještě nepohne, modrý filtr to ještě zhorší, ale výše už se uplatní přibližně logaritmická závislost výchylky na proudu. Vlastně jde o měřidlo speciálně konstruované pro expozimetry, s jiným to nejde.
Při EV0 (=2,69 lx, co 1EV, to dvojnásobek světla) se asi ručka ještě nepohne, modrý filtr to ještě zhorší, ale výše už se uplatní přibližně logaritmická závislost výchylky na proudu. Vlastně jde o měřidlo speciálně konstruované pro expozimetry, s jiným to nejde.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
20 EV není nijak přehnaný rozsah: víc uměl každý slušnější CdS nebo SBC expozimetr. Selenové zvládaly rozsah zpravidla 15 EV.
Aby byla výroba měřidel s potřebným průběhem stupnice a vyhovující přesností technologicky opakovatelná ve velkých sériích, jsou tyto rozsahy "rozpůlené" pomocí clonky, tedy standardně měří expozimetr v rozsahu 10 EV (selenový jen 7-8 EV), pro menší hladiny osvětlení se s výměnou stupnice odklopila clonka.
Škoda, že výrobci číslovali stupnice 0-10 a 10-20 nebo 0-7 a 7-14, tedy tato čísla nelze pokládat za skutečnou hodnotu EV pro konkrétní citlivost filmu, jde jen o pomocný údaj, který se nastavoval na kotouči kalkulátoru expozice.
Konečně Flexaret VII měl spřaženou clonu s prstencem závěrky zámkem, který bylo třeba odklopit při změně EV. Jinak se změnou expoziční doby se měnila clona tak, aby se expozice (potažmo EV) nezměnila. Rozsah červených EV na prstenci byl 3 - 17, což ale nebránilo použít i "zuby" před a za tímto rozsahem, pokud to světelné podmínky a citlivost filmu vyžadovaly.
Aby byla výroba měřidel s potřebným průběhem stupnice a vyhovující přesností technologicky opakovatelná ve velkých sériích, jsou tyto rozsahy "rozpůlené" pomocí clonky, tedy standardně měří expozimetr v rozsahu 10 EV (selenový jen 7-8 EV), pro menší hladiny osvětlení se s výměnou stupnice odklopila clonka.
Škoda, že výrobci číslovali stupnice 0-10 a 10-20 nebo 0-7 a 7-14, tedy tato čísla nelze pokládat za skutečnou hodnotu EV pro konkrétní citlivost filmu, jde jen o pomocný údaj, který se nastavoval na kotouči kalkulátoru expozice.
Konečně Flexaret VII měl spřaženou clonu s prstencem závěrky zámkem, který bylo třeba odklopit při změně EV. Jinak se změnou expoziční doby se měnila clona tak, aby se expozice (potažmo EV) nezměnila. Rozsah červených EV na prstenci byl 3 - 17, což ale nebránilo použít i "zuby" před a za tímto rozsahem, pokud to světelné podmínky a citlivost filmu vyžadovaly.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.